Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
Zřícenina kaple sv. Kříže - Starý Vestec
Kousek jihovýchodně za obcí Starý Vestec se nachází Břístevecká hůra (240 m.n.m.) a na ní zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže Kaple byla vystavěna v roce 1714 z příspěvků farníků. Kaple centrálního typu ve tvaru kříže (11,92 x 10,4 m) měla delší osu orientovanou sever-jih. V roce 1818 při pálení čarodějnic vyhořela a dále již nebyla obnovena. Ještě na počátku 20. Století zde byly patrny zbytky klenby a barokní výmalby. Po obojím již není památky a kaple postupem času podléhá zkáze. Přímo pod vrchem vede dálnice Praha – Hradec Králové, takže zde není příliš klidu na rozjímání. Ke kapli vede turisticky značená cesta ze Starého Vestce (BUS).
Celý článekZřícenina kaple sv. Siarda - Mnichov
Dnes již sporé zbytky kdysi malého kostelíka najdeme 1 km západně od obce Mnichov nedaleko Mariánských Lázní. Podle písemných pramenů byl postaven na místě původní osady jedním saským hrabětem přibližně v době založení kláštera v Teplé. Za hustiských válek byl pobořen, přesto se v jeho ruinách zachoval jakýsi starý obraz sv. Siarda. V roce 1615 proběhla renovace za finanční účasti tepelského opata Andrease Ebersbacha. V období třicetileté války byl opět pobořen a znovu zásluhou opata Raymunda I. Wilferta v roce 1664 obnoven. Definitivní zkázu přinesl rok 1782 kdy byl z nařízení císaře Josefa II. zrušen. Postupně byl rozebrán na stavební materiál, který byl použit při výstavbě školy v Mnichově a kostela v Rájově. Starý zvon z kostela byl věnován kostelu v Otročíně. Dnes je k vidění jen porušené obvodové zdivo v nepříliš velké výšce. Podle pověsti se nachází v blízkosti kaple hrob sv. Siarda. Nad ním stávala socha a rostla památná borovice. Siard je uložen v dřevěné rakvi, ta v rakvi želené a další v rakvi zlaté. Kdo by se k místu neuctivě přiblížil, bude postižen spravedlivým trestem! Jen pár kroků pod kaplí se nachází tzv. „Svatá studna“ označovaná dnes jako Siardův pramen. Objeven byl kolem roku 1654 a již od jeho objevení se v okolí tradovala jeho léčivá moc při hojení ran a léčbě různých neduhů. Největší slávu prožíval při velkých poutích v 17. století.
Celý článekZřícenina kaple sv. Víta - Pohledy
Zřícenina kaple sv. Víta - Pohledy, okres Svitavy.
Celý článekZřícenina Karlův hrádek
Hrádek spolu s městečkem založil ve 2. polovině 14. století Karel IV. Panovník, jenž dal novému hradu své jméno, se všemožně snažil o rozkvět zdejšího panství při řece Vltavě. Avšak namísto velkého města a slavného hradu zůstal Karlhaus bezvýznamným městečkem, odloučeným od okolního světa. Ani hrad se nestal střediskem panství, které bylo i nadále spravováno z Hluboké. Jeho zkázu a úpadek završila doba husitských válek. Z hradu zpustlého v průběhu 15. století, se zachovaly části zdiva budov při obvodu hradu a zbytky kaple a vjezdové brány. Dispozice hradu Dispozice byla dvojdílná. Za rozsáhlejší, valem opevněnou přední částí, u níž nelze vyloučit, že v ní mělo vzniknout městečko, se nachází vlastní hrad polygonálního, zhruba trojúhelného obrysu. Na všech stranách ho obíhal mohutný příkop, před nímž byl vyhozen val dosahující na vstupní straně úctyhodných rozměrů. Na čelní straně se též zřejmě ještě nacházel parkán. Obvod hradu byl tvořen souvislou zástavbou, jejíž součástí byla i rozměrná kaple s polygonálním závěrem v jednom z nároží hradu. Ve skladbě místností palácových křídel se setkáváme i s roubenými komorami. Všechny prostory s výjimkou tribunové kaple byly plochostropé. V hradním organismu nenalézáme žadné pozůstatky věže. Pokud se rozhodnete navštívit také nedalké město Hluboká nad Vltavou, za návštěvu stojí zámek nebo Zoo Ohrada. Ve městě se můžete také ubytovat.
Celý článekZřícenina kláštera Kartouzka - Dolany
Původně byl klášter mnišského řádu kartuziánů založen roku 1378 v Tržku u Olomouce. Roku 1388 byl přemístěn do Dolan. Do roku 1409 byl vystavěn klášter na srázném skalnatém ostrohu kousek za vsí. Roku 1425 byl však obležen a obsazen husity a stal se opěrným bodem proti katolické Olomouci. Ještě téhož roku ho za 6000 dukátů vykoupili olomoučtí měšťané a pro jistotu ho zbořili. Do dnešní doby se zachovaly základy zdí ambitů, křížové chodby, klášterního kostela Panny Marie, sakristie, mnišských domků, domku převora, zbytky opevnění aj. To vše bylko odkryto při archeologickém průzkumu v letech 1962-1975. Dnes tyto volně přístupné základy postupně zarůstají náletovými křovinami (2012).
Celý článekZřícenina kláštera Koruna Panny Marie - Krasíkov
Před rokem 1250 obdržel dnešní oblast Moravskotřebovska jako dar od krále Václava I., Boreš z Oseka. Ten zde nechal vybudovat nový klášter, jehož zakládací listina pochází z roku 1267 a přišli sem mniši řádu sv. Augustina. Záhy se stal kulturním i duchovním centrem zdejšího kraje, jeho výsady potvrdil i sám král Karel IV. a Václav IV. Za husitských bouří byl sice zpustošen, ale záhy obnoven. Jeho definitivní zánik přinesla luteránská reformace v roce 1550. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice. Zbytky jsou volně přístupné.
Celý článekZřícenina kláštera Kuklov
V roce 1405 získali darem zdejší osadu Kuklov Rožmberkové. V roce 1495 sem Petr a Oldřich z Rožmberka povolali paulány (příslušníky kongregace sv. Františka z Pauly). Měl zde vzniknout první paulánský klášterní areál v Čechách, ten však nebyl nikdy dokončen. Výstavba probíhala patrně až do roku 1514. Proč se nepodařilo celý projekt dokončit není dodnes známo, v roce 1555 řeholníci opustili toto místo nadobro. Zůstaly jen nevyužité holé zdi zamýšleného chrámu. Okolní domky kláštera byly postaveny z větší části z torz budov kláštera. Nejvíce se dochovalo obvodové zdivo pozdně gotického klášterního kostela, s lomenými oblouky vysokých oken, portály a opěrnými sloupy. Dochovaly se i zbytky obvodových zdí konventu. Ostatní bylo použito na stavbu okolních domků. V roce 1967 zde natáčel režisér František Vláčil svůj historický film „Údolí včel“. Drama o střetu náboženského fanatismu s touhou po svobodě a štěstí, dějově zasazené v hlubokém středověku. Vypráví se, že zdejší komplex pobořilo vojsko Jana Žižky z Trocnova. Mnoho mnichů se prý zachránilo v podzemním labyrintu, jehož část se táhne pod celou Šumavou až do Bavor. Někteří lidé tvrdili, že se ve zřícenině kláštera setkali s duchy mnichů, kteří ozbrojencům neunikli.
Celý článekZřícenina kláštera Světce
Již v 15. století zde byla postavena kaple Čtrnácti sv. pomocníků. V letech 1656-70 zde vznikl klášter Paulánů, jenž byl Josefínským výnosem v roce 1787 zrušen. V roce 1790 získali Světce v dražbě Windischgrätzové. V letech 1857-60 se kníže Alfréd I. snažil přeměnit areál kláštera ve výstavné rodinné sídlo. Budova konventu byla upravena k obývání, odsvěcený kostel, zakomponovaný do romantického zámku byl však po smrti knížete v nedokončeném stavu zakonzervován a je z něj i dnes zřícenina zůrstající vegetací (čevenec 2009). Kostel měl křížový půdorys s mohutnou kupolí nad křížením a dvě věže. V bývalém zámku je dnes učiliště a centrum odborné přípravy.
Celý článekZřícenina kostel sv. Archanděla Michaela - Zlovědice
Na východním okraji téměř vylidněné malé obce, na malém zalesněném návrší v blízkosti železniční tratě stojí zřícenina kostela sv. Archanděla Michaela. Původně gotický filiální kostelík byl kolem roku 1750 barokně přestavěn. Na svůj stav doplatil na poválečný odsun německého obyvatelstva. Po druhé světové válce byl tímto opuštěn a ponechán svému osudu. Kostel je jednolodní stavba s pětiboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží v průčelí se zkosenými nárožími. Loď i presbytář dnes již nemá střechu, obvodové zdivo je zachované v téměř původní výši, jedině hranolová věž je dodnes (září 2012) kryta jehlancovou střechou. V horním podlaží je vidět dřevěná konstrukce pro zavěšení zvonu, schodiště vedoucí nahoru je povětšinou již zřícené, zejména pak ve spodní části. Vstup do kostela je zabezpečen a přístup do interiéru tak není možný.
Celý článekZřícenina kostel sv. Jakuba - Jindřichovice p. Smrkem
Zřícenina kostela sv. Jakuba se nachází poblíž silnice v blízkosti obce Jindřichovice pod Smrkem. První zmínky o kostele jsou z roku 1340. V březnu roku 1431 byl kostel vypálen a pobořen husity. Zvony byly později použity při stavbě nové kaple. Materiál ze zbořeniště byl používán na stavbu silnice. V roce 1999 byl proveden archeologický průzkum a celková oprava torza kostela. V místech zříceniny kostela stávaly kdysi staré Jindřichovice. Vypráví se, že pod zříceninou je ukrytý chrámový poklad, který byl ukryt před husity. K tomu se váže i legenda podle níž se za měsíčních nocí ve zřícenině kostela zjevuje duch zabitého poustevníka, který zde kdysi žil a byl zabit zločinnými hledači pokladů. Často ho prý viděli sedět na kameni vypadlém z kostelní zdi.
Celý článekZřícenina kostela Nejsvětější Trojice - Verušičky
Zřícenina kostela Nejsvětější Trojice stojí na jihovýchodním okraji obce Verušičky. Kostel byl jako jednolodní s pravoúhlým presbytářem vystavěn roku 1742. Po odsunu německého obyvatelstva roku 1945 se dostal do vážného stavebního stavu. Sloužil dlouhou dobu víceméně k ustájení dobytka. Nejprve tak přišla devastace vybavení a posléze pak devastace po stavební stránce. Do dnešní doby se z kostela zachovala podstatná část obvodového zdiva, střecha a krov je už hodně poškozena a většina této části se zřítila. Kostel je uzavřený.
Celý článekZřícenina kostela sv. Anny - Pořejov
Ruiny kostela sv. Anny patřící bývalé vsi Pořejov se nacházejí na kopci nad bývalou obcí ve výšce 712 m.n.m. Na místě kostela stávala kaple o níž je zmínka z roku 1658. O dva roky později na popud majitelky Veroniky Kateřiny Alsterlové dochází k rozšíření na barokní kostelík. V roce 1673 je kostel dále rozšířen. V roce 1786 je sice odsvěcen, ale již na počátku 19. století je jeho funkce opět obnovena a slouží věřícím až do konce druhé světové války. S odchodem místního obyvatelstva, ale difinitivně ztrácí svoji funkci a začíná chátrat. Ani po pádu komunistického režimu za kterého měla svého času ve věžičce stanoviště pohraniční stráž, se neblýská na lepší časy a ruiny stále více chátrají, tak to alespoň dokládají fotografie pořízené s odstupem pouhých několika roků. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, do jehož zdi bylo v roce 1933 zasazeno 14 vzácných bronzových plastik křížové cesty, které si získaly uznání i na výstavě ve Vídni. Každá z desek měla rozměry 40 x 40 cm. Dnes už je zde nenajdeme, zůstaly po nich jen dva prázdné kamenné rámy. Cenná část mobiliáře kostela se nachází v Tachovském muzeu. Jde o sochy Krista a 12 apoštolů.
Celý článekZřícenina kostela sv. Anny na Hůrce
Přímo na vrchu Hůrka (498 m.n.m) při západním okraji města stojí obvodové zdi kdysi kostelíka sv. Anny vystavěného v letech 1712-1715 na místě vyhlídkové věže. Za vlády císaře Josefa II. byl kostelík zrušen a stavba ponechána svému osudu. V roce 1900 byly zbytky upraveny na rozhlednu a zřízena zde letní výletní restaurace. V současné době ani jedno nefunguje a objekt je veřejnosti nepřístupný.
Celý článekZřícenina kostela sv. Apoleny - Málkov
Zřícenina kostela sv. Apoleny se nacházejí kousek od obce Málkov při silnici vedoucí z Přimdy do Nové Vsi, zhruba 4 km jižně od Přimdy. Kostel je pozůstatkem bývalé osady Apolena (Svatá Apolena), ze které bylo v roce 1945 její převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Obec pak zanikla a do dnešní doby se z ní kromě tohoto kostela nedochovaly téměř žádné stopy. Raně barokní kostel byl postaven okolo roku 1670 na místě poutní kaple stojící poblíž léčivého pramene. Kostel byl ponechán svému osudu již na počátku 20. století tedy ještě dlouho před vysídlením obce a jeho stav tak nemá s tím nic společného. Již za druhé světové války byl v havarijním stavu. V současné době se zdá, že je snaha alespoň zachovat jeho zbytky. Kostel má z vnějšku obdélný půdorys, vnitřní prostor zaujímá pak půdorys kříže s centrálním prostorem s kupolovou klenbou. Na střední prostor navazoval po východní straně užší pravoúhlý presbytář s vydělenými nárožními čtvrcovými prostorami. Severní měla funkci sakristie, jižní pak jako komora. V patrech pak byly oratoře, šneková schodiště k nim vedoucí byla vestavěna do přilehlých pilířů. Na západní straně navazoval na ústřední prostor podobně o něco užší prostor před kůrem s postranními čtvercovými kaplovými prostorami s emporami v patře, otevírajícími se do lodi půlkruhově ukončenou arkádou. V západním konci kostela byla vstupní předsíň, nad ní v patře trojdílná kruchta, podkruchtí odděleno od lodi plnou zdí s portálem. Kdysi valbová střecha krytá šindelem, dnes již neexistuje. Zdivo je z místního lomového kamene, případně žuly ojediněle bylo použito cihel. Presbytář, loď, sakristie a oratoře byly pravděpodobně sklenuty valenou klenbou s lunetami, podkruchtí, kaple a empory klenbou křížovou. O vnitřním zařízení není nic známo. Přibližně 10 m od kostela západním směrem se nacházejí zbytky kaple Panny Marie Pomocné. Zděná stavba ze které se dodnes dochovaly jen zbytky obvodové zdi měla valbovou střechu krytou šindelem. Zdivo z kamene a žuly bylo kdysi omítnuté. Interiér tvořil obdélný prostor a malá předsíňka otevírající se do kaple obloukovou arkádou. V rozích hlavního prostoru byly trojboké pilířky s nikami s kamennými nádobami na dně, kam vyvěral léčivý pramen.
Celý článekZřícenina kostela sv. Barbory - Všekary
Kostel sv. Barbory, který je zachovanou zříceninou stojí osamoceně v blízkosti obce Všekary 10 km severovýchodně od Horškovského Týna. Kostel postavil v letech 1717-1724 majitel panství hrabě Adam Trautsmandorf. Tehdy zde již v 16. století stávala osada horníků jenž dolovaly olovo a cín. Osada po vytěžení zásob sice zmizela, ale z kostela se stalo poutní místo a to až do jeho zrušení císařem Josefem II. Místní lid však na to moc nebral ohled a kostel tak nějak fungoval dál. Až po roce 1945 se dostal na pokraj zájmu a na cestu zkázy. Bylo vykradeno jeho zařízení včetně nádherného akantového hlavního oltáře. Po roce 1968 se na něm podepsali i sovětští vojáci. Po revoluci v roce 1994 sice dostal novou střechu a byl uzavřen mříží, přesto však chátrá dál. Jednolodní stavba, křížového půdorysu má dvě boční kaple. Vnitřní prostor je zaklenut valenými klenbami s lunetovými výsečemi. Místy, zejména v presbytáři jsou ještě vidět sporé zbytky rokokových maleb.
Celý článekZřícenina kostela sv. Blažeje - Branišov
Na místě dnešního poutního kostela stávala již v roce 1320 kaple. Barokní kostel byl postaven za tepelského opata Raimunda III. v letech 1732-33. Na vysoké šindelové střeše byla posazena sanktusová věžička s cibulovitou stříškou. Hlavní oltář měl obraz sv. Blažeje, sklánějícího se nad uzdravovaným nemocným. V 18. a 19. století byl kostel významným poutním místem. Jeho život skončil po druhé světové válce a celý jeho smutný konec byl dokonán v roce 1957 ve čtvrtek na Boží Tělo kdy byl zasažen bleskem a vyhořel. Do dnešní doby se zachovala jen ruina obvodových zdí, které byly v roce 2007 převedeny do majetku občanského sdružení Cesta z města. Nedaleko dnes stojící ruiny kostela na místě Blažejského rybníka se nacházel středověký dvůr Janovec, který v roce 1320 odkoupil premonstrátský tepelský klášter za 210 marek těžkých pražských grošů od Abrahama ze Sychlice. Po husitských válkách dvůr zchátral a opat Zikmund v roce 1476 nechal na jeho místě založit dnešní rybník, nazývaný dlouhou dobu Janovec, teprve od roku 1878 Kapellenteich.
Celý článekZřícenina kostela sv. Havla - Bílý kostelec
Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století. Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny. Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.
Celý článekZřícenina kostela sv. Jakuba - Lahovice
Zřícenina kostela sv. Jakuba - Lahovice, text v přípravě
Celý článekZřícenina kostela sv. Jana - Kočov
Zříceniny kostela sv. Jana Křtitele se nacházejí nedaleko obce Kočov, přibližně 7,5 km východním směrem od Tachova. Pravděpodobně již v 11. století zde stával kostel. V letech 1728-32 zde na jeho místě vyrostla barokní svatyně sv. Jana Křtitele, kterou nechali postavit Sinzendorfové. V 18. století v rámci reforem Josefa II. byl kostel zrušen a během několika desítek let se proměnil v ruinu. Jednolodní stavba s presbytářem zevně trojboce, uvnitř půlkruhově uzavřeným, měla po stranách čtvercové sakristie a v patře oratoře. Střed lodi byl patrně zkřížený a měl nejspíš kupoli. Presbytář je sklenut valeně s lunetami, závěr pak konchou s lunetami. Místy lze ještě najít zbytky maleb, jimiž kostel vyzdobil Václav Samuel Teodor Schmidt z Plané.
Celý článekZřícenina kostela sv. Linharta - Karlovy Vary
Nejstarší památka Karlových Varů stojí zhruba 3 km od centra města v oblíbeném výletním parku. Dříve románský kostel sv. Linharta byl postaven v roce 1246. V té době byl darován Václavem I. řádů Křížovníků s červenou hvězdou. Kolem něj pak později vznikla středověká ves Obora, jenž neměla dlouhého trvání, kolem roku 1350 byly založeny Karlovy Vary a lidé přesídlili do pohodlnějšího města. Poslední zmínka je ze 16. století. Do dnešní doby se z této vsi dochovaly jen nepatrné zbytky v terénu a hlavně základy kostela sv. Linharta. V letech 1989-1992 provedlo karlovarské muzeum archeologický průzkum, který odkryl do té doby zarostlé zbytky kostela. K nejzajímavějším nálezům patřily kostrové pohřby v kostele, základy oltářů, zbytky podlah s původní dlažbou, desítky mincí a další předměty. V letech 1998-1999 byly zbytky kostela zakonzervovány a okolí pěkně upraveno. Nedaleko základů kostela se nachází restaurace s kavárnou Linhart, kterou měl v oblibě i československý prezident T.G.Masaryk. Nedaleko zříceniny kostela stojí kaplička zasvěcená také sv. Linhartovi. Podle historických pramenů z kláštera Teplá sem přišel poustevník Linhart až ze vzdálené Itálie, coby kajícný hříšník, který svou sobeckostí zavinil smrt nevinné dívky. Až do konce svého života žil zde a léčil termální vodou a bylinami nemocné lidi i zvířata.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
