Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 184 185 186 Poslední

Zřícenina hradu Hřídelík

Krátká historie hradu Podle archeologických výzkumů hrad vznikl patrně již ve druhé polovině 13. století. Roku 1334 je připomínán jako biskupský majetek. Během 15. století hrad zanikl. V průběhu 19. století zde byl postaven letohrádek, později využívaný jako restaurace. Neměl však dlouhého trvání a záhy zanikl. Podoba hradu O podobě hradu není mnoho známo. Jádro se nacházelo na pískovcovém bloku, přístupné vytesanou chodbou v onom pískovcovém bloku. Plošinu lemují jen dochované zbytky obvodové hradby. Předhradí je situováno severně od jádra, ale také o něm není více známo. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích se nachází expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Celý článek

Zřícenina hradu Hus

MěstoZbytiny

Bývalé loupežníkovo sídlo a nyní jen skromné pozůstatky strážního hradu Hus se nacházejí asi 7 km jihozápadně od okresního města Prachatice. Přímo na hrad na skalnatém ostrohu nad říčkou Blanicí turistu zavede turistická značka, nejbližší obce se nazývají Blažejovice a Křišťanovice. Historie hradu Strážní hrad v místech zvaných „Na husi“ postavili čtyři bratři z Janovic na základě povolení krále Jana Lucemburského z roku 1341. Hrad měl chránit okolo vedoucí Zlatou stezku a v případě potřeby měl panovník právo jej využít při napadení této oblasti nepřítelem jako svůj opěrný bod. V 60. letech 14. století král hrad získal do svých rukou a dosazoval na něj své purkrabí. Jedním z nich byl stoupenec husitů Mikuláš z Pístného, který se později stal i zástavným držitelem hradu a psal se po něm „z Husi“. Roku 1420 Mikuláš zemřel a hradu se ujal další husitský přívrženec Jan Smil z Křemže, velký nepřítel svého souseda, katolického pána Oldřicha z Rožmberka. Jejich spor skončil zajetím Jana na hradě Krumlov a jeho úmrtím po pětiletém věznění. Opuštěného hradu se zmocnil protřelý loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a počal ohrožovat okolí. Byl natolik nebezpečný, že musel být jeho hrad dobyt zemskou hotovostí a následně rozbořen. Stalo se tak roku 1441. V roce 1491 je hrad nazýván zříceninou. Podoba hradu Konkrétní podobu hradu doposud neznáme, z hradu se do dnešních dnů dochovalo jen několik střepů zdiva. V jádře se pravděpodobně nacházela mohutná obytná věž a do hradu se vcházelo věžovitou branou. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhacích prací z roku 1441. Zřícenina hradu je volně přístupná. Po okolním kraji se můžete rozhlédnout například z rozhledny Libín u Prachatic. V Prachaticích také najdete výběr ubytování. Navštívit můžete také nedaleké Volary, kde je i krytý plavecký bazén. M.K.

Celý článek

Zřícenina hradu Hynšta

MěstoŽďár

Někdy ve 13. až 14. století byl v oblasti Příhrazských skal postaven malý hrádek Hynšta, který využíval skalního masivu. Byl vytesán do jednoho skalního bloku, zbytek byl dostavěn ze dřeva. V 17. století se zde ukrývali stoupenci bratrské víry. Z dřevěné části se do dnešní doby nic nedochovalo. Z hradu tak můžeme dnes vidět jen jednu větší vytesanou světničku se středním pilířem, která je přístupná dlouhou vstupní chodbou. Zbytky hradu jsou volně přístupné. V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu hradu Valečov, čedičový vrch Mužský nebo třeby zámek v Mnichově Hradišti, kde naleznete také výběr ubytování.

Celý článek

Zřícenina hradu Janštejn

Zřícenina hradu Janštejn se nachází 1,5 km jihozápadně od Nové Vsi. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, poprvé se objevuje až roku 1358, kdy sloužil jako záruka při prodeji. V letech 1373-77 ho vlastnil Sezema z Janštejna. Ani zánik hradu není příliš znám, pravděpodobně podlehl za husitských tažení. Dispozice hradu Hrad zaujal rozlehlý, ale nízký skalnatý výběžek, který vybíhá z plošiny od které je oddělen 11 metrů širokým příkopem. V severozápadním rohu stával okrouhlá věž o průměru 4,7 m. O pár metrů jižním směrem stávala další okrouhlá věž. Zhruba uprostřed mezi věžemi a východní hradbou stávala trojprostorový palác. Ve východní hradbě byla zabudována studniční věž čtvercového půdorysu. Podélné jádro hradu obklopoval ze tří stran parkán. Severně od vlastního jádra hradu za příkopem se nacházel předhradní dvůr, plnící hospodářskou funkci hradu. Obklopovala ho ohradní zeď, při které stálo několik stavení, po nichž zbyly jen prohlubně. Z předhradního dvora vedla k brance do jádra hradu dřevěná rampa. Do dnešní doby se zachovaly fregmenty paláce, hradby, studniční věže a poměrně velký střep ze štíhlé severozápadní věže. Zříceniny hradu jsou volně přístupné, vede sem značená cesta. Tipy na výlet V nedaleké Horní Cerekvi můžete navštívit zámeček, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.

Celý článek

Zřícenina hradu Jenštejn

MěstoJenštejn

Zříceninu Jenštejna můžeme navštívit ve stejnojmenném městě, severovýchodně od Prahy. Rodové sídlo Jana z Jenštejna Hrad založil Jenec z Janovic, dvorský místosudí, ve 30. letech 14. století.  Roku 1368 ho získal Pavel z Vlašimi a jeho úspěšný syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, rodové sídlo velkoryse přestavěl. Roku 1490 však o své oblíbené sídlo v důsledku sporů s králem Václavem IV. přišel. Poté se zde vystřídalo velké množství šlechtických majitelů, kteří se však do dějin nevelkého a málo důležitého hradu stavebně ani dějinně výrazně nezapsali. V roce 1583 se Jenštejn stal součástí panství Brandýs nad Labem a začal pustnout. Definitivně byl zničen za třicetileté války roku 1641 Švédy. V průběhu dalších století v jeho areálu vzniklo několik usedlostí. V 19. a ještě na počátku 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu ke stavbě domků v prostorách hradu. Vodní hrad Protože poloha hradu na konci mělkého údolí byla vyloženě nevýhodná, hrála v obranném systému důležitou úlohu voda. Jenštejn byl tedy vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napouštěn vodou z rybníka. Původní podoba hradu byla běžným šlechtickým hradem bergfritového typu. Velkolepá přestavba Jana z Jenštejna učinila z hradu jednu z nejluxusnějších rezidencí v zemi. Jádro bylo přístupné přes příkop z předhradí, které je dnes zcela zaniklé. Trojúhelné nádvoří obklopovala ze tří stran palácová křídla, z nichž se dodnes částečně dochovala pouze nádvorní zeď se zbytky několika otvorů a části bočních stěn křídla za věží. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá okrouhlá věž v nároží, srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou. Ze staré věže byla použita pouze dvě spodní podlaží.  Na tomto soklu vznikla čtyři nová patra a celou stavbu ukončila zděná helmice s vikýři, dochována ve zbytcích. Líc nové části byl částečně vyzděn z bosovaných kvádrů. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště. Do věže se vcházelo po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce. Celé toto podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí s drobným, polygonálním presbyteriem v síle zdiva, rovněž zaklenutým žebrovou klenbou. Celou kapli osvětluje jediné hrotité okénko v ose presbytáře. V okolí můžete navštívit i zámek Ctěnice nebo třeba Vinořský zámek. Pokud zde budete chtít strávit třeba víkend, pak vhodné ubytování najdete v okolí Prahy.

Celý článek

Zřícenina hradu Jestřebí

Zříceniny hradu Jestřebí na dominantním pískovcovém skalním útvaru nad stejnojmenou vsí. Krátká historie hradu Hrad vznikl ve druhé polovině 13. století a po značnou část doby své existence byl majetkem pánů z Dubé. V 15. století byl několikrát dobýván. Na počátku následujícího věku počal chátrat a před polovinou 16. století byl již pustý. Dispozice hradu Staveništěm hradu se stal charakteristický skalní blok se základnou užší, než byla horní plocha. Dnešní stav je díky velkým destrukcím částí této skály v 19. století pouze torzem původního. Plocha hradu se výškově rozpadala do dvou úrovní. Na nižší dnes vstoupíme novogotickým točitým schodištěm, vestavěným do bývalé studny. Nad jejím vyústěním se doposud dochovala prostora s dražemi pro upevnění konstrukce rozměrného šlapacího kola, pro něž musela být vysekána odpovídající dutina. Protože vysoké, strmé až kolmé stěny skalního suku poskytovaly dostatečnou ochranu, nebyla na jejich okraji stavěna hradba v pravém slova smyslu, ale pouze parapetní zeď s cimbuřím, dosud částečně dochovaná, lemovala i věžovitý skalní blok, vypínající se nad úrovní nižší části hradu. Ta ho obíhala ze třech stran formou úzkého ochozu. Do této vyvýšené části, z níž dnes existuje pouze bizarní střep, bylo zasekáno několik světniček. Areál hradu Jestřebí je volně přístupný.  Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na barokní zámek Stvolínky, zámek Nový Berštejn, zříceninu hradu Starý Berštejn, tvrz Jiljov, zříceninu hradu Chudý hrádek nebo  zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích  najdete  expozici lidového bydlení.  Ubytování najdete přímo v Jestřebí.  

Celý článek

Zřícenina hradu Kalich

Na vrchu Kalich u obce Třebušín se nachází drobné pozůstatky bývalého hradu, založeného vojevůdcem Janem Žižkou. Historie hradu Na jeho místě dříve stávalo dřevěné sídlo německých rytířů. To bylo v roce 1421 dobytou Janem Žižkou, který zde pak vystavěl menší kamenný hrad a nazval jej podle symbolu husitství, Kalich. Na podzim téhož roku jej dobývalo vojsko Zikmunda z Vartmeberka, který si zase nechal postavit manší hrad na protějším vrchu Panna. Po smrti Jana Žižky hrad spravoval jeho bratr Jaroslav. V roce 1437 byl obléhán vojsky příznivců císaře Zikmunda. Poslední zpráva o hradu je z roku 1470. Hrad posléze chátral a téměř zmizel z povrchu zemského. Jak přesně hrad vypadal se neví, neboť se z něj opravdu moc nedochovalo. Vstup do hradu patrně chránila hradba se dvěma branami a okrouhlou věží. Tipy na výlet Ze skalních vyhlídek na vrchu je dobrý výhled do okolí. Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice, zříceninu hradu Kamýk, zříceninu hradu Levín, hrad Úštěk, zříceninu kostela sv. Havla nebo zříceninu hradu Helfenburk. Vystoupit můžete na vyhlídkový vrch - Kozí vrch. Za návštěvu stojí i Zubrnická muzeální železnice. Ubytování doporučujeme buď v Úštěku nebo v Ústí nad Labem.  

Celý článek

Zřícenina hradu Kaltenštejn

Romantické zříceniny hradu Kaltenštejn se nacházejí přibližně 4 km jihovýchodně od městečka Žulová. Na volně přístupný hrad vede ze Žulové turistické značení. Historie hradu Hrad Kaltenštejn (chladný kámen) byl dostavěn někdy v letech 1290–1295. Stavitelé jsou neznámí, snad jimi mohl být rod Vusthubů, kteří též později postavili hrady Frýdberk-Žulovou a neznámý hrad, dnes nazývaný Rychleby nedaleko odtud. Z roku 1295 pochází první písemná zmínka o hradě. V listině se píše, že Kaltenštejn odkoupil od „nepřátel církve“ svídnický kníže Bolek a následně po uzavření míru se svým rivalem, vratislavským biskupem Jindřichem, jej opět pozbyl ve prospěch právě Jindřicha. Vratislavští biskupové hrad poté často zastavovali, např. roku 1319 Haugvicům. Někdy na přelomu 14. a 15. století byl hrad přestavován. Za husitských válek zůstal Kaltenštejn oporou katolické moci. Dobyt byl až v roce 1441, kdy se jej zmocnil Zikmund Rachna. Věznil zde dceru Půty z Častolovic. Se souhlasem vratislavského biskupa Konráda Kaltenštejn oblehlo vojsko pod velením Hynka Krušiny z Lichtenburka, příbuzného nebohé dívky. Hrad byl dobyt, Zikmund spolu s bratrem umučen a Konrád poničený a posléze provizorně opravený hrad roku 1443 zastavil vratislavské kapitule. Zástavní držitelé se dále opět střídali, hrad postupně pustl a roku 1505 byl na pokyn výpomocného biskupa Jana Thurzo rozbořen střelným prachem. Kamení z hradu bylo použito při úpravách okolí nového zámku Javorník. Podoba zámku Koncem 13. století se hradní jádro skládalo z bergfritu, paláce při něm a hradby s bránou. Předhradí bylo taktéž obehnáno hradbou a obsahovalo pouze lehčí stavby hospodářského charakteru. Po rozšíření někdy počátkem 15. století přibyl další pás hradeb před předhradím, vystavěn zde byl mlýn, pivovar a stáje. Dnes jsou zde k vidění střepy hradeb, nepatrné zbytky paláce a především polovina bergfritu, která odolala odstřelování v roce 1505. Kusy zdiva, volně ležící v areálu hradu, pocházejí také z doby odstřelování. Tipy na výlet Navštívit můžete jeskyni Na Pomezí, kostel sv. Josefa v Žulové, Nýznerovské vodopády, Boží horu, vyhlídku Čertovy kazatelny, rozhledu Borůvková hora nebo Městské muzeum Javorník. Ubytovat se můžete v Javorníku nebo v Jeseníku. M.K.

Celý článek

Zřícenina hradu Kamýk

MěstoKamýk

Zříceniny hradu Kamýk se nachází na čedičovém suku nad stejnojmenou vsí. Historie hradu Kamýk vystavěl z pověření krále Jana Lucemburského pan Jindřich erbu jednorožce, jemuž král nový hrad roku 1319 udělil v léno. Užil zde tedy stejný mechanismus jako například u Střekova, aby si - i když sám hrady prakticky nestavěl - zajistil nové opory panovnické moci. Za Viléma Kamýckého ze Lstiboře byl roku 1547 starý stísněný hrad přestavěn, ale již na přelomu 16. a 17. století si páni ze Lstiboře postavili pod starým hradem novou tvrz. Chátrání Kamýku nepochybně uspíšilo dobytí Sasy za třicetileté války v roce 1632. V polovině 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Hlavní obranou i obytnou stavbou prvé fáze hradu byla velká pětiboká obytná věž na nejvyšším vrcholu skály. Skálu s věží obklopovalo předhradí, jehož hradba je doposud částečně dochována. K ní byly při renesanční přestavbě přistavěny obytné budovy, pro něž byla prolomena velká částečně zachovaná obdélná okna. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice nebo Zubrnickou muzeální železnici. Rozhlednu Varhošť najdete u Litoměřic. Přímo v Litoměřicích najdete Oblastní muzeum v Litoměřicích, jehož součástí je i tzv. Máchova světnička. Ubytování doporučujeme v Ústí nad Labem nebo v Litoměřicích.

Celý článek

Zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou

Zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou, který také vstoupil do historie pod názvem Vrškamýk, leží na návrší nad stejnojmennou obcí nad levým břehem Vltavy. Krátká historie Kamýka Dvorec Kamýk se poprvé připomíná v listině knížete Bedřicha z roku 1186, jako přechodné sídlo panovníka, který se svojí družinou lovil v okolních lesích. Vrcholně středověký královský hrad zde založil až Václav I. a dokončil Přemysl Otakar II. Václav I. zde v letech 1236, 1240 a 1247 datoval několik listin. Podhradí se záhy rozrostlo v městečko s farním kostelem a přístavištěm pro vory. Byl zde zbudován přechod přes řeku, takže se Kamýk stal významným střediskem vltavského kraje. Vznikem nových královských hradů, především Karlštejna, význam Kamýka upadal. Zdejší úřad lovčího byl přenesen na hrad Dobříš a z kdysi mohutného hradu se stala ve druhé polovině 14. století pustnoucí zřícenina. Dispozice hradu Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Poloha hradu nebyla nijak výhodná a proti okolním výšinám se nacházel v téže výši. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop. Dlouhé úzké nádvoří lemovala ze tří stran obytná, patrová křídla. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo. Snad mohlo jít o hradní kapli. Hrad Kamýk nad Vltavou náleží k významným stavbám posledních Přemyslovců. Je reprezentantem typu hradu s obvodovou zástavbou. Ubytování si můžete vybrat přímo v Kamýku nad Vltavou.

Celý článek

Zřícenina hradu Koberštejn

Krátká historie hradu Raně gotický hrad pochází z přelomu 13. a 14. století. Patřil do systému kontrolních a strážních bodů a celních stanic. Střežil zemskou stezku mezi Zlatými Horami a Vrbnem. Byl opuštěn zřejmě v důsledku vysoké nákladnosti údržby. Jiná verze pak je, že byl zničen při tažení Matyáše Korvína do Slezska v roce 1474. Na rozdíl od nedalekého hradu Quinburku měl vysokou strážní věž. Do dnešní doby se zachovaly pouze 9 m vysoké zbytky strážní věže a pozůstatky hradních příkopů. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, rozhlednu Biskupská kupa, zříceninu hradu Edelštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách.

Celý článek

Zřícenina hradu Košťálov

Zdaleka viditelná zřícenina hradu Košťálov je jednou ze známých dominant Českého středohoří. Historie hradu a jeho nejasný původ Doba vzniku Košťálova, který najdeme pár kilometrů západním směrem od Lovosic, není přesně známa. Dokonce není přesně znám ani stavitel hradu. Je zajímavé, že prvá zpráva o hradu se nezmiňuje o jeho držiteli, ale o jeho purkrabím Alešovi mladším ze Slavětína. To bylo roku 1372. Držme se tedy názoru, že hrad byl založen někdy v průběhu 14. století. V té době se také připomíná jakýsi Petr z Košálu, šlechtic lokálního významu, jemuž patrně tento kus země patřil. Ovšem je velmi nepravděpodobné, že by on stál za stavbou velkého a nákladného hradu. I existence zdejšího purkrabího se zdá nasvědčovat některému významnějšímu držiteli. Objevují se názory, že to byl hrad královský, avšak pro tento názor chybějí důkazy. Jméno a rodová příslušnost stavebníka zřejmě zůstane zahalena rouškou tajemství. Byli to Házmburkové, Slavětinští, Vartemberkové či Kaplířové ze Sulevic? Právě posledně jmenovaní prokazatelně Košťálov drželi na počátku 15. století a čelili roku 1422 obléhání husitů. Sídlem Kaplířů zůstal až do poloviny 16. století, kdy jej nahradila pohodlnější a lépe přístupná tvrz v původním poplužním dvoře pod hradem. Hrad chátral a ve třicetileté válce byl již pustý. Podoba hradu Z hradu, kdysi „pevného jako košťál“, se zachovaly malé zbytky věžovitého paláce, korunující strmý, zdaleka viditelný vrch Českého středohoří. Hlavní obranou i obytnou stavbou Košťálova byla obytná věž, obtočená parkánem a situována na vrcholu kopce. V areálu níže položeného předhradí se dochovaly pouze nepatrné relikty zástavby i ohrazení. Tipy na výlet V blízkých Třebenicích, v původně luteránském kostele, je k videní Muzeum českého granátu. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Ostrý, zříceninu hradu Skalka, Lovosický zámek, zříceninu hradu Oltářík nebo zříceninu hradu Házmburk. Ubytování si snad vyberete v Lovosicích.

Celý článek

Zřícenina hradu Kostomlaty pod Milešovkou (Sukoslav)

Zříceniny hradu Kostomlaty pod Milešovkou se nachází na výrazném kopci nedaleko obce Kostomlaty. Historie hradu Hrad vznikl v první čtvrti 14. století v místech, kde v 10. století stávalo slovanské hradiště. Nedlouho poté, co pánové z Oseka v roce 1333 hrad dostavěli, koupil jejich sídlo markrabě moravský, budoucí císař Karel IV. Pozdější započatou přestavbu přerušily husitské války a operace vojsk znepřátelených stran hrad těžce poškodily. Vážně na něj v 17. století dolehla konfiskace majetku za účast majitelů panství, Petra a Oldřicha Kostomlatských z Vřesovic, na stavovském povstání 1618-20. Koupí přešel do majetku Černínů. Od 19. století se konaly pokusy o jeho záchranu. Rekonstrukce však probíhaly bez jasné koncepce, a tak hrad byl opět později znepřístupněn. Dnes je vstup do hradu jen na vlastní nebezpečí. Dispozice hradu Jádro první fáze hradu tvořil okrouhlý bergfrit, který je zakončen užší nástavbou s ochozem. Věž tohoto typu se nazývá máselnice. Dále to pak byly dva rovnoběžné paláce. Celé jádro pak obtáčel parkán. Do hradu se vcházelo drobnou, čtverhrannou věží, kterou zajišťovala okrouhlá hradební věž s čtverhranným interiérem. V první polovině 15. století byl hrad modernizován. Byla zlepšena obranyschopnost pomocí dvou bašt. Rozšířen, zvyšen a lépe vybaven byl palác při velké věži. Hrad dnes Z hradu se nejvíce zachovaly zbytky jádra hradu s okrouhlou věží (máselnicí), vstupní brány s okrouhlou věží a zbytky opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na barokní zámek Bílina, taktéž barokní zámek Duchcov nebo na přírodní památku Bořeň, což je mohutný znělcový vrch. Severovýchodně od Kostomlat najdete klášter Osek nabo zříceninu hradu Rýzmburk u Oseka. Na hoře Milešovka najdete rozhlednu. Poblíž Milešovky je také zámek Milešov. Zavítat můžete také na zřícenina hradu Oparno. Ubytovat se můžete v Bílině nebo v Duchcově.

Celý článek

Zřícenina hradu Košumberk

MěstoLuže

Dnes je bývalý mohutný hrad Košumberk jen zříceninou, která leží na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky u městečka Luže v Pardubickém kraji. Historie hradu Gotický hrad byl založen kolem roku 1300. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Ojíř z Košubmerku, s jehož jménem je spojena i první písemná zmínka o hradu z roku 1318. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, v pozdější době známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří udělali z Košumberka jedno ze svých nejvýznamnějších rodových sídel. Stavební úpravy za Slavatů z Košumberka Za jejich vlády byl hrad lépe opevněn, byly postaveny věže a bašty. Byl přistavěn objekt purkrabství, již v renesančním slohu. Hrad přestal postupně vyhovovat potřebám panstva a požár roku 1573 jeho přestavbu urychlil. Slavatové přestavěli Košumberk na pohodlnější rezidenci. Gotické hradní jádro dostalo renesanční fasádu se štíty, vstupní věž byla snížena na úroveň ostatních budov. Na severovýchodní straně byl přistavěn rozsáhlý dvoukřídlý renesanční zámek. I přes tyto úpravy si Košumberk udržel své pevnostní rysy. Diviš Slavata zřídil na Košumberku českobratrskou školu, do níž chodili i Vilém Slavata z Chlumu a Albrecht z Valdštejna. Právě Vilém Slavata, pozdější místodržící a jedna z obětí pražské defenestrace v roce 1618, Košumberk jako pobělohorský konfiskát koupil. Válečné události třicetileté války ovšem znamenaly pro celé panství, které bylo několikrát zpustošeno armádami obou stran, velký úpadek. Velmi poškozen byl i samotný hrad, který roku 1684 získala do vlastnictví jezuitská kolej z Hradce Králové. To byl ovšem pro Košumberk počátek jeho konce. Jezuiti o něj nejevili zájem a objekt postupně chátral a plnil hospodářskou funkci. Jezuité ho drželi až do svého zrušení roku 1773. Posledními šlechtickými majiteli byli Thurn-Taxisové, kteří jeho zkázu už neodvrátili. Roku 1920 se zřícenin ujalo Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které zříceninu opravilo. Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, v devadesátých letech jej převzala do své péče obec Luže. V areálu hradu je dnes stylová obřadní síň, muzejní knihovna a přednáškový sál. Podoba hradu Dnešní jádro tvoří zřícenina původního hradu s velkou věží na jihu. Dále se dochovaly zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce se zbytky arkád v nádvoří. Na vstupním průčelí lze spatřit psaníčkové sgrafito a znaky Slavatů a Žerotínů. Součástí zámku byl romantický park anglického typu, se vzácnými stavbami, z nichž se do současnosti dochovala pouze hradní zřícenina a čínský pavilón. Ve sklepních prostorech je lapidárium kamenných plastik a v budově purkrabství je expozice věnovaná dějinám hradu a okolí. Tipy na výlet V Luži najdete synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete zámek Nové Hrady nebo hrad Rychmburk. Ve Skutči můžete navštívit Muzeum V. J. Tomáška, stejně jako městské muzeum, jehož je součástí.  Ubytovat se můžete v Hlinsku.

Celý článek

Zřícenina hradu Kouty

MěstoSmilkov

První historická zmínka o tvrzi pochází z roku 1366. V 90. letech 14. století je majitelem Jaroslav Vejhák z Křečovic. V rukách jeho potomků zůstává tvrz až do první poloviny 16. století. Na počátku 17. století přestává být sídlem vrchnosti a rychle pustne. V roce 1813 je údajně definitivně pobořena. Tvrz pravděpodobně nebyla nijak velká a část jejího hospodářského příslušenství ležela mimo její areál. Tvořila ji zřejmě vstupní věž, jedna nebo dvě obytné budovy a hradba s ochozem uzavírající malé nádvoří. Do dnešní doby se zachovaly dva velké fragmenty. Jeden je pozůstatkem vstupní věže a druhý obvodové zdi obytné budovy. Areál zříceniny je volně přístupný. V nedalekých Voticích se můžete nejen ubytovat, ale také si prohlédnout místní památky jako například židovský hřbitov, kapli sv. Vojtěcha na Větrově, barokní kamenný most nebo tvrz v Martinicích. Nedaleko odsud, ve stejnojmenné obci, se také nachází barokní zámek Smilkov.

Celý článek

Zřícenina hradu Kozí hřbet

MěstoRadíč

Historie hradu První písemné zprávy o středověké stavbě pocházejí z druhé poloviny 14. století, ale hrad vznikl patrně již dříve. V letech 1369-90 se jako majitelé připomínají Volkéř a Olbram z Hrádku, následně pak Břekovci. V roce 1441 byl hrad napaden a obléhán táborskými. Při bojích Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad poškozen a roku 1541 je označován jako pustý. Do hradu se původně vcházelo předsunutou čtyřhrannou bránou, další pak byla v příčné hradbě. Na nejvyšším místě stávala ohrazená věž. Za ní se pak nacházelo protáhlé nádvoří, které z obou stran lemovaly stavby. Dnes zde najdeme jen zbytky zdiva obytné věže, první i druhé brány a obdélné palácové budovy. Hradní areál zříceniny je volně přístupný. Legendy o pokladu Hrad byl rozbořen pravděpodobně nejen „zubem času“, ale také hledači pokladů. O tom vypráví také jedna legenda. Podle ní se jednomu občanu radíčskému zdálo, že jsou ve sklepením hradu stříbrné sochy 12 apoštolů v životní velikosti a ty jsou střeženy železnými draky. Svůj sen vypravoval sousedům a to se nakonec doneslo vrchnosti. Ta přivolala havíře z Jílového, aby na hradě pátrali. Ti několik dní pilně hledali, ale jednou beze stopy zmizeli. Lidé tvrdili, že je odnesl čert, jelikož se jim zachtělo jeho pokladů. Někteří ale měli za to, že buď peníze nebo něco jiného cenného našli a s tím se potají vytratili. Jiná pověst vypráví, že jeden mlynář z Líšnice, když se vracel jednou v noci domů, zahlédl na hradě poblíž ruin hořet modravý plamínek, ozařující hromadu zlaťáků. Jako moudrý a zkušený věděl, že musí tiše pokleknout a pravou rukou mlčky shrábnout poklad do rozepnuté košile. Náhle se však ozval šramot a za sebou uviděl černého psa s ohnivou tlamou. Lekl se a poklad upustil. V tom se pes i s pokladem propadly do země. Jediné dvě mince, které svíral v ruce, mu z pokladu zůstaly. V nedalekém okolí můžete navštívit například zámek Radíč, zříceninu hradu Ostromeč nebo třeba rozhlednu Drahoušek nad Osečanami. Ubytování naleznete například ve městě Sedlčany nebo na břehu Slapské přehrady v obci Nová Živohošť.

Celý článek

Zřícenina hradu Kožlí

MěstoNeveklov

Zříceninu hradu Kožlí najdeme na strmém zalesněném ostrohu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka, západně od Konopiště na Benešovsku. Pohnutá historie hradu Kožlí bylo stejně jako mnoho dalších posázavských hradů poprvé zmíněno roku 1318 v predikátu. Jako první majitel se uvádí Ctibor z Kožlí. V majetku rodu svých zakladatelů zůstal až do počátku 15. století a mnohdy jeho majitelé podnikali z Kožlí loupeživé výpravy a okrádali zejména kupce na okolních cestách. Počátkem 15. stol. patřil hrad Petrovi z Pětichvost, který za bojů panské jednoty s králem Václavem IV. zachoval věrnost králi. V roce 1414 se pak majitelem stal Beneš Libún z Dubé. Z rukou jeho syna se za nejasných událostí dostal do držení bohatého Zdeňka Konopišťského ze Šternberka.  Psal se rok 1461. Kožlí se tak stalo součástí Konopiště a společně s ním i členem koalice proti Jiřímu z Poděbrad. Vojska krále roku 1468 obléhala a dobyla Konopiště a spolu s ním i Kožlí. Hrad se připomíná ještě r. 1495, r. 1500 byl již pustý a v průběhu 16. stol. se jeho zkáza dovršila. Hrad nebo už zámek? Hrad byl vystavěn na strmé ostrožně. Proto předhradí neleželo před hradem ale za ním. Informace o vzhledu hradu jsou kusé a nepříliš podrobné. Jádro hradu mělo pravidelný, obdélný obrys na obou koncích zajištěný mohutnými příkopy. Po celém obvodu obíhal parkán, který se nejlépe dochoval na JV straně. Do jádra hradu se vstupovalo čtverhrannou branou. Obdélníkové nádvoří bylo na delších stranách chráněno vysokými hradebními zdmi, na kratších stranách uzavřeno dvěma paláci. Naprostá většina vnitřní zástavby jádra je dnes patrna ve formě výrazných reliéfních reliktů. Hrad Kožlí je tak typickým příkladem hradu dvoupalácové dispozice. Neměl hlavní věž, protože byl vystavěn v klidné době lucemburské. Dvoupalácové hrady se tak staly jakýmsi přechodníkem mezi hradem a zámkem. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.

Celý článek

Zřícenina hradu Krakovec

MěstoKrakovec

Hrad Krakovec nazývaný také Červený zámek či hrádek je zřícenina gotického později renesančně přestaveného hradu z konce 14. století. Nachází se na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka, ve stejnojmenné vesnici nedaleko Rakovníka. Objekt je jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV., a taky se jedná o jeden z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem. Hrad Krakovec ve staletích Hrad Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381. Jíra z Roztok, křivoklátský purkrabí a milec krále Václava IV, si na nízkém skalním ostrohu vystavěl jedinečné sídlo, které v mnoha ohledech předběhlo svou dobu. Roku 1410 jej kupuje královi blízký Jindřich Lefl z Lažan, stoupenec Husův, který sem též Mistra Jana Husa pozval a ten zde roku 1414 pobýval před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice a od roku 1445 se jeho majiteli stali na sto let Kolovratové. Od roku 1548 patří Lobkovicům, kteří dali hrad jako poslední nákladněji opravit. Na Krakovci se později vystřídali různí majitelé, jako páni Vchynskí, Štrasoldové, Šternberkové, Kocové z Dobrše, Helversenové a Karel Josef Hildprandt z Ottenhausenu. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále upravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu. Opravy v prvních letech 20. století jej zachránili před úplným rozpadem. Od roku 1915 vlastnil hrad Klub českých turistů, později v roce 1952 přešel pod státní správu. V současné době je hrad po rekonstrukcích a je přístupný veřejnosti k prohlídkám. Dispozice hradu Jedná se o prostou stavbu, kde obytný účel převažoval nad vojenským. Z toho důvodu byly i jeho obranné prvky sníženy na minimum a důraz byl především kladen na komfort. Chybí zde mohutná obranná věž, ta, která se zde nachází, by nemohla stavbu dostatečně ochránit. Na hradě byl nebývale velký počet obytných místností – 26 pokojů. To vše činí z Krakovce jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Obytné dvoupatrové trakty měly uprostřed dvůr, směrem k přístupnější straně ostrohu stála půl-válcová věž. V prvním patře byly reprezentační místnosti, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Místnosti měly křížové žebrové klenby. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti však byla hradní kaple. Torzo arkýřového presbyteria je obrácené k východu a spočívá na vysokém hranolovém pilíři. Majitelé Krakovce často měnili architekturu stavby. V 16. století vznikly nové renesanční štíty a v 17. století dostal hrad novou keramickou střešní krytinu. V roce 1783 Krakovec zasáhl blesk a hrad vyhořel. Zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Krakovec má zvláštní kouzlo, jeho zřícenina byla v minulosti vyhledávána filmaři, byl zde natočen pohádkový muzikál Ať žijí duchové i některé scény z pohádky Princ a Večernice. V okolí můžete také navštívit město Rakovník, kde naleznete i ubytování.

Celý článek

Zřícenina hradu Krasíkov

MěstoKokašice

Zbytky hradu Krasíkov (zvaný také Švamberk) se nacházejí u obce Kokašice, přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Historie hradu Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v bitvě zahynul. V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Podoba hradu Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází barokní kaple na Ovčím vrchu u Kokašic. Kromě Konstantinových Lázní můžete navštívit nedalekou zříceninu hradu Gutštejn, barokní zámek Bezdružice nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.

Celý článek

Zřícenina hradu Krásný Buk

České Švýcarsko, krásný kout naší země, kde můžeme vidět mnoho rozličných skalních útvarů, vyhlídek, skalních soutěsek a také kus naší historie v podobě hradních zřícenin. Jednou z nich je hrad Krásný Buk, jehož sporé zbytky můžeme navštívit na nevýrazném zalesněném návrší nad severním okrajem údolí říčky Křinice. Historie hradu O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve 2. pol. 13. stol. Jeho zakladatelem mohl být některý člen rodu Markvarticů, kteří kraj po r. 1263 nejspíše ovládali. Nejstarší dochovanou listinou, ve které je zmínka o Krásném Buku, je ta z roku 1319. Je z ní patrné, že další z majitelů panství, Jindřich z Lipé, vyměnil své severočeské statky s Janem Lucemburským za majetek na Moravě, kam odcházel za svou milenkou, královskou vdovou Eliškou Rejčkou. Krásný Buk se brzy poté stal majetkem Vartemberků, jejichž oblíbenou kratochvílí byly loupežné nájezdy do Lužice. To se nakonec stalo Krásnému Buku osudné. Lužičané totiž roku 1337 dobyli sousední Tolštejn, a když nájezdy neustávaly, uspořádali odvetnou výpravu i proti Krásnému Buku, který 15. října 1339 dobyli a zničili. Protože noví majitelé přenesli centrum panství na opravený hrad Tolštejn, zůstal Krásný Buk v troskách a nebyl již nikdy obnoven.   Dispozice hradu Hrad stál sice na malém žulovém vršku, ten byl ovšem důmyslně strategicky zvolen. Ze severu byl chráněn čtyřmi valy s příkopy. Jejich větší část byla ale později rozorána, pouze na severním okraji lesa je dodnes patrný krátký zbytek předposledního příkopu. Za ním bylo předhradí, sahající až k poslednímu příkopu, který jako jediný kruhovitě obíhá celé hradní návrší ze všech stran. Široký a hluboký příkop byl vyhlouben ve svahu hradní kupy tak, aby na jeho vnějším okraji zůstal ještě mohutný val. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Na vrcholku se dochovaly jen zbytky hlavní válcové věže, vedle níž zřejmě stál dřevěný hradní palác. Při vykopávkách v r. 1850 byly na hradě vedle keramických střepů údajně nalezeny i podkovy, hroty šípů a husitský palcát. Na poli nedaleko zříceniny byla také nalezena úplně zvětralá a do dvou částí rozpadlá římská mince císaře Hadriána (117-138 n. l.). Tipy na výlet V Krásné Lípě můžete navštívit Muzeum Českého Švýcarska. Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kyjovský hrádek nebo rozhlednu Vlčí hora. Zavítat můžete také na zříceninu hradu Chřibský hrádek. V Rumburku najdete barokní loretu nebo rozhlednu Dymník. Ubytovat se můžete v Krásné Lípě.

Celý článek

První 1 2 3 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Židovský hřbitov se nachází asi 150 m od náměstí na severozápadním okraji obce v Pražské ulici. Hřbitov byl údajně založen v 16. století, ale doložen je až v druhé polovině 18. století. Hřbitov je poměrně zaplněn, na ploše 1.036 m2 se nachází cca 250 náhrobků. Nejstarší náhrobek pochází z konce 18. století, většina jich je klasicistní z první poloviny 19. století. Hřbitov obklopuje dobrá ohradní zeď z lomového kamene s kovovou vstupní brankou. Hřbitov je bez obtíží přístupný.
Muzeum Šumperk je součástí a zároveň největším zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Muzeum využívá budovy areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory nalezlo v bývalém dominikánském klášteře. Současné prostory v Pavlínině dvoře byly muzeu přiděleny na začátku 50. let. Budovy prošly rekonstrukcí, díky které získalo muzeum kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. V době nedávno minulé byla v bývalých stájích vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Stálá expozice Příroda Šumperska a Jesenicka - typické horniny regionu, horské rostliny, z živočichů pak lastury perlorodek a ve dvou akváriích živé ryby. Dominantním exponátem je vlk. Dějiny šumperského regionu - archeologické nálezy z regionu včetně části pokladu středověkých mincí z Postřelmova, kopie kamenné křtitelnice ze 13. století a třeba ukázky loštických pohárů vás zavedou do života našich předků. Řemesla. Pod Vlastivědné muzeum v Šumperku patří Galerie Šumperska Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Lovecko-lesnické muzeum v Úsově Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice Památní Adolfa Kašpara v Lošticích
Doporučujeme
Holešovický přístav
Holešovický přístav byl vybudován v letech 1892-1894 a významně ovlivnil život této městské části. Rozprostírá se na ploše cca 8,5 ha, hloubka vody dosahuje cca 4,6 m, jeho délka podél pobřeží je cca 900 m a šířka dosahuje až 200 m. Přístav disponuje potřebným zázemím v podobě skladů, zařízení, či administrativních budov. S městem je spojen jak silniční, tak železniční dopravou.Úžlabí Na Maninách se tehdy pánům ze zastupitelství královského hlavního města Prahy jevilo jako ideální pro zřízení centra všech druhů doprav – železniční, silniční a vodní. Zástupci obce tady viděli s ohledem na přilehlý stupňovitě stoupající terén, který leží nad „velkou vodou“, i možnost zbudování ochranné hráze proti povodním a odchodu ledů. A tak ze zemských prostředků velkoryse vyčlenili v dubnu roku 1890 dva miliony zlatých, přičemž na stavební práce holešovického přístavu připadla částka 1.230.000 zlatých. Slavnostní zahájení prací na výstavbě přístavu probíhalo od samého rána 1.6.1892. Tvar a velikost plochy přístavu závisely na daných, poměrně obtížných místních vodních poměrech. Proto jeho stavitelé navrhli příhodný podélný půdorys, které poskytoval mnohem větší plochy pro překládání zboží. Přístav je dlouhý 750 metrů a k jeho délce je nutné připočítat ještě dalších 240 metrů na straně při vjezdu. Už tenkrát mohl holešovický přístav směle konkurovat ostatním nejen říčním, ale i přímořským přístavům Evropy. Zemní práce byly zahájeny ještě před zmíněnou slavností na začátku června 1892. Při stavbě se tenkrát vyhloubilo a odvezlo úctyhodných 513.000 m3 zeminy. Pracovalo se ve dne v noci nejmodernějším rýpadlem, který dodala lübecká strojní společnost. Staveniště bylo osvětlováno, aby se práce nemusely přerušit ani v noci, takže budoucí přístav tehdy zářil do vzdálenosti několika kilometrů. Zemní práce byly dokončeny v rekordním čase, už za 6 měsíců. Přes zimu měla navršená zemina dostatečný čas na slehnutí, a tak se na jaře mohlo začít s dlážděním. Stavba proplachovacího kanálu šla také rychle kupředu. Dělníci přes léto odstranili vrchní vrstvu zeminy a protože tady vyčnívala skála, bylo nutné ji odstřelit. Aby měl kanál potřebnou hloubku, bylo odvezeno přes 30.000 m3 kamene. Na začátku prosince, přesně na den svaté Barbory roku 1893 byl kanál slavnostně naplněn vodou. Koncem roku 1893 byly hrubé zemní i vodní práce dokončeny. V dalším roce byly na pořadu dodělávky: poslední úpravy hráze, úpravy příjezdu, překladiště a tak v listopadu mohl přístav zahájit svoji činnost. V současné době se celý areál užívá jako zimní ochranný přístav a jako obchodní centrum. Disponuje 8 ha vodní plochy a přes 16 ha tvoří pozemní část. Jeho technologické, provozní a stavební vybavení je natolik rozmanité, že umožňuje manipulaci a skladování všech druhů zboží. Jsou tu velké sklady, speciální překladové rampy, lodní výtah, portálový jeřáb.. Technika je nová, ale jedno zůstalo z těch dob: Je to jediný přístav v Praze, který je uzlem tří druhů doprav: železniční, silniční, vodní. Do roku 1992 byl přístav majetkem státu. V květnu 1992 byl založením a.s. České přístavy dovršen jeho privatizační proces, který trval téměř 2 roky. Přístav je technickou památkou a vedle novostaveb se tu krčí i stará historická budova, v níž kdysi sídlil personál celé přístavní expozitury. Hodiny na její věži stále odměřují čas. V současné době rostou na pozemku bývalého Holešovického přístavu moderní obytné domy pod projektem Prague Marina.
Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně je jedním ze stálých expozičních prostor Moravského zemského muzea. Palác je zajímavý nejen svými sbírkami, ale zejména samotnou budovou.Barokní palác nechal vystavět v letech 1614-1618 olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. Původně byl za autora stavby považován italský architekt Giovanni Giacomo Tencalla. Dnes se tato domněnka považuje za málo pravděpodobnou. Ve své historii hostil palác několik osobností evropského významu. Pobývali v něm mj. „Zimní král“ Fridrich Falcký, císařovna Marie Terezie či ruský vojevůdce M.I. Kutozov. V 19.století byl palác adaptován na justiční účely a v letech 1927 – 1929 proběhle necitlivá rekonstrukce, kdy na budovu přibylo třetí patro. V té době Dietrichsteinský palác sloužil již pro muzejní účely. Původní barokní podoba byla paláci vrácena na konci 80. let 20.století a v roce 1991 byl palác zpřístupněn veřejnosti.Dnes je palác centrem činnosti MZM a nabízí několik stálých výstav zaměřených na ranné dějiny Moravy. Působí zde také Dětské muzeum, jež pořádá mnoho výstav a akcí pro mládež. Organizuje pravidelné sobotní dopolední programy pro děti, prázdninové akce, soutěže apod. Ve spolupráci s odbornými odděleními MZM přibližuje dětem hravou formou nejrůznější muzejní obory. Stálá expozice Zaniklý život na Moravě (paleontologická expozi-ce dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér) Svět nerostů (mineralogická expozice představující nerostné bohatství u nás i ve světě) Pravěk Moravy (archeologická expozice zachycující vývoj od nejstarší doby kamenné po stěhování národů) Morava ve středověku (historicko-archeologická expozice kladoucí důraz na život ve středověké vesnici) Velká Morava (archeologická expozice přibližující příchod Slovanů a vznik prvního státu) Dětské muzeum (interaktivní výstavy pro školy i veřejnost a komponované programy ke školní výuce i pro volný čas). Památník Prof. Karla Absolona - památník přibližuje život a dílo Karla Absolona (1877-1960), významného archeologa, geografa a speleologa, dlouholetého pracovníka Moravského zemského muzea a profesora Karlovy univerzity v Praze. Hlavní část památníku tvoří jeho rekonstruovaná pracovna.  Dietrichsteinský palác je stálou expozicí Moravského zemského Muzea