Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov Stráž nad Nežárkou

Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m západně od obce kousek od hlavní silnici směřující na Třeboň. Hřbitov je doložen roku 1848 a svému účelu sloužil do druhé světové války. Na ploše 816 m2 se dochovalo asi 150 náhrobků z období od roku 1847 do 30. let 20. století. Hrobnický domek s márnicí byl na počátku 21. století rekonstruován a je využíván k rekreačním účelům. Hřbitov má opravenou ohradní zeď a je uzamčen. Klíč lze po dohodě vypůjčit na OÚ ve Stráži nad Nežárkou. Na okraji obce směrem k Třeboni se nachází bývalá synagoga (čp. 24) postavená v první polovině 19. století. Po druhé světové válce byla adaptována na obchod.

Celý článek

Židovský hřbitov Studený

MěstoStudený

Židovský hřbitov menší velikosti se nachází asi 800 m jihovýchodním směrem od centra obce Studený za menším lesíkem. Od silnice Studený – Dunice vede k tomuto lesíku polní cesta. Po cca 200 m je potřeba odbočit vpravo k lesíku a obejít ho po jeho okraji zleva. Na jeho zadním okraji se pak nechází tento menší skrytý hřbitov založený údajně roku 1700. V areálu o cca 910 m2 se dochovalo jen přibližně 60 náhrobků pocházajících od 18. století do roku 1927. Hřbitov ohrazuje jen menší kamenná zídka, z bývalé márnice se dochovaly též jen základy. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Šumperk

MěstoŠumperk

Na jihozápadním konci města, nedaleko městského hřbitova se nachází při Zábřežské ulici, židovský hřbitov. Je poměrně mladý, založený roku 1911 a jeho součástí je obřadní síň. Vstup zajišťuje správce obývající obřadní síň.

Celý článek

Židovský hřbitov Švihov

MěstoŠvihov

Židovský hřbitov ve Švihově se nachází jeho východním okraji v blízkosti železniční trati u viaduktu kterým prochází silnici směřující na Těšnice. Hřbitov byl založen roku 1644 a nejstarší náhrobky pocházejí z doby založení. Na ploše 1.381 m2 se nachází v mírném svahu okolo 140 náhrobků. Nejmladší náhrobky jsou z roku 1913. Asi 150 m odsud po projití viaduktem se vlevo od silnice v menším lesíku nachází nový židovský hřbitov založený roku 1878. Je jen o něco málo větší než starý a přesto se tu nachází jen 35 náhrobků datovaných od roku 1893 do 30. let 20. století. Většina plochy hřbitova zůstala nevyužita.

Celý článek

Židovský hřbitov Terešov

MěstoTerešov

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce, při malé asfaltové silničce vedoucí od Terešova na Bílou Skálu v malé zalesněné ploše. Založen byl asi na přelomu 17. a 18. století, podle některých pramenů v roce 1623. Kolem roku 1768 byl rozšířen a ohrazen kamennou zdí, roku 1816 postaven domek pro hrobníka. Dnes se na ploše cca 4.092 m2 nachází asi 300 náhrobků, nejstarší pocházejí z let 1725-1729. Hřbitov je zaplněn zhruba z poloviny, částečně zarostlý a některé náhrobky jsou povaleny. Ohradní zeď není v dobrém stavu a domek hrobníka se nedochoval. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Tovačov

MěstoTovačov

Tovačovský židovský hřbitov najdeme na jihovýchodním okraji obce v ulici Podvalí. Hřbitov byl založen po polovině 17. století, obřadní síň nacházející se při vstupu byla vystavěna v roce 1889. Udržovaný hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Na ploše přibližně 3.109 m2 se nachází na 250 náhrobků z nichž nejstarší z let 1614 a 1615 sem byly přeneseny ze staršího zrušeného hřbitova. Hřbitov je přístupný na požádání a v obřadní síni se nachází expozice věnovaná historii zdejšího židovského osídlení.

Celý článek

Židovský hřbitov Třeboň

MěstoTřeboň

Židovský hřbitov se nachází zhruba 2,5 km severovýchodním směrem od Třeboně, cca 50 m od hlavní silnici vedoucí na Jindřichův Hradec. Hřbitov byl založen v letech 1897-1900, se založením hřbitova byl postaven i hrobnický domek, který je dnes využíván k rekreačním účelům. Na ploše 2.180 m2 je dochováno několik desítek náhrobků z celého období využívání hřbitova. Ohradní zeď je opravená, hřbitov je udržovaný a je uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Třebotov

MěstoTřebotov

Židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko značené cesty vedoucí od Černošic. Poměrně rozlehlý židovský hřbitov byl založen někdy po roce 1761. Areál byl po druhé světové válce silně devastován a tak na ploše 5.844 m2 je dnes dochováno jen něco okolo 100 náhrobků či jejich torz. Z márnice a původní brány zbyly jen zbytky. Hřbitov je tak volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Třešť

MěstoTřešť

Třešťský židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce při silnici vedoucí na Telč. Židovský hřbitov byl patrně založen již ve středověku, ale doložen je až v 17. století. V průběhu užívání byl několikrát rozšířen a používán až do druhé světové války. Hřbitov o rozloze zhruba 3.499 m2 je poměrně hustě zaplněn náhrobky převážně barokního a klasicistního typu, většinou v dobrém stavu. Jinak tu najdeme i náhrobky moderní, žulové. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1705. Zachovala se i márnice, hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Trhový Štěpánov

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce Trhový Štěpánov. Za železničním přejezdem vede k němu polní cesta od silnice směřující na Chlum. Hřbitov je doložen v 17. století, ale založen byl patrně již dříve. Na ploše 1.741 m2 se dochovalo okolo 300 náhrobků z let 1711-1940. Hřbitov je udržovaný, ohradní zeď je opravená, stejně tak i vstup u márnice. V obci se nacházela synagoga, která však byla v první polovině 20. století zbořena.

Celý článek

Židovský hřbitov Tučapy

MěstoTučapy

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce při Černovickém potoce. Založen byl před rokem 1713 a na jeho ploše 2.356 m2 se dnes nachází okolo 300 náhrobků. Hřbitov je víceméně udržovaný, kamenná ohradní zeď je sice místy narušená, ale zatím v celkem dobrém stavu. Hřbitov je uzamčen a není uvedeno, kde lze zapůjčit klíč. V obci se nachází i původně synagoga, postavená někdy v první polovině 19. století. V roce 1936 byla prodána a přestavěna na sokolovnu, v roce 1950 ještě radikálněji přestavěna na moderní tělocvičnu.

Celý článek

Židovský hřbitov u Bosyně

MěstoVysoká

Malý téměř zaniklý židovský hřbitůvek je ukrytý na okraji lesa zhruba 100 m od silnice mezi obcemi Bosyně a Janova ves při lesní pěšině vedoucí od silnice mezi těmito obcemi směrem na Harasov.Hřbitov byl založen patrně v polovině 18. století. V současné době se na téměř zaniklém a zarostlém hřbitově nachází něco okolo 40 náhrobků. Nejstarší pochází zřejmě z období založení hřbitova. Nejmladší čitelný náhrobek je z roku 1886. Nic jiného se z hřbitova nedochovalo.

Celý článek

Židovský hřbitov Údlice

MěstoÚdlice

Na severovýchodním okraji obce se dodnes nachází nový údlický židovský hřbitov. Založen byl v roce 1864, krátce předtím než byl uzavřen starý hřbitov. Za druhé světové války byl zdevastován a stejný osud ho čekal i po válce. Na dnešní ploše (2.634 m2) ohrazené místy porušenou zdí se nachází jen pár jednoduchých stél a památník židovským obětem. Hřbitov je volně přístupný. Asi 300 m jihozápadně od hřbitova se nacházel starý židovský hřbitov založený v 16. století. Sloužil do roku 1870, za druhé světové války ho čekal obdobný osud jako nový hřbitov. Většina náhrobků byla dokonce použita na dláždění. Po hřbitově zůstaly jen skromné zbytky ohradní zdi. Bývalá márnice byla přestavěna na stodolu. Údlický nový židovský hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Uherský Ostroh

Na východním okraji obce při Veselské ulici se v areálu městského hřbitova nachází židovský hřbitov. Byl založen roku 1862 a naposledy rozšířen roku 1908. Po válce část hřbitova padla za oběť výstavbě urnového oddělení a zbořen byl rovněž hřbitovní domek. Dnes se na ploše přibližně 2.759 m2 nachází zhruba 200 novodobých náhrobků z doby existence hřbitova a také přibližně stovka náhrobků starších přemístěných sem ze zrušeného staršího hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v běžné otevírací době městského hřbitova.

Celý článek

Židovský hřbitov Úsov

MěstoÚsov

Krásný a udržovaný židovský hřbitov v Úsově se nachází na konci ulice U Synagogy (severozápadní okraj obce). Jde o druhý židovský hřbitov, první starší z druhé poloviny 15. století se nacházel pod kopcem zvaným Malá holubice poblíž dnešní školy. Během třicetileté války byl zničen. Dnešní hřbitov umístěný netradičně v blízkosti židovské čtvrti byl založen po roce 1643. Jeho původní plocha byla 55 x 85 m, v roce 1820 byl rozšířen o sousední pozemek. Pohřbívalo se zde až do 30 let 20. století. Nachází se zde přibližně na 1.100 náhrobků, nejvíce se jich nachází zhruba v centrální části. Jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Většina náhrobků pochází z 18. a 19. století, nejstarší pak pochází z druhé poloviny 17. století. Hodně náhrobků má krásnou ornamentální výzdobu. Areál je obklopen zdí z lomového kamene. Vstup na hřbitov je přes obřadní síň postavenou ve druhé polovině 19. století. Hřbitov je volně přístupný v denní době, mimo sobotu a židovské svátky.

Celý článek

Židovský hřbitov Úštěk

MěstoÚštěk

Úštěcký židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce ve svahu nad ulicí Střeleckou, přístupný po cestě odbočující z této ulice před domem čp. 118. Založen byl snad již v 15. století, roku 1667 rozšířen a znovu pak v 19. a 20. století. Novější část byla ohrazena cihlovou zdí a vystavěna byla rovněž obřadní síň s nízkou kopulí. Hřbitov sloužil až do roku 1938, posléze byl zdevastován a chátral. V roce 1981 bylo dokonce zažádáno o jeho zlikvidování, o rok později byla zbořena obřadní síň e materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Obdobný osud měla i ohradní zeď, některé náhrobky byly nabídnuty k odprodeji co by materiál. Proti zrušení se postavil památkový úřad a Židovské muzeum v Praze. Až na počátku 90. let 20. století byly podniknuty drobné kroky k obnově, systematické započaly po roce 2001. Byly postaveny náhrobky a obnovuje se ohradní zeď. Dnes zde najdeme zhruba na 221 náhrobků různých stylů, nejstarší pochází z 50. let 17. století. Zajímavá je hrobka rodiny Hellerových stojící uprostřed hřbitova. V severozápadní části můžeme najít dětské oddělení. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov v Brně

MěstoBrno

Židovský hřbitov v Brně najdeme v Nezamyslově ulici ve čtvrti Židenice. Hřbitov, který je svou rozlohou tří hektarů největší na Moravě, byl založen roku 1852. V letech 1911 a 1936 byl rozšířen, aby sem mohly být přeneseny kamenné stély ze zrušených hřbitovů v okolí Brna pocházející ze 17.-19. století. Hřbitov přečkal bez poškození druhou světovou válku a dokonce se na něm během války pohřbívalo. Bylo zde pohřbeno celkem 776 zemřelých, z toho 188 lidem nebyl vztyčen náhrobní kámen s vyrytým jménem. Dnes je na hřbitově přibližně 11 tisíc hrobů s 9 tisíci náhrobky. Mezi nejnavštěvovanější patří pomník herce Hugo Haase (1901-1968). Součástí hřbitova je památník 13.000 obětí holocaustu a také obřadní síň z roku 1900 postavená v novorománském slohu s maurskými prvky. Hřbitov je otevřen denně kromě soboty.

Celý článek

Židovský hřbitov v Chrudimi

MěstoChrudim

Chrudimský židovský hřbitov se nachází v ulici Novoměstská v sousedství městského hřbitova. Byl založen na zakoupeném pozemku v dubnu 1889. Je ohrazen cihlovou zdí s monumentální vstupní branou, která sloužila také jako márnice. Do dnešní doby se dochovalo okolo stovky náhrobků z let 1891-1940.

Celý článek

Židovský hřbitov v Hranicích

MěstoHranice

Židovský hřbitov v Hranicích je další vzpomínkou na existenci židovské komunity v tomto městečku. Najdeme ho v ulici Zborovské, severovýchodním směrem od synagogy. Je pravděpodobné, že byl založen v polovině 17. století, nejstarší náhrobek s čitelným nápisem je z roku 1686. K pohřbívání byl využíván až do roku 1956. Hřbitov sloužil k pohřbívání židů nejen z Hranic, ale i z Potštátska, Oderska, Novojičínska, Valašskomeziříčska a Vsetínska. Odhadem se na hřbitově v Hranicích uskutečnilo jen v průběhu 19. a 20. století přibližně 1000 pohřbů. Dochovalo se asi 676 stél, některé už jen jako torza. Je zde pohřben například bratr Sigmunda Freuda, Julius. V roce 1989 měl být hřbitov zdemolován městským úřadem, ale likvidace byla pozastavena.

Celý článek

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Koloděje nad Lužnicí byly v minulosti většinovou židovskou obcí, staly se střediskem nejen pro tuto obec, ale celé Vltavotýnsko. Kolodějský duchovní správce byl zároveň krajským rabínem. Židé sem přišli po svém vysídlení z Týna nad Vltavou při morové epidemii v letech 1681-82. Zprávy o počtu židů je z roku 1721, tehdy se zde k této víře hlásilo 65 usedlíků s 89 dětmi. Od druhé poloviny 19. století začal počet židů v obci klesat a před druhou světovou válkou zde žilo jen 10 izraelitů. Holocaust z nich přežili jen 3. Židovský hřbitov vznikl patrně vzápětí po migraci do Koloděj nad Lužnicí v letech 1681-82. Synagoga byla založena v roce 1695. Stála nedaleko zámku na místě dnešního památníku obětem války. Byla zbořena v roce 1947 při stavbě nové silnice. Nejstarší dchovaná hřbitovní stéla je z roku 1705, pohřby se zde konaly až do roku 1941. Najdeme zde více než 270 cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Zajímavá je tumba rabína Jakuba Mahlera ve tvaru kaple s chvalozpěvem v hebrejštině. Na hřbitově je také pomník obětem holocaustu z Koloděj nad Lužnicí a Týna nad Vltavou. V současné době spravuje hřbitov Židovská obec v Praze. Návštěvník si může klíče od hřbitova půjčit v kolodějském hostinci.Hřbitov se nachází za obcí při silnici č. 105 směrem na Koloměřice (směr Bernartice).

Celý článek

První 1 2 3 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Kokořín
Zámek Kokořín se nachází na kraji stejnojmenné obce. Zámek byl postaven někdy v polovině 18. století tehdejšími majiteli panství Sweerts-Šporky. Jednopatrová barokní budova, nevyniká nijak z běžného průměru. Z obdélníkového půdorysu vystupuje na západě, krátké křídlo s koutovými věžemi, nad kterým stojí malá vížka krytá cibulovou bání. K zámku přiléhá park jenž byl kdysi osázen cizokrajnými stromy a k jeho výzdobě patřily i klece s exotickou zvěří. Zámek je využíván Akademií výtvarného umění a je nepřístupný. V blízkém okolí stojí za návštěvu známý gotický hrad Kokořín, sklaní hrad Kokořín-Staráky, umělou jeskyni Nedamy, mšenské Pokličky nebo třeba zříceninu sklaního hradu Harasov. Ubytování naleznete na celém Kokořínsku.
Skromné zříceniny hradu Starý Světlov se nacházejí 2 km severně od Pozlovic, z nichž k volně přístupnému hradu turistické značení. Historie hradu První zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy byl majetkem Alberta ze Šternberka. V roce 1412 jej převzal Jaroslav ze Šternberka, který roku 1420 padl v bitvě na Vyšehradě. Dva roky poté český král Zikmund Lucemburský postoupil Světlov své manželce Barboře Celské. Úřadem purkrabího na hradě byl pověřen Pankrác ze Svatého Mikuláše, který však odtud v době pohusitské vyjížděl loupit do okolí. Moravští stavové proto hrad roku 1449 vykoupili a postoupili čtyřem šlechticům, kteří se poté mezi sebou často přeli. Těchto neshod využil Matouš ze Šternberka a hradu se zmocnil. Hrad, poškozený v česko-uherských válkách, byl opuštěn až po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a jako pustý se uvádí roku 1517. Dispozice hradu Nepříliš příkrý vrchol by hrad příliš neochránil, a proto byl vybudován okolo celého hradu velmi hluboký příkop s mohutným valem. Malá plošina jihozápadně od hradu sloužila jako předhradí, zastavěné pouze dřevohlinitými konstrukcemi. Hrad byl ze tří čtvrtin obehnán parkánovou hradbou, parkánem a věžovitou bránou též vedl přístup do hradu. Hradní jádro bylo vymezeno další přibližně kruhovou hradbou, několikrát zalomenou. K ní se na severovýchodní straně přimykal palác. Hradby i palác dnes připomínají jen velmi malé a nevýrazné střepy zdiva. Tipy na výlet Vydat se můžete na poutní místo Malenisko, které najdete u Provodova. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Engelsberg a do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích se nachází Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a známé lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.
Dobrá Voda nedaleko obce Hartmanice je staré poutní místo se studánkou jejíž voda je prohlašována za léčivou. Kostel sv. Vintíře byl postaven Františkem Karlem Villanim v roce 1706. V 17. a 18. století zde stávaly lázně a poutnický dům. Za komunistického režimu až do roku 1989 byla Dobrá Voda součástí rozsáhlého vojenského prostoru a zdejší objekty dostaly tímto docela zabrat.
Městský hradební systém byl nejspíše zbudován v 80. letech 14. století, nejpozději pak na přelomu 14. a 15. století. Původní systém tvořila patrně pouze hradba doplněná valcovými věžemi s vodním příkopem . Síla hradby postavená z pískovce byla 180 až 200 cm, doplěná podle dochovaných stop kapes o dřevěný obranný ochoz. Vstup do města pak umožňovaly dvě brány, Horní a Dolní (zbořeny v roce 1842). Hradby byly během staletí opravovány a doplňovány. Do dnešní doby se z hradeb dochovaly zbytky při Žerotínském zámku v ulici Lidická, zbytky hradby při parkovišti u ulice Úzká a jedna šestiboká jihovýchodní bašta při ulici Sokolovská nedaleko kruhového objezdu. Bašta pochází zřejmě až první čtvrtiny 17. století. Dnes slouží jako expozice historických zbraní a k dalším kulturním účelům.