Tip na výlet

Unikátní pilířová vodní nádrž jediná svého druhu v ČR byla vybudována na Flájském potoce zhruba 9 km severozápadním směrem od obce Osek.Výstavba VD probíhala v letech 1951-1963, při výstavbě byla zaplavena obec Fláje. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku a ochrana před povodněmi na Flájském potoce. Dalším účelem je využití vody pro energetickou činnost špičkové vodní elektrárny Meziboří a malé vodní elektrárny nacházející se u VD.Hráz vodní nádrže je betonová, tížná, vylehčená, pilířová typu Noetzli. Skládá se z celkem 34 pilířů z toho 19 je dutých. Délka hráze v koruně je 459 m, šířka 6 m a maximální výška hráze nad terénem 49,46 m. Celková zatopená plocha činí 153 ha s celkovým objemem 23,100 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky 57 m. K dopravě materiálu na stavbu byla využita i Moldavská horská dráha.Voda Flájské nádrže je převáděna na východní stranu Krušných hor tlakovou štolou. Štola je ražená, vodotěsná o průměru 2,19 m a délce 5.285 m. Ve štole je vedeno ocelové potrubí které slouží pro přivádění vody do Pekelského potoka ke zlepšování jeho průtoku a k přivádění vody do úpravny Šumná.Z komory klapek vodní nádrže vede tlakové potrubí do elektrány Meziboří, kde se nacházejí dvě Francisovy turbíny poskytující výkon 2 x 4 MW. Kromě toho se u VD nachází malá vodní elektrárna s turbínou META o výkonu 16 kW.

Rotunda sv. Kříže pochází z konce 11. století a patří tak mezi nejstarší dochované pražské stavby. Byla vybudována na tehdejší důležité obchodní cestě vedoucí z Vyšehradu k přechodům přes Vltavu. Na jejích zdech jsou dochované zbytky gotických maleb. V polovině 19. století měla být stavba pro svůj dezolátní stav odstraněna. Nestalo se tak díky spolku Umělecká beseda. Díky její iniciativě byla v letech 1853–1865 zrekonstruována. Interní výzdobu rotundy provedli P. Maixner, J. Popelka a S. Pinkas. Litinovou mříž okolo rotundy navrhl J. Mánes.Rotunda sv. Kříže se řadí k nejstarším pražským sakrálním stavbám. Tato rotunda byla postavena pravděpodobně po velké pražské povodni v roce 1118, snad jako panský kostel při nějakém dvorci. Na místě rotundy našli archeologové značné množství románských dlaždic vesměs ze třetí čtvrtiny 12. století. V šedesátých letech 19. století měla být zbořena, podařilo se ji ale zachránit a výrazně ji restauroval arch. Ignác Ulmann, který ji odstranil některé barokní doplňky. Rotunda má nízkou podkovitovou klenutou apsidu a vyšší kruhovitou klenutou válcovou loď. Při její stavbě bylo použito, stejně jako u jiných pražských staveb, opukových kvádříků. Na sklonku 20. století byly odhaleny a obnoveny fragmenty maleb ze 14. století na stěnách uvnitř, přemalované v 60. letech 19. století. Prostranství kolem rotundy chrání ozdobná litinová mříž z roku 1865, provedená ve furstenberských slévárnách podle návrhu malíře Josefa Mánesa. 

Pastýřská stěna, strmá pískovcová skála vypínající se do výšky 160 m nad hladinu Labe, je jednou z dominant Děčína. Už jen pohled na samotnou stěnu ve Vás vzbudí úžas a co teprve, když navštívíte stejnojmennou restauraci na jejím vrcholu, jejíž součástí je vyhlídková věž. Dominanta Děčína Ale začněme od začátku. Samotná skála sloužila jako zdroj stavebního materiálu. Pískovec z ní byl v průběhu 19. století použit na stavbu železnice Praha-Drážďany a také při stavbě řetězového mostu přes Labe. Na místě dnešní kamenné restaurace stálo již od roku 1892 dřevěné pohostinství. Rozmach turistického ruchu si ovšem vynutil velmi záhy stavbu nového objektu. Financovalo ji tehdy ještě samostatné město Podmokly. Projekt byl svěřen stavitelům z Děčína, Putzovi a Weberovi, kteří navrhli objekt s restaurací, ubytováním a s válcovou věží s vyhlídkovým ochozem. Romantická stavba napodobující středověký hrad byla slavnostně otevřena v roce 1905. Celková výše nákladů se vyšplhala na 23 000 korun. Návštěvníkům slouží dodnes a majitelem je stále město Děčín. Objekt prošel v devadesátých letech rekonstrukcí a bílé zdivo tak kontrastuje s tmavou barvou pískovce. Bohužel výstup na věž není možný, návštěvníci se musí spokojit s výhledem z terasy. Pohled z ní je ovšem také velmi pěkný. Zahrnuje město Děčín, s dominantou protějšího břehu, Děčínským zámkem a také okolí v údolí Labe. Kousek od rozhledny je možné navštívit ZOO Děčín. Důvodem proč není možné vystoupit až na vyhlídkový ochoz je přetvoření pokoje pod věží na soukromý byt. Pokud si ovšem návštěvu předem dohodnete, je možné v doprovodu číšníka na věž projít.   Výhled sever: údolí Labe a Děčín východ: Děčín, Sokolí vrch, Malý a Velký chlum jih: údolí Labe západ: částečně omezen stromy, lze zahlédnout Dečínský sněžník Popis cesty Autem - lze dojet až k rozhledně. Od Tyršova mostu asi 200 metrů na křižovatku s ulicí Teplická. Tady odbočte doleva po Teplické, až po 100 metrech uvidíte na jednom z domů obrovský poutač na restauraci Pastýřská stěna a ZOO Děčín. Podle něj se vydáte doprava a po kilometru stoupání dorazíte až k rozhledně.  Vlakem - vystupte na zastávce Děčín - hlavní nádraží. Po červené turistické značce 1,5 km na vrchol.     

Prčický židovský hřbitov se nachází asi 1,2 km severně od Prčice. Vede k němu zarostlá úvozová cesta začínající u zemědělského závodu na okraji u silnice vedoucí na Heřmaničky. Hřbitov byl založen v letech 1865-1867 a využíván byl zřejmě až do počátku 40. let 20. století. Na ploše 1.575 m2 se dochovalo zhruba 50 náhrobků od doby založení hřbitova. V letech 2000-2002 byla rekonstruována márnice u vstupu na hřbitov. Ten byl v době naší návštěvy (2010) povětšinou zarostlý a volně přístupný.