Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
Zřícenina hradu Starý Rybník
Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1364, ale patrně vznikl již dříve. Jeho majitelem v té době byl chebský měšťan Jan Rabe z Mechelsgrünu. V rukou měšťanů zůstal až do 16. století. V roce 1792 vyhořel a následně se stal zříceninou. Funkci sídla převzal zámek postavený v jeho těsné blízkosti. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na místě předhradí vyrostl později dnešní zámek. To bylo spojeno s vlastním hradem pomocí mostu. Vlastní hrad pak zaujal skalnatý hřbet mezi dvěma rybníky. V první fázi byl v jižní části hradu obehnaném obvodovou hradbou dvojtraktový palác, zpevněný dvěma polookrouhlými věžicemi. Zřejmě obsahoval i kapli. Později pak vznikl nad vstupem další čelní palác, jehož podoba je výsledkem gotické přestavby a dalších úprav. V přízemí tohoto paláce se dnes nachází renesanční dvojlodní síň. Zadní palác pak byl ještě v renesanci zvyšován. Areál dodnes dochované mohutné zříceniny je přístupný. Cesta však kvůli okolo rozkládajícímu se rybníku vede jen přes oplocený prostor vedle zámku. Zámek je v současné době na prodej, prostor kudy vede cesta k hradní zřícenině je zatím volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází také hrad Vildštejn, hrad Ostroh nebo hrad Hazlov. Za výlet stojí i přírodní památka Goethova skalka nebo Goethův kámen. Výběr ubytování budete jistě mít ve Františkových Lázních.
Celý článekZřícenina hradu Starý Stránov
Nedaleko vsi Zámostí kdysi vedl přes řeku Jizeru dřevěný most. Patrně na jeho ochranu zde byl vystavěn někdy koncem 13. století malý hrádek. Jeho přestavbu provedla na přelomu 14. a 15. století větev rodu Myšků ze Žlunic. Václav Myška z Hrádku dokonce doprovázel mistra Jana Husa v roce 1415 do Kostnice. Koncem 15. století přestal Hrádek plnit svoji obytnou funkci a brzy zpustnul. Dodnes se zachovaly zbytky, které pohltila obytná zástavba. Cesta do opevněného areálu přicházela od jihu a byla zajištěna před příkopem zemní baštou. Vnitřní plocha hradu měla půlkruhový obrys a nebyla nijak velká. Prakticky celou polovinu v části nad řekou vyplňovala dlouhá palácová budova. Jestli v hradním jádru existovala nějaká další zástavba není dodnes známo. Do dnešní doby se z hradní zříceniny zachovala téměř celá západní vnější stěna paláce a část její severní a jižní strany. V této vnější stěně původního paláce jsou patrny stopy po původních oknech. K této vnější zdi paláce byly přistavěny obytné domky.
Celý článekZřícenina hradu Starý Světlov
Skromné zříceniny hradu Starý Světlov se nacházejí 2 km severně od Pozlovic, z nichž k volně přístupnému hradu turistické značení. Historie hradu První zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy byl majetkem Alberta ze Šternberka. V roce 1412 jej převzal Jaroslav ze Šternberka, který roku 1420 padl v bitvě na Vyšehradě. Dva roky poté český král Zikmund Lucemburský postoupil Světlov své manželce Barboře Celské. Úřadem purkrabího na hradě byl pověřen Pankrác ze Svatého Mikuláše, který však odtud v době pohusitské vyjížděl loupit do okolí. Moravští stavové proto hrad roku 1449 vykoupili a postoupili čtyřem šlechticům, kteří se poté mezi sebou často přeli. Těchto neshod využil Matouš ze Šternberka a hradu se zmocnil. Hrad, poškozený v česko-uherských válkách, byl opuštěn až po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a jako pustý se uvádí roku 1517. Dispozice hradu Nepříliš příkrý vrchol by hrad příliš neochránil, a proto byl vybudován okolo celého hradu velmi hluboký příkop s mohutným valem. Malá plošina jihozápadně od hradu sloužila jako předhradí, zastavěné pouze dřevohlinitými konstrukcemi. Hrad byl ze tří čtvrtin obehnán parkánovou hradbou, parkánem a věžovitou bránou též vedl přístup do hradu. Hradní jádro bylo vymezeno další přibližně kruhovou hradbou, několikrát zalomenou. K ní se na severovýchodní straně přimykal palác. Hradby i palác dnes připomínají jen velmi malé a nevýrazné střepy zdiva. Tipy na výlet Vydat se můžete na poutní místo Malenisko, které najdete u Provodova. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Engelsberg a do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích se nachází Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a známé lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Starý Žeberk
Zaniklý hrad stával na skalisku, které je dnes součástí přírodní rezervace Jezerka. Od zámku Jezeří k němu vede modrá turistická značka, přibližně 2,5 km dlouhá. Historie hradu Žeberk (německy Seeberg, v překladu Jezerní hora) byl založen záhy po polovině 13. století. Za jeho zakladatele je považován Albrecht ze Seeberku (Žeberku), kterého prameny zmiňují v roce 1277. Žeberk byl nejvýše položeným hradem v Krušných horách a to se mu stalo osudným. Kvůli nepohodlnému přístupu byl málo obýván a v podstatě velmi brzy po svém vzniku, v průběhu první poloviny 14. století, byl opuštěn. Jeho majitelé si na úpatí Krušných hor postavili pohodlnější sídlo Nový Žeberk. Starý Žeberk nadále sloužil jen jako hraniční pevnost a roku 1385, kdy byl v majetku pánů z Bergova, se již připomíná jako pustý. Podoba hradu Hrad Starý Žeberk zanikl velmi záhy po svém vzniku, a proto se z něj do dnešních dnů mnoho nedochovalo. To nám ztěžuje i představu o tom, jak vypadal v době svého života. Navíc většina hradních konstrukcí byla dřevěná. Centrální část hradního areálu zaujímá rozeklané skalisko, na němž podle nálezů stával blíže neurčitelný objekt. Je možné, že ke skalisku přiléhaly další objekty. Dodnes se z hradu dochovaly velmi sporé zbytky hradby a znatelný příkop. Hradní areál je volně přístupný, z centrálního skaliska je nádherný výhled na okolní lesy a bohužel i na nedalekou uhelnou pánev. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Strážiště u Chomutova, navštívit Oblastní muzeum v Chomutově nebo zoopark. Ubytovat se můžete v Jirkově nebo v Chomutově.
Celý článekZřícenina hradu Stohánek
Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.
Celý článekZřícenina hradu Štramberk
Hrad Štramberk, nazýván také Strallenberg či Trúba, má nejasný původ. Jeho vznik je opředen pověstmi a tajemstvím. Jedna z nich praví, že štramberský hrad náležel snad koncem 13. století řádu templářů, druhá, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra. Historie hradu Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů. Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař. Z nich nejvýznamnějším byl Lacek, zemský hejtman moravský a dlouholetý ochránce Jana Husa. Po jeho smrti měnil Štramberk často majitele. Rychlý úpadek nastal po roce 1523, kdy hrad přestal být sídlem vrchnosti. Roku 1553 jej koupilo město Nový Jičín, které však pro účast na stavovském povstání ztratilo své postavení a Štramberk připadl jezuitské koleji v Olomouci. Po zrušení jezuitského řádu bylo panství proměněno v nadační velkostatek. Na hradě se ubytoval správce a malá posádka. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Zůstala jen věž a zbytky zdí paláce. Podoba hradu Hrad náleží k typu bergfritových hradů s obdélníkovým půdorysem a hlavní věží na východní straně. Válcová věž s vlastním opevněním střežila příjezd po jižním svahu Bílého vrchu. Hradní areál byl poměrně rozsáhlý. Obsahoval kromě fortifikací dva větší obytné objekty. Dvoupatrový palác navazoval na opevnění válcové věže, jednopatrový stával v místech dnešní turistické chaty. Vnější hlavní zeď doplňovaly dvě nárožní věže a vstupní brána; na jižní straně směrem k městu se dochovaly jen její nepatrné zbytky. V letech 1901-1903 byla válcová věž, 40 metrů vysoká, zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění, pro niž se ujal název Trúba (lidově Kulatina), tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem. Tipy na výlet Ve Štramberku dále najdete památky lidové architektury nebo jeskyni Šipka. U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici.
Celý článekZřícenina hradu Střeliště
Zřícenina hradu Střeliště, okres Třebíč.
Celý článekZřícenina hradu Střílky
Nepatrné pozůstatky hradu Střílky se nacházejí přibližně 1 km jihovýchodně od stejnojmenné obce. Na volně přístupný hrad z ní vede turistické značení. Historie hradu Hrad byl založen v polovině 13. století Smilem ze Zbraslavi, jenž působil v diplomatických službách Přemysla Otakara II. i jako kastelán na Přerově a Brumově. Poprvé se po Střílkách píše roku 1258. V roce 1321 Jan Lucemburský Střílky zastavil Jindřichovi Železnému z Lipé, stejnojmennému synovi slavnějšího otce a moravského hejtmana. V polovině téhož století hrad společně s nedalekým Cimburkem získal moravský markrabě Jan Jindřich a později jeho syn Jošt, který jej roku 1406 zastavil Vznatovi Hechtovi z Rosic. V roce 1460 hrad zdědili páni z Lichtenburka a vzhledem k častým válečným nepokojům v kraji (česko-uherské války), jej dodatečně ještě více opevnili vystavěním předsunutého opevnění. V roce 1481 koupili Střílky vladykové z Ojnic, ale poté, co roku 1511 získali Bučovice, nechali hrad opuštěný. K roku 1542 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Podlouhlé hradní jádro obsahovalo vstupní bránu, čelem k přicházejícím štítovou zeď s přilehlým bergfritem a na nejchráněnějším místě palác. Před štítovou zdí stávala další hradba tvořící parkán a před ním nezastavěné předhradí bez oddělení příkopem. Před tímto hradním komplexem stávalo ještě jedno nezastavěné předhradí, oddělené taktéž příkopem. Vzhledem k tomu, že vrchol pahorku před hradem byl vyšší než staveniště hradu, přikročili Lichtenburkové ve 2. polovině 15. století k rozšíření opevnění a vystavěli na něm příkopy a valy opevněnou věžovitou stavbu neznámého půdorysu. Zabránili tak přímému odstřelování hradu nově využívanými obléhacími děly. Dnes je zde k vidění střepy zdiva bergfritu, základy části paláce (nádvorní stěnu, ještě v roce 1968 dochovanou do výše druhého patra a dlouhou 10 metrů, zničili při těžbě lesní dělníci) a samozřejmě příkopy. Tipy na výlet V nedalekých Bučovicích můžete obdivovat kromě zámku také židovský hřbitov nebo Městské muzeum. Vypravit se můžete na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, zámek Koryčany, hrad Cimburk, barokní zámek Cetechovice, Vlastivědné muzeum Kyjov nebo barokní zámek Milotice. Ubytování najdete v Bučovicích. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Šumburk
Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.
Celý článekZřícenina hradu Svojkov
Zbytky skalního hradu Svojkov stojí u stejnojmenné osady na Českolipsku v Libereckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu v písemných pramenech se objevuje v přídomku Jaroslava ze Svojkova v roce 1355. Roku 1370 se dále připomíná Ješek ze Svojkova. Jeden z jeho potomků, Jan Kepka z Chlumu, byl jedním z průvodců Mistra Jana Husa na jeho poslední cestě na sněm do Kostnice v roce 1414. Svojkov poté v průběhu let vlastnily rozličné a méně významné rody. Jako poslední Elsnicové, kteří hrad v první pol. 16. století opustili a ponechali osudu. Roku 1590 byl chátrající hrad stržen a jeho dřevěné části spáleny. Mezi dalšími majiteli panství se roku 1632 uvádí i Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti bylo panství na sklonku třicetileté války prodáno rytíři Adamu Františkovi z Knoblochů. Ten si vystavěl pod hradním vrškem barokní zámek a zbytky hradu se od té doby začaly označovat jako Starý Svojkov. V polovině 18. století koupil Svojkovské panství hrabě Josef Maxmilián Kinský, který je definitivně připojil ke Sloupu. Roku 1780 byl hrad romanticky upraven a skalní jádro zpřístupnilo vyhlídkové dřevěné schodiště, kde později vznikl ještě výletní letohrádek. Celý objekt se tak stal součástí romantického zámeckého parku. Po roce 1945 byly dřevěné úpravy zničeny a v zámku byl zřízen domov důchodců. Při rekonstrukci roku 1958 ale zámek zcela vyhořel a byl zbourán. Park přestal být udržován, ale zřícenina je nadále od jihu volně přístupná. Podoba hradu Dnes se z hradu na pahorku v pozdějším zámeckém parku dochovala především výrazná pískovcová skála s vytesanými světničkami, schodištěm a průchodem. Na skále a sousední skalní věži stával původní dvoukřídlý hradní palác, z nějž se však dochovalo pouze zdivo přízemí bočního křídla s malým okénkem. Dovnitř se patrně vstupovalo bránou v těsném sousedství menší skály, do které je vytesaná malá místnost strážnice se třemi okénky. V hlavní, asi 17 metrů vysoké skále jsou ve třech patrech vytesané místnosti, přístupné původně jen z hradního jádra na jihozápadní straně skály. Portály na severovýchodní straně byly zřejmě vyraženy až při romantických úpravách zříceniny v 19. století. V patě skály je vytesaný sklep a další místnost je přímo nad ním v 1. patře. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedalekého romantického skalnatého údolí. Navštívit můžete také skalní hrad Sloup, zámek Sloup nebo lesní divadlo. Výlet si můžete udělat i na zříceninu hradu Pihel, zříceninu hradu Lipý nebo zámek Zákupy. Ubytování najdete v České Lípě.
Celý článekZřícenina hradu Svrčov
Z jižního okraje města Hranice to již není daleko na nevýraznou zříceninu hradu Svrčov. Na volně přístupný hradní areál turistu z Hranic zavede turistické značení. Historie hradu Písemné prameny nám o hradě příliš konkrétních informací nepodávají. Jmenovitě se v nich totiž objevuje až roku 1548, kdy je uváděn jako pustý. Název hradu svědčí o variantě, že zakladatelem hradu by mohl být nám neznámý Svrč. Jeden známý Svrč byl purkrabím na nedalekém hradě Šaumburk a jeho otec Vlček ze Zdounek svědčil roku 1329 při sepisování listiny o darování části Zbrašova, obce nedaleko Svrčova. Svrčův rod tedy měl k této oblasti vztah. Prozatím se tedy předpokládá založení hradu v polovině 14. století a jeho zánik ve druhé polovině století 15. Kámen ze zpustlého hradu místní použili v polovině 18. století na stavbu nového farního kostela v Hranicích. Dispozice hradu Nad skalnatým srázem, pod nímž vedla důležitá komunikace, stávalo hradní jádro, tvořené palácem, pozorovatelnou nad srázem a samozřejmě hradbou. Hradní jádro ze dvou stran obíhala ještě jedna hradba, tvořící parkán. Od okolní krajiny byl hrad oddělen příkopem a valem, na němž v případě nebezpečí bylo dostatek místa pro obránce konající aktivní obranu hradu. Tipy na výlet V blízkých Hranicích najdete renesanční zámek, synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Talmberk
Historie hradu Hrad byl nejspíše založen na počátku 14. století Arnoštěm z rodu Kouniců. V roce 1473 byl jaho majitelem Bedřich Ojíř z Očedělic, v roce 1487 pak Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Pravděpodobně na počátku 16. století hrad zpustnul. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Z předhradí kromě jeho rozsahu dnes není více známo. Jádro hradu bylo obdélné. Jižní (zadní) nejchráněnější stranu zaujal palác. V nárožích severní strany se tyčily dvě věže. Západní mohutná okrouhlá věž částečně vystupovala z hradu. Východní věžovitá stavba z obrysu hradu nevystupovala a není dnes jasná ani její výška. Do dnešní doby se nejvíce zachovaly zbytky mohutné západní okrouhlé věže. Ještě ve 30. letech 20. století stála v plné své výšce, dnes je to jen její spodní část. Dále zde najdeme zbytky severní části hradeb (zde byl vstup do hradu), východní malé věžovité stavby a část valeně zaklenutého suterénu paláce. Navštívit v okolí můžete městečko Sázava nebo přímo Sázavský klášter. Výběr z ubytování najdete přímo v Sázavě.
Celý článekZřícenina hradu Templštejn
Rozsáhlé zříceniny hradu Templštejn stojí na skále nad řekou Jihlavou. Nejblíže položenou obcí jsou Jamolice, z nichž ke hradu vede přibližně 4 km dlouhá značená turistická trasa. Hrad je volně přístupný. Historie hradu Hrad, jak již jeho jméno napovídá, založil řád templářů, kteří jsou na nedalekých Jamolicích doloženi již k roku 1279. Stavba hradu probíhala mezi lety 1281-1298. V roce 1312 francouzský král Filip Sličný násilně ukončil existenci řádu a Templštejn se jako konfiskát dostal do rukou kutnohorskému podnikateli Bertoldu Pirknerovi. Bertoldovi synové pak hrad prodali roku 1349 Přibíkovi ze Šelmberka. Roku 1379 hrad získali páni z Lipé a připojili ho ke krumlovskému panství. Páni z Lipé nechali pro své pohodlí Templštejn opravit a na přelomu 14. a 15. století přistavět nový palác. Okolo roku 1470 pak posílili hradní opevnění zbudováním mohutné štítové zdi na nejzranitelnější straně hradu jako obranu před palnými zbraněmi. V roce 1482 se hrad s panstvím opět osamostatnil a stal se sídlem pánů z Doubravice. Soudě dle archeologických nálezů byl Templštejn opuštěn někdy po polovině 16. století a začal pustnout. Podoba hradu Hrad v první fázi své existence řadíme k typu hradů s plášťovou zdí, tj. bezvěžovému. Hlavní jádro tvořila hradba v půdorysném tvaru pětiúhelníka se zaoblenými rohy, která v sobě obsahovala obytné budovy. Toto jádro pak obíhala vnější hradba předhradí, v jehož nároží nad řekou stála dvoutraktová budova. Další stavení, postavená patrně až v době držby hradu šlechtici, stávala v severním nároží a vedle vstupní věže do předhradí. Počátkem 15. století páni z Lipé přistavěli vedle vstupní věže již výše zmíněný palác, který se stal hlavní obytnou budovou hradu. Páni z Lipé též hrad obehnali ještě další hradbou a přestavěli hradní jádro. O štítové zdi, která patrně nebyla zcela dokončena, již bylo psáno výše. Do dnešních dnů se z hradu zachovalo poměrně dost. Velmi výrazná je dosud hradba jádra (vnitřní příčky paláců jsou již méně znatelné), zdi paláce pánů z Lipé i dvoutraktové budovy nad řekou. Méně znatelné jsou již ostatní hradby a menší stavby. První však, co příchozí spatří, je mohutná štítová zeď, stojící dosud celistvě ve své nedokončenosti. Tipy na výlet U Ivančic najdete zámek Hrubšice nebo zámek Ivančice. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Levnov, zříceninu hradu Rabštejn u Dukovan nebo zříceninu Sedleckého hradu. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Tetín
Bájemi opředené místo Tetín se nachází přibližně 2 km jihovýchodně od města Beroun. K pozůstatkům hradu, stojících na odpradávna osídleném místě, vede ze železniční stanice Beroun modrá turistická značka. Historie Tetína Na místě skrovných pozůstatků středověkého hradu Tetín kdysi, nejpozději v 10. století, stávalo slovanské hradiště. V pověstech se vypráví o majitelce „hradu“ Tetě, dceři knížete Kroka. Některé písemné prameny dokládají, že zde sídlila vdova po přemyslovském knížeti Bořivojovi Ludmila, úkladně zavražděná na příkaz své snachy Drahomíry roku 921 právě na tomto místě. V 11. a 12. století na hradišti sídlili úředníci, spravující Podbrdský kraj. Na počátku 13. století však hradiště zaniká. Kamenný hrad na témže místě byl vybudován nedlouho poté, okolo poloviny 13. století, jako manské sídlo rodu pánů z Tetína. Faktickým majitelem hradu byl však král, královští lovčí z rodu pánů z Tetína jej měli, stejně jako roku 1321 připomínaný královský lovčí Štěpán z Tetína, pouze v manském držení. Od Štěpánových dědiců získal hrad Karel IV. a Tetínské panství bylo připojeno ke Karlštejnskému. Manské sídlo královského lovčího bylo přeneseno taktéž na Karlštejn a hrad Tetín zpustl. Je také možné, že příčinou zániku hradu mohla být nějaká pramenně nepodložená bojová akce. Dispozice hradu Středověký kamenný hrad původně tvořil palác ve tvaru písmene L. Později byl hrad rozšířen a mj. byla postavena čtverhranná věž, která se jako jediná dochovala do dnešních dnů. Zbytek hradu byl zničen v 19. století při těžbě vápence. Hrad je volně přístupný. V okolí můžete dále navštívit rozhlednu Děd, Koněpruské jeskyně nebo klášter Svatý Jan pod Skalou. Ubytování si jistě vyberete přímo v Berouně.
Celý článekZřícenina hradu Točník
Hrad Točník patří sice mezi nejmladší české hrady, ale svou rozlohou je jeden z největších. Leží v okrese Beroun, kousek od Hořovic. Nechal ho postavit český král Václav IV. před rokem 1398. Václav IV. si tento kraj velmi oblíbil, trávil tu mnoho času a nejdříve využíval pro svou potřebu blízký hrad Žebrák. Když ovšem Žebrák vyhořel rozhodl se král pro výstavbu Točníku. Tím nechal vzniknout v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí. Točník byl nejen bezpečnějším, ale i důstojnějším královským sídlem a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem hory, než se dostal k bráně. Točník se ovšem těšil pozornosti jen za života Václava IV. Jeho nástupce král Zikmund Lucemburský ani další zástavní páni neměli o hrad zájem. Spíše se starali o zisky z panství. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, se stal roku 1594 téměř na tři století majetkem české komory. Hrad tím ztratil význam jako správního centra a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. A tak kdysi reprezentační královské sídlo sloužilo za třicetileté války jako vězení pro těžké zločince a útočiště chudiny před útrapami války. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923, kdy ho daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů. Točník začal být postupně rekonstruován a zachráněn tak od úplného zničení. Dnes žije hrad nebývale rušným životem, Pořádají se tu různé kulturní akce, z hradního ochozu je rozhled směrem na Křivoklátsko. Prohlédnout lze královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi.
Celý článekZřícenina hradu Tolštejn
Zřícenina hradu Tolštejna se nachází 1,5 km od obce Jiřetín pod Jedlovou, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Kdybychom chtěli jít po stopách jeho názvu přišli bychom na to, že vznikl z původního německého Dohlensteinu, tedy Kavčího hradu. Historie hradu Proč se mu tak začalo říkat, o tom prameny mlčí. Sdílnější ovšem jsou když se chceme dozvědět něco o jeho počátcích. První písemné zmínky jsou z roku 1337. Ovšem hrad zde stál již dříve, zřejmě na konci 13. století, a za jeho stavbou stál místní mocný šlechtický rod Vartenberků. Postavit v těchto místech hrad nebyl vůbec špatný nápad. Když se na to podíváme optikou doby, tedy 13. stoletím, byla to dokonce nutnost. Vartenberkové potřebovali základnu a opěrný bod svých držav, které bohužel pro ně ležely v pohraniční oblasti, kde boje mezi Němci a Čechy byly takřka na denním pořádku. Pod hradem se také vinula důležitá obchodní stezka z Čech do Lužice. Majitelem Tolštejna byl roku 1337 právě Vaněk z Vartenberka jenž je nucen odrážet další výpad hornolužických měst. Nutno podotknout, že i česká strana nezůstávala pozadu a loupeživé výpady do Žitavska byly velmi časté. Vartenberkové drželi Tolštejn do 15. století, na jehož počátku se novým pánem stal Hynek Berka z Dubé, nejvyšší pražský purkrabí. Hrad se stal důležitým činitelem za husitských bouří. Tolštejn totiž sloužil jako zvědný hrad, podávající varování o husitském tažení do Lužice a Slezska. V pozdějším průběhu husitských válek však Vartenberkové a Berkové uzavřeli s husity smír, a tak hrad několikrát hostil jejich posádku. Tolštejn a jeho hradby si neoddychl ani v boji o moc mezi Jiřím z Poděbrad a vzpurnou šlechtou. V roce 1463 Jiří z Poděbrad hrad dobyl, pak jej ovšem získali zpět Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. Zklidnění přinesl až rok 1485. Tehdy se novými majiteli stali Šlejnicové. Hrad přestavěli a celý kraj čekal hospodářský rozmach. Renesance ukončila sídelní roli Tolštejna a o to více byly posíleny jeho pevnostní prvky. Poslední zápis do historie učinil Tolštejn za třicetileté války. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně Tolštejn dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven a chátral. Místní si sem chodili pro stavební materiál a zkázu dokonali dobrodruzi hledající poklady. Tolštejn zachránil romantismus 19. století a s ním spojený zájem o turistiku. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Podoba hradu Do hradu se vstupovalo branou na východní straně hradiště. Od ní se rozvíjelo hrazení zapojující do obrany objektu věže, bašty i boční stěny budov. Kruh hradeb svíral a bránil jádro hradu, Jádro tvořily palác, hospodářské budovy, obydlí hradní posádky, konírny, skladiště a spižírny. Z objektu vnitřního hradu se zachovalo málo. Více zůstaly zachované hradby a bašty. Na severní straně se dochovalo tzv. šlejnicová bašta s erbem, v severozápadním cípu okrouhlá věž nazývaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Tolštejn je oblíbeným výletním místem s vyhlídkou a restaurací dodnes. Ze zbytků jeho hradeb lze spatřit rozhledny Dymník a Jedlovou, vrchol Luž města Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf. Navštívit můžete také zříceniny hradu Milštejn, akvadukt v Dolní Chřibské, kapli sv. Kříže na Křížové hoře. Ubytovat se můžete v Jiřetíně pod Jedlovou.
Celý článekZřícenina hradu Týřov
Královský hrad Týřov Týřov kdysi býval královským hradem a svoji členitou siluetou s devíti věžemi vynikal nad ostatními hrady své doby. Postavil jej král Václav I. po vzoru francouzských kastelů a první doložená zpráva o něm je z roku 1249, kdy tu Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla. Odtud dal král kralevice zavést do vězení na Přimdu a pány z jeho doprovodu po dvou k sobě spoutat a uvrhl do věží na Pražském hradě. V letech 1315-1316 byl vězněn na hradě Jindřich z Lipé, odpůrce krále Jana Lucemburského. Později v dobách Jiříka z Poděbrad se po Týřovu psal rytířský rod Týřovských z Ensidle. Jošt Týřovský dostal na opravu hradu roku 1473 připsáno 100 kop a k tomu povolení zabít ročně 4 laně a 4 jeleny v okolních lesích. Jeho vnuci Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík byli v okolním kraji vyhlášenými výtržníky. Roku 1574 byl Týřov již tak sešlý, že se v něm nedalo bydlet a do konce 16. století se proměnil na zříceninu Dispozice hradu Dispozice hradu založeného nad brodem důležité zemské stezky, byla dvojdílná. Přes šíjový příkop, vysekaný ve skále, se po mostě, jehož poslední část byla zvedací, vcházelo prvou kulisovou branou přes další užší příkop po druhém stěžejkovém padacím mostě průjezdem čtverhranné věže druhé brány na dolním nádvoří. Obdélný dolní hrad opevňovalo kromě obvodové hradby šest okrouhlých flankovacích věží, sedmou suploval bergrift v čele horního hradu. Tyto věže zpevňovaly nároží a průběh delších bočních stran. Ve středu vstupního čela stála již zmíněná věž druhé brány, zatažená do vnitřní plochy hradu. Severovýchodní nárožní flankovací věž obsahující zřejmě studnu byla nejvíce zranitelná a to ostřelováním ze dvou směrů. Proto ji opevnil pylonovitý dvojbřit, na nějž navazovala i hradba s prvou bránou. Budovy dolního nádvoří se přikládaly k delším stranám nádvoří. Na jihu to byl rozsáhlý objekt se zděnou spodní a nejspíše roubenou horní částí, na severu zpočátku zřejmě jen srub. V severovýchodním nároží čela užšího horního hradu se vypínal okrouhlý bergrift. Celé jeho plochostropé přízemí vyplňoval průjezd čtvrté brány, před níž byl předložen chatelet. Palác ve vyšších úrovních obsahoval i klenuté prostory, jak dokládají klenební žebra a konzole. V koutě nádvoří pod velkou věží bývala hradní kuchyně v podobě rozsáhlé zemnice a mezi ní a cisternou na západním konci severní části nádvoří bývaly drobné provozní objekty. Na nejchráněnějším místě dispozice byla dodatečně, ale ještě okolo poloviny 13. století vystavěna čtverhranná obytná věž. Tento donjon byl plochostropý a jeho sklep, přízemí i prvé patro byly přístupny zvláštními vstupy přímo z nádvoří. Prvých změn se dočkal hrad na počátku 14. století. Tehdy byla zavezena cisterna v horním hradě a zrušena byla i kuchyně. Při severní hradbě horního hradu vznikly provozní objekty lehčí konstrukce. Koncem 14. století v západní části tohoto prostoru postavili mohutnou stavbu s náročnými kachlovými kamny. Další zásahy do hradu proběhly v 15. století. Hradby dostaly kryté ochozy, s přístupem na ně souvisí i šnekové schodiště při bergriftu. Druhý příkop byl zasypán a jeho plocha se tak změnila na parkán. Změn a úprav se dočkala i vnitřní část hradu. Úprav se dočkal i palác. Původní stavbu na jižní straně dolního hradu nahradila nová hrázděná budova podobného charakteru. Další úpravy byly jen drobné a velmi úsporné. Proces chátrání hradu byl postupný a jednou z jeho prvých obětí se stal starý palác. Týřov dnes Do dnešní doby se nejvíc zachovaly zbytky válcové věže v nejvyšším bodě hradu a nad srázem nad řekou patrové zbytky obytné věže – donjonu. Areál hradní zříceniny Týřov je volně přístupný. V okolí můžete navštívit i jiné památky, jako například hrady Točník a Žebrák nebo hrad Křivoklát. Ubytování naleznete přímo v obci Křivoklát nebo v Berouně.
Celý článekZřícenina hradu Valdek
Zřícenina hradu Valdek se nachází na okraji vojenského újezdu Brdy. Od hradu ke zřícenině Na ochranu svého rozsáhlého panství postavil staropanský rod Buziců v brdských lesích počátkem 2. poloviny 13. století hrad Valdek. Roku 1263 se po něm psal Oldřich Zajíc purkrabí Pražského hradu, zakladatel prvního augustiniánského kláštera v Čechách, pojmenovaného později Svatá Dobrotivá. Hrad Valdek jím byl vystavěn podle německého vzoru s okrouhlou masivní věží volně stojící za hradební zdí. Po Oldřichově smrti roku 1271 získali jeho synové Oldřich ml. Žebrák a Zdislav hrad Valdek. Významnou postavou rodu byl Oldřichův vnuk Vilém, nejvyšší maršálek a královský podkomoří, ochránce královny Elišky Přemyslovny, nazývaný též „Zajíc srdce udatného“. Z jeho šesti synů zdědil Valdek Oldřich, jenž roku 1344 hrad a panství prodal Běškovcům z Běškovic. Po nich se zde v průběhu 15. století vystřídalo několik vladyckých rodů. V 16. století vlastnil Valdek rod Pešíků z Komárova, který však neměl dostatečné prostředky na údržbu hradu. Václav Pešík jenž zdědil hrad roku 1586 si postavil novou tvrz a z rozpadajícího se hradu se odstěhoval. Navíc mu byl Valdek za účast ve stavovském povstání zabaven. Hradní dispozice Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradním jádrem se rozkládalo poměrně velké předhradí. Dnešní jádro prošlo velkým vývojem. V první části to byl plochostropý patrový sálový palác. Přízemí bylo dodatečně rozděleno na tři místnosti. V nádvorní stěně v prvém patře probíhala chodbička v síle zdiva na obou koncích zakončena arkýřovými prevéty. Dále byl v prvním patře umístěn mohutný krb. Před palácem stojí bergriftová věž o průměru 10 metrů. Pod věží se nacházelo první nádvoří s hospodářskými budovami, do kterého se vstupovalo branou v hradbě z předhradí po mostě přes hluboký příkop. Dnešní stav Do dnešní doby se nejvíce zachovala bergriftová věž, velké zbytky paláce a hradeb. Přestože se hradní zřícenina nachází ve vojenském újezdu je sem v současné době o víkendech a svátcích přístup volný. V okolínaleznete ubytování například v obci Hořovice.
Celý článekZřícenina hradu Valečov
Rozsáhlé zříceniny zajímavého skalního hradu Valečov jsou jednou z dominant západní části Českého ráje. Jeho charakteristická silueta na pískovcových skalách u obce Boseň náleží k dominantám okolí Mužského. Valečov je spíše výjimkou mezi názvy hradů v Českém ráji, neboť většina tehdejších hradů nese název německý. Páni na Valečově Přesná doba založení hradu není známa. První písemné zprávy o jeho majitelích jsou z let 1316 – 1318, takže pravděpodobně jeho zakladateli byli místní šlechtici, kteří jméno hradu užívali ve svém predikátu. Hrad byl v té době pravděpodobně jen dřevěný a z části vytesaný do skály. Nejznámější příslušníky tohoto rodu představují Bernard a Bartoš z Valečova, významní husitští hejtmané a přátelé Jana Žižky z Trocnova. Nejkritičtější okamžiky přišly pro Valečov roku 1439. Tehdy se jej lstí a zradou zmocnil Jindřich z Vartemberka a Valečov byl vypálen. Valečov byl v rozvalinách až do pol. 15. stol., kdy jej Vaněk z Valečova, královský úředník Jiřího z Poděbrad, znovu vybudoval a řádně opevnil. V té doby bylo také vybudované podhradí s kamennými hradbami a hospodářskými budovami. Předhradí sloužilo jako zimoviště vojska. Páni z Valečova zde sídlili až do vymření rodu v roce 1481 a poté hrad rychle střídal majitele. V 16. století byl hrad dokonce rozdělen mezi dva majitele. Bylo to po smrti Jiřího Vančury z Řehnic, kdy bylo panství i hrad rozděleno mezi jeho syny Hynka a Zikmunda. Rozdělením vznikly z kdysi celistvého hradního komplexu dvě torza s podstatně menší možností využití. Palácové jádro ztratilo svůj pevnostní charakter a hrad sloužil jako přechodné sídlo panstva a sídlo správy obou částí panství. Tento stav trval i za dalších majitelů Kapounů ze Svojkova, jímž hrad roku 1622 císař zkonfiskoval. Tímto aktem Valečov ztratil rezidenční funkci, známý vojevůdce Albrecht z Valdštejna ho pak připojil k nedalekému Mnichovu Hradišti. Poté hrad pustl a sloužil jako obydlí chudiny a zdroj levného stavebního materiálu. Poslední obyvatelé skalních bytů na Valečově se museli vystěhovat na základě nařízení c. k. okresního hejtmanství v Mnichově Hradišti z 5. října 1892. Největší skalní hrad Pro stavbu hradu bylo výhodně využito přírodní konfigurace pískovcových skalních útvarů. Kromě jádra a dvou předhradí k němu náležela ještě zvláštní, rozsáhlá opevněná část s množstvím obytných objektů, z velké části vytesaných v měkké skále. Tyto pukliny sloužily také jako pomocné prostory - vinné, pivní a chlební sklepy, kuchyně a komunikace. Valečov s tak představuje nejrozsáhlejší a nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách, doplněný i o zděnou zástavbu. Jeho jádro, přes nesporné ovlivnění jedinečnou terénní situací, zjevně navazuje na hrady s palácem jako hlavní obrannou a obytnou stavbou. Valečov se nachází na Zlaté stezce Českého ráje a jeho návštěvu lze spojit s nedalekým zámkem Mnichovo Hradiště či s dalším velmi zajímavým skalním hradem Drábské Světničky. Ubytování jistě najdete v Mnichově Hradišti.
Celý článekZřícenina hradu Veliš
Zříceniny hradu Veliš se nachází na dominantním čedičovém kopci u Jičína. Historie hradu Hrad dal pravděpodobně vystavět na přelomu 13. a 14. století král Václav II. Poprvé je zmiňován roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 získali zdejší panství páni z Vartenberka, zprvu zástavně a od roku 1337 dědičně. Poslední Vartenberk na Veliši, Jindřich byl zasnouben s Kunkou Ptáčkovnou z Pirkenštejna. Několik dní po smrti Kunky, ke které došlo ještě před svatbou, bojoval Jindřich na panské straně v bitvě u Lipan, byl těžce zraněn a ještě téhož roku na podzim umírá. V pol. 15. století se v držení hradu vystřídalo v krátkém sledu několik rodů, až jej roku 1487 koupil Mikuláš st. Trčka z Lípy. Z rodu Trčků měl o rozvoj Veliše největší zásluhy Vilém Trčka, známý válečník. Ve 2. pol. 16. století přestavěl hrad v mohutnou pevnost, která podle B. Balbína odporovala dobře i nájezdům švédských vojsk. Roku 1595 odtáhl Vilém v čele tisíce ozbrojenců proti Turkům do Uher, kde se vyznamenal v četných bojích. Na Veliš se však již nevrátil. Zradou zpronevěřilé posádky města Egeru byl vydán do tureckého zajetí, v němž zahynul. Roku 1606 koupil velišské panství od Jana Rudolfa Trčka z Lípy Jindřich Matyáš Thurn, přední vůdce českého stavovského povstání. Po bělohorské bitvě uprchl s Fridrichem Falckým za hranice a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. Zkonfiskované panství získal roku 1623 Albrecht z Valdštejna, který z nedalekého Jičína učinil střed svého knížectví. Po Valdštejnově pádu získal Veliš roku 1636 hrabě Jindřich Šlik. Hrad se stal terčem několika útoků švédského vojska, a přestože byl bráněn jen malým počtem císařských vojáků, vždy odolal. Jeho zdi však padly roku 1658, kdy na císařský rozkaz byl hrad rozbořen a postupně rozebrán na stavební materiál. Zkázu zbytku hradu dovršilo po roce 1879 rozšíření zdejšího čedičového lomu. Podoba hradu Hrad stál na oválném vrchu kopce. Hradu patrně dominovala čtverhranná, obytná věž. Druhá věž při vstupu do hradního jádra byla okrouhlá. Značná část hradního jádra zanikla. Nejzachovalejší jsou dnes zbytky vnějšího dělostřeleckého opevnění. Tvořily ho masivní dělostřelecké bašty. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Vděčným místem na výlet jsou jistě Prachovské skály. Poblíž najdeme také zříceninu hradu Brada, rozhlednu Čeřovka nebo zámek Jičíněves. V Jičíně je možné navštívit zámek Jičín nebo Regionální muzeum a galerii. Za návštěvu stojí i barokní kaple Loreta u Podhradí. V Jičíně najdete ubytování.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
