Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 … 184 185 186 Další Poslední
Židovský hřbitov Puclice
Židovský hřbitov Puclice se nachází na kraji lesa jihozápadně od obce. Lze se k němu dostat po polní cestě vedoucí od silnice Křenovy – Puclice vybíhající v místě telekomunikačního stožáru. Založen byl v polovině 18. století a dochováno je zde kolem 220 náhrobků. Hřbitov je dobře udržován a ohrazujeho vysoká zeď. Není běžně přístupný, klíč je možno vypůjčit v penzionu Koza v obci Vránov. Židovské domy byly soustředěny v centru obce a v přestavbách jsou dochovány. Synagoga byla postavena roku 1818, po roce 1893 byla přestavěna na obytný dům, který byl v roce 1975 zbořen.
Celý článekŽidovský hřbitov Puklice
Puklický židovský hřbitov se nachází na malém návrší východního okraje obce. Hřbitov byl snad založen již v 15. století a sloužil pro široké okolí až do roku 1932. Přesto je dnes náhrobky (cca 90) jeho plocha (1.493 m2) zaplněna stova z poloviny. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1699. Hřbitov je ohrazen místy narušenou nevysokou kamennou zdí a je volně přístupný. Z obce se k němu dá dojít úzkým průchodem vlevo od prodejny potravin po cca 20 m stoupající pěšinou vlevo za domy. Případně kousek od potravin ulicí kolem domu čp. 37 pak vpravo a po cca 10 m vlevo stoupající pěšinou za domy.
Celý článekŽidovský hřbitov Rabí
Židovský hřbitov v obci Rabí se rozkládá na severozápadním úpatí vrchu na němž stojí hrad Rabí. Založen byl patrně před rokem 1724 a užíván do počátku 20. století. Hřbitov o ploše 728 m2 ohrazuje zeď z lomového kamene a vstupní brána s kamenným portálkem. Dochováno je zhruba 120 náhrobků místy hustě osázené, většinou z bílého vápence. Pocházejí z období od 18. století do počátku 20. století. V horní části u zdi se nachází náhrobek Benjamina, syna Jicchaka Segala z roku 1732. Podle legendy kdo položí na tento náhrobek kamínek tomu se splní jeho tajné přání, musí být však nezištné a nesmí přát nikomu nic zlého. Hřbitov je volně přístupný. Blízký obytný dům čp. 102 býval původně synagogou. Kdy byla založena není známo, sloužila až do 90. let 19. století. V roce 1897 byla přestavěna na obytné účely, čímž byl její interiér definitivně zničen.
Celý článekŽidovský hřbitov Radenín
Židovský hřbitov Radenín se nachází asi 600 m severovýchodně od centra obce. Za posledním domkem (čp. 63) je potřeba se dát vpravo polní cestou kolem domků (napravo), posléze se cesta stočí vlevo úvozem, ke hřbitovu je to pak asi 150-200 m. Hřbitov byl založen ve druhé polovině 17. století. Někdy v letech 1830-1866 byl rozšířen do dnešní plochy cca 1.403 m2. Ze stejného období pochází kamenná márnice, která nahradila svoji dřevěnou předchůdkyni. Dochováno je zhruba 300 náhrobků barokního, klasicistního a moderního typu. Nejstarší náhrobky lze datovat do 30. let 18. století. U části náhrobků byl použit jako materiál načervenalý železitý pískovec, který časem podléhá drolení, takže nápisy jsou často nečitelné. Dále se používala žula a mramor, u moderních pomníků tzv. švédská žula a diorit. Poslední pohřeb se konal 3.2.1938. Byl to pohřeb chedé žebračky Johany Rindové. Po příchodu nacistů byl hřbitov devastován, což pokračovalo i po válce. Během socialistické éry hřbitov zpustl a do špatného stavu se dostala i márnice. Opraven byl až v nedávné době, zásluhou správce Bedřicha Novotného (zemřel v roce 2008). Většina náhrobků nevyniká přílišnou zdobností. Ty s nejzajímavějšími reliéfy najdeme ve východním cípu hřbitova. Pozoruhodné jsou náhrobky Samuela Sonna s reliéfem slunce a rabiho Leopolda Franka s vyobrazením lva. Hřbitov má opravenou kamennou ohradní zeď a márnici. Volně přístupný.
Celý článekŽidovský hřbitov Radnice u Rokycan
Židovský hřbitov se nachází přibližně východním směrem asi 1,5 km od centra obce Radnice na okraji lesa. Vede kolem něj turisticky značená cesta z Radnice na Plískov. Založen byl údajně v 16. století, v roce 1839 byla jeho rozloha 2.093 m2. V první polovině 19. století byl rozšířen a upraven. Stará ohradní zeď z lomového kamene byla navýšena o cihlovou nástavbu, postavena nová zeď se dvěma bránami a v severozápadní části hřbitovní domek. Pohřbívalo se zde až do nacistické okupace. Na dnešní ploše 3.872 m2 je dochováno asi 100 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší náhrobek je datován do roku 1734. Hřbitov svojí velkou plochou a malým počtem dochovaných náhrobků působí prázdným dojmem, část náhrobků je povalena. Hřbitovní domek se nedochoval a i ohradní zeď není v úplně dobrém stavu, místy je rozvalená. Volně přístupný. (2010)
Celý článekŽidovský hřbitov Radouň
Židovský hřbitov se nachází jen kousek severozápadním směrem od obce na jihovýchodním svahu vrch Na Vinici. Byl založen roku 1789, v první polovině 19. století a na počátku 20. století rozšířen. Po roce 1910 byla postavena také osmiboká novorománská obřadní síň. Na ploše 2.505 m2 se dochovalo přibližně 200 náhrobků nebo jejich torz. Obřadní síň byla nedávno rekonstruována. Hřbitov je přístupný bez obtíží.
Celý článekŽidovský hřbitov Rokycany
Rokycanský židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce nedaleko nemocnice a hvězdárny. Hřbitov byl založen poměrně pozdě v roce 1898, nacházejí se tu tak na ploše 1984 m2 jen novodobé náhrobky o počtu zhruba 68. Jsou siutovány ve východní části ohrazené pletivem, západní zůstala prázdná. Na západním okraji stojí obřadní síň s bytem hrobníka, sloužící dnes obytným účelům. Hřbitov je uzamčen.
Celý článekŽidovský hřbitov Rousínov
Rousínovský židovský hřbitov byl založen patrně v 16. století, několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1902. Stejně jako synagoga sloužil až do druhé světové války. Na poměrně úzké a protáhlé ploše (5.964 m2) se nachází přibližně 1.500 náhrobků, v různém stavu. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Nejlepší parkování je poblíž hřbitova v ulici Trávníky.
Celý článekŽidovský hřbitov Rousínov u Rakovníka
Židovský hřbitov se nachází v poli vlevo od silnice vedoucí z Rousínova na Slabce, asi kilometr jižně od Rousínova. Z této silnice vede ke hřbitovu malá polní cesta. Hřbitov byl založen roku 1858. Dnes nevelký hřbitov (asi 777 m2) působí prázdným dojmem. Na asi z jedné třetiny zaplněném hřbitove se dochovalo asi 48 náhrobků, většinou jsou však poškozené. Hřbitov má obvodou zeď, vstup je volný přes bývalou márnici, ze které zbylo jen obvodové zdivo.
Celý článekŽidovský hřbitov Šafov
Hřbitov se nachází na severním okraji obce v blízkosti Podveského rybníka. Založen byl kolem roku 1785. Na jeho ploše přibližně 5.013 m2 se nachází okolo 600 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný je z roku 1720. Hřbitov dnes již není ohrazen zdí (rozebrána ve 40. letech 20. století) a je tak volně přístupný. Plocha hřbitova je poměrně dobře zaplněna náhrobky. Většina jich je barokních nebo klasicistních a jsou zde samozřejmě i novodobé. Ke hřbitovu vede od křižovatky na okraji obce polní cesta vedoucí k rybníku. Od silnice je to cca 50 m ke hřbitovu. T.A.
Celý článekŽidovský hřbitov Široké Třebčice
Židovský hřbitov se nachází východně od obce (asi něco přes kilometr) na severním svahu malé rokle Třebčického potoka. Založení hřbitova zřejmě spadá do 15. století, ale doloženo je až v první polovině 18. století. Během druhé světové války byl devastován, a ani po ní se nedočkal lepšího osudu. Poměrně členitý a ve svahu založený hřbitov o velikosti 2.195 m2 je dnes silně zarostlý travou, křovinami a menšími stromy. V tomto prostoru najdeme zhruba stovku náhrobků různě roztroušených z období od 18. století až do počátku 20. století. Ty lépe viditelné a zřejmě spíše starší se nacházejí v horní části hřbitova. Plochu ohrazuje kamenná zeď místy narušená. Přístup na hřbitov je volný. Vzhledem k tomu, že k němu nevede téměř žádná pořádná cesta, je přístup nejlepší v podzimní době po sklizni a za suchého období. Jako nejlepší přístup je odbočit kousek za obcí vpravo po polní cestě, pak zhruba kilometr rovně a následně se dát vpravo přes pole k zarostlému hájku.
Celý článekŽidovský hřbitov Slatina
Židovský hřbitov se nachází asi kilometr severně od obce na pokraji lesa, kousek od odstavné plochy. Hřbitov byl založen někdy v druhé polovině 17. století. Na ploše přibližně 1.061 m2 se dochovalo cca 170 náhrobků převážně z let 1755-1937, nejstarší ale údajně pochází z roku 1668. Dochoval se i žulový vstupní portál do hřbitova. Hřbitov je obtíží přístupný.
Celý článekŽidovský hřbitov Slavkov u Brna
Kousek severně za obcí se nachází při serpentině silnice vedoucí na Rousínov, nový židovský hřbitov. Zřejmě jde o třetí hřbitov ve městě, ten středověký a starý již zcela zanikly. Současný byl založen roku 1744. Je zde pochována řada místních rabínů. Hřbitov ploše 4.045 m2 se nachází na svažitém pozemku, ohrazen cihlovou zdí vysokou až dva metry ukrývá na cca 300-350 náhrobků. Nejstarší pochází z let 1735-1736. Převážným materiálem je pískovec, žula, vápenec a mramor. Hřbitov je uzamčen, nikde není informace o možnosti zpřístupnění. Parkovat lze krátkodobě při příjezdové odbočce ze silnice ke hřbitovu.
Celý článekŽidovský hřbitov Sobědruhy
Židovský hřbitov se nachází nedaleko města Teplice v místní části Sobědruhy. Je přístupný z účelové komunikace (bez jména) spojující Bohosudovskou a Mírovou ulici, naproti zahrádkářské kolonii. Hřbitov byl založen kolem roku 1669 a na počátku 19. století rozšířen na současnou plochu 3.496 m2. Užíván až do druhé světové války, po ní byl v 60. letech silně devastován. Zbořena obřadní síň, ohradní zeď a některé náhrobky odvezeny. Dnes částečně zarostlý hřbitov vymezuje spíše vyvýšený terénní povrch. Najdeme zde zhruba na dvě stovky náhrobků, různě usazených, od 17. století do roku 1934 (barokní stély i novodobé náhrobky). Velká část, zejména těch novodobých je buď poškozena nebo povalena. Přístup na hřbitov je volný, parkovat lze na ploše asi 100 m od hřbitova při silnici Bohosudovská.
Celý článekŽidovský hřbitov Spálené Poříčí
Židovský hřbitov se nachází asi 150 m od náměstí na severozápadním okraji obce v Pražské ulici. Hřbitov byl údajně založen v 16. století, ale doložen je až v druhé polovině 18. století. Hřbitov je poměrně zaplněn, na ploše 1.036 m2 se nachází cca 250 náhrobků. Nejstarší náhrobek pochází z konce 18. století, většina jich je klasicistní z první poloviny 19. století. Hřbitov obklopuje dobrá ohradní zeď z lomového kamene s kovovou vstupní brankou. Hřbitov je bez obtíží přístupný.
Celý článekŽidovský hřbitov Spomyšl
Židovský hřbitov se nachází na okraji lesa, na malém návrší, kilometr severně od obce Spomyšl. Hřbitov byl údajně založen v 17. století, písemně je doložen v polovině 18. století. Roku 1829 rozšířen do dnešní velikosti 1.845 m2. Na poměrně zaplněném hřbitově se dochovalo cca 150 náhrobků z doby od roku 1726. Obvodová zeď z lomového kamene je už většinou narušena, z márnice se dochovaly jen malé zbytky a hodně novodobých náhrobků je povalena. Hřbitov je volně přístupný. Cesta je k němu následující: ze Spomyšle je potřeba se vydat po silnici na Daminěves. Kousek za Spomyšlí v ohybu silnice odbočit vlevo po polní cestě a vzhůru až na pokraj pískovny. Zde pak vpravo nejdříve kousek po okraji pískovny a pak po okraji lesa. Po cca 50 m odbočit téměř neznatelnou a v době návštěvy zarostlou lesní cestou, která asi po 50 m dovede ke hřbitovu.
Celý článekŽidovský hřbitov Stádlec
Stádlecký židovský hřbitov se nachází jižně od obce při bezejmenném potoku, který se zakrátko vlévá do Oltyňského potoka. Přístup k němu je možný ze dvou stran. Když jsou sklizená pole je možno sejít ze silnice mezi Stádlecem a Křídou na menší polní cestu v blízkosti rybníka Chudátko, projít kolem obou menších rybníků a pak po okraji pole kolem menšího lesního výběžku až ke hřbitovu. Druhou možností je sejít vlevo ze silnice mezi Stádlecem a řetězovým mostem krátce před mlýnským rybníkem (ve směru od historického mostu) na menší louku a po okraji lesa dojít až k přítoku již zmíněného potoka. Zde pak vpravo k další menší vodní ploše a vlevo od ní projít po již znatelné cestě na pole, a po okraji asi cca 50 m dojít ke hřbitovu. Stádlecký židovský hřbitov byl založen před rokem 1822 a poslední pohřeb se zde konal někdy na počátku druhé světové války. Hřbitov je poměrně malý, ohrazen nízkou kamennou zdí místy narušenou se zbytky márnice. Dochováno je zde okolo stovky náhrobků z doby od roku 1821. V současné době (srpen 2012) probíhá jejich rekonstrukce a osazení povalených. Hřbitov je volně přístupný. V západní části obce je dochovaná stavba synagogy z první poloviny 19. století, která byla po druhé světové válce přestavěna na kulturní dům s kinem.
Celý článekŽidovský hřbitov Štěnovice
Štěnovický a významný židovský hřbitov v Plzeňském kraji, najdeme na severovýchodním okraji obce, na konci ulice K Pile (dobrý výhled na hřbitov je i z ulici V Potocích). Hřbitov byl založen na svažitém pozemku nad Losinským potokem někdy v letech 1795-1796. Jeho původní výměra byla cca 700 m2, později pak byl ještě rozšířen na 850 m2. Zřejmě při tomto rozšíření na konci 19. století byla postavena průchozí márnice v severozápadním nároží hřbitova (dnes sloužící pro soukromé účely). Druhá světová válka se hřbitovu naštěstí vyhnula, stejně tak někdy nešťastné práce akcí Z v době komunistického režimu. Naopak v roce 1955 byl hřbitov vyčištěn od náletových křovin. Výrazně lepší péče se však dočkal až po roce 1990, kdy byl uklizen. Dobré péče se mu dostává i v současné době. Hřbitov je ohrazen masivní kamennou zdí, místy až dva metry vysokou. V 11 řadách zde najdeme na 162 náhrobků zhruba od doby založení. Ty nejstarší se nacházejí na východní straně, jsou z pískovce, žuly, ojediněle ze slivence. Některé jsou již poškozené erozí, na těch dobrých najdeme reliéfy symbolů a epitafy. Nejstarší epitaf byl datován zhruba do roku 1801 a je na náhrobku židovského osadníka z Čižic. Novodobější situované v části blízko vstupu jsou z mramoru či leštěné žuly. Na hřbitově jsou pochováni kromě židovských občanů ze Štěnovic, také židé z Litic, Starého Plzence, Chválenic a do poloviny 19. století i židé z Plzně (než byl zřízen nový židovský hřbitov v Plzni). Z výběru osob můžeme zmínit například sběratel plzeňských pověstí Ignaz Lederer se svými sourozenci a rodiči, Leopold Treichlinger, Winternitzové a další. Jak už bylo zmíněno o hřbitov je dobře pečováno, je uzamčen a přístup umožňuje pověřená osoba ze Štěnovic, která je uvedena na ceduli umístěné na brance hřbitova.
Celý článekŽidovský hřbitov Strakonice
Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji Strakonic, při zelené značce směřující ze Strakonic do Kraselova (asi 2 km z náměstí). V místě kdy značka vede po batonové cestě kolem armádního areálu je potřeba odbočit vpravo na cestu vedoucí k malé skupině domků. Hřbitov byl založen roku 1696, pohřbívání byl ukočeno za druhé světové války, kdy byly židé ze Strakonic deportováni. Poslední pohřeb se zde konal v 60. letech 20. století. V průběhu 90. let 20. století byl hřbitov opraven, dnes má dobrou kamennou zeď a je uzamčen. Plocha hřbitova o velikosti 2.685 m2 je z větší části zaplněna cca 250 dochovanými náhrobky pocházející od první poloviny 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1736.
Celý článekŽidovský hřbitov Strančice
Strančický židovský hřbitov se nachází kousek od západního okraje obce nedaleko silnici spojující Strančice a Všechromy. Hřbitov založený kolem roku 1900 sloužil až do druhé světo války. Pak byl zdevastován a v 60. letech 20. století zbořena márnice, ohradní zeď a náhrobky odvezeny. Dnes se na ploše porostlé několika stromy, se zbytky ohradní zdi porostlé křovinami nachází jen jeden náhrobek a několik zbylých podstavců. Areál je volně přístupný.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 … 184 185 186 Další Poslední
