Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 … 184 185 186 Další Poslední
Zřícenina hradu Brníčko
Malebná zřícenina hradu Brníčko stojí na samostatné a výrazné vyvýšenině přibližně půl kilometru jižně od stejnojmenné obce a je volně přístupná. Historie hradu Poprvé je hrad v písemných pramenech nepřímo zmiňován v predikátu Jimrama a Micháče z Brníčka v roce 1356. To už měl hrad za sebou přibližně 20 let existence. Zanedlouho se hrad dostal do rukou moravského markraběte Jošta, který jej roku 1387 dal do zástavy Bernartovi ze Slavoňova. Po Bernartově smrti zdědili zástavní právo na hrad Jan a Hynek ze Šumvaldu, první z nich jmenovaný roku 1408 od Jošta hrad zakoupil. Někdy ke konci husitských válek získal Brníčko Jan Tunkl a začal se po něm psát „z Brníčka“. Jeho potomci vlastnili hrad až do roku 1510, kdy jej Jindřich Tunkl z Brníčka prodal Mikulášovi mladšímu Trčkovi z Lípy. Trčkové z Lípy již na hradě nesídlili, měli v Zábřehu pohodlnější sídlo a to i proto, že byl hrad dobyt a pobořen v době válečného konfliktu mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Roku 1513, kdy jej kupuje Ladislav z Boskovi, je již pustým. Podoba hradu Před vlastním hradním jádrem příchozí nejprve minul bolverk ledvinovitého tvaru (důsledek opevňování hradu v 15. století) a předhradí, následně vstoupil na rozšířený obezděný val, až došel k dřevěnému mostu, který podpíral kamenný pilíř. Hradní jádro vcelku pravidelného kruhového půdorysu bylo obehnáno dvojitými příkopy a valy. Dle typologie lze Brníčko zahrnout mezi hrady s plášťovou zdí, tedy bezvěžový typ. Zalamovaná, 2 metry silná hradba, na nejslabší jižní straně hradu v 15. století posílená třemi masivními pilíři, byla základním obranným prvkem hradu. K severovýchodní straně hradby přiléhal trojprostorový palác, později na jižní straně rozšířený. Další, blíže prozatím nedatovaná budova, stávala na jihozápadní straně hradního jádra. Dodnes se dochovaly vysoké zdi severovýchodního paláce, tři mohutné pilíře opevnění, pilíř, který kdysi podpíral dřevěný most, valy a příkopy a skromnější střepy zdí ostatních součástí hradu. Tipy na výlet V nedalekém Zábřehu najdete Muzeum Zábřeh, Farní muzeum. Navštívit můžete také Lázně Bludov nebo zámek Bludov. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Háj u Šumperka. Ubytovat se můžete v Zábřehu. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Brumov
Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Historie hradu Byl postaven v polovině 13. století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů. Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Renesanční přestavba Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18. století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti. Podoba hradu Z hradního areálu, který byl rozdělen na severní předhradí a vlastní hrad, se zachovaly části hradeb se dvěma hranolovými věžemi, z nichž jedna je upravena jako vyhlídka, nádvoří, obvodové zdivo budov, přízemní a sklepní místnosti. V těchto prostorách je nyní umístěna stálá expozice o historii hradu. V chodbách jsou repliky zbraní středověkých obránců hradu, prapory se znaky šlechticů, kteří hrad drželi a řada dalších zajímavostí. V současné době se zde provádí také rozsáhlý archeologický průzkum. V roce 2001 byl Brumov vyhlášen za strážní a hraniční bod Valašského království a v letních měsících se zde pořádá řada kulturních akcí. Tipy na výlet V Brumově-Bylnicích najdete také městské muzeum nebo židovský hřbitov. V nedalekých Valašských Klobúkách je k vidění také městské muzeum. Památník místním obětem 2. světové války, Ploština, stojí nedaleko odsud. Podívat se můžete i na barokní zámek Vizovice. Ubytování najdete ve Zlíně.
Celý článekZřícenina hradu Buben
Hrad Buben stával na příkré ostrožně nad pravým břehem Mže u Plešnic. Historie hradu Z temného středověku k nám doléhají první zmínky o hradu Buben, jenž byl sídlem jakéhosi Gumpolda, žijícího na sklonku 12. věku. Jestli to byl náš hrad, nevíme. Ovšem první nesporná zmínka o existenci hradu je z roku 1349 a 40 let později je uváděn jako "hrádek Buben" na cestě k Plzni. Jeho vznik je dáván do souvislosti se skutečností, kdy Karel IV. odňal hrad Nečtiny tamnímu rodu, spřízněnému s Bavory ze Strakonic a užívajícímu přídomku "z Jeřeně". Právě příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic Buben tedy založili. V jejich rukou, či v rukou dalších šlechtických rodů, zůstal Buben až do poloviny 16. století. Tou dobou byl jeho stav již nevyhovující pro nově se tvořící životní styl šlechty a byl ponechán svému osudu. Snahy o záchranu V červenci roku 1927 zakoupil Plzeňský odbor KČT zříceninu s přilehlým lesem a pastvinou od velkostatkáře Fingera a v roce 1929 byly na hradě zahájeny zemní a stavební práce a v roce 1932 byla vybudována pod hradem restaurace s ubytovnou. Po válce vše přešlo do majetku státu. Nejprve zmizela vrata v bráně i u sklepa a v 60. létech byla zrušena i restaurace a zub času i lidská neúcta začaly opět pracovat. Až v roce 1991 byla opět zajišťována a od roku 1995 je v provozu opět i restaurace. Podoba hradu Buben byl ve své době klasickým šlechtickým hradem. Do nevelkého předhradí, z jehož ohrazení vystupovala čtverhranná stavba, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Jádro obíhal parkán zpevněný obdélnou baštou. V jeho čele se vedle věže brány na skalce tyčila čtverhranná, dnes zaniklá, nevelká, zřejmě obytná věž, za níž se pravděpodobně nacházela další stavba. Patrový palác ve tvaru písmene L zaujal zadní část jádra, která byla nejlépe chráněná. V patře obsahoval i roubenou komoru, která tak zlepšovala jeho majitelům komfort. V klidných letech nabízel Buben svým majitelům veškeré pohodlí té doby a nemusely být prováděny výraznější stavební úpravy. Tipy na výlet Nedaleko od hradu se nachází vodní nádrž Hracholusky. Na sever od hradu se nachází barokní zámek Luhov a od něj směrem na západ další barokní zámek - Trpísty. Ubytovat se můžete v Plzni.
Celý článekZřícenina hradu Budětice (Džbán)
Velmi skromné pozůstatky hradu Budětice (Džbán) se nacházejí na vrchu Džbán mezi obcemi Vlkonice a Budětice. Z první z jmenovaných obcí na hrad vede turistická značka. Krátká historie hradu Budětický hrad, obývaný pouhých několik desítek let, založil Dluhomil, nebo jeho syn Bohuslav, ve 2. polovině 13. století. Páni z Budětic tak opustili své starší sídlo ležící při budětickém kostele. Naposledy se po hradě psal Bohuslav z Budětic v letech 1290–1291. Pravděpodobně ani toto sídlo Budětickým nevyhovovalo a po získání nedalekého hradu Rabí jej ponechali svému osudu. Podoba hradu Hrad se skládal z obdélného paláce, který ze severovýchodní strany bránila okrouhlá věž. Oválné nádvoří za palácem pak bylo obehnáno dřevěným ohrazením a příkopem. Další budovy v nádvoří byly s největší pravděpodobností také dřevěné, tudíž se po nich nezachovaly žádné stopy. Areál hradu, z něhož jsou kromě příkopu znatelné základy věže a paláce, je volně přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Horažďovicích můžete navštívit zříceninu hradu Prácheň. V Horažďovicích můžete vidět také Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velké Hydčice najdete také Rosenauerův mlýn. Ubytovat se můžete v Horažďovicích. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Bukovina
Drobné pozůstatky hradu Bukovina se nacházejí na vyvýšenině nad potokem Nedveka, 1 km severně od obce Jiřice u Moravských Budějovic. Na hrad z obce vede turistická značka, která křižuje již výše zmíněný potok, jenž je třeba přeskákat po kamenech či přejít přes spadlý kmen. Hrad je volně přístupný. Soudě dle archeologických nálezů a písemných pramenů byl hrad vystavěn někdy v letech 1320¬¦1325. V písemných pramenech se jako první z majitelů objevují Gerhart z Bukoviny a Heřman z Hostimi. Nedaleká Hostim byla hospodářským centrem panství a sídlili v ní další členové rodu, obývající místní tvrz. Rodina se ve třech generacích velmi rozrostla a proto byl na hradě v polovině 14. století vybudován ještě jeden palác. Na počátku 15. století však již žili jen dva členi tohoto rodu, Jan a Ludvík. Roku 1417, po Ludvíkově smrti a tudíž i vymření rodu, převzal celé rodové jmění Jan Vajtmilnar ze Žerotic. Roku 1464, když hrad získali Borovští z Lichtenburka, byl patrně již pustý, což potvrdil zápis o tomto majetkovém převodu v deskách zemských, pořízený až v roce 1481. Tvar jednodílné dispozice hradu byl přibližně trojúhelníkovitý. Do hradu, opevněného příkopem a valem, se vstupovalo branou, chráněnou okrouhlým bergfritem. Na jihovýchodní straně nádvoří stával palác, pod nějž byl v polovině 14. století přistavěn ještě jeden, rozměrnější. Protilehle od bergfritu přes nádvoří nad srázem k potoku stávala obytná věž. Zbytek nádvoří vymezovala hradba. Dnes zde návštěvník spatří, nepočítaje příkop a val, základy bergfritu, základy obou paláců a věže a drobné střepy hradby. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Buštěhrad
Zřícenina hradu v Buštěhradu je v mnoha ohledech unikátní a nedoceněnou památkou. Dříve jeden z nejrozsáhlejších a nejvýstavnějších českých hradů dnes pohltilo množství domků a proťalo několik ulic. Část hradního zdiva tak byla použita a je dodnes součástí několika domů. Dějiny Buštěhradského hradu Buštěhrad připomínaný jako Buštěves poprvé v roce 1209. se stal pravděpodobně v průběhu druhé poloviny 14. století majetkem zemanů z Braškova či bohaté rodiny Rokycanerů. Pro své potřeby zdě jedni nebo druzí postavili tvrz. V polovině 15. století se držitelem panství stali Kolovratové, tvrz upravili a čelili úspěšně vojskům krále Jiřího z Poděbrad. Celou druhou polovinu 15. století poté zabrala velkorysá pozdně gotická přestavba, jež z Buštěhradu učinila dobře opevněný hrad. O sto let později, Zdeněk z Vartemberka, přestavěl hrad na renesanční zámek. V roce 1632 hrad vypálili Sasové a začal se měnit na zříceninu. Její část byla v 18. století rozebrána na stavbu zámku v sousedství a k definitivní přeměně na stavební parcely došlo na počátku 19. století. Místo hradeb domy Část starých zdí tedy buštěhradští obyvatelé využili při stavbě domků, čímž vznikl z památkářského hlediska unikátní stavební soubor. Zbytky hradu můžeme dnes vidět v křivolaké uličce zvané Starý hrad: na zdi domu čp. 27 vyčnívá část gotického opěráku, před domem stojí brána s mohutnou válcovou baštou, u domu čp. 11 gotická lomená branka. Část zdiva jsou i v domech čp. 9, 17, 25 a 157. Po zániku hradu si majitelé panství vystavěli v letech 1699-1705 nový zámek, o 50 let později upravený a rozšířený za účasti K.I.Dienzenhofera a A.Luraga. Zámecká kaple z let 1814-16 sloužila později jako farní kostel. Zámek patřil v letech 1847-1918 do soukromého majetku habsburské císařské rodiny, často sloužil jako vojenská nemocnice. V okolí můžete vidět také zámek Buštěhrad nebo třeba zámek Koleč. Za návštěvu také stojí muzeum Památníku Lidice. Pokud se chystáte navštívit zříceninu hradu a jeho okolí, pak si můžete vybrat z nabídky ubytování například na blízkém Kladně.
Celý článekZřícenina hradu Čertův hrádek
Na velmi skromné zbytky Čertova hrádku, jinak též zvaného podle nedaleké vsi Olomučany, vede z bývalého okresního města Blansko turistické značení, které dále pokračuje na Nový hrad. Areál hrádku je volně přístupný. Historie hradu Dle nálezu keramiky lze soudit, že hrad existoval již ve druhé polovině 13. století. V písemných pramenech je však poprvé zmiňován až roku 1346 při příležitosti dělení zboží pánů z Lipé. Za pánů z Lipé byla sloučena zboží zničeného hradu Obřany a Olomučan, z nichž majitel obě spravoval. Za Čeňka z Lipé se zboží v polovině 14. století opět oddělila a na Olomučanech se usadil Vilém z Opatovic, který se po nich roku 1374 i psal. Na počátku 15. století se vlastníkem hradu stal Jan Bidlo, jenž je tu sezením zmiňován roku 1437. Někdy okolo poloviny 15. století hrad zpustl. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, rozdělená tentokrát pouze hradbou, nikoliv příkopem. V dělicí hradbě stávala věž, není zcela jasné, zda okrouhlá s břitem, či čtverhranná s kruhovým vnitřním prostorem. V nejchráněnější poloze jádra pak stával dvoj či trojprostorový palác. Dále hrad tvořila již jen hradba a v jihovýchodní části hradu příkop. Do dnešních dnů se dochovaly drobné střepy zdiva věže, hradeb a paláce. Tipy na výlet V Blansku dále najdete renesanční zámek, Muzeum Blansko, Galerii města Blanska, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macochu, rozhlednu Podvrší u Blanska nebo jeskyni Kůlna. Za návštěvui stojí i Muzeum větrný mlýn nebo huť Klamovka. Ubytovat se můžete v Blansku. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Choustník
Hrad Choustník byl rozsáhlý hrad a dnes jeho zřícenina korunuje návrší nad stejnojmennou obcí na Táborsku. Historie hradu Panství patřilo původně králi, ale Přemysl Otakar II. jej vyměnil šlechtici Benešovi za Poděbrady. Samotný dvojhrad byl Benešem vystavěn v letech 1262 – 1285. Beneš a jeho potomci se po hradu psali. V držení rodu z Choustníka setrval do roku 1322. Tehdy jej bratři Beneš a Jan směnili s Petrem z Rožmberka za zboží ve východních Čechách. Rožmberkové z Choustníku učinili centrum rozsáhlé domény a za husitských bouří významně zlepšili jeho obranyschopnost, přidáním druhé opevňovací linie. Tehdejší pán, Oldřich z Rožmberka, nechal vystavět parkánovou zeď s hranolovými, dovnitř otevřenými baštami, mohutný příkop a velkou čtyřhrannou věž na východním konci hradu. Hrad tak byl dobrou oporou katolických pánů a pevnost svých hradeb osvědčil i za poděbradských válek. Jan z Rožmberka nebyl ovšem zdatný válečník, proto utrpěl velké škody na svém majetku. Byl nucen postoupit hrad Zdeňkovi ze Šternberka, a ten jej pak musel vrátit pod nátlakem hrozeb okolní šlechty. V rukou Rožmberků pak setrval Choustník až do konce své existence. Hrad již obývali pouze purkrabí, poslední větší oprava proběhla v roce 1563 za Viléma z Rožmberka. V roce 1597 Petr Vok z Rožmberka hrad prodal, od roku 1614 se o něm mluví jako o pustém. V novější době byla hradní věž upravena na rozhlednu. Dispozice hradu Pro stavbu Choustníku byl vybrán příhodný skalnatý vrchol. Hrad vznikl jako typ s velkou čtyřhrannou věží, pronikající na jih Čech z Podunají. Zároveň vznikl jako tzv. dvojhrad, kdy dva šlechtičtí stavebníci stavěli spolu, měli společné opevnění, avšak každý samostatný palác. Přístupová cesta se v předhradí otáčela a po mostě na zděných pilířích vstoupila do vnitřního hradu. Větší a starší západní části vévodí čtverhranný bergfrit, vetknutý do obvodové hradby na nejvyšším místě plochy hradu. Rozměrný palác tohoto jádra měl tvar písmene L a v patře obsahoval i prostor osvětlený kružbovými okny, patrně kapli. Druhý menší čtverhranný bergfrit byl přistavěn zvenčí. Jak už bylo zmíněno, na sklonku husitských válek byla významně zlepšena obranyschopnost hradu. Choustník svým neobvyklým pojetím, čtyřhranný bergfrit a rozdělení jádra, patří mezi hradní typy, jež se zvou Ganerbenburg. Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Čermákův vrch u Krátošic. Navštívit můžete židovský hřbitov u Černovic nebo židovský hřbitov Radenín, Chynovskou jeskyni u Tábora nebo dům Františka Bílka v Chýnově. Podívat se můžete i na Kozí hrádek. Nezapomeňte navštívit také Tábor, město spjaté s husitským hnutím. Zde najdete také výběr ubytování.
Celý článekZřícenina hradu Choustníkovo Hradiště
Historie hradu Hrad vznikl před rokem 1316 a za jeho zakladatele se považuje Půta z Turgova. V roce 1382 je v držení bratrů Václava a Jana Krušinových z Lichtemburka. Ti ho prodávají Heřmanovi z Choustníka, jehož rod zde sídlil až do roku 1410. Poté se zde střídají různí majitelé. V roce 1645 byl hrad poničen Švédy. Výrazně je opraven až po roce 1664 hrabětem Šporkem. V roce 1705 byl upraven na klášter celestýnek, které ho opuštějí v roce 1739. Poté začíná hrad rychle pustnout, je rozebírán na stavební materiál a mění se ve zříceninu. Podoba hradu Přesná podoba hradu není dnes známa. Hrad se skládal ze tří částí. První částí bylo dlouhé a úzké předhradí, druhé předhradí, nacházející se za šíjovým příkopem, plnilo obrannou funkci. Za dalším příkopem se nacházelo první předhradí čtverhranného půdorysu. Za dalším příkopem se nacházelo vlastní jádro hradu protáhlého čtyřúhelného půdorysu. V severovýchodním nároží stál okrouhlý bergfrit. Na nejchráněnější straně se nacházel palác a ve zbylém prostoru další zástavba. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se zachoval valeně sklenutý sklep hradního paláce a další drobné zbytky hradu. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit Hospital Kuks se známou sochařskou výzdobou od Matyáše Bernarda Brauna. Na Kuksu najdete také Ditrichovu lékárnu jako jednu ze stálých sbírek Národního muzea. Ve Dvoře Králové doporučujeme navštívit zoologickou zahradu. Ve městě najdete také Galerii Zdeňka Buriana. Ubytovat se můžete v Choustníkově Hradišti nebo ve Dvoře Králové nad Labem.
Celý článekZřícenina hradu Chvatěruby
Hrad přestavěný na zámek se nachází v obci Chvatěruby nedaleko Kralup nad Vltavou. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, první zmínky jsou již z let 1219-1222, ale tehdy pravděpodobně šlo spíše o charakter dvorce při doposud stojícím kostele. Kdy byl dvorec přestaven na hrad není také známo, zřejmě k tomu došlo někdy v průběhu 14. století. Okolo přelomu 14. a 15. století se držiteli hradu stal mocný rod Zajíců z Házmburka. V roce 1467 byl vojskem krále Jiřího z Poděbrad hrad obležen a dobyt. Král jej pak daroval dvěma svým příznivcům, což pak následně vyvolalo vleklé spory. Od roku 1474 drželi hrad Šárovcové ze Šárova. V roce 1567 nechává Jan z Valdštejna hrad přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války utrpěl objekt nejvíce a koncem druhého desetiletí 18. století bylo započato s náročnou barokní přestavbou. Ta však zůstala nedokončena a jejími pozůstatky jsou rozměrná obdélníková okna. Dispozice hradu Hrad vznikl na nepříliš výrazné poloze, která byla dědictvím po původním sídle, které mělo spíše charakter již zmíněného dvorce. Středověký hrad byl nejspíše trojdílný. Předhradí dominoval dodnes zachovaný kostelík, ostatní zástavba není známa. Z opevnění se dochovala hradba na straně nad řekou, ukončená pozdně gotickou baštou, která byla velmi necitlivě přestavěna na obytný dům. Za příkopem se pak nacházelo dvojdílné jádro. V jeho čele dnes stojí obdélná renesanční palácová budova, která v úrovni sklepů obsahuje gotickou hradbu. Na palác pak navazují nedostavěná barokní zámecká křídla. V zadní části hradního jádra, kde se dochovala jen silná obvodová hradba, stála patrně čtverhranná podsklepená, nejspíše věžovitá stavba. Hradní areál s nedokončenou přestavbou na zámek je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný. Tipy na výlet Po návštěvě hradu si můžete prohlédnout i Kralupy nad Vltavou, kde je k vidění například kostel Nanebevzetí Panny Marie, Městské muzeum nebo most T.G.Masaryka. Například v blízkých Veltrusích je vám k dispozici výběr ubytování.
Celý článekZřícenina hradu Cimburk
Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se nachází na návrší nad vodní nádrží asi 5 km od obce Koryčany v okrese Kroměříž. Historie Cimburka Hrad byl založen kolem roku 1320 Bernardem z Cimburka. V roce 1468 je dobyt uherským králem Matyášem Korvínem. V roce 1524 kupuje hrad Vilém z Víckova. V roce 1610 probíhá barokní přestavba Františkem Horeckým. V roce 1623 byl hrad dobyt pomocí zrady sedmihradským knížetem Gáborem Bethlenem. Naproti tomu v roce 1645 odolal vpádu 4.000 Švédů, při jejich tažení na Brno. Na počátku 18. století je uváděn jako pustý. V roce 1945 je hrad zestátněn a majitelem se stávají Státní lesy. V roce 2004 přechází hrad do společného vlastnictví města Koryčany a občanského sdružení Polypeje. Stavební vývoj Hrad se setává ze dvou částí, hradního paláce a předhradí. Každá z těchto částí hradu byla střežena okrouhlou věží. Za markraběte Jana Jindřicha byly upraveny síně v prvním poschodí hradního paláce. V něm byl zřízen prostorný rohový sál. Sousední místnost byla severozápadním průčelí opatřena arkýřem, spočívajícím na třech krakorcích. Tento arkýř sloužil patrně jako domácí kaple. Na počátku 15. století byla započata výstavba vnějšího opevnění. V jižní části hradu byl zbudován nový ochranný parkán, který podstatně zvýšil bezpečnost palácových staveb. Upravena byla i přístupová cesta. Po česko-uherských válkách bylo předhradí zdokonaleno na obou koncích baštami. Vjezd do hradu byl přeložen na severní stranu a zajištěn dvěma branami. V této době byl také zazděn arkýř v hradním paláci. Po roce 1655 byla snížena hlavní věž do úrovně okolní hradby, takže skoro zanikla. Chátrání postihlo nejvíce palác, když se v polovině 20. století sesula jihovýchodní 2 m silná zeď paláce. Hrad Cimburk je přístupný v sezoně. Tipy na výlet U Koryčan dále najdeme skalní útvar Kazatelna, vodní nádrž Koryčany, zámek Koryčany nebo židovský hřbitov. V nedalekých Bučovicích můžete obdivovat renesanční zámek, židovský hřbitov nebo městské muzeum. Vypravit se můžete také na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, barokní zámek Cetechovice, Vlastivědné muzeum Kyjov, barokní zámek Milotice, rozhlednu Johanka u Hýsel nebo pseudogotický zámek Bzenec. Ubytovat se můžete v Bučovicích.
Celý článekZřícenina hradu Cimburk
Výrazné pozůstatky hradu Cimburk, zvaný též Starý Cimburk, turista nalezne 1 km východně nad Městečkem Trnávkou. Na volně přístupný hrad jej zavede turistické značení. Historie hradu Starý Cimburk byl založen nedlouho před rokem 1308, kdy na něm jeho zakladatel Bernart z Cimburka sepsal jednu ze svých listin. „Starý“ proto, že má ještě mladšího stejnojmenného bratra v Chřibech u Koryčan. Právě okolí Koryčan a Střílek získal Bernart kolem roku 1330 směnou Starého Cimburku s Jindřichem z Lipé. Jindřichův stejnojmenný synovec pak roku 1365 prodal Cimburk moravskému markraběti Janovi. Teprve roku 1407 se hrad zase dostává opět do „soukromých“ rukou a je zapsán jako majetek Markéty ze Šumvaldu. V roce 1446 se majitelem stal Vaněk Černohorský z Boskovic, který spolu se svým vnukem Oldřichem hrad výrazně přestavěli. Dalšími majiteli byli postupně Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic, kteří hrad dále, avšak již v menší míře, upravovali. V letech 1547–1566 vlastnil hrad těžební podnikatel Šimon Eder ze Štiavnice, poté zhruba do konce století Podstatští z Prusinovic. Poslední stavební činnost na hradě zahájil na počátku 17. století Adam Věžník z Věžník. Po bitvě na Bílé Hoře panství s Cimburkem koupil Karel z Liechtenstejna a připojil ho k Moravské Třebové. Za třicetileté války se hrad stal sídlem císařské posádky, později sloužil k pobytu úředníků. V roce 1776 zasáhl hrad blesk a následný požár jej proměnil ve zříceninu. Podoba hradu Původní hrad vymezovala mocná zalamovaná hradba půdorysu oválu. Na západní a patrně i severní straně se nacházely paláce. Hrad patřil s největší pravděpodobností mezi bezvěžové. Vaněk a Oldřich Černohorští z Boskovic v polovině 15. století nechali zbourat hradbu na východní straně a na její místo a zasypaný příkop postavit nový palác, který měl kvůli obranyschopnosti velmi silnou vnější zeď. Dále vystavěli před šíjovým příkopem jižně od hradního jádra obdélné předhradí s masivní baštou a věžovitou bránou v nárožích. Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic pak realizovali obvodovou zástavbu. Následné stavební činnosti na hradě byly již jen úpravného charakteru. V dnešních dnech zde turista nalezne velmi výrazné pozůstatky předhradí (hradba, bašta, brána) a hradního jádra (část hradby, západní a východní palác). Pod hradem je dnes již nefunkční letní divadlo. Tipy na výlet V nedaleké Moravské Třebové můžete navštívit renesanční zámek, prohlédnout si městské opevnění, kostel sv. Josefa, františkánský klášter nebo Galerii umělecké fotografie. Vystoupit můžete také na rozhlednu Pastýřka u Moravské Třebové. U obce Pohledy stojí zřícenina kaple sv. Víta. Ubytovat se můžete v Moravské Třebové. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Cornštejn
Hrad Cornštejn, respektive jeho zříceninu, můžeme navštívit při výletu na Vranovskou přehradu, v Podyjí, v kraji Jihomoravském. Místo pro stavbu hradu nemohlo být zvoleno lépe. Nepřístupný skalnatý ostroh, obtékaný ze tří stran řekou Dyjí, a pevné hradby poskytovaly jeho obráncům bezpečné útočiště. Historie hradu Cornštejn byl postaven jako královský hrad v první polovině 14. století. Měl společně se sousedními hrady Frejštejnem a Bítovem chránit jižní hranici s Rakouskem. Právě blízkost Bítova nasvědčuje tomu, že stavitelem hradu byl rod z Bítova – Lichtenburkové. Cornštejn postavil zřejmě Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. První písemná zmínka je z roku 1343 a lenními vlastníky jsou právě Lichtenburkové. Ti původně malý hrad rozšiřují a vylepšují jeho opevnění. Nejvýznamnější rozšíření přišlo po husitských válkách. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. Boj o moc mezi šlechtou a Jiřím z Poděbrad znamenal konec vlastnictví Lichtenburků nad Cornštejnem. Hynek z Lichtenburka, věren rodové tradici a podporován papežem Piem II., se v roce 1463 dostal do sporu s Jiřím z Poděbrad. Cornštejn po celý rok osvědčoval kvalitu svých hradeb, ale v roce 1465 byl dobyt. Hrad byl konfiskován Lichtenburkům a lénem udělen Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang při opravách změnil jeho dispozici. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt, zejména na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. To bylo roku 1526. V roce 1542 v souvislosti s tureckým nebezpečím bylo naposledy posíleno opevnění Cornštejna. Další změna vlastnických vztahů a sjednocování panství Cornštejnu neprospěly. Panstvo ho už nepotřebovalo, dalo přednost pohodlnějšímu bydlení a hrad rychle pustl. Podoba hradu Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Do dnešní doby se zachovala rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně, s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Objekt je ve správě Jihomoravského muzea ve Znojmě. Tipy na výlet Také nedaleký hrad Bítov žije velmi čilým kulturním životem. Vydat se můžete také na prohlídku Vranovského zámku, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.
Celý článekZřícenina hradu Dalečín
Hrad Dalečín byl postaven na skalnatém cípu obtékán ze tří stran řekou Svratkou. Nachází se 8 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. A přestože je v těsném sousedství novodobé zástavby, dochovalo se dodnes mohutné torzo jeho zdiva. Historie hradu Přesné datum založení hradu není známo, podle stavebních prvků se předpokládá jeho vznik kolem r. 1340, v období tzv. lucemburské gotiky. Kolem něj začala zřejmě vznikat osada Dalečín, původně jako hornická, jak napovídá zasvěcení kostela sv. Jakubu Většímu, patronu horníků. S počátky hradu i vsi je spojen panský rod z Tasova. Kvůli sporům o majetek byl hrad i s Dalečínem prodán Jimramovi z Pernštejna. Léta existence hradu pod vládou Pernštejnů byla zřejmě pokojná, neboť písemných zpráv z tohoto období je poskrovnu. Začátkem 16. stol. však nastal obrat, protože se hrad Dalečín stal sídlem loupežníků, kteří ohrožovali celé okolí, a proto byl r. 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic. V rodě Pernštejnů zůstalo dalečínské panství do r. 1588, kdy je Jan z Pernštejna postoupil spolu s jimramovským zbožím Pavlu Katharýnovi z Katharu. Dispozice hradu Poloha hradu byla značně nevýhodná. Prakticky mimo svah nad řekou. Jaká byla jeho původní podoba, nevíme. Jisté je, že šlo o válcovou stavbu s vnějším průměrem 30 m, k níž z JZ přiléhala hranolová věž. Hrad měl tři patra, jak o tom svědčí tři řady oken a také otvory po trámech v místech, kde bývaly stropy. Zachovala se z něho jen vysoká obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou malá střílnová okénka, směřující na strmý skalnatý břeh řeky. Přední část hradní stavby stála na mírně svažité straně ostrohu a musela být chráněna příkopem a hradbou. Celé přízemí a sklepy hradu jsou zasypány. Tipy na výlet V Bystřici nad Pernštejnem si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zříceninu hradu Zubštejn, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, samotný zámek Jimramov, zříceninu hradu Pyšolec, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet. Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.
Celý článekZřícenina hradu Děvín
Děvín je rozsáhlá zřícenina hradu, ležící na stejnojmenném kopci, nedaleko obce Hamr na Jezeře v Libereckém kraji. Historie hradu V minulosti pevný hrad byl založen kolem roku 1250. Oblast tehdy patřila rodu Markvarticů a pravděpodobně oni Děvín založili. Písemné prameny však dokazují, že již za vlády Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) byl hrad královským majetkem. Konečná podoba hradu byla dovršena ve 14. století. V té době vlastnil Děvín významný rod Vartenberků. Vartenberkové měli v držení velkou část zdejšího kraje. Vlastnili Ralsko, Stráž, Zákupy, Mimoň nebo Tolštejn a Děvín se stal jedním ze správních center a také sídelním hradem. Děvín osvědčil pevnost svých hradeb zejména během husitských válek a následného boje o moc. Tehdejší držitel panství Petr z Vartenberka byl stoupencem císaře Zikmunda a toto spojenectví znamenalo permanentní nebezpečí pro jeho državy. Od počátku 16. století se vartemberské državy v oblasti začaly drobit a přecházet do cizích rukou. Roku 1516 tento osud potkal i Děvín a hrad byl prodán Biberštejnům. Za jejich vlády začal jeho význam klesat a přestal být sídelním hradem. Z dochovaných zbytků zdiva na kterých jsou pozůstatky sgrafita na omítce, nasvědčují tomu, že za Biberštejnů došlo k renesančním úpravám. Když se Biberštejnové dostali do finančních potíží, odprodali roku 1604 Děvín Janu Mylnerovi z Mylhauz, který vlastnil Minoň. Protože se zúčastnil stavovského povstání, tak mu bylo jeho panství zkonfiskováno. Po krátké epizodě, kdy se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, získal Děvín Jan Putz z Adlerthurnu, který přenesl centrum a správu panství na Mimoň. Opuštěný a během třicetileté války zřejmě pobořený Děvín začal pustnout. Podoba hradu Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce. Hradní areál neměl příkopy, dostatečnou ochranu mu poskytovaly strmé srázy. Dolní předhradí bylo dřevěné. Podél zdi vlastního hradu od něj vedla cesta k druhé bráně do horního předhradí, které bylo již kamenné. Třetí branou se procházelo do horního hradu, který chránily bašty. Dnes je dříve mohutný a nedobytný hrad porostlý stromy a dochovaly se velké zbytky zdiva, sklepa a hradní studna. V podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Ralsko. Vydat se můžete i na přírodní památku Vranovské skály nebo technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.
Celý článekZřícenina hradu Dívčí Kámen
Rozsáhlá zřícenina hradu Dívčí Kámen se tyčí na skalnatém návrší nad levým břehem Vltavy obtékané Křemžským potokem u Třísova na Českokrumlovsku. Díky jeho poloze jsou jeho nejčastějšími návštěvníky vodáci sjíždějící Vltavu. Rožmberský hrad Dívčí Kámen, či také Maidštejn nebo Menštejn, náleží k nemnoha hradům, o nichž se zachovala zakládající listina. K jeho stavbě dal souhlas roku 1349 král Karel IV. bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Maidštejn byl také jedním z rožmberských hradů, kde byl vězněn v roce 1394 zajatý král Václav IV. V rukou Rožmberků zůstalo sídlo až do konce své existence. Začátkem 16. století se rozhodl Petr z Rožmberka hrad dále nevyužívat, jeho zařízení bylo převezeno do Českého Krumlova, a tak byl Menštejn ponechán svému osudu. Jako pustý hrad je uváděn již v roce 1541. Na svahu rozlehlé hradní zříceniny, kde se zachovaly zbytky obvodových zdí a příček, byl v roce 1972 proveden archeologický průzkum, který prokázal, že tato oblast byla osídlena již v pravěku. Dispozice hradu Hrad byl chráněn soustavou příkopů, hradeb a věží. Jediný přístup byl od jihu, branou na předhradí, kde stály hospodářské budovy a stáje. Druhá brána vedla do latránu, na jehož konci byla čtyřhranná dvoupatrová obranná věž zasazená do opevnění vlastního hradu. Za touto branou se postupovalo úzkým průchodem k bráně v ohradní zdi předbraní a dále k dvoupatrové hranolové věži s branou do předhradí vlastního hradu. Na nádvoří stál dvoupatrový palác sestávající ze dvou protilehlých traktů, spojených mezi sebou na bočních stranách vysokými zdmi. Na vnitřní straně zdí obrácených do nádvoří byly pavlače, po nichž se dalo přecházet z jednoho traktu pro služebné do druhého panského. Nejvyšší bod objektu bylo toto rozměrné dvoupalcové jádro. Oba plochostropé paláce dosahovaly ve své zděné části výšky tří pater. Z obranných důvodů se rozměrná okna obracely pouze do vnitřního nádvoří. Třetí patro zadního paláce obsahovalo také polygonální arkýřovou kapli, zaklenutou žebrovou klenbou. Po výstavbě vlastního hradu pokračovalo budování vnějšího opevnění prodloužením parkánu, zesíleného dvěma čtyřbokými baštami, které nejspíše odpovídají opevňovacím prvkům Rožmberků na jejich dalších jihočeských hradech. Patrně tedy patří do nejstaršího období stavby podobných opevnění, které se datuje do konce husitských válek. Pokud se vydáte proti proudu Vltavy, čeká vás cisterciácký klášter Zlatá Koruna. Za návštěvu stojí i dominanta Blanského lesa, hora Kleť. Na ní stojí kamenná rozhledna, která vám nabídne rozhled po okolí. Kousek odsud se nachází také hvězdárna.
Celý článekZřícenina hradu Dobronice
Zřícenina hradu Dobronice se vypíná na ostrožně nad pravým břehem Lužnice ve stejnojmenné obci, kousek od Bechyně. Samotná ves je písemnými prameny doložena již koncem 12. století. Historie hradu Samotný hrad vznikl patrně až počátkem 14. století. Od roku 1322 byl sídlem vladyckého rodu, který se po něm psal. V roce 1455 přešel do rukou Rožmberků. Tento mocný jihočeský rod držel Dobronice ovšem jen po čtyři léta. Již roku 1459 jej využívali Vítové ze Rzavého. Ti také Dobronice přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Od roku 1528 byli majiteli hradu Hozlauerové, kteří jej držel do třicetileté války. Hrad se poté stal pobělohorským konfiskátem a roku 1691 se stal majetkem jezuitů, kteří ho do roku 1727 užívali jako letní rezidenci. Po zrušení řádu byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu. Podoba hradu O původní podobě a rozsahu předhradí doposud nic nevíme. V čele jádra hradu se vypíná okrouhlý bergrift vevázaný do čelní hradby. Již v prvé fázi hrad obsahoval dvě palácové budovy. Jedna se nacházela v nejlépe chráněné zadní poloze. Druhý, troj prostorový palác ležel při boční straně nad řekou tak, že jeho čelní strana tvořila část čela jádra. Pozdně gotická přestavba, kterou si vynutila vzrůstající potřeba šlechty o pohodlnější obydlí, opatřila starý hrad dostatečným množstvím reprezentativních a komfortních obytných prostor. Téměř celou západní stranu jádra zaujalo nové křídlo, jehož součástí se stala i místnost zaklenutá sklípkovou klenbou. Rozšířen byl i zadní palác. Rozšíření předního paláce si vynutilo posun čela hradu do šíjového příkopu. Jádro bylo zřejmě od předhradí původně odděleno dvěma příkopy. Na úzké ploše mezi nimi nyní vznikl nový „přední zámek“, jehož část byla podsklepena a který v přízemí kromě rozlehlé průjezdní klenuté místnosti obsahoval i rozměrnou roubenou komoru. Dle starých popisů na hradě existovala ještě jedna ve starém paláci. Dnešní stav je smutným resumé necitlivých památkových zásahů v době nedávno minulé. V nedalekém okolí můžete navštívit zříceninu hradu Příběnice. Za návštěvu jistě stojí také zámek Bechyně a samotné lázeňské město Bechyně, kde se můžete také ubytovat.
Celý článekZřícenina hradu Drábské světničky
Drábské světničky jsou jeden z nejznámějších českých skalních hradů. Najdeme je v krásné krajině Českého ráje na pískovcové hraně vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Historie Drábských světniček Psané záznamy nám žádné informace o původu, době vzniku a původním jménu nedávají. Je velmi pravděpodobné a archeologické nálezy toto tvrzení podporují, že hrad vznikl ve 13. století. Ovšem jak dlouho byl využíván, na to ani archeologové odpověď neznají. Jisté je, že po době úpadku byl obnoven koncem husitských válek. Tehdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Předpokládá se, že když v l. 1425 - 1430 husité pevně ovládli velkou část kraje, postavili nad tokem Jizery, kudy vedla obchodní stezka, hrad, který by střežil kraj a odkud by mohla být dána výstraha před vpádem nepřátelského vojska. Velkorysá obnova ovšem neměla dlouhého trvání a hrad byl brzy opuštěn a zanikl. Dispozice hradu Drábské světničky jsou ve své dispozici vlastně pevnostní soustavou. Jsou tvořeny sedmi mohutnými pískovcovými skalními bloky vysunutými před vlastní plochu hradiště Hrada, které leží pod hradem. Jednotlivé bloky jsou od sebe odděleny úzkými průrvami a štěrbinami. Značnou část užitných a obytných prostor hradu představovalo třicet světniček vytesaných do skály a rozvrstvených v několika výškových úrovních. Jejich vzájemné propojení zajišťovaly dřevěné plošiny a mosty. Nejzajímavějším prostorem byla kaple. V blízkosti vstupu se tyčila roubená věž, jejíž nároží kotvily mohutné trámy, zapuštěné do hlubokých kapes. Kromě světniček byl hrad vybaven zásobárnou na obilí, dnes zvanou hladomorna. Dodnes se zachovaly zbytky osmnácti světniček, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Drábské světničky představují typický skalní hrad. Dokonale využívají pískovcového útvaru, který se postaral o podstatnou část opevnění doplněného pouze dle potřeby dřevěnými konstrukcemi. Stáří jednotlivých světniček je dnes velmi těžko určitelné. S prvou polovinou 15. století lze zřejmě spojovat kapli a eventuálně i světničky s dobovými slohovými znaky. V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova, zámek Mnichovo Hradiště nebo třeba vrch Mužský. Pokud hledáte ubytování, vybrat si můžete třeba v nedalekém Mnichově Hradišti.
Celý článekZřícenina hradu Dražice
Zřícenina hradu Dražic se tyčí na skalnatém ostrohu na pravém břehu Jizery u Benátek nad Jizerou. Hrad a jeho historie Mezi starými českými rody má výjimečné postavení rod pánů z Dražic. Jeho členové nevynikali mečem a mocí síly, jak bylo v dobách středověku běžné, ale vzdělaností spojenou s kulturním i duchovním nadáním. Řada z nich našla své uplatnění ve vysokých církevních hodnostech. Nejvýznamnější postavení rodu byl Jan, mladší syn zakladatele dražického hradu, jenž zastával v letech 1301-1343 úřad pražského biskupa. Spolu se svým bratrem Řehníkem II. pokračovali na počátku 14. století ve stavbě rodového hradu a roku 1318 „byli se všemi hradbami, domy, střechami, zábradly a příkopy hotovi“. Téhož roku byl Jan IV. z Dražic předvolán k vyšetřování k papežskému dvoru do Avignonu, aby se obhájil z nařčení svých přátel, že ve své funkci nepostupuje dostatečně rázně proti kacířům. Ve Francii pobyl více jak devět let, než se dočkal zproštění obvinění. Za tu dobu tam poznal francouzskou kulturu. Nové vlivy se uplatnily i v úpravách dražického hradu, z něhož učinil biskup mimořádně výstavné a reprezentativní sídlo. Na přestavbě hradu se významně podílela stavební huť mistra Viléma, stavebníka z Provensálska. Poslední mužský člen rodu pánů z Dražic, Jan, královský nejvyšší písař, se připomíná do roku 1385. Po Petru z Vartemberka, který vlastnil Dražice na přelomu 14. a 15. století, vyženil hrad s jeho dcerou kolem roku 1402 Aleš Skopek z Dubé. V následujících revolučních dobách jako by nebylo pro krásu a umění, ukrytých ve zdech dražického hradu, místa. V roce 1421 přestoupil Aleš Skopek z katolického tábora v podobojí a tři roky nato mu okolní katoličtí páni dobyli a zpustošili dražické panství. K obnově hradu došlo patrně za dalších majitelů, Dražických z Kunvaldu, jejichž rod vládl na Dražicích do roku 1510. Roku 1512 koupil hrad od Hynka Bořity z Martinic Bedřich z Donína, který v následujících letech vystavěl nový zámek v nedalekých Benátkách nad Jizerou. Klid staré zříceniny narušila výstavba silnice, jejíž část vede bývalým hradním příkopem. Podoba hradu O podobě jeho předhradí není nic známo. Jádro lichoběžného obrysu obíhá příkop, před nímž byl nasypán val. Za čelní hradbou se vypínal štíhlý okrouhlý bergrift, za nímž ležel složitější rozměrný dvoutraktový palác. Dvě místnosti v jeho přízemí byly zaklenuty čtyřmi poli křížových kleneb bez žeber na střední pilíř. Zřejmě již v této době byl palác vybaven záchodkovým přístavkem. Z další zástavby známe pouze zbytek stavby v severozápadním nároží. Francouzi, kteří hrad přestavovali pro Jana IV. z Dražic, měli tak celkovou půdorysnou osnovu dánu. Ze starého paláce použili pouze přízemí, nad nímž vznikla nová tři plochostropá patra. V sestavě jejich místností nalézáme i roubenou komoru. Některé místnosti byly vytápěny krby. Hlavní reprezentační prostory obsahovalo druhé patro. Rozsah paláce zvětšila přístavba čtverhranné věže, v níž se v této úrovni nacházela drobná kaple zaklenutá křížovou klenbou. Současně se stavbou paláce byly zvýšeny staré hradby a nelze vyloučit, že parkánová hradba obíhající palác vznikla až v této době. Do severovýchodního nároží byl vložen druhý, menší dvoutraktový palác, který nedosahoval výstavnosti a výbavy paláce velkého, a další stavba byla přiložena k čelní hradbě. Z výstavného hradu zbylo do dnešních časů torzo věže s kaplí ve druhém patře a části obvodových hradebních zdí a zdí paláců. V blízkém okolí stojí za vidění také zámek Benátky nad Jizerou, kde je umístěno i Muzeum Mladoboleslavska, Muzeum v Benátkách nad Jizerou a soukromé Muzeum hraček.
Celý článekZřícenina hradu Dub u Tasova
Skromné pozůstatky hradu Dub u Tasova se nacházejí na nevysoké ostrožně, obtékané řekou Oslavou, přibližně 1,5 km jihozápadně od obce Tasov v okrese Žďár nad Sázavou. Z této vsi vede na hrad značená turistická značka. Historie hradu Hrad založili ve druhé polovině 13. století páni s křídlem v erbu. Páni z Tasova se často pyšnili jménem Tas či Znata. Proto se i jejich hrad nazýval Tassenberg a až později, když upadl v zapomnění, jej lidé překřtili na Dub. První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1344. Z let 1349 a 1366 pak pocházejí zmínky o dělbě majetku pánů z Tasova mezi několik členů rodu. Tehdy obdržel polovinu hradu s městečkem Tasov do rukou Jan z Meziříčí, který pravděpodobně za nějaký čas získal i polovinu druhou. Páni z Meziříčí pak již hrad neobývali, ani neudržovali, a tak pravděpodobně počátkem 15. století zpustnul. Jako pustý a s již novým jménem Dub se uvádí roku 1551. Dispozice hradu Hrad Tasov alias Dub byl bezvěžový a tvořily jej hradby, palác na severozápadní a brána na jihovýchodní straně, z kterýchžto hradních prvků se dochovaly různě velké střepy zdiva. Nejvýraznější jsou zříceniny severovýchodní hradby a samozřejmě do skály částečně vylámaný příkop. Hrad stojí na soukromém pozemku a tudíž je přístupný pouze příležitostně. Tipy na výlet Podívat se můžete třeba na renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou. Ve Velkém Meziříčí najdete zachované městské opevnění, novou synagogu, radnici nebo zámek. Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí. M.K.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 … 184 185 186 Další Poslední
