Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov Stráž nad Nežárkou

Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m západně od obce kousek od hlavní silnici směřující na Třeboň. Hřbitov je doložen roku 1848 a svému účelu sloužil do druhé světové války. Na ploše 816 m2 se dochovalo asi 150 náhrobků z období od roku 1847 do 30. let 20. století. Hrobnický domek s márnicí byl na počátku 21. století rekonstruován a je využíván k rekreačním účelům. Hřbitov má opravenou ohradní zeď a je uzamčen. Klíč lze po dohodě vypůjčit na OÚ ve Stráži nad Nežárkou. Na okraji obce směrem k Třeboni se nachází bývalá synagoga (čp. 24) postavená v první polovině 19. století. Po druhé světové válce byla adaptována na obchod.

Celý článek

Židovský hřbitov Studený

MěstoStudený

Židovský hřbitov menší velikosti se nachází asi 800 m jihovýchodním směrem od centra obce Studený za menším lesíkem. Od silnice Studený – Dunice vede k tomuto lesíku polní cesta. Po cca 200 m je potřeba odbočit vpravo k lesíku a obejít ho po jeho okraji zleva. Na jeho zadním okraji se pak nechází tento menší skrytý hřbitov založený údajně roku 1700. V areálu o cca 910 m2 se dochovalo jen přibližně 60 náhrobků pocházajících od 18. století do roku 1927. Hřbitov ohrazuje jen menší kamenná zídka, z bývalé márnice se dochovaly též jen základy. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Šumperk

MěstoŠumperk

Na jihozápadním konci města, nedaleko městského hřbitova se nachází při Zábřežské ulici, židovský hřbitov. Je poměrně mladý, založený roku 1911 a jeho součástí je obřadní síň. Vstup zajišťuje správce obývající obřadní síň.

Celý článek

Židovský hřbitov Švihov

MěstoŠvihov

Židovský hřbitov ve Švihově se nachází jeho východním okraji v blízkosti železniční trati u viaduktu kterým prochází silnici směřující na Těšnice. Hřbitov byl založen roku 1644 a nejstarší náhrobky pocházejí z doby založení. Na ploše 1.381 m2 se nachází v mírném svahu okolo 140 náhrobků. Nejmladší náhrobky jsou z roku 1913. Asi 150 m odsud po projití viaduktem se vlevo od silnice v menším lesíku nachází nový židovský hřbitov založený roku 1878. Je jen o něco málo větší než starý a přesto se tu nachází jen 35 náhrobků datovaných od roku 1893 do 30. let 20. století. Většina plochy hřbitova zůstala nevyužita.

Celý článek

Židovský hřbitov Terešov

MěstoTerešov

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce, při malé asfaltové silničce vedoucí od Terešova na Bílou Skálu v malé zalesněné ploše. Založen byl asi na přelomu 17. a 18. století, podle některých pramenů v roce 1623. Kolem roku 1768 byl rozšířen a ohrazen kamennou zdí, roku 1816 postaven domek pro hrobníka. Dnes se na ploše cca 4.092 m2 nachází asi 300 náhrobků, nejstarší pocházejí z let 1725-1729. Hřbitov je zaplněn zhruba z poloviny, částečně zarostlý a některé náhrobky jsou povaleny. Ohradní zeď není v dobrém stavu a domek hrobníka se nedochoval. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Tovačov

MěstoTovačov

Tovačovský židovský hřbitov najdeme na jihovýchodním okraji obce v ulici Podvalí. Hřbitov byl založen po polovině 17. století, obřadní síň nacházející se při vstupu byla vystavěna v roce 1889. Udržovaný hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Na ploše přibližně 3.109 m2 se nachází na 250 náhrobků z nichž nejstarší z let 1614 a 1615 sem byly přeneseny ze staršího zrušeného hřbitova. Hřbitov je přístupný na požádání a v obřadní síni se nachází expozice věnovaná historii zdejšího židovského osídlení.

Celý článek

Židovský hřbitov Třeboň

MěstoTřeboň

Židovský hřbitov se nachází zhruba 2,5 km severovýchodním směrem od Třeboně, cca 50 m od hlavní silnici vedoucí na Jindřichův Hradec. Hřbitov byl založen v letech 1897-1900, se založením hřbitova byl postaven i hrobnický domek, který je dnes využíván k rekreačním účelům. Na ploše 2.180 m2 je dochováno několik desítek náhrobků z celého období využívání hřbitova. Ohradní zeď je opravená, hřbitov je udržovaný a je uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Třebotov

MěstoTřebotov

Židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko značené cesty vedoucí od Černošic. Poměrně rozlehlý židovský hřbitov byl založen někdy po roce 1761. Areál byl po druhé světové válce silně devastován a tak na ploše 5.844 m2 je dnes dochováno jen něco okolo 100 náhrobků či jejich torz. Z márnice a původní brány zbyly jen zbytky. Hřbitov je tak volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Třešť

MěstoTřešť

Třešťský židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce při silnici vedoucí na Telč. Židovský hřbitov byl patrně založen již ve středověku, ale doložen je až v 17. století. V průběhu užívání byl několikrát rozšířen a používán až do druhé světové války. Hřbitov o rozloze zhruba 3.499 m2 je poměrně hustě zaplněn náhrobky převážně barokního a klasicistního typu, většinou v dobrém stavu. Jinak tu najdeme i náhrobky moderní, žulové. Nejstarší čitelný náhrobek by měl pocházet z roku 1705. Zachovala se i márnice, hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Trhový Štěpánov

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce Trhový Štěpánov. Za železničním přejezdem vede k němu polní cesta od silnice směřující na Chlum. Hřbitov je doložen v 17. století, ale založen byl patrně již dříve. Na ploše 1.741 m2 se dochovalo okolo 300 náhrobků z let 1711-1940. Hřbitov je udržovaný, ohradní zeď je opravená, stejně tak i vstup u márnice. V obci se nacházela synagoga, která však byla v první polovině 20. století zbořena.

Celý článek

Židovský hřbitov Tučapy

MěstoTučapy

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce při Černovickém potoce. Založen byl před rokem 1713 a na jeho ploše 2.356 m2 se dnes nachází okolo 300 náhrobků. Hřbitov je víceméně udržovaný, kamenná ohradní zeď je sice místy narušená, ale zatím v celkem dobrém stavu. Hřbitov je uzamčen a není uvedeno, kde lze zapůjčit klíč. V obci se nachází i původně synagoga, postavená někdy v první polovině 19. století. V roce 1936 byla prodána a přestavěna na sokolovnu, v roce 1950 ještě radikálněji přestavěna na moderní tělocvičnu.

Celý článek

Židovský hřbitov u Bosyně

MěstoVysoká

Malý téměř zaniklý židovský hřbitůvek je ukrytý na okraji lesa zhruba 100 m od silnice mezi obcemi Bosyně a Janova ves při lesní pěšině vedoucí od silnice mezi těmito obcemi směrem na Harasov.Hřbitov byl založen patrně v polovině 18. století. V současné době se na téměř zaniklém a zarostlém hřbitově nachází něco okolo 40 náhrobků. Nejstarší pochází zřejmě z období založení hřbitova. Nejmladší čitelný náhrobek je z roku 1886. Nic jiného se z hřbitova nedochovalo.

Celý článek

Židovský hřbitov Údlice

MěstoÚdlice

Na severovýchodním okraji obce se dodnes nachází nový údlický židovský hřbitov. Založen byl v roce 1864, krátce předtím než byl uzavřen starý hřbitov. Za druhé světové války byl zdevastován a stejný osud ho čekal i po válce. Na dnešní ploše (2.634 m2) ohrazené místy porušenou zdí se nachází jen pár jednoduchých stél a památník židovským obětem. Hřbitov je volně přístupný. Asi 300 m jihozápadně od hřbitova se nacházel starý židovský hřbitov založený v 16. století. Sloužil do roku 1870, za druhé světové války ho čekal obdobný osud jako nový hřbitov. Většina náhrobků byla dokonce použita na dláždění. Po hřbitově zůstaly jen skromné zbytky ohradní zdi. Bývalá márnice byla přestavěna na stodolu. Údlický nový židovský hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Uherský Ostroh

Na východním okraji obce při Veselské ulici se v areálu městského hřbitova nachází židovský hřbitov. Byl založen roku 1862 a naposledy rozšířen roku 1908. Po válce část hřbitova padla za oběť výstavbě urnového oddělení a zbořen byl rovněž hřbitovní domek. Dnes se na ploše přibližně 2.759 m2 nachází zhruba 200 novodobých náhrobků z doby existence hřbitova a také přibližně stovka náhrobků starších přemístěných sem ze zrušeného staršího hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v běžné otevírací době městského hřbitova.

Celý článek

Židovský hřbitov Úsov

MěstoÚsov

Krásný a udržovaný židovský hřbitov v Úsově se nachází na konci ulice U Synagogy (severozápadní okraj obce). Jde o druhý židovský hřbitov, první starší z druhé poloviny 15. století se nacházel pod kopcem zvaným Malá holubice poblíž dnešní školy. Během třicetileté války byl zničen. Dnešní hřbitov umístěný netradičně v blízkosti židovské čtvrti byl založen po roce 1643. Jeho původní plocha byla 55 x 85 m, v roce 1820 byl rozšířen o sousední pozemek. Pohřbívalo se zde až do 30 let 20. století. Nachází se zde přibližně na 1.100 náhrobků, nejvíce se jich nachází zhruba v centrální části. Jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Většina náhrobků pochází z 18. a 19. století, nejstarší pak pochází z druhé poloviny 17. století. Hodně náhrobků má krásnou ornamentální výzdobu. Areál je obklopen zdí z lomového kamene. Vstup na hřbitov je přes obřadní síň postavenou ve druhé polovině 19. století. Hřbitov je volně přístupný v denní době, mimo sobotu a židovské svátky.

Celý článek

Židovský hřbitov Úštěk

MěstoÚštěk

Úštěcký židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce ve svahu nad ulicí Střeleckou, přístupný po cestě odbočující z této ulice před domem čp. 118. Založen byl snad již v 15. století, roku 1667 rozšířen a znovu pak v 19. a 20. století. Novější část byla ohrazena cihlovou zdí a vystavěna byla rovněž obřadní síň s nízkou kopulí. Hřbitov sloužil až do roku 1938, posléze byl zdevastován a chátral. V roce 1981 bylo dokonce zažádáno o jeho zlikvidování, o rok později byla zbořena obřadní síň e materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Obdobný osud měla i ohradní zeď, některé náhrobky byly nabídnuty k odprodeji co by materiál. Proti zrušení se postavil památkový úřad a Židovské muzeum v Praze. Až na počátku 90. let 20. století byly podniknuty drobné kroky k obnově, systematické započaly po roce 2001. Byly postaveny náhrobky a obnovuje se ohradní zeď. Dnes zde najdeme zhruba na 221 náhrobků různých stylů, nejstarší pochází z 50. let 17. století. Zajímavá je hrobka rodiny Hellerových stojící uprostřed hřbitova. V severozápadní části můžeme najít dětské oddělení. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov v Brně

MěstoBrno

Židovský hřbitov v Brně najdeme v Nezamyslově ulici ve čtvrti Židenice. Hřbitov, který je svou rozlohou tří hektarů největší na Moravě, byl založen roku 1852. V letech 1911 a 1936 byl rozšířen, aby sem mohly být přeneseny kamenné stély ze zrušených hřbitovů v okolí Brna pocházející ze 17.-19. století. Hřbitov přečkal bez poškození druhou světovou válku a dokonce se na něm během války pohřbívalo. Bylo zde pohřbeno celkem 776 zemřelých, z toho 188 lidem nebyl vztyčen náhrobní kámen s vyrytým jménem. Dnes je na hřbitově přibližně 11 tisíc hrobů s 9 tisíci náhrobky. Mezi nejnavštěvovanější patří pomník herce Hugo Haase (1901-1968). Součástí hřbitova je památník 13.000 obětí holocaustu a také obřadní síň z roku 1900 postavená v novorománském slohu s maurskými prvky. Hřbitov je otevřen denně kromě soboty.

Celý článek

Židovský hřbitov v Chrudimi

MěstoChrudim

Chrudimský židovský hřbitov se nachází v ulici Novoměstská v sousedství městského hřbitova. Byl založen na zakoupeném pozemku v dubnu 1889. Je ohrazen cihlovou zdí s monumentální vstupní branou, která sloužila také jako márnice. Do dnešní doby se dochovalo okolo stovky náhrobků z let 1891-1940.

Celý článek

Židovský hřbitov v Hranicích

MěstoHranice

Židovský hřbitov v Hranicích je další vzpomínkou na existenci židovské komunity v tomto městečku. Najdeme ho v ulici Zborovské, severovýchodním směrem od synagogy. Je pravděpodobné, že byl založen v polovině 17. století, nejstarší náhrobek s čitelným nápisem je z roku 1686. K pohřbívání byl využíván až do roku 1956. Hřbitov sloužil k pohřbívání židů nejen z Hranic, ale i z Potštátska, Oderska, Novojičínska, Valašskomeziříčska a Vsetínska. Odhadem se na hřbitově v Hranicích uskutečnilo jen v průběhu 19. a 20. století přibližně 1000 pohřbů. Dochovalo se asi 676 stél, některé už jen jako torza. Je zde pohřben například bratr Sigmunda Freuda, Julius. V roce 1989 měl být hřbitov zdemolován městským úřadem, ale likvidace byla pozastavena.

Celý článek

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Koloděje nad Lužnicí byly v minulosti většinovou židovskou obcí, staly se střediskem nejen pro tuto obec, ale celé Vltavotýnsko. Kolodějský duchovní správce byl zároveň krajským rabínem. Židé sem přišli po svém vysídlení z Týna nad Vltavou při morové epidemii v letech 1681-82. Zprávy o počtu židů je z roku 1721, tehdy se zde k této víře hlásilo 65 usedlíků s 89 dětmi. Od druhé poloviny 19. století začal počet židů v obci klesat a před druhou světovou válkou zde žilo jen 10 izraelitů. Holocaust z nich přežili jen 3. Židovský hřbitov vznikl patrně vzápětí po migraci do Koloděj nad Lužnicí v letech 1681-82. Synagoga byla založena v roce 1695. Stála nedaleko zámku na místě dnešního památníku obětem války. Byla zbořena v roce 1947 při stavbě nové silnice. Nejstarší dchovaná hřbitovní stéla je z roku 1705, pohřby se zde konaly až do roku 1941. Najdeme zde více než 270 cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Zajímavá je tumba rabína Jakuba Mahlera ve tvaru kaple s chvalozpěvem v hebrejštině. Na hřbitově je také pomník obětem holocaustu z Koloděj nad Lužnicí a Týna nad Vltavou. V současné době spravuje hřbitov Židovská obec v Praze. Návštěvník si může klíče od hřbitova půjčit v kolodějském hostinci.Hřbitov se nachází za obcí při silnici č. 105 směrem na Koloměřice (směr Bernartice).

Celý článek

První 1 2 3 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Chropyně
Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.
Doporučujeme
Zámek Dačice
Klasicistní zámek Dačice leží v stejnojmenném městě s přibližně 7950 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. V Dačicích byly postaveny zámky hned dva – Starý a Nový. Historie zámku Dějiny šlechtických sídel v Dačicích jsou spojeny se šlechtickým rodem Krajířů z Krajku, z Korutan, jenž se stal majitelem Dačic v 16. století. Ti zde nechali nejdřív postavit Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Předmětem našeho zájmu bude ovšem zámek Nový. Původně byl vystavěn také v renesančním slohu. Pro lepší pohodlí Oldřicha Krajíře ho postavil italský stavitel Francesco Garof de Bissone. K přestavbě dačického zámku přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který v roce 1728 koupil panství a zámek nechal barokně přestavět a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérech prvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Dědictvím pak přešel zámek v roce 1809 na šlechtický rod Dalbergů. Karl Anton Maximilian z Dalbergu započal empírovou úpravu průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. stol. byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je dokonalou ukázkou empírové architektury u nás. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. Po rodě Dalbergů se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 byly však Dačice zestátněny a zpřístupněny veřejnosti. Zámek je dnes ve správě Národního památkového úřadu. Podoba zámku Dnešní vzhled zámku učinila klasicistní přestavba z počátku 19. stol. Za jednoduchým průčelím je skryto čtvercové nádvoří s původními renesančními arkádami. Prostota vnějšího vzhledu budovy kontrastuje s bohatým vnitřním vybavením obou pater prohlídkové trasy. Přízemní reprezentační sály zahrnují portréty bývalých majitelů pánů z Dalbergu. Místnosti prvního patra jsou vybaveny vynikajícími ukázkami empírového zařízení v ucelenosti a míře velice ojedinělé. Jejich atmosféru dotváří rozsáhlá sbírka hodin, udržovaných v chodu. Hala se schodištěm patří k nejhodnotnějším ukázkám empírové vnitřní architektury ve střední Evropě. Dětský pokoj, malá jídelna, zrcadlový sál, napoleonský a francouzský salon jsou zařízeny nábytkem s typickými empírovými výzdobnými motivy šípy a kopími, zlacenými zvířecími hlavami a tlapami. Empírová je také menší ze dvou zámeckých knihoven, se stropem zdobeným iluzivní malbou s rodovými erby a empírovými knihovními skříněmi, kde nalezneme sedm tisíc svazků. Velká zámecká knihovna je již secesní. Je zde uloženo na 17 000 knih různých vědních oborů, beletrie a časopisů. Prohlídka zámku končí na horní arkádě, rovněž empírově upravené. Zámek tak návštěvníkům poskytuje možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Dnešní vzhled přírodně - krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy byl rozšířen a přetvořen do podoby anglického přírodního parku. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují. Původní koncepce parku je však zachována. Uprostřed parku stojí dosud kaplička. Od kapličky se otevírá pohled na dolní polovinu parku s rybníkem. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními. Pokud se vydáte na výlet, můžete navštívit starobylý kostel sv. Jakuba v Jemnicích, malebné a starobylé městečko Slavonice. Ubytování naleznete přímo v Dačicích.
Židovský hřbitov se nachází ve svahu Zámeckého vrchu při stejnojmenné ulici. Židovský hřbitov v Kyšperku nad Ohří patří k jednomu z nejstarších v Čechách. Podle legendy zde byly pochovány některé oběti chebského pogromu z roku 1350. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z roku 1605. Roku 1814 byl hřbitov rozšířen. Dnes je na ploše 3.360 m2 dochováno asi 170 náhrobků pocházející z let 1729-1949. Dne 21.10.1938 byl hřbitov silně poškozen členy NSDAP. V roce 1949 zde byl pochován kynšperský rodák, akademický malíř Fritz Lederer, který byl zároveň posledním pochovaným na tomto hřbitově. Vnitřní plocha hřbitova je rozdělena pozůstatkem mohutného hradního valu na dvě části. Starší dolní obsahuje středověké a barokní stély. Nová část je řešena v příkrém svahu ojedinělým způsobem. Jednotlivé hroby jsou umístěny v kaskádách tvořených cihlovými vyzdívkami. Na jihovýchodní straně této části je možné nalézt skupinu dětských hrobů. Židovský sídelní okrsek se nacházel na jižním svahu a úpatí hradního vrchu, část domů byla v dnešní Dlouhé a v Bezručově ulici. Roku 1841 to bylo 20 domů, z toho jen 5 bylo zděných, ostatní dřevěné. V letech 1830-35 došlo ke konfliktu v náboženské obci, která se rozdělila na dva tábory. Vrcholem toho byl vznik i dvou synagog. Ortodoxní skupina židů konala bohoslužby ve staré synagoze, která byla dřevěná, postavená roku 1784. Stála mezi dnešními ulicemi Dlouhá a Pod Domovem. Její zánik přišel v noci z 20. na 21.10.1938, kdy ji zapálili příslušníci NSDAP, ráno pak poškodili židovský hřbitov.
Doporučujeme
Čech Svatopluk
ovenecká