Vodní nádrž Janov se nachází asi 3,5 km severozápadně od Litvínova. Nádrž byl vybudována v letech 1911-1914 radou města Mostu. Jejím účelem byla ochrana před povodněmi pod hrází a hlavně jako akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou. Hráz je tížná, zděná z lomového kamene, dlouhá 225 m a vysoká max. 45,45 m nad terénem. Ovladatelný objem nádrže je 1,599 mil. m3 (celkový objem pak 1,670 mil. m3 při zatopené ploše 10,08 ha). Hráz přehrady není volně přístupná, kolem nádrže je pak stanoveno ochranné pásmo kam je přístup zakázán. Pouze u části nádrže vede turistická značená cesta. Přeharada je zařazena mezi kulturní památky ČR.

Nad řekou Berounkou se tyčí na vápencové skále gotický hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to jak historickým významem, tak mohutností a architekturou. Královská klenotnice Karlštejn nevznikl jako správní centrum panství nebo královské sídlo, ale od počátku byl určen jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek relikvií a říšských korunovačních klenotů. Později zde byly uloženy i české korunovační klenoty. Pojmenován byl po svém zakladateli Karlu IV., českém králi a císaři Svaté říše římské, a stavěn byl podle plánů Matyáše z Arrasu v letech 1347 – 1355. Husitství ukončilo nejslavnější éru existence Karlštejna. Po smrti Karlova syna Václava IV. přestali čeští králové svůj hrad navštěvovat. Sídlila tu pouze posádka, která měla za úkol Karlštejn chránit. Hrad začal pozvolna pustnout. Do podoby hradu zasáhla pozdně gotická a zejména renesanční přestavba, provedená v době Rudolfa II. V letech 1877–1899 byla provedena celková puristická rekonstrukce hradu, při níž hrad získal svou dnešní tvář. 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže Architektonická posloupnost hradu začíná nejníže umístěnou studniční věží a purkrabským domem na hlavním nádvoří. Dále pokračuje mohutným císařským palácem a nad ním menší, tzv. Mariánskou věží. Stavba hradu vrcholí samostatně opevněnou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly uloženy svátosti, říšský korunovační poklad, korunovační klenoty českých králů a archív český. Právě kaple sv. Kříže je nejcennější částí hradu, je vyzdobena deskovými obrazy z dílny Mistra Theodorika, které představují světově unikátní gotickou galerii, dochovanou do dnešní doby. Stěny i strop kaple pokrývá zlacená výzdoba, do níž byly zasazeny polodrahokamy a skleněné čočky, které vytvořily na stropní klenbě iluzi hvězdného nebe. Velké zážitky přináší i zpřístupněný interiér hradu, kde je možné spatřit v Císařském paláci Dvořenínskou a Rytířskou síň s kaplí sv. Mikuláše, dále ložnice, audienční a hodovní síň a sál předků s největší obrazovou galerií českých panovníků v ČR. Karlštejn je díky své poloze blízko Prahy nejnavštěvovanějším českým hradem. Ročně jej navštíví tisíce turistů což má za následek, že cesta od parkoviště k hradu je lemována stánky se suvenýry a soukromí se zde návštěvník rozhodně nedočká. Kromě hradu si můžete prohlédnout také muzeum Betlémů - jedná se o kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Pokud byste na Karlštejně chtěli strávit delší čas, vhodné ubytování jistě najdete ve stejnojmenné obci Karlštejn.

Památník na celosvětový kongres esperanta v roce 1996, který se konal v Praze, je umístěn před Kongresovým centrem. Je zhotoven z žuly.

Náměstí Míru bylo centrálním náměstím Královských Vinohrad. V letech 1884 – 1926 neslo název Porkyňovo náměstí. V letech 1926 bylo přejmenováno na Mírové náměstí. Stalo se tak na paměť mírového uspořádání Evropy po 1. světové válce. V letech 1933 – 1940 neslo název Vinohradské náměstí a v části německé okupace Československa, v letech 1940 – 1945 se jmenovalo Říšské náměstí. Po okupaci mu byl vrácen název Vinohradské náměstí. V roce 1948 bylo pojmenováno na náměstí míru. Název měl vyjadřovat vůli národů Československa po míru.