Zřícenina kostela sv. Prokopa se nachází mezi Krupkou a Teplicemi v blízkosti Proboštova. Původně šlo o hornický kostelík zaniklé osady Kirchlice (snad i jde o nejstarší hornický kostel ve střední Evropě). Ještě v gotickém období byl několikrát upravován, období husitských válek ustál bez poškození, na rozdíl od hlavního kostela v Krupce. Za třicetileté války poškození již neušel. Přesto byl v letech 1643-1677 opraven, ale svůj gotický vzhled si ponechal. Vzhledem k tomu, že byl poddolován byl na konci 19. století opuštěn. Poslední bohoslužba se konala 3.11.1891. I když byl kostel ponechán osudu nebyl zatím příliš devastován. Ještě ve 20. letech 20. století bylo možno vidět zbytky gotických nástěnných maleb, znázorňující sv. Václava, 12 apoštolů, ale i erby krupských měšťanů a členů hornického spolku. Totální devastaci, který kostel proměnil ve zříceninu, přišla v roce 1939, kdy vyhořel při řádění neměcké mládeže. V roce 1995 bylo zabzpečeno obvodové zdivo. Kostel z něhož se dochovalo obvodové zdivo v téměř původní výšce, byl bezvěžový s výrazným západním štítem a sedlovou střechou. Loď (11x23 m) byla dvouprostorová, západní nejmladší část měla síťovou klenbu, sklenutou na štíhlé osmiboké pilíře. Jižní stranu doplňují masivní vnější opěráky. V západní části je možno vidět profilovaný vstupní portál. Nejstarší část kostela je dnes čtverový presbytář o velikosti 7x7 m nacházející se v jihovýchodní části. Vnitřní prostor zříceniny kostela je uzamčen.

Zřícenina gotického hradu Hazmburk stojící na čedičovém vrchu je nejznámější krajinou dominantou Českého středohoří. Najdeme ji v blízkosti vesnice Klapý, 3,5 km od města Libochovice. Hrad byl sídlem rodu Zajíců od roku 1335 do poloviny 16. století, kdy pozbyl významu. V době romantismu se stala zřícenina předmětem zájmu českých romantiků, např. Karla Hynka Máchy nebo Svatopluka Čecha. Zajícové z Hazmburka Mohutný kamenný hrad byl vybudován pravděpodobně v průběhu 14. století a jeho základ tvořil již dříve zde postavený malý kamenný hrad (spíše tvrz), zvaný Klepy, který koncem 13. století nechali postavit páni z Lichtemburka. V roce 1335 prodává Jan Lucemburský hrad panu Zbyňku Zající z Valdeka. Ten ho přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německy Hase - „zajíc“). Hrad byl postupně přestavován a rozšiřován na pohodlnější sídlo především zástavbou východní části vrcholové planiny. Během husitských válek byl hrad na straně katolíků. Největší oporou krále Zikmunda byli právě Házmburská vojska. Roku 1424 pozorovali obyvatelé hradu dobytí Libochovic husity vedené Janem Žižkou. Husité také neúspěšně obléhali i hrad. Podruhé se o jeho dobytí pokusili v roce 1429, hrad také odolal i pozdějšímu třetímu pokusu. Kvůli jeho nedobytnosti tehdy královští stoupenci uvažovali, že zde uschovají kostelní poklady z chrámu sv. Víta. Kolem roku 1459 byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy. Posledním majitelem hradu z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc z Hazmburka. Ten jej roku 1558 prodal Lobkowiczům. V historii hradu se vystřídala celá řada majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové, až v roce 1954 byl převeden pod státní správu. Dvě věže - Bílá a Černá Hrad Hazmburk byl jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. Díky své poloze na vysokém kopci, byl prakticky nedobytný. V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu jsou dvě věže - oválná (tzv. Černá) 25 metrů vysoká a hranolová (tzv. Bílá) o výšce 26 metrů. Jádrem hradu byl patrový palác s dvěma dalšími palácovými budovami odděleném od předhradí příkopem s padacím můstkem a obaleným mohutnou a vysokou zdí s cimbuřím a ochozem, částečně dochovanou. Novodobé dějiny hazmburské zříceniny jsou datovány rokem 1994, kdy začali sanační práce na jednotlivých dochovaných konstrukcích, proběhla i elektrifikace hradu a 31. prosince 1996 byla zřícenina otevřena veřejnosti. Z Bíle věže je neopakovatelný výhled do krajiny Českého středohoří. Kochat se můžete například výhledem na Milešovku, Kletečnou či Lovoš.  Tipy na výlet Dominantou obce Libochovice je barokní zámek. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Na severovýchodním okraji obce v sousedství křesťanského hřbitova můžeme najít kouřimský židovský hřbitov. Byl založen poměrně pozdě až v roce 1904 a užíván jen zhruba nějakých třicet let. Jeho plocha ohrazená zdí je poměrně velká (2.455 m2), ale najdeme zde jen zhruba dvě desítky novodobých náhrobků osazené v severozápadním rohu hřbitova. Zbytek plochy je pak převážně velmi netradičně užíván jako křesťanský urnový háj. V jižní zdi je situována obřadní síň, která je v současné době využívána spíše příležitostně, zřejmě jako skladiště (2012). Vstup na hřbitov je volný přes křesťanský hřbitov v jeho otevírací době.

Ústavní ulice 7/91 - vpravo vchodu z Ústavní ulice.