Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov v Kovářově

MěstoKovářov

Židovský hřbitov za obcí Kovářov má velikost 2.090 m2. Založen byl v první polovině 19. století. Hřbitov je zaplněn jen z jedné čtvrtiny, na které je umístěno 120 náhrobních kamenů. Židovský hřbitov se nachází severně od obce Kovářov. Z obce je potřeba se vydat směrem na Radvánov. Za rybníkem Prostřední je potřeba se vydat vpravo po cestě směrem do lesíka. Po cca 100 m dojdeme ke hřbitovu.

Celý článek

Židovský hřbitov v Lounech

MěstoLouny

V historii židovského osídlení v Lounech byly zaznamenány hřbitovy tři. Do současnosti se dochoval jediný, který je součástí městského hřbitova v Rakovnické ulici. Byl založen roku 1874 na nevelké ploše 1700 metrů čtverečních. Najdeme zde kolem 250 náhrobků, které jsou uspořádány v třech celcích v několika řadách. Nápisy na náhrobcích nám prozradí, že zde nalezneme hroby zemřelých v letech 1874 až 1995. V průčelí hřbitova je obřadní síň s maurskými okny. Pro úplnost dodejme, že jeden ze starších hřbitovů, byl založen během moru v roce 1680 a pohřbívalo se na něm do roku 1866. Ležel v místě pod Mělci. Druhý zaniklý židovský hřbitov ležel pod Malým vrchem u Vršovic.

Celý článek

Židovský hřbitov v Milevsku

MěstoMilevsko

Židovský hřbitov v Milevsku je situován poměrně odlehle od obce, na návrší nad klášterem, na kraji lesa Bělohrad. Říká se tady na Židovně. Jeho počátek se datuje rokem 1714 a postupem času narostl do rozlohy téměř 2 tis. m2. Hřbitov je tvořen devíti víceméně zřetelnými řadami, ve kterých je asi 200 náhrobků a je respektováno ukládání chronologicky. Takto lze celkem spolehlivě odhadnout i stavební vývoj hřbitova, který probíhal asi ve třech fázích. Nejmladší hroby jsou z roku 1938. Mezi náhrobky nalezneme i pár zajímavých barokních a klasicistních stél. Na hřbitově je i obřadní síň z roku 1928 v elektrickém stylu s kubistickými prvky.

Celý článek

Židovský hřbitov v Písku

MěstoPísek

Židovské hřbitovy v Písku byly v historii dva. Tzv. Starý ležel jihovýchodně od města a někdy v průběhu 17. století zanikl. Novodobý hřbitov nalezneme necelé dva kilometry na severozápad od velkého náměstí, kousek za pražským předměstím. Byl založen v roce 1876, poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. V 70.letech byly zbořeny hřbitovní budovy a odvezena část náhrobků. V letech 1991-93 byl úpravou zmenšen. Nynější, téměř 5 tis. m2 velká plocha, je ohrazena zdí a za ní je dochováno asi 60 náhrobků s řadou podstavců.

Celý článek

Židovský hřbitov Vamberk

MěstoVamberk

Židovský hřbitov ve Vamberku se nachází u ulice Jánova na severním okraji města. Údajně byl hřbitov založen před rokem 1673, doložen je až roku 1688. Rozšiřován byl postupně v letech 1753, 1806 a 1820. Na ploše 3.557 m2, která je korytem malého potoka rozdělena na dvě části se nachází asi 500 náhrobků barokního a klasicistního typu, s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Velhartice

Židovský hřbitov Velhartice se nachází kilometr jihozápadně od obce, kousek za menší chatkovou osadou. Přístupný je po cestě odbočující vlevo ze silnice směřující k Velharticím, před mostkem přes Ostružnou. Hřbitov byl založen roku 1858, má dobrou kamennou zeď a je uzamčen. Plocha zhruba 560 m2 je zaplněna z cca poloviny asi 59 náhrobky. Ve východní části hřbitova se nacházejí dva kamenné pilíře jako pozůstatek márnice.

Celý článek

Židovský hřbitov Velká Bukovina

Židovský hřbitov se nachází severně od obce Velká Bukovina. Na okraji obce ve směru od Dvora Králové nad Labem se odbočí po malé silničce k hájovně Kopaniny a po zhruba 500 m na místě menšího rozcestí vpravo po téměř již neznatelné polní cestě dalších cca 300 m ke hřbitovu. Hřbitov je doložen k roku 1731 a do dnešní velikosti byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší o velikosti 1.079 m2 je obehnán kamennou zdí a téměř celý zaplněný různě roztroušenými náhrobky o počtu cca 182 (od pol. 18. století do roku 1897, novější byly odcizeny). Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Velké Karlovice

Malý židovský hřbitov se nachází severně kousek od centra Velkých Karlovic při silnici č. 481 vedoucí na obec Hutisko-Solanec. Hřbitov založený roku 1887 má plochu zhruba 1.579 m2 a nachází se zde okolo 45 novodobých náhrobků. Hřbitovní márnice zanikla již během války.   zt

Celý článek

Židovský hřbitov Veselice

MěstoVeselice

Židovský hřbitov se nachází kousek za obcí Veselice asi 15 km východně od města Mladá Boleslav. Hřbitov byl založen kolem poloviny 18. století. Na celkem zaplněném prostoru 1.727 m2 se nachází asi 250 náhrobků pocházející od druhé poloviny 18. století až do roku 1938. Najdeme zde také dětský hrob s atypickou stélou s dvojicí andělíčků. Hrobnický dům je od roku 1949 využíván k rekreačním účelům. Zhruba v polovině obce se je potřeba odbočit z hlavní silnice na malou cestou vedoucí k domku č. 63. Po cca 350 m končí cesta u bývalého hrobnického domku za nímž se nachází židovský hřbitov. Hřbitov je z části obklopen kamennou zdí, jinak je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Větrný Jeníkov

Židovský hřbitov Větrný Jeníkov se nachází kousek jižně za obcí nedaleko bývalého mlýna. Židovský hřbitov byl založen snad v první polovině 17. století, někdy je uváděn spíše závěr tohoto století. Fungoval až do konce 19. století. Sloužil pro židovské obyvatele ze širokého okolí. Na ploše přibližně 960 m2 se nachází zhruba 250 náhrobků, většinou jednoduchých (barokního a klasicistního typu), některé opatřené prostou výzdobou. Nejstarší by měl pocházet zhruba z roku 1700, uváděn je však i náhrobek z roku 1652. Na západní straně jsou patrny zbytky průchozí márnice. Jinak hřbitov dnes obklopuje již jen zbytek ohradní zdi. Hřbitov je volně přístupný. Ve směru na Jihlavu je potřeba se dát za kostelem ulicí vpravo k Mlýnskému rybníku. Za ním pak stále po polní cestě kolem Dolního mlýna, v jehož téměř sousedství se hřbitov nachází.

Celý článek

Židovský hřbitov Vlachovo Březí

Dodnes existující židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce Vlachovo Březí. Přístup je k němu malou cestičkou z ohybu ulice za základní školou, hřbitov je totiž vklíněn mezi hospodářsko-provozní plochy. Hřbitov byl založen před rokem 1692 a od té doby několikrát rozšiřován. Dnes se na jeho ploše 1378 m2 nachází okolo 170 náhrobků. Hřbitov je tak zaplněn zhruba z poloviny a nacházejí se tu zejména náhrobky barokního a klasicistního typu. Z márnice či vozovny zůstaly již jen základy obvodového zdiva. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Vlašim

MěstoVlašim

Židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji města Vlašim, při silnici vedoucí do Trhového Štěpánova, asi 100 m od městského hřbitova směrem do centra. Založen byl v druhé polovině 19. století. Po druhé světové válce byl pustošen a v 80. letech 20. století byla většina náhrobků odvezena. Na celkem velké ploše 1.843 m2 se dnes nachází jen pár náhrobků či jejich torz. Hřbitov je uzamčen, ale lze nahlédnout přes zeď.

Celý článek

Židovský hřbitov Volyně

MěstoVolyně

Volyňský hřbitov najdeme v ulici U vodojemu. Založen byl v 17. století a roku 1870 byl naposledy rozšířen. Na dnešní ploše 1357 m2 (jinde se uvádí 1241 m2) se nachází přibližně 200 náhrobků z období od roku 1689 až do 30. let 20. století. Nejstarší barokní jsou z bílého mramoru. V roce 1912 byla provedena důkladná oprava hřbitova a hřbitovní domek adaptován na obytné účely. Další oprava proběhla v roce 1988. Hřbitov je dnes v dobrém stavu, uzamčen a otevřen na požádání. Kontakty najdete na webových stránkách města Volyně.

Celý článek

Židovský hřbitov Votice

MěstoVotice

Votický židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce při ulici Vápená u fotbalového hřiště. Hřbitov byl údajně založen roku 1538, doložen je od první poloviny 17. století. V roce 1885 byla postavena obřadní síň s márnicí. Na dnešní ploše přibližně 2.340 m2 se dochovalo na 360 náhrobků od roku 1705 do konce 60. let 20. století. Hřbitov i obřadní síň s márnicí je opravený a uzamčen. V budově obřadní síně se nachází malá expozice věnovaná historii Židů ve Voticích a okolí. Klíče od hřbitova lze zapůjčit v Informačním centru v budově staré radnice na Komenského náměstí.

Celý článek

Židovský hřbitov Všeruby

MěstoVšeruby

Všerubský židovský hřbitov se nachází (1 km sv. od centra obce) při malé zalesněné roklině, kterou protéká bezejmenný potůček. Kousek jižně od silnice spojující obec Zahrádky se silnicí č. 205. Hřbitov založený okolo roku 1700 byl několikrát rozšiřován až do dnešní plochy 2.797 m2. Do dnešní doby se dochovalo několik desítek náhrobků, různě roztoušených téměř po celé ploše hřbitova. Jejich staří se pohybuje od první poloviny 18. století do počátku druhé světové války. Hřbitov ohrazuje dnes nízká kamenná zeď místy narušená. Přístup je volný. Nejpříhodnější parkování je buď na okraji silnice při zalesněné rokli (vede zde malá polní cesta kolem bývalé lesní školky) nebo o cca 50 m dál v blízkosti nájezdu ze silnice na pole a pěšmo se vrátit zpět k roklině.

Celý článek

Židovský hřbitov Zájezdec

MěstoZájezdec

Židovský hřbitov se nachází asi 300 m severně od obce Zájezdec. Hřbitov byl založen patrně v roce 1789. Na poměrně velké ploše 2.223 m2 se nachází přibližně 115 náhrobků. Hřbitov je v poměrně horším stavu, kamenná ohradní zeď je většinou rozbořena a rozebrána. V jihovýchodním rohu se nachází bývalá márnice využitá jako stodola. Většina náhrobků pochází z let 1789-1919. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Zalužany

MěstoZalužany

Na severovýchodním okraji obce Zalužany se nachází skrytý ve stromoví židovský hřbitov, založený před rokem 1724. Na ploše přibližně 1.597 m2 se dnes nachází jen zhruba 70 náhrobků různě roztroušených po celé ploše. Hřbitov je volně přístupný, zeď i s obřadní síní byla v na počátku 80. let 20. století zbořena.

Celý článek

Židovský hřbitov Zběšičky

Židovský hřbitov Zběšičky se nachází severně od obce, na okraji lesa východně od cesty u rybníka Zavadil. Pozemek pro hřbitov byl zakoupen v roce 1750 a užíván byl až do 30. let 20. století. V letech 2003-2006 prošla márnice a ohradní zeď rekonstrukcí. Areál hřbitova o rozloze 1.029 m2 je ohrazena zdí a nachází se tu okolo stovky náhrobků z doby od založení hřbitova do roku 1932. Hřbitov se nachází v současné době v oplocené oboře a není tak bohužel přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Zbraslavice

Nový židovský hřbitov (starý zanikl koncem 18. století) se nachází přibližně 800 m severně od centra obce v chatařské kolonii. Z obce je potřeba se vydat směrem do Katřinek, cca 200 m za železničním přejezdem odbočit vpravo do chatařské kolonie, kde se ve svahu nachází. Založen byl zřejmě na konci 18. století, za druhé světové války byla jeho ohradní zeď z větší části rozebrána a část náhrobků odvezena. Dnes se na ploše o 3.993 m2 nachází asi 150 náhrobků z období od počátku 19. století do roku 1932. Vzhledem k tomu, že je ohradní zeď velmi narušená je hřbitov volně přístupný, na druhou stranu také alespoň trochu udržovaný.V obci se nacházela synagoga postavená roku 1832 na místě původní dřevěné synagogy. V roce 1940 byla prodána a do dnešní doby se zachovaly jen velmi nepatrné zbytky obvodového zdiva.

Celý článek

Židovský hřbitov Zderaz

Židovský hřbitov se nachází zhruba v poli asi 300 m od silnice spojující obec Zderaz a Oráčov. Založen byl údajně v 15. století, doložen je však až od 17. století. Na ploše asi 1686 m2 se do dnešní doby dochovalo na 300 náhrobků od 18. století do 30. let 20. století. Část obvodové zdi je povalena. Starší náhrobky jsou vztyčené, novodobější většinou povalené. U vchodu na hřbitov se nachází poškozená márnice či vozovna. Ke hřbitovu dnes nevede žádná cesta. Vzhledem k tomu, že se nachází v poli, nejlepší přístup je k němu v době kdy je pole sklizeno a není mokrá půda. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

První 1 2 3 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Vlčí rokle
Vlčí rokle je trochu zanedbané, skalnaté a místy dosti vlhké údolí (zejména v deštivém období nebo za jarního tání), které funguje jako turistická spojnice mezi Teplickými a Adršpašskými skalami. Zároveň tyto dvě oblasti i odděluje.
Zřícenina hradu Janštejn se nachází 1,5 km jihozápadně od Nové Vsi. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, poprvé se objevuje až roku 1358, kdy sloužil jako záruka při prodeji. V letech 1373-77 ho vlastnil Sezema z Janštejna. Ani zánik hradu není příliš znám, pravděpodobně podlehl za husitských tažení. Dispozice hradu Hrad zaujal rozlehlý, ale nízký skalnatý výběžek, který vybíhá z plošiny od které je oddělen 11 metrů širokým příkopem. V severozápadním rohu stával okrouhlá věž o průměru 4,7 m. O pár metrů jižním směrem stávala další okrouhlá věž. Zhruba uprostřed mezi věžemi a východní hradbou stávala trojprostorový palác. Ve východní hradbě byla zabudována studniční věž čtvercového půdorysu. Podélné jádro hradu obklopoval ze tří stran parkán. Severně od vlastního jádra hradu za příkopem se nacházel předhradní dvůr, plnící hospodářskou funkci hradu. Obklopovala ho ohradní zeď, při které stálo několik stavení, po nichž zbyly jen prohlubně. Z předhradního dvora vedla k brance do jádra hradu dřevěná rampa. Do dnešní doby se zachovaly fregmenty paláce, hradby, studniční věže a poměrně velký střep ze štíhlé severozápadní věže. Zříceniny hradu jsou volně přístupné, vede sem značená cesta. Tipy na výlet V nedaleké Horní Cerekvi můžete navštívit zámeček, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.
Doporučujeme
náměstí Jana Palacha
Dnešní náměstí Jana Palacha bylo ještě v 19. století téměř pusté a prázdné. Říkalo se tu Na rejdišti, protože tu byla v 60. letech 17. století postavena škola k „tumlování koní“. Tím byl dán základ k zemské stavovské jízdárně, nebo jak se tenkrát říkalo k rejdišti. U staré jízdárny byly sklady dříví, městská skládka a hromady sanytru, který se používal k výrobě střelného prachu. Zdejší špína a odpadky se totiž staly předmětem výnosného obchodu. Obsahovaly hojnost dusíku, z něhož zdlouhavým chemickým procesem vznikl vzácný ledek – sanytr. Plantáže sanytru se táhly od dnešního náměstí do ulice 17. listopadu. Však také při hloubení garáží pod náměstím byly zbytky sanytru nalézány. V 70. letech 19. století vypracoval Josef Schulz s Josem Zítkem návrch na úpravu Rejdiště. Naplánovali tu budovu Uměleckoprůmyslového ústavu a Akademii výtvarných umění. Z těchto budov pak sami realizovali Rudolfinum, po Národním divadle nejvýznamnější novorenesanční památka. Sestává se z přední části, orientované do náměstí, kde je koncertní sál se skvělou akustikou. Ve středu budovy je shora osvětlený sál, kde bývaly výstavy Krasoumné jednotky. V části při ulicích a při nábřeží jsou v přízemí a v patře menší výstavní síně, klubovny a zkušebny.Důstojným protějškem Rudolfina jsou budovy Vysoké školy umělecké na jižní straně náměstí a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na straně východní. Její vysoká okna, vyhovující potřebám výtvarné práce, jsou ve třetím podlaží oddělena ionskými polosloupy a ve čtvrtém podlaží korintskými přízemními pilíři.Východní část náměstí byla dlouho prázdná. Teprve v letech 1928-9 tam podle návrhu arch. Josefa Sekaře postavili budovu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho snahou bylo slohově přizpůsobit stavbu fakulty ostatní zástavbě náměstí a přitom vytvořit zcela moderní dílo. Ještě na začátku 19. století byl v těchto místech přes Vltavu přívoz. V letech 1866-68 pak navrhli Karel rytíř Veselý a ing. František Schön přes Vltavu lávku. Nazývala se Rudolfova, někdy se jí říkalo Železná. Lávka měla jediný litinový pylon o výšce 17 metrů a postavila ji První mostárna v Čechách Ruston a spol. Mánesův most který tu dnes je byl dokončen na jaře roku 1914.
Doporučujeme
Barrandov
Území Barrandova se nalézá na vyvýšenině na levém břehu Vltavy v katastru Hlubočeb. Název je odvozen od jména francouzského paleontologa Joachima Barranda. Díky filmovým ateliérům, které zde byly postaveny ve třicátých letech 20.století, je místo známo především jako centrum českého filmů.