Dnešní goticko-renesanční kostel stojící nedaleko zámku byl vystavěn za Jiřího Bořity z Martinic na místě starší gotické svatyně ze třetí čtvrtiny 14. století z níž se dochoval presbytář ve hmotně dnešní sakristie. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1587. Na kostele můžeme najít kruhová okénka s kružbami, jinak kostel hlavně osvětlují velká hrotitá okna s kružbami. Vstup do kostela je přes krásný renesanční portál se znaky zakladatelů. Prostor jednolodního kostela je celistvý, chybí zde nezvykle vítězný oblouk jinak oddělující běžně loď od kněžiště. Loď i presbytář mají jednotnou valenou klenbu s lunetami a štukovými žebry. V sakristii se dochovala původní gotická klenba se žebry bývalého presbytáře. Hlavní oltář pochází od Ignáce Platzera s obrazem Nejsvětější Trojice od Antonína Towara (1786). Největší cenností kostela jsou patrně původní renesanční varhany z roku 1587. Při jejich restaurování v roce 1990 bylo zjištěno, že většina píšťal je totiž renesančních. Jde tak zřejmě o nejstarší nástroj v Čechách. Uvnitř i vně kostela se nacházejí náhrobníky z 15-18. století. V kostele se konají bohoslužby a občasné koncerty.

Židovský hřbitov se nachází nedaleko města Teplice v místní části Sobědruhy. Je přístupný z účelové komunikace (bez jména) spojující Bohosudovskou a Mírovou ulici, naproti zahrádkářské kolonii. Hřbitov byl založen kolem roku 1669 a na počátku 19. století rozšířen na současnou plochu 3.496 m2. Užíván až do druhé světové války, po ní byl v 60. letech silně devastován. Zbořena obřadní síň, ohradní zeď a některé náhrobky odvezeny. Dnes částečně zarostlý hřbitov vymezuje spíše vyvýšený terénní povrch. Najdeme zde zhruba na dvě stovky náhrobků, různě usazených, od 17. století do roku 1934 (barokní stély i novodobé náhrobky). Velká část, zejména těch novodobých je buď poškozena nebo povalena. Přístup na hřbitov je volný, parkovat lze na ploše asi 100 m od hřbitova při silnici Bohosudovská.

Park Bělka ne malá zelená plocha, která přiléhá na severozápadní straně ke stanicí metra Vyšehrad. Pěšiny v parku umožňují pěším přístup na Vyšehrad a do Nuselského údolí.

Poutní místo Maria Rast am Stein neboli také P.Marie odpočívající na kameni se nachází 1,5 km jihozápadně od Vyššího Brodu, odkud sem vede značená cesta. Podle legendy se na zdejším místě na počátku 16. století zjevovala na kameni sedící Panna Marie s Ježíškem. V roce 1887 zde byla vybudována nad velkým posvátným kamenem kaplička pro cca 8 osob. Zakrátko nechal vyšebrodský opat Leopold Wackarz vedle kapličky postavi malý poutní kostelík v pseudorománském slohu. Slavnostní vysvěcení proběhlo 15.8.1888 za účasti více než 2.000 poutníků. V roce 1898 byla ke kostelíku vybudována křížová cesta se 14 kapličkami, výjevy na nich byly zhotoveny z litiny. Křížová cesta pak byla zakončena Božím hrobem. Již osm let předtím v roce 1890 byla původní malá kaplička nahrazena novou zděnou kaplí s výklenkem nad kamenem, kde byla umístěna soška Panny Marie Sněžné v životní velikosti. Posléze se sem konaly pravidelně poutě a procesí. Místo bylo opravdu velmi hojně navštěvováno, neboť pod kaplí se nacházel hostinec Alexe Peckla, který zde čepoval klášterní pivo. V době komunistického režimu zdejší místo chátralo, obnovy se dočkalo v 90. let 20. století. Dnes zde najdeme křížovou cestu vedoucí z Vyššího Brodu zakončenou Božím hrobem, kapli a vedle stojící obrazárnu, kamennou kazatelnu pod širým nebem a kousek pod kaplí se nacházejí již jen zbytky obvodových bývalého hostince.