Kontakt

Sousoší je dílem sochaře Emanuela Maxe, který je zhotovil v roce 1858 z podnětu Obce pražské, která získala finanční prostředky z veřejné finanční sbírky. Pieta je znázornění bolesti Panny Marie nad mrtvým tělem svého syna Ježíše Krista. Napravo oplakává mrtvého Krista Máří Magdalena, nad nimi stojí svatý Jan Evangelista. nad celou skupinou je prázdný krucifix. Toto sousoší je v historii již třetí sochařské dílo na tomto místě. Původně tu stála Boží muka, která byla v době náboženských nepokojů v 15.století odstraněna a v roce 1695 sem Jan Brokoffa umístil Pietu se dvěma anděly. Po poškození v revolučním roce 1848 bylo sousoší přemístěno na nádvoří nemocnice Pod Petřínem. Na podstavci je nápis O VOS OMNES, QUI TRANSITIS PER VIAM, ATTENDITE ET VIDETE SI EST DOLOR SICUT DOLOR MEUS - Ó vy všichni, kteří tudy kráčíte, postůjte a vizte, je-li bolest jako je bolest má.

Zámek Slatiňany spatříme v malebném kraji na úpatí Železných hor. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 4100 obyvateli, poblíž okresního města Chrudimi v Pardubickém kraji. Slatiňany jsou svojí polohou, krásnou okolní přírodou a historickými zajímavostmi vyhledávaným výletním místem. Slatiňany získaly statut města v roce 1971. Malebný zámek na úpatí hor První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z konce 13. stol., kdy zde, na místě nad řekou Chrudimkou, stála dřevěná gotická tvrz majitele Františka ze Slatiňan. Název je odvozen od slatí, uprostřed kterých vznikla původní osada. V držení tvrze se postupně vystřídala řada majitelů, známý je až Václav ze Slatiňan, který se podepsal na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. V roce 1575 koupil panství písař menších zemských desek Bohuslav Mazanec z Frymburka. Tomu se však tvrz zdála nepohodlná, proto se rozhod vystavět v jejích místech moderní renesanční zámek. K uskutečnění díla byl povolán stavitel císaře Rudolfa II. Ulric Aostalis de Sala. V roce 1589 po Mazancově smrti pokračovala ve stavbě objektu i jeho druhá manželka Alena Škopková. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokně upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1945. V této době se postupně z malé vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde cukrovar s rafinérií a kostkárnou, továrna na umělá hnojiva, parní pila a později i lihovar. Auerspergové realizovali na zámku stavební úpravy. Koncem 18. stol. byla uskutečněna štuková výzdoba místností, do nichž se pořídily rokoková i klasicistně řešená kamna, také prováděli stavební úpravy zámku ještě v 19. stol., například stavba nového křídla a schodišťové věže u vjezdu do budovy a další přestavby do podoby romantického novogotického stylu, ve kterém vidíme zámek dnes. Úpravy byly provedeny slatiňanským rodákem Františkem Schmoranzem a jeho pomocníkem Benediktem Škvorem. Posledním majitelem Slatiňan byl dr. Josef Karel Trauttmansdorff, po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu. Hipologické muzeum V 50. letech minulého století bylo na zámku zřízeno hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka, které nás seznámí s užitečností koně a dokumentuje jeho vývoj. Velké množství exponátů představuje umělecké ztvárnění koně na obrazech, rytinách a plastikách. V porcelánovém provedení se prezentuje škola španělská z vídeňské porcelánky. Bohatě je zastoupena grafická tvorba a obrazové sbírky George a Filipa Hamiltonů. V dalších pokojích jsou obrazy z dostihů, prezentuje se i využití koně u pošty a dopravy. Zámecká expozice Expozice je doplněna také ukázkami postrojů a jezdeckého oblečení. Sbírka muzea je svým rozsahem největší v Evropě. Z interiérů zámku zaujme především jídelna, knihovna a Černý salón, které jsou vybaveny původním pseudoslohovým nábytkem. Součástí původního mobiliáře jsou dva restaurované gobelíny ze série Zeus a Kalistó z konce 17. stol. V Popplerově síni si prohlédneme památky na vynikajícího československého jezdce kpt. Rudolfa Popplera.   Anglický park, hřebčín a kočičí hrádek    Přilehlý zámecký park byl založen na počátku 19. stol. v anglickém stylu, jedná se o druhou nejbohatší sbírku dřevin ve východních Čechách. Dále zde můžeme navštívit hřebčín, který je znám chovem starokladrubských vraníků, jediného českého plemene, a tím byl právě ve Slatiňanech zachráněn a navrácen k životu. Prohlídky hřebčína a romantické projížďky kočárem přilákají nejednoho návštěvníka. Mezi dominanty Slatiňan patří také kostel sv. Martina ze 14. stol., který byl upraven do pseudogotického stylu v roce 1891 Františkem Schmoranzem, st. Tipy na výlet Slatiňanský zámek nám nabízí příjemné prožití dne, ale zdejší návštěvu ocení především naši nejmenší. Místní kuriozitou je totiž Kočičí hrádek, který stojí v lese nedaleko za zámeckým parkem. Ten dal postavit jeden ze zámeckých pánů pro své děti. I dnes zůstává tento objekt oblíbeným místem pro dětské "řádění". Dále najdete poblíž Rabštejnské Lhoty přírodní památku Na Skalách nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Vydat se můžete také na vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč.  V Chrudimi najdete také hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.  

Autor je Jan Oldřich Mayer, který ji zhotovil v roce 1707 na náklady Krištofa Mořice Withauera, rady purkrabství hradu. Sv. Antonín Paduánský, člen řádu františkánů, pocházel z Portugalska. Měl kazatelské nadání a dar výřečnosti. Původem byl šlechtic, který se vzdal majetku, aby mohl být přijat do řádu. Již rok po své smrti roku 1232 byl prohlášen za svatého pro zázračné účinky modliteb, s nimiž se lidé k němu obraceli jako k pomocníkovi při hledání ztracených věcí. Byl také vzýván neplodnými i těhotnými ženami. Na soše je znázorněn s Ježíškem a lilií. Po stranách stojí dvě vázy, na pravé jsou zobrazeny výjevy z legendy o světci.

Zámek Kunštát se nachází na kopci nad stejnojmenným městem na Hornosvratecké vrchovině v okrese Blansko, Jihomoravský kraj. První historická zmínka o vzniku města pochází z roku 1280. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Nejstarší zámek na Moravě Venkovský zámeček Kunštát je nejstarší zámek na Moravě. Archeologicky je doložený jeho románský původ. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století. Předchůdcem současného kunštátského zámku byl středověký hrad, který se poprvé výslovně připomíná v roce 1360, ačkoli první zmínky jsou již z roku 1281. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu v Čechách i na Moravě, nejznámější je rodina poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad. Prvním historicky doloženým majitelem Kunštátu a příslušníkem rodiny, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město. Po roce 1408 získal Kunštátské panství Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Renesanční zámek Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, byl zvětšen hradní palác spolu s věží a předhradím. Jiří z Poděbrad se ujal panství po roce 1448, a také hrad znovu přestavěl. Došlo k vybudování Poděbradovy hranaté věže a zvětšení a opevnění předhradí. Poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu, Ludvík Zajímač, prodal sídlo v roce 1520 Vilému z Pernštejna, který zde realizoval mimořádné úpravy předhradí. I na Kunštátě se majitelé panství v 16. a počátkem 17. století často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek. Barokní úpravy 20. léta 17. století byla pohnutá i pro Kunštát, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Majitel panství Štěpán Šmíd z Freyhofenu, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi, ale nakonec jako kalvinista musel odejít ze země a byl také zbaven panství. V roce 1678 získal Kunštát Jan Maxmilián z Lamberka. Nový majitel zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část, stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Romantizující úpravy Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu, a to v romantickém stylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Romantické úpravy neminuly také interiéry zámku. Posledními majiteli Kunštátu v 19. a 20. století byli Coudenhoveové. Dnes je zámek zařazený mezi Národní kulturní památky, a i když je stále státním majetkem, jeho správcem je NPU Brno, který převzal objekt v roce 2005 a začal s celkovou rekonstrukcí. Jsou tedy přístupné reprezentační prostory jižního křídla s původním mobiliářem a téměř v původním stavu.   Interiéry a expozice Kunštátský zámek je velmi významný svým architektonickým vývojem a svou historií zejména v 15. století. Návštěvník bude možná zklamán interiéry a exponáty, ale vlastní objekt patří k velmi výjimečným v naší historii. Pod zámkem se nachází zámecký unikát, je zde také nejstarší psí hřbitov v Evropě. Expozice zahrnuje dějiny zámku, jeho majitelů a kunštátského regionu a výstavu o Moravském zemském archivu. Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, zříceninu hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagogu. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Letovice, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Za návštěvu stojí i vodní nádrž Boskovice, vodní nádrž Letovice, rozhledna Malý Chlum, rozhledny Zelenkův kopec nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.