Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 … 184 185 186 Další Poslední
Židovský hřbitov Zlonice
Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m jihovýchodním směrem od centra obce Zlonice. Od silnice na Beřovice k němu vede polní cesta dlouhá cca 100-150 m. Hřbitov byl založen patrně v 17. století a naposledy byl rozšířen do dnešní velikosti v roce 1892. Na ploše 1.709 m2 se dochovalo na 120 náhrobků z období od druhé poloviny 18. století do roku 1937. V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce hřbitova. Ohradní kamenná zeď je v dobrém stavu a hřbitov je uzamčen.
Celý článekŽihelský viklan
Kousek od dvou balvanů Bába a Dědek nedaleko obce Žihle se nachází malé skalní městečko vzniklé stejný způsobem jako již dva zmíněné balvany. Ústředním bodem tohoto místa je viklan. V blízkosti se pak nachází ještě pár menších viklanů.
Celý článekŽirovnice
Město Žirovnice se rozkládá na pomezí Českomoravské vrchoviny v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Městečko ležící na stejnojmenné říčce má necelé tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1345 a její historie je spjata se zámkem, který dnes stojí na místě původního gotického hradu, který byl založen ve druhé polovině 14.století. Podobu hradu a historii městečka ovlivnil kutnohorský rod Venclíků z Vrchovišť, který velmi zbohatl při dolování stříbra v Kutné Hoře. Venclíkové nechali v 15.století celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli. V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město bylo zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek. Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří obnovili zámek i řadu venkovských kostelů a kaplí. Základní obživou obyvatel panství bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby. V 17. století se ve městě úspěšně rozvíjelo obuvnictví a soukenictví. V 19. století proslulo městečko perleťářstvím, zejména výrobou knoflíků. Výrobu perleťových knoflíků zavedl Josef Žampach a na tuto tradici navazuje i dnešní průmyslová výroba. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Nejvýznamnější památkou Žirovnice je tedy místní goticko-renesanční zámek, který se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem. Byl založen ve trojúhelníkovém půdorysu s okrouhlou věží na jižní straně a s kaplí. Ve druhé polovině 14. století byl rozšířen a opevněn. V 16. a 17. století dostal hrad po renesančních přestavbách již zámecký ráz. Ve 20.století vyhořel a po rekonstrukci je dnes v jeho prostorách umístěno také městské muzeum s expozicí věnovanou perleťářství. Nad náměstím stojí neogotický kostel svatého Filipa a Jakuba z 19. století. Cennou památkou je také chráněný mariánský sloup z roku 1777.
Celý článekZítkovy sady
Zítkovy sady mají rozlohu cca 0,65 km2. Leží pod Emauzy a jsou ohraničeny Palackého náměstím, Rašínovým nábřežím, ulicí Dřevná a náměstím pod Emauzy. Sady mají zahradní ráz. Je zde řada upravených záhonů, které zejména v období vegetace, dávají tomuto koutu malebný vzhled. Výrazně doplňují pomník věnovaný československým legionářům a obětem I. světové války. Nachází se na přilehlém náměstí pod Emauzy.
Celý článekŽižkov
První zprávy o Žižkově půocházejí z 11. a 12. století v souvislosti s popravištěm na zdejším Šibeničním vrchu. Ve 14. století se v písemnostech o založení Nového Města objevují zmínky o Vítkově hoře. Ve druhé polovině 14. století patřila část území benediktskému klášteru sv. Ambrože a Mikuláše z Olšan. Odtud místní název Olšany. V době vlády Karla IV. se na části strání pěstovalo víno. Mezi vinicemi bylo i popraviště. V 17. a 18. století byly vinice poničeny a pozemky byly využívány jako pole a zahrady. Vznikly zde usedlosti, jejichž některé názvy se objevují ještě dnes. Smetanka, Rožmitálka, Sklenářka, Ohrada,, či Pražačka. V roce 1860, za morové epidemie, byla část pozemků vyčleněna pro pohřebiště. V roce 1784 se začalo využívat jako centrální hřbitov pro celé území Prahy na pravém břehu Vltavy. V 19. století, podobně jako v některých dalších částech Prahy, se i na Žižkově začaly objevovat průmyslové podniky a rostla zde obytná výstavba určená především dělníkům. Žižkov se v té době zařadil mezi největší a nejlidnatější části Prahy. K Praze byl Žižkov přičleněn v roce 1922. Název je odvozen od jména vojevůdce Jana Žižky, který zde v roce 1420 v čele husitských vojsk porazil první křižáckou výpravu.
Celý článekŽižkovská věž - televizní vysílač
Žižkovská televizní věž vysoká 216 m je nejen nejvyšší stavbou Prahy, ale i nejvyšší vyhlídkovou plošinou u nás. Zrod železobetonového gigantu stojícího v Mahlerových sadech byl provázen rozpaky a nelibostí veřejnosti. Kritice byl podroben vzhled, účel, umístění a obavy ze silného elektromagnetického zření. Vzrušené emoce, ale odvál čas a dominanta Prahy byla vzata na milost. Přípravné práce byly zahájeny v roce 1985, do provozu byl vysílač uveden 18.2.1992. Autory projektu byli ing. arch. Václav Aulický, dr. ing. Jiří Kozák a ing. Alex Bém. Hmotnost věže činí 11800 tun. Základ věže tvoří v hloubce 15 metrů železobetonová, 4 metry silná deska o průměru 30 metrů. Konstrukci tvoří tři ocelové tubusy o hmotnosti 2850 m, z nichž v hlavním jsou dva osobní výtahy, ve druhém nákladní výtah a ve třetím schodiště. Ve výšce 69,5 m je kavárna a restaurace pro 120 návštěvníků a ve výšce 93 m je prosklená vyhlídka. Ve výšce 190 m je připevněna televizní anténa zajišťující, ve výšce 118 m jsou anténní a vysílací agregáty radioreléových spojů. Vypočtená výchylka věže na vrcholu činí až 120 cm. Věž nabízí fantastický výhled. Ohromujíc pohled na Prahu z ptačí perspektivy a za jasného počasí lze přehlédnout takřka celé Čechy až do vzdálenosti sta kilometrů. Na věži je umístěno 10 černých obřích soch miminek - Mimina Babies od sochaře Davida Černého. Každé z nich váží 100 kg. Sochy zde byly nejdříve od 29. 5. 2000, v listopadu 2000 byly sundány a znovu se vrátily na věž v říjnu 2001. Budou zde po dobu dvaceti let.Ovladatelná kamera na vrcholu Žižkovské věže.V roce 1992 ukončil svou téměř čtyřicetiletou službu televizní vysílač na petřínské rozhledně. Stavba věže které měla tento vysílač nahradit získal velkou politickou podporu, protože kromě vlastního účelu měl jako „deštník“ zastínit poslech „nepřátelských“ rozhlasových stanic – Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky, BBC, Deutsche Welle a dalších. Četné občanské iniciativy protestovaly proti nadměrné zátěži životního prostředí silným elektromagnetickým zářením. Byly provedeny různá měření a bylo konstatováno, že je vše v povolené normě a hlasy utichly. Unikátní elegantní věž, často přirovnávána k raketě připravující se ke startu, stojí a slouží svému účelu. Žižkovská televizní věž drží svou výškou 216 m primát nejvyšší stavby v Praze. Věž se dotýká mraků ve výšce 474 m.n.m. Do 134 metrů dosahují tři kruhové tubusy, z nichž ten hlavní, který vede kabely do anténního nástavce, má průměr 6,4 m, další dva 4,8 m. V hlavním tubusu jsou dva výtahy, pohybující se rychlostí 4 m/s. Ve dvou dalších je provizorní výtah a nouzové požární schodiště. Základ věže tvoří v hloubce 15 metrů 4 metry silná železobetonová deska o průměru 30 metrů. Celková hmotnost věže je 11.800 tun. Výchylka věže na úplném vrcholu činí až 1,2 m. Díky vysílači má Praha nejen novou dominantu, ale i novou rozhlednu, kavárnu a restauraci. Ze tří prosklených vyhlídkových kabin umístěných ve výšce téměř 100 m se 351,45 m.n.m. otevírá pohled na město doslova z ptačí perspektivy. O 30 m níž jsou klimatizované kabiny vyhlídkové restaurace pro 50 osob, kavárny pro 54 osob a salonky pro 30 osob. Téměř u paty televizní věže se rozkládá starý židovský hřbitov. Jeho historie má mnoho společného se vznikem Olšanských hřbitovů. Pozemek k pohřebním účelům tehdy koupil od pražského magistrátu Andreas Nemis a od 16.1.1680 začali pražští židé pohřbívat své mrtvé na pozemku bývalé olšanské vinice, které zaujímala asi osminu rozlohy celého pozdějšího hřbitova. Vedle hřbitova si Židé postavili také svůj lazaret. Na starém olšanském hřbitově se údajně pohřbívalo i v době vypovězení židů z Prahy v letech 1745-48. Když Josef II. zakázal pohřbívání na všech hřbitovech uvnitř města, stal se morový hřbitov na Žižkově hřbitovem veřejným pro celý pravý „židovský“ břeh Vltavy. V roce 1787 byla za budovou lazaretu vyhloubena studna. Zachovala se dodnes, je už ovšem léta zazděná. Díky aktuárovi Koppelmannu Liebenovi víme, že okolo roku 1890 se tady každoročně pohřbívalo 200-400 lidí. Za více než jedno století bylo na starém židovském hřbitově na Žižkově pohřbeno takřka 38.000 osob. Nejnovější historie hřbitova je velmi smutná. I když přežil druhou sv. válku a nacistickou okupaci bez úhony, byla v roce 1960 zbořena vysoká obvodová zeď, náhrobky v jv. části byly povaleny a překryty navezenou zeminou a větší část pohřebiště byla přeměněna v Mahlerovy sady. Dnes už prakticky neexistují ani ty sady. Při hloubení základů byla zrušena většina hrobů ve střední části hřbitova a vybagrované náhrobky byly po několik měsíců vyváženy na skládku za Prahou. Zůstalo jen toto torzo v severní části hřbitova a restaurovány byly jen nejvýznamnější náhrobky rodiny Landaů.
Celý článekŽižkovské divadlo Járy Cimrmana
Divadelní scéna, kterou proslavil český velikán Jára Cimrman.
Celý článekŽižkovský tunel pro pěší
Žižkovský tunel pro pěší byl vybudován v roce 1953. Propojuje Tachovské náměstí na Žižkově s Thámovou ulicí v Karlíně. Je dlouhý 303 m, 4,4 – 4,6 m široký, 3,4 m vysoký a se stoupáním 8,1 % směrem k Žižkovu překovává výškový rozdíl 28,89 m.
Celý článekZkamenělý zámek
Skalní útvar Zkamenělý zámek se nachází přibližně 3 km východně od Svratky. Vrcholový skalní útvar je tvořen hrubozrnnými dvojslídnými okatými ortorulami a vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čvrtohorách. Ostatně velmi obdobně vznikla převážná většina ostatních skalních útvarů ve Žďárských vrších. Skalní bloky zde dosahují výšky až 10 m, jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor o rozměrech 40x16 m. V okolí jsou patrné zbytky valů a příkopů starobylého slovanského hradiště. Pod skalami je vytvořen balvanový proud přecházející v rozvlečené suťové pokryvy na svazích, západně pod skalami je vypreparován ještě menší skalní blok. Přírodní památka je volně přístupná a prochází tudy turisticky značená cesta. T.A.
Celý článekZlatá stoka
Umělý plavební kanál o délce 48 km založil na přelomu 15. a 16. století Štěpán Netolický. Jde o jedinečné vodohospodářské dílo tehdejší doby. Stoka neboli kanál sloužila jako propojení četných rybníků s řekou Lužnicí, k pohánění mlýnů a pil, plavení dřeva, zdroj závlahy okolních luk při suchém období a svého času dokonce sloužila jako zdroj vody pro město Třeboň. Téměř celý tok je lemován stromy a křovím, které zpevňují jeho břeh a také zabraňují rychlejšímu vysychání. V roce 1571 jej v oblasti města Třeboně přeložil severovýchodním směrem k blízkosti hradeb další významný rybníkář Jakub Krčín. Některé části stoky jsou přístupné po turisticky značené cestě, jinak při vhodném obutí lze v blízkosti Třeboně některé úseky, projít po jejím břehu neznačenou cestou. V blízkosti centra města Třeboně zase stoka působí dojmem zatopeného hradebního příkopu. I zde je možno její velkou část projít.
Celý článekZlaté Hory
Město Zlaté Hory ležící v severozápadní části Slezska, se až do roku 1948 nazývalo Cukmantl. Malebné historické městečko patří do okresu Jeseník je situované na severním úbočí Zlatohorské vrchoviny u hranic s Polskem. Město má velmi bohatou a pohnutou historii, která byla předurčena jak hraniční polohou tak i bohatými nalezišti zlata. Kolonizace Jesenicka je velmi úzce spjata s výskytem zlata. nejinak tomu bylo i v případě Zlatých Hor, které také vznikly jako hornická osada na bohatých nalezištích zlata podél zlatonosné řeky. První písemná zmínka městě je z doby násilného obsazení území moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem roku 1224, městská práva mu byla udělena v roce 1306. Na blízkém zámeckém vrchu je doložen roku 1281 hrad Edelštejn. Iniciátory kolonizačních aktivit byla dvě biskupství - na severu vratislavské a na jihu olomoucké. Tyto skutečnosti se plně projevily při osídlování Zlatohorska, o které dlouhá léta vedli spory moravská a slezská knížata. Majiteli Zlatohorska tak byli střídavě opavská nebo olešnická knížata. Až Jiřík z Poděbrad učinil přítrž napjaté situaci, prodal město i se zlatými doly na dlouhá staletí vratislavským biskupům za 240 hřiven a 1600 uherských.Hornictví v tomto kraji dosáhlo značného rozmachu. Pravděpodobně ještě ve 13. století se přešlo od rýžování a primitivního povrchového dobývání k hlubinnému dolování. Netěžilo se jen zlato, ale v údolí řeky Bělé se zpracovávala v četných hamrech železná ruda. Jesenické železo se vyváželo nejen do Slezska, ale i do Anglie. Město zažilo několik ekonomických vzestupů a pádů - vždy podle bohatosti nalezených ložisek. Za biskupa Baltazara z Promnitz ve druhé polovině 16.století bylo otevřeno mnoho nových šachet, a mezi nimi i šest kilometrů dlouhá Tříkrálová štola v níž byly nalezeny zlaté valouny o hmotnosti kolem 1,5 kg. Pak už následoval jen pozvolný úpadek hornictví. Třicetiletá válka a obzvláště smutně proslulé procesy s čarodějnicemi těžce poznamenaly tento kraj. Definitivní konec hornické činnosti se datuje rokem 1883.Zlaté hory jsou významné poutní místo a turisticky atraktivní lokalita. Nejznámější památkou je Poutní kostel Panny Marie Pomocné. Historie poutního místa začíná v roce 1640, kdy do těchto míst utekla při vpádu Švédů během třicetileté války jedna ze zlatohorských žen a osamocená v těchto místech porodila zdravého syna. Událost připomínal z vděčnosti pověšený obraz Panny Marie. Obraz přitahoval poutníky, kteří šířili pověsti o zázračném uzdravení z různých nemocí. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834–1841 ji nahradil poutní kostel Panny Marie Pomocné. V roce 1968 se kostel začal upravovat, ale normalizace tyto snahy ukončila a v roce 1973 byl stržen. Díky darům věřících byl kostel znovu postaven jako volná kopie původního kostela a nově vysvěcen v roce 1995. Další místní sakrální památkou je kaple sv. Rocha a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dějiny, impozantní trojlodní stavby v barokním slohu, sahají pravděpodobně do 60. let 13. století. Byla to původně raně gotická stavba. Po roce 1467 byl opevněn jako náhrada za zničení hradu Edelštejna.Návštěvníci mohou rovněž navštívit tři zříceniny v okolí Zlatých hor. Nejznámější ruinou je zřícenina hradu Edelštejn. Další dvě jsou menší zříceniny strážních hradů nad zemskou stezkou Leuchtenštejn a Kobrštejn.
Celý článekZlaté Hory - Údolí ztracených štol
Městečko Zlaté Hory na Jesenicku proslulo ve středověku díky svým nalezištím zlata v blízké říčce Olešnici, kolem které byly budovány štoly. V současnosti se v tomto romantickém kraji buduje replika středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. Říká se mu Údolí ztracených štol a má přiblížit život a těžbu horníků. Návštěvníci zde mohou shlédnout dva sruby, jejichž součástí je stoupa na drcení zlaté rudy a také zlatorudný mlýn. Dřevěné stroje byly zhotoveny přesně podle dobových nákresů a původní technikou. Energií je voda, která je přiváděna vodními koly postavenými v kaskádě v původním kanále. Rudné mlýny jsou věrnou replikou staveb i jejich vybavení. Vytěžená ruda se nejprve drtila a pak třídila proséváním. Všechna zařízení jsou funkční a časem by v městečku měly vyrůst objekty, které byly v každé hornické osadě, včetně opevněné části pro ukládání denní těžby. Údolí ztracených štol tak opět ožije ruchem zlatokopecké osady jak tomu bylo v dobách jeho největší slávy.
Celý článekZlatý vrch
Zhruba 4,5 km severovýchodně od České Kamenice se nachází Zlatý vrch (656 m.n.m.) utvořený za sopečné třetihorní činnosti. Na jeho jižním svahu se nachází bývalý lom, který po druhé světové válce odkryl pohled na zajímavou sloupcovitou odlučnost nefelinického čediče. Zdejší stěny jsou až třicet metrů vysoké a po odkrytí této památky byla činnost lomu na počátku 60. let ukončena a v roce 1964 vyhlášena přírodní památkou. Zdejší čedičové těleso ještě pokryla mladší lávová vrstva patrná jako tmavá čepice na vrcholové části sloupců. Místo je přístupné turisticky značenou odbočkou.
Celý článekZličín
První zmínky o Zličíně pocházejí z roku 1045. Jsou obsaženy v zakládacích listinách břevnovského kláštera. Název Zličana je odvozen od slova zlý. Nesl také název Zlejšín. K Praze byl připojen v roce 1974.
Celý článekZlín
Zlín je statutární město a centrum Zlínského kraje. Rozkládá se mezi zlínskou vrchovinou a Hostýnskými vrchy po obou stranách říčky Dřevníce a je s více než 80 tisíci obyvateli průmyslově-kulturním centrem regionu. Díky svému pozdějšímu rozvoji a výstavbě, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století.První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Město bylo sídlem majitelů panství a poklidně se rozvíjelo. Ač do konce 19.století se Zlín nelišil od okolních valašských vesniček. Zlom přišel a ž z průmyslovou revolucí. Důležitý byl především rok 1894, kdy sourozenci Baťovi založili svoji slavnou obuvnickou firmu. Rychlý rozvoj firmy přinesl potřebu dalších pracovníků a proto byly stavěny nové domy.. V této době byla dostavěna železnice spojující Otrokovice se Zlínem a Vizovicemi. Vyrostly ještě strojírny a gumárny a řada dalších průmyslových odvětvích. Do města se přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka a Hané, na jejichž rozhraní se Zlín nachází. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Tomáš Baťa se stal i starostou obce a výrazně se zasloužil o přeměnu Zlína v moderní městské centrum s vynikající architekturou a životním tempem. Svoje postavení si msto udrželo i po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932. Druhá světová válka a následný poválečný komunistický převrat znamenaly konec působení podnikatelské rodiny ve Zlíně. Továrny byly zestátněny a dále působily pod novým názvem Svit. Město samotné bylo přejmenováno na Gottwaldov a udrželo si statut regionálního kulturního i průmyslového centra. V roce 1989 si občané odhlasovali návrat k původnímu názvu města – Zlín. Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva hlavní faktory, které podpořily prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit dnes daleko převyšujících republikový průměr.V roce 2000 byla založena Univerzita Tomáše Bati a město se stalo i centrem vzdělanosti v regionu.Svojí typickou architekturou se Zlín stal městskou památkovou zónou moderní architektury. ,Návštěvníci mohou obdivovat radnici, Zlínský mrakodrap, vysoký 77,5 m a bývalé sídlo firmy Baťa, Trantírkův dům či Vili Tomáše Bati. Z historických objektů a expozic lze navštívit zámek, empírová a klasicistní stavba stojí v centru města uprostřed menšího parku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím. se nachází uprostřed sadu Svobody ve Zlíně. V současnosti zde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy. Dále je ve Zlíně k vidění původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba v centru města a Muzeum obuvi.V blízkosti je celá řada dalších lákadel. Zajímavý výlet poskytne zámek Lešná se zoologickou zahradou. Milovníkům pravé slivovice by neměla uniknou návštěva nedaleké Vizovice, kde se každoročně pořádá Trnkobraní. Každoročním svátkem každého filmového fanouška je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, pořádaný ve zlínských ateliérech.
Celý článekZnak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu
Znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu nad vstupním portálem Starého proboštství na III-nádvoří Pražského hradu. Za jeho úřadování, ve druhé polovině 17.století, došlo k rozsáhlé přestavbě budovy.
Celý článekZnojemský hrad
Významný přemyslovský hrad, přestavěný později na zámek a pivovar, stojí na ostrožně v jihozápadním cípu středověké části města Znojma. Expozice Jihomoravského muzea zde jsoucí jsou přístupné, stejně jako známá rotunda sv. Kateřiny, v otevíracích hodinách. Historie hradu Dřevohlinitý hrad, předchůdce svého kamenného potomka, vznikl již na počátku 11. století po připojení Moravy k českému knížectví. Po vyčlenění samostatného znojemského údělu roku 1092 se hrad stal jeho správním, politickým a vojenským sídlem, a proto byl důkladně upraven a zčásti již vybudován z kamene. Na přelomu 12. a 13. století pak došlo k přestavbě na vrcholně středověký hrad. Znojemský hrad byl po dlouhá staletí královským majetkem. Počátkem 15. století se jej zmocnili stoupenci moravského markraběte Prokopa pod vedením Jana Sokola z Lamberka a Hynka Suchého Čerta z Jevišovic, kteří v roce 1404 odolali dobývání hradu vojskem vévody Albrechta a krále Zikmunda. V husitském období bylo Znojmo katolické. Po husitských válkách začal být znojemský hrad zastavován. Prvním zástavním majitelem se roku 1439 stal Albrecht z Leskovce. Zástavní majitelé se často střídali. Ve vlně konfiskací po bitvě na Bílé hoře o hrad přišel Zdeněk z Roupova. Roku 1645 jej poničili Švédové. Až do 18. století byl hrad pouze udržován a dokonce i předhradí zůstávalo volné, pěstovala se na něm vinná réva. V roce 1710 se jedinými majiteli hradu stali bratři z Deblína, za nichž proběhla výrazná barokní přestavba, dokončená roku 1732. Město Znojmo od pánů z Deblína získalo část hradu včetně prostoru okolo rotundy sv. Kateřiny a vystavělo zde pivovar. Původní hradní jádro pak bylo přestavěno na barokní zámek. V roce 1784 zemřel poslední potomek pánů z Deblína a ze zámku se stal vojenský lazaret. Od roku 1865 je majitelem celého areálu město Znojmo, které sem postupně přemístilo Jihomoravské muzeum. Podoba hradu Stavení vývoj znojemského hradu je v počátcích zahalen tajemstvím. Nejstarší stavbou zde dosud jsoucí je rotunda sv. Kateřiny s nástěnnými malbami – galerií Přemyslovců – z roku 1134. Vrcholně gotický hrad zaujímal konec ostrožny, oddělený do skály vylámaným příkopem. Hradní jádro tvořil soubor válcové věže, paláce a románské kaple s protáhlou apsidou. Počátkem 13. století také vznikla osmiboká tzv. Loupežná věž u vstupu do předhradí, která byla dlouhá desetiletí považována za nejstarší objekt hradu. Zřítila se roku 1892. Pozdně gotické a renesanční úpravy hradu nebyly příliš výrazné. Dnešní podobu znojemskému sídlu dala barokní přestavba v první polovině 18. století, o níž je psáno výše. Později byly jen klasicistně upraveny fasády. Tipy na výlet Ve městě najdete také Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, děkanský chrám sv. Mikuláše, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele nebo zámek Znojmo. V Hlubokých Mašůvkách najdete kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete také zříceninu hradu Lepikus, rotundu Nanebevzetí Panny Marie, zámek Plaveč, zámek Jevišovice a vodní nádrž Jevišovice. Ubytovat se můžete hned ve Znojmě. M.K.
Celý článekZnojmo
Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století.Blízký brod přes řeku Dyji přes který procházel obchodní stezka tuto lokalito přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.Strategická poloha města znamenala časté drancování a obsazení nepřátelskými vojsky. Město tak bylo roku 1645 obsazeno švédskými vojsky, v roce 1663 bylo ohroženo Turky a nezůstalo uchráněno ani během napoleonských válek. A to hned dvakrát. Poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, jejichž pobyt město velmi poškodil. Období rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává zemědělský charakter. Dále se však rozvíjí a ti i díky železnici, která město spojila s Vídní, Prahou a Brnem.V posledních letech panuje ve městě čilý turistický ruch, ke kterému vedle kvalitního vína přispívají i rozličné stavební památky. Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Z ochozu lze vidět za dobré viditelnosti i rakouské Alpy. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Patří k největším bludištím ve střední Evropě. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše. Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Město uspokojí i milovníky přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.
Celý článekZOO Brno
Brněnská ZOO má situované své pavilony, výběhy, voliéry a terária v členitém a lesnatém terénu Mniší hory v městské části Bystrc. Atraktivitu tohoto místa umocňuje blízkost rekreačního centra moravské metropole, brněnské přehrady. ZOO Brno - ráj pro děti Zahrada byla otevřena 30. srpna 1953 a po více než 50leté historii má dnes rozlohu 65,5 ha. Zaměřuje se především na kopytníky, kteří mají na safari velký životní prostor. V okolí výběhu bizona amerického jsou pro lepší atmosféru a poučení postavena indiánská tee pee. Díky kopcovitému terénu můžeme v Brněnské ZOO spatřit mnoho druhů, které rádi šplhají po příkrých srázech. K viděni jsou lamy, kozy, kamzíci a paovce. Velkoryse jsou pojaty výběhy kanadských vlků tzv. Beringia a také Tygří skály. Nově bylo také modernizováno Tropické království a na své si zde přijdou i bobři. To vše a ještě mnohem více uvidíte při procházce v příjemném prostředí do kterého můžete vzít i Vaše pejsky. Vždyť ve zdejší ZOO žije více než 720 jedinců. Největšími chovatelskými úspěchy jsou bezesporu první umělý odchov šimpanze a ledního medvěda u nás. Jestliže Vás kopcovitý terén unaví můžete se občerstvit v restauraci U tygra. Je z ní přímý výhled do tygřího výběhu. Je pamatováno i na nejmenší. K dispozici mají hřiště s mnoha prolézačkami a mohou si v dětské ZOO pohladit lamy nebo kozy. Brněnská ZOO pamatuje i na vzdělávání. Pořádá různě tématicky zaměřené kroužky, jež jsou určené dětem od šesti let. Pravidelně jsou pořádány také ukázky krmení vybraných druhů. Součástí ZOO je také Stálá akvarijní výstava v centru Brna. Brněnská zoologická zahrada také pořádá mnoho akcí pro veřejnost. Zvířata ze všech koutů světa Brněnská ZOO nabízí velmi zajímavé rozdělení prohlídky na 4 tematické části, zaměřené dle lokalit, kde mají zvířata své přirozené prostředí. Popis jednotlivých expozic BERINGIA Tato expozice je zaměřena na severskou oblast Beringovy úžiny. Je to oblast tundry, pobřežních skal a horských systémů. V této expozici se dají nalézt zvířata z Ameriky i Asie. KARIBIK Jedná se o expozici z tropických oblastí severní a jižní Ameriky, Karibiku a dalších částí. Velké množství zvířat je umístěno v pavilonech, aby byla zachována optimální teplota. WALLACEIA Expozice zahrnuje jihovýchodní Asii, speciálně dvě souostroví: jedno blíž k Asii a druhé k Austrálii. Díky tomu zahrnuje expozice velké množství orientálních zvířat ale i originální australskou faunu. KALAHARI Jedná se o jihozápadní Afriku, kde díky velkému suchu vznikla rozsáhlá poušť Kalahari. Díky velkým horkům dokázaly přežít jen ty nejsilnější druhy, které si můžete prohlédnout v této expozici. Jak do brněnské ZOO Do ZOO se dostanete pohodlně MHD. Máte hned tři možnosti: tramvaje č. 1 (od hl. nádraží směr Bystrc), č. 3, 11 (ze zastávky Česká směr Bystrc) autobusy č. 50, 52 trolejbusy č. 30 (Královo Pole, nádraží)
Celý článekZOO Děčín
Děčínská Zoologická zahrada, jenž má ve znaku medvěda, leží blízko centra, na pískovcovém vrchu Pastýřská stěna. Areál je situován do klidného prostředí lesoparku a je tak ideálním místem pro příjemné rodinné vycházky. Návštěvníkům nabízí netradiční pohled do světa zvířat, ale také netradiční hry pro děti i dospělé a nyní navíc také novou expozici Rajské ostrovy s mnoha exotickými živočichy a největším mořským akváriem v Ústeckém kraji. Zoo Děčín je ideálním místem pro rodinný výlet. vou rozlohou 6 ha se řadí k nejmenším zoo v České republice, ale přesto do ní každoročně od roku 1948, kdy byla založena zavítá tisíce spokojených návštěvníků. Pozoruhodný svět zvířat Děčínská zoo se zaměřuje především na chov méně známých a ohrožených druhů zvířat. V současné době chová kolem 450 zvířat přibližně ve 150 druzích. Na první pohled si vás jistě získají mohutní medvědi grizzly v dokonalém přírodním výběhu a svou bělostnou krásou určitě zapůsobí i stádo horských akrobatů - kamzíků běláků. U křehké vikuni byste asi neuhádli, že se díváte na zvíře s nejjemnější srstí na světě. A obří kapybary? Věřte nebo ne, jsou to vlastně příbuzné vašich domácích morčat. Na své si v Zoo Děčín přijdou i milovníci ptactva - drobní a pestře zbarvení pěvci Indonésie vám v Ptačím domě budou volně poletovat nad hlavou. Nejsou to jediní obyvatelé tohoto pavilonu, dělí se o něj se vzácnými velkými papoušky kakadu nebo se zoborožci vrásčitými. Další obyvatelé děčínské zoo: babirusa celebeská, levhart mandžuský, medvěd malajský, kočka rybářská, anoa horský, jeřáb mandžuský, kabar pižmový, kozorožec kavkazský, ara vojenský, vlk hřivnatý, norek evropský,… Ráj i divočina pro děti Zoo Děčín je rájem pro děti. K vydovádění zde mají velký dětský areál s průlezovým hradem a opičí lanovou dráhou a horolezeckou stěnou. Velkou zábavu si užijí také v dětské kontaktní zoo ale i při samotné prohlídce. Areál zoo zdobí spoustu interaktivních zařízení, díky nimž mohou zoo vnímat všemi smysly. K dispozici je i několik naučných stezek. Nyní nově Ptačí stezka, která hravou formou mapuje ptačí říši našich lesů, luk a polí. Pro školní kolektivy má Zoo Děčín v nabídce několik interaktivních výukových programů. Zábavu i poučení zde najdou jak žáci základních škol, tak předškoláci nebo klienti ústavů sociální péče. V jednotlivých programech děti pracují se živými zvířaty, spoustou přírodnin i zvukovými nahrávkami. Rajské ostrovy Velkým lákadlem současné doby je nová expozice Rajské ostrovy, která se nachází v centru města na Teplické ulici. Jde o unikátní expozici, která nemá v našich končinách obdoby. Návštěvníci zde poznají faunu i floru mořského korálového útesu, živočichy tropických pralesů, polopouští či mangrovových pobřeží. Čekají na ně zvířata jako například: klaun očkatý, perutýn ohnivý, krevety, lezci, varan mangrovový, želva černavá, agama vodní, strašilky, leguán kubánský, krajta mřížkovaná,… Celá expozice je jakýmsi bonusem pro každého návštěvníka zoo na Pastýřské stěně. Po předložení vstupenky se totiž na plavbu po Rajských ostrovech může vydat zcela zdarma.Rajské ostrovy, Teplická 19, 405 02 Děčín IV. Informace: +420 412 531 531, tic@zoodecin.cz Návštěvnický servis Občerstvení U Kamzíka prodej suvenýrů možnost parkování přímo před zahradou komentované ukázky krmení - v hlavní sezóně průvodcovská služba - na objednávku v hlavní sezóně permanentní vstupenky pro: jednotlivce, dvojice, rodiny, školy a firmy adopční systém - Staňte se i VY adoptivním rodičem… po celý rok bohatá nabídka tradičních i netradičních akcí pro veřejnost Vstupné Hlavní sezóna (květen - srpen): dospělí Kč 90,-- děti (3 - 15 let) Kč 50,-- důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 50,-- Mimo sezónu (listopad - duben, září): dospělí Kč 70,-- děti (3 – 15 let) Kč 40,-- důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 40,-- Speciální sleva na vstupném (říjen): dospělí Kč 50,-- děti (3 - 15 let) Kč 30,-- důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 30,--
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 … 184 185 186 Další Poslední
