Karlovy Vary je statutární město v západních Čechách. Je metropolí Karlovarského kraje. Město má kolem 51 tis. obyvatel. Karlovy Vary jsou nejen krásným historickým městem, ale i nejvýznamnějšími a největšími lázněmi u nás, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel říčky Teplé. Karlovy Vary jsou známé i díky každoročnímu filmovému festivalu, potravinářskému a sklářskému průmyslu. Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře a Teplé v zalesněné oblasti nedaleko CHKO Slavkovský les.Byly založeny v polovině 14. století Karlem IV. u dříve již známých horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Brzy je zde založen královský hrad. V roce 1370 získávají Karlovy Vary statut městečka. V letech 1437–1547 byly v držení šlechtického rodu Šliků, poté opět patřily královské koruně. Karlovy Vary si prošly několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen při požáru roku 1604. Pozůstatky této doby jsou už málo patrné. Další tváří města bylo baroko, které bylo vážně poškozeno při požáru roku 1759. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). Ze staršího období se zachovala Zámecká věž v samém centru města, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. Pod věží se nachází barokní sousoší Nejsvětější Trojice a naproti přes řeku stojí monumentální barokní kostel sv. Maří Magdalény, vrcholné dílo K. I. Dientzenhofera z let 1727–1736. Ze sakrálních staveb zůstaly plameny nedotčeny pozdně gotický kostel sv. Ondřeje, empírově přestavěný, a dvě novogotické svatyně – evangelická a kostel sv. Lukáše na Zámeckém vrchu. Velkou zajímavostí je pravoslavná cerkva sv. Petra a Pavla v duchu tradiční ruské architektury z let 1893–1898. Lidé jezdí do Karlových Varů na léčebné kůry. Zdejší vody mají blahodárný vliv především na žaludek a játra. Při procházce Karlovými Vary narazí návštěvník na množství kolonád, které slouží k popíjení zdravé vody venku na čerstvém vzduchu. Jednou z nejkrásnějších kolonád je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní, která několikrát změnila svůj vzhled. Kromě léčebných pramenů jsou kolonády zajímavé i po stránce architektonické.Rozhodně stojí za shlédnutí i objekt slavného novobarokního grandhotelu Pupp či sanatorium Imperial nad městem. Další domy, barokní sochy, busty a pomníky slavných návštěvníků jsou v karlových Varech. na každém kroku, i když se vydáme jakýmkoliv směrem nad město do lázeňských lesů s četnými pavilony a vyhlídkovými místy. Mezi nejznámější novostavby musíme počítat Vřídelní kolonádu přímo ve středu města s pramenem tryskajícím až do výše 12 metrů a lázeňský hotel Thermal s venkovním vyhřívaným bazénem. Zajímavostí města jsou zdejší lanové dráhy, přičemž údajně nejstarší podzemní drahou v České republice je lanovka mezi Divadelním náměstím a Imperiálem. Zvláštností města je i vysoký počet rozhleden. Jednou z nejznámějších je rozhledna Diana z roku 1914 na Výšině přátelství. Dostat se k ní není problém pomocí lanové dráhy.V 19. století začíná i rozvoj zdejšího tradičního průmyslu. Pro město je typická výroba „skla králů“ značky Moser a zdobeného porcelánu pro ozdobu i běžné používání, originální specialita v podobě hořkosladkého žaludečního likéru Karlovarská becherovka, která je někdy označována jako „třináctý pramen“ od Josefa Bechera. Další specialitou jsou zdejší lázeňské oplatky.

Zalesněný čedičový kužel Lovoše (570 m.n.m.) se nachází nedaleko Lovosic. Část vrchu zaujímá Národní přírodní rezervace o 50 ha založená roku 1948. Ze severovýchodního úpatí kousek pod vrcholek vystupují ještě dva menší vrcholky, na mapě neoznačené. Těmto dvěma malým znělcovým vrcholkům se říká Malý Lovoš. V prostoru Malého Lovoše můžeme najít tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny. Podle legendy jde o tři dívky, které za trest zkameněly, jelikož nechtěly chodit do kostela. Na vrcholu Lovoše stojí malá turistická chata (dodnes v provozu) již od roku 1924. Její terasa poskytuje nádherný kruhový výhled do okolí. Ale již roku 1892 tady lovosický horský spolek vybudoval kamennou stavbu s plochou střechou sloužící jako rozhledna. Kolem roku 1918 byla tato stavba poškozena a dokonce zapálena vandaly. Za druhé světové války si stavbu upravili na pozorovatelnu nacisté. Dnes se z ní zachoval jen nevyužívaný kamenný sokl. Vrcholek je přístupný po turistické značce, Malý Lovoš s Panenskými kameny se nachází mimo značku.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v ostravské místní části Přívoz stojí na náměstí Svatopluka Čecha. Jako novogoticko-románský byl vystavěn v 90. letech 19. století (vysvěcen 15.8.1899). Kostelní loď má tvar kříže s vetknutou protáhle oválnou rotundou (36,43 x 27 m). Kostel v průčelí doplňuje dvojice věží (67 m). Nad vchodem můžeme vidět velké gotické okno, původně zde bylo zobrazeno Neposkvrněné srdce Panny Marie, toto zobrazení bylo za druhé světové války poškozeno. Rozměrná klenba rotundy dle Monierova systému. Vybavení interiéru tvoří hlavně pseudogotický oltář (1926) z pískovce a bílého kararského mramoru s obrazem Panny Marie (František Ženíšek) doplněný sochami sv. Jáchyma, sv. Jana Evangelisty, sv. Josefa, sv. Anny, dále pak menšími soškami Krále Davida, proroků Jeremiáše, Ezechiela a Daniela. Dalšími oltáři jsou například dubový, pseudogotický Božího srdce Páně s obrazem Pána Ježíše zjevující se sv. Markétě (1902), sv. Alžběty a další. Ve věžích jsou umístěny tři zvony zhotovené ve Vítkovických železárnách.

Židovský hřbitov se nachází kousek východně od obce Markvarec, na okraji lesa, při lesní cestě odbočující nedaleko obce vpravo ze silnice vedoucí na Dačice. Od silnice je to po lesní cestě ke hřbitovu asi cca 300 m (vpravo). Hřbitov byl založen roku 1794 a je ohrazen kamennou zídkou, jejíž součástí je i průchozí márnice. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší, je téměř zaplněn náhrobky seřazenými do několika řad. Většina z nich pochází z první poloviny 19. století. I když je hřbitov přístupný průchozí márnicí uzamčen, lze se na něj dostat.