Slezskoostravský hrad stojí v ostravském městském obvodu Slezská Ostrava. Historie hradu Byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek Lučiny a Ostravice. Jeho účelem byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Již ve 13. století byl obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. Roku 1327 přestal být hraniční pevností, když slezská vévodství včetně těšínského připadla jako léno českým zemím. V roce 1508 byl hrad koupen Janem Sedlnickým z Choltic, který v letech 1534–1548 hrad přestavěl na zámek. Z té doby pochází brána s věží, které se jako jediné uchovaly až do současné doby. Roku 1621 vydrancovala město i zámek neapolská vojka, kterým velel Karel Spinelli. Další rabování nastalo v letech 1626 Dány a 1628 Valdštejnovými vojsky. V roce 1637 zde přenocovala arcivévodkyně Cecílie Renata, sestra císaře Ferdinanda III., která tudy jela na svatbu s polským králem Vladislavem. V letech 1642–1649 obsadili Ostravu i zámek Švédové. Roku 1714 přešel zámek do vlastnictví rodu Wilczků, kteří jej drželi až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn. Těžbou uhlí v okolí zámku jej však vědomě zničili. Prakticky od počátku 20. století docházelo k chátrání budovy. V důsledku poddolování poklesl hrad asi o 16 metrů a 15. února 1954 byl na něj dokonce vydán demoliční výměr. Chátrající hrad koupilo město Ostrava a po nákladné rekonstrukci začátkem roku 2004 jej zachránilo. Pro veřejnost byl otevřen v květnu téhož roku. Hrad nyní slouží k pořádání kulturních akcí, každoročně se tam koná například festival Colours of Ostrava, oslava Filipojakubské noci, Letní shakespearovské slavnosti nebo Slezskoostravský Rock-Fest. Dostat se k němu je možné pěšky od Černé louky přes Lávku Unie. Dnešní podobě hradu dominuje vstupní brána s věží, která tvoří nejvyšší budovu komplexu. S ní spojený prostor podkrovní galerie v přízemí obsahuje malý sál. Na nádvoří nalezneme hradní tvrz a hradní studnu s fontánou. Ve sklepení tvrze je strašidelný sklep a obrovská sladkovodní akvária. V roce 2009 byla zahájena přístavba severního křídla budovy. Tipy na výlet V Ostravě najdete celou řadu dalších památek a zajímavostí, jako je těžní věž dolu Jindřich, Hornické muzeum OKD Pod Landekem, zámek Zábřeh v Ostravě, obytný dům Oblouk nebo horní kolonie jámy Ignát. Navštívit můžete také mnohé galerie, jako je Galerie výtvarného umění, Ostravské muzeum, Muzeum citer nebo Pivovarské muzeum. Dále zde narazíte na Kunčický bludný balvan, rozhlednu Landek, kostel sv. Pavla nebo na Alžbětinskou kapli. Ubytování si jistě vyberete přímo v Ostravě.  

Malá říčka, slepé rameno Vltavy, je součástí největšího pražského parku Královská obora, nazývaného též Stromovka. jedná se o původní bubenečské říční rameno, které v prvních desetiletích 20. století výrazně ovlivňovala regulace Vltavy. V té době byl vybudován jez v Troji, plavební kanál a plavební komory v Podbabě. Původní bubenečské rameno bylo u někdejšího Císařského mlýna a papírny zasypáno.Nádrž od rozloze 17 000 metrů čtverečních, objemu 35 000 metrů kubických vody a s betonovou konstrukcí hráze s kamennou lící o výšce 2,25 m, plní ekologický a krajinotvorný význam. Slouží též pro sportovní rybolov. Malá říčka je majetkem hlavního města Prahy a je ve správě Lesů hlavního města Prahy.V současnosti je Malá říčka spojena s Vltavou pouze pomocí napouštěcího zařízení v hrázi plavebního kanálu. Voda z Malé říčky pak odtéká zděnou štolou do zatrubněného Dejvického potoka, který jí dále odvádí pod plavebním kanálem zpět do Vltavy.Ve 20. století byla Malá říčka a celý vodohospodářský systém Stromovky opravován a čištěn spíše lokálně. I přes tyto drobné opravy se celý systém zanášel a chátral. Poslední kapkou pro devastaci systému byla povodeň v roce 2002, kdy se celá Stromovka ocitla pod několika metry vody.Touto událostí byla zahájena systematická obnova celého systému, která se naplno rozběhla v říjnu roku 2002 odbahněním Malé říčky. V rámci odstraňování povodňových škod organizace Lesy hlavního města Prahy do února 2003 vytěžila 22 500 kubických metrů sedimentu. Celé okolí bylo poté vyčištěno a upravené břehy byly osázeny vodními rostlinami.V létě roku 2003 pokračovala obnova opravou hrázky Malé říčky, která po povodni zcela zmizela. Kámen použitý na její opravu pochází z bývalého oplocení Královské obory (Stromovky) strženého povodní. Dalším krokem byla oprava nátoku do Malé říčky z Vltavy. Staré potrubí bylo vyměněno a zaústění dostalo podobu kamenné vodní kaskády, přes kterou voda přepadá až k hladině Malé říčky. Protékající voda tak dotváří vzhledově, ale i akusticky, kolorit tohoto místa, které slouží především k rekreaci a odpočinku.V zimě roku 2003 následovalo vyčištění podzemní části vyústění Malé říčky, vedoucí kolem Císařského mlýna až do Dejvického potoka. Cihlová štola byla díky povodni a špatné údržbě velmi zanesena a voda z Královské obory (Stromovky) špatně odtékala. Původní předpoklad vyčištění štoly se však ukázal jako nereálný. Čištění se změnilo doslova v hornickou činnost. Pracovníci museli metr po metru odstraňovat až několik centimetrů silnou vrstvu nánosu cihel, kamení a železného šrotu. Kuriozitou byl nález několika německých nábojnic pocházejících z druhé světové války.Nyní slouží Malá říčka nejen návštěvníkům parku a místním rybářů, ale také vodním živočichům i rostlinám, kterých se v Královské oboře (Stromovce) vyskytuje velké množství. Pro děti byly u hráze „vysazeny“ domečky a chodby z vrbového proutí.Zdroj: www.atlasceska.cz, Praha - Pražské řeky, Řeky Prahy MALÁ ŘÍČKA 

Vodní zámek Červená Lhota je jedním z nejznámějších a nejromantičtějších renesančních zámků v Čechách. Je postaven na skalnatém ostrůvku v rybníčku ve stejnojmenné vsi 8 km severně od Kardašovy Řečice. Vypadá jako z pohádky. Také zde bylo několik pohádek natočeno. Pohádkový zámek Zámek stojí na ostrůvku, který je ze všech stran obklopen vodami rybníka a s okolním světem je spojen kamenným obloukovým mostem z roku 1622. Původně zde byl ovšem pouze most dřevěný, padací, to ale zámek ještě nebyl zámkem, nýbrž tvrzí a jmenoval se pouze Lhota. Někdy ve 13. století totiž postavil neznámý stavebník v lesnaté krajině s četnými rybníky na skalnatém ostrohu tvrz, která byla v 16. století přestavěna do dnešní zámecké podoby. V 17. století byl zámek upraven barokně. Z tohoto období pochází také jeho název, Červená Lhota, dříve Nová. Své nové jméno získal zámek zřejmě podle barvy zámeckého zdiva či nové střešní krytiny. V průběhu staletí se zde vystřídala celá řada majitelů. Posledními majiteli zámku se stali Schönburgové, kteří změnili vnější i vnitřní podobu budovy do novogotického stylu. Úpravy v letech 1903 až 1912 ji však znovu přiblížily původní renesanci. Zámek dostal novorenesanční obloučkovité štíty, které zdobily všechna boční průčelí, a které jsou tak charakteristické pro jeho dnešní vzhled. Stavebníci tvrze, později zámku, využili doslova každý metr plochy, který měli k dispozici. Čtyři patrová zámecká křídla, která obklopují malé nádvoří, zabírají prakticky celý skalnatý ostrůvek, jedno z nároží dokonce vyrůstá přímo z vody. Bohaté jsou i zámecké interiéry. V malém parku, který se nachází na břehu rybníka stojí kaple s panskou hrobkou posledních majitelů. Zámek Červená Lhota si můžeme prohlédnout ze všech stran. Kolem rybníka, ve kterém stojí, totiž vede asi kilometr dlouhý vycházkový okruh po parkově upraveném břehu. Milovníci romantiky jistě využijí možnost zapůjčení lodiček k projížďce po zámeckém rybníku. A jak už bylo řečeno v úvodu, Červená Lhota drží prim v počtu pohádek a filmů zde natočených, jako např. Zlatovláska, O zatoulané princezně, O kráse a štěstí či Princezna na hrášku. V nedalekém okolí můžete navštívit hned další dva zámky - barokní zámek Dírná a barokní zámek Pluhův Žďár. Ubytovat se můžete přímo v Kardašově Řečici.

Domek medvědáře se nachází v západní části Jelení příkopu. Název získal v době úřadování prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Legionáři ho obdarovali medvědy z Ruska. Bylo třeba je někam umístit. Bylo vybráno místo u tohoto domku.