Kousek od zámku Hrubá Skála můžeme najít v pískovcové skále vytesanou skalní dutinu, nazývnou Adamovo lože. Dílo na počátku 19. století vytvořil Jan Chládek ml. na přání Františka Adama z Valdštejna. V jeskyni také vytesal oltář lásky se soškou Amora a reliéf nahých milenců. Do dnešní doby se zachovalo však jen vytesané lože a po stranách oltáře.

Původně na tomto místě stála od roku 1706 socha se stejným námětem od Jana Brokofa. Ta byla však za bojů na mostě v revolučním roce 1848 silně poškozena a tak ji roku 1854 nahradila současná socha zhotovená sochařem Josefem Maxem. Dílo objednal a financoval pražský velkoobchodník Josef Bergmann. Socha představuje postavu světce sv. Josefa vedoucího malého Krista. Sv. Josef, snoubenec Panny Marie a pěstoun Ježíše, je ochráncem otců a rodin a také je patronem řemeslníků, hlavně tesařů, ale také inženýrů a myslivců. Na podstavci je německý, švabachem psaný nápis: Na památku věnováno Josefem Bergmannem, občanem a obchodníkem pražským. Původní Brokofova socha je umístěna v lapidáriu Národního muzea.

Zachovalý barokní zámeček stojí v městečku Manětín, které je pro množství barokních památek a soch nazýváno barokní perla západních Čech. Manětín se nachází asi 35 km na sever od Plzně. Sídlo Lažanských z Bukové Na místě dnešní zámku stál ve středověku pravděpodobně gotický hrad, který v 16. století nechali tehdejší majitelé panství pánové z Hrobčic přestavět na renesanční zámek. Hrad už v té době byl zříceninou a pro stavbu zámku byly využity jen přízemní klenuté místnosti. Dnešní barokní podobu získal manětínský zámek v roce 1712 za Lažanských z Bukové. Manětín předtím postihl velký požár a přestavba zámku byla vlastně nutností. Podle návrhu G.B.Santiniho vznikla patrová obdélná budova. Lažanští z Bukové vlastnili manětínský zámek v letech 1621-1945, kdy jim byl zkonfiskován. Barokní nádhera Zámek se táhne po celé délce náměstí a má půdorys obráceného U, k jehož ramenům se připojují vzadu sklepní budovy gotického hradu. Z druhé strany zámku je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou francouzskou barokní zahradu. Budova je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. V objektu je klasická zámecká expozice s barokním mobiliářem a unikátní sbírkou obrazů zámeckého služebnictva z 1. poloviny 18. století, dochovanou knihovnou a freskovou výzdobou od F. J. Luxe v hlavním sále. Do patra vede zachované schodiště s alegoriemi Čtyř živlů a místnosti zdobí nástropní malby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete novogotický zámek Nečtiny. Najdete tu také zříceninu hradu Preitenštejn, zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou, zámek Rabštejn nad Střelou nebo klášter servitů tamtéž. Zřícenina hradu Nevděk stojí za navštívení ve Žluticích. Ubytování najdete v Plzni.

Gotický kostel sv. Víta se nachází při ulici Topolová, severovýchodně od centra města. Kostel je jediným pozůstatkem původního františkánského kláštera založeného v polovině 15. století. Klášterní stavby podlehly zkáze v době po třicetileté válce. Kostel jako jediná zachovaná stavba prošla v letech 1771-1777 velkou úpravou. Za vlády Josefa II. byl spolu s blízkou kaplí sv. Anny zrušen a prodán. V roce 1790 ho hraběnka Antonie Daunová postoupila obci. Kaple sv. Anny již nebyla obnovena a byla přestavěna na obytný domek. Kostel sv. Víta má presbytář zpevněný opěrnými pilíři. Na západní straně se nachází vstup s gotickým portálem a vedle něj velká kamenná kropenka. Presbytář je zaklenutý, loď plochostropá s dřevěným omítnutým stropem. Za hlavním oltářem se nachází nástěnná malba, znázorňující vstup sv. Víta na nebesa od moravského malíře Josefa Winterhaltera z roku 1774. Další uměleckou památkou v interiéru je náhrobní kámen Puty z Lichtenburka z růžového mramoru. Představuje mladého sv. Víta držící v levé ruce palmu a v pravé ruce hořící lampu. Po obvodu kamene je dokola vytesaný latinský nápis uvádějící data úmrtí Puty z Lichtenburka. Klášter se ke kostelu přikládal od severu, což dokazuje odbourané zdivo a zřejmě i zazděný vstup s portálem. Severně od kláštera se nacházela klášterní zahrada, na jejíž místě se dnes nacházejí zahrádky a domky.