Zámek Radovesnice stojí na malém návrší nad obcí, na pokraji parku, uprostřed rozsáhlého hospodářského dvora. Historie zámku První písemná zmínka o zdejší obci pochází z roku 1266. Tehdy měl zde své sídlo vladyka Vícemil z Radovesic. Počátkem 16. století získali obec Maternové z Květnice, kteří zde nechali postavit tvrz, která je doložena roku 1608. Z této původní stavby se dodnes dochovala část obvodového zdiva a klenby v přízemí zámku. Za třicetileté války, kdy bylo panství vypleněné a zpustlé, jej koupil v roce 1651 Václav Jiří Holický ze Šternberka. Právě ten zahájil přestavbu tvrze na barokní zámek a také nechal založit zámecký park. Nový zámek však byl při bitvě u Kolína v roce 1757 poškozen. Nový majitel Filip Krakovský z Kolovrat dal zámek opravit, kdy získal objekt de facto současnou podobu. V dalším období se na zámku vystřídali mnozí majitelé. V roce 1890 koupili Radovesnice Arnold, Berta, Jiří a Vilemína Turnauovi. Po nich se zde vystřídalo také několik majitelů. V roce 1950 přešel zámek do majetku státu a byl adaptován na byty, kanceláře, a také zde sídlila knihovna. V letech 1973 - 1976 byly opraveny fasády a střecha. V roce 1993 byl zámek v restituci navrácen posledním majitelům, kteří o něj ale neprojevili zájem, a tak začal dál chátrat. V roce 2005 a 2006 došlo ke zřícení některých částí zámku. Propadla se tak střední část objektu a zde umístěná malá věžička úplně zmizela z dohledu. Zámecký park je také zcela zpustlý. V roce 2007 naštěstí odkoupila zámek soukromá společnost, která plánuje provést generální rekonstrukci památky pro komerční využití. Nedaleko odsud stojí za návštěvu samotné město Kolín. V Kolíně také jistě najdete bohatou nabídku ubytování.

Barokní zámek stojí při břehu řeky Opavice v těsném sousedství polských hranic. Blízkost řeky svědčí o tom, že se původně jednalo o klasickou vodní tvrz, která byla postavena po roce 1377. Vodní tvrz Poprvé je písemně doložena roku 1410. Tvrz stála při cestě z Krnova do Zlatých Hor a její význam postupně stoupal. O vzhledu tvrze se nedochovaly prakticky žádné záznamy, tvrz byla snad obehnaná vodním příkopem a měla vjezd s padacím mostem ve východním křídle. O majetkových poměrech je známo více, tvrz byla spojena s rytíři z Vladěnína, což byla pobočná větev rodu Fulštejnů. Ti jí vlastnili do druhé poloviny 16.stol. Od roku 1578 se stává majitelem panství Václav Haugvic, který se oženil s Kateřinou Kravařskou ze Šlev, která získala zámek při vyrovnání. Renesanční sídlo V té době byla tvrz přestavěna. Ovšem neví se jestli přestavba proběhla již za rytířů z Vladěnína nebo už za Haugvic. Každopádně tvrz dostala podobu renesančního zámku. Ten byl sice čtyřkřídlý, neměl však uzavřený půdorys. Jižní křídlo bylo kratší a v proluce mezi jižním a východním křídlem byla nejspíše brána. V té době měl zámek pravděpodobně více než jednu věž. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě II. poschodí severního zámeckého křídla. Haugvicové zámek vlastnili do poloviny 17. století. Zámek měl podobný osud jako většina šlechtických sídel v okolí a během třicetileté války byl značně poškozen. A tak osmnáctiletý zadlužený další vlastník Ladislav Alois Haugvic roku 1658 odprodal Linhartovy Karlu Maxmiliánu Sedlnickému. Za Sedlnických byl zámek barokně upraven, v severovýchodním nároží budovy byla zřízena kaple a vzhled zámku z doby Sedlnických se dochoval prakticky do dnešní podoby. U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park. Sedlničtí vlastnili zámek až do druhé poloviny 19. století, kdy sňatkem s dcerou posledního majitele z rodu Sedlnických Karolínou, přešel majetek po její smrti do rukou rodu Oppersdorfů. V roce 1892 se majitelem stává krnovský obchodník ze suknem Eduard Wenzelides a Linhartovy tak přestavájí být šlechtickým sídlem. I za dalších majitelů byly prováděny drobné úpravy, ty už ovšem neměly vliv na celkový vzhled zámku. Pestrá současnost Roku 1943 byla v zámku umístěna německá vojenská nemocnice. Brzy zde vypukl požár. Shořela střecha. V roce 1945 se stal majetkem státu. V roce 1966 se majitelem zámku stalo Zdravotnické zásobování. Roku 2001 se stal zámek majetkem obce Albrechtice a postupně je opravován. V současnosti žije zámek neobyčejně pestrým kulturním životem, každoročně jsou pipravovány nové expozice, konají se noční prohlídky, jarmarky atd. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, zříceninu hradu Fulštejn, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie, městské muzeum, rozhledna Civilín nebo rozhledna Ježník. Ubytování najdete v Krnově.

Při budování silnice vedoucí z Kojetína do Hodslavic vznikl kousek nad obcí zářez, jenž odkryl jeden z druhů sopečné činnosti v období spodní křídy (stratotyp). Zde na tomto místě vznikl tzv. pikritický mandlovec usazením ještě žhavých útržků lávy spolu se sopečným prachem a pískem. V základní hmotě jsou obsaženy vtroušené úlomky těšínsko-hradišťského souvrství v nepravidělně rozptýlených shlucích „mandlí“ s útržky nebo úlomky vyvřelé horniny. Na stěnách odkryvu se vyvíjí skalní rostlinné společenstvo. Pro svoji mimořádnou geologickou hodnotu byl odkryv vyhlášen přírodní památkou. Místo je volně přístupné.

Muzeum v Radnicích bylo založeno jako první muzeum na rokycanském okrese v roce 1892.U jeho zrodu stál Josef Hylák, řídící učitel a významná osobnost zdejšího regionu. Muzeum má své prostory v původně raně barokním zámku vystavěném za účasti Jakuba Augustona, později upravován Šternberky. V roce 1849 zámek i město poničilpožár, poté byl přestavěn do současné podoby. Poměrně rozsáhlé sbírky dokumentují zdejší region i jiné oblasti. Pořádají se výstavy, koncerty a atd. Stálá expozice Etnografické, historické a přírodovědné sbírky z Radnicka sbírky starožitností rodáka Václava Kočky-Amorta osobnosti města a okolí architektura a vývoj města Židé a křesťané