Archiv reportáží

Brána stojící na konci Palackého ulice vznikla stejně jako brána Pražská současně se vznikem městského opevnění ve 14. století. Avšak na rozdíl od Pražské brány si neuchovala svůj původní vzhled. V polovině 18. století vyhořela a místo gotické střechy dostala novou barokní. Také je na rozdíl od své sestry více ozdobená. Na svém průčelí je ozdobena mytologickým výjevem s bohem Kronem a sudičkou předoucí niť života od malíře V. Preise z konce 19. století. Zhruba ze stejného období pochází i hodiny jež nahradily původní orloj z roku 1508. Nad průjezdním portálem je umístěna nejstarší dochovaná podoba městského znaku. Věž obýval hlásný a jinak byla obývána až do roku 1972. Dnes se zde nachází expozice věnovaná bráně a vůbec celé městské fortifikaci. Z horního ochozu je pak rozhled na historické centrum.

Bývalý klášter augustiniánů poustevníků se nachází na okraji historického centra města. V současné době je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, přístupným celoročně v otevíracích hodinách. Iniciátorem založení kláštera se stal Maxmilián František hr. Morzin. Roku 1705 byl položen základní kámen ke stavbě konventu, který vznikl dle plánů Adama Auera. O osm let později se konala slavnost položení základního kamene ke stavbě kostela sv. Augustina. První řeholníci přišli do Vrchlabí až roku 1714, a to 4 kněží a jeden bratr laik. Místní komunita přečkala rušení klášterů za vlády Josefa II. a působila zde až do roku 1950, kdy byla její činnost ukončena komunistickým režimem. Od té doby je budova konventu využívána Krkonošským muzeem, které zde mělo pronajaté prostory již v roce 1941. Klášterní komplex tvoří jednolodní kostel sv. Augustina s nástropními freskami od Gottfrieda a Ignáce Tauchmannových a rodinnou hrobkou hrabat Morzinů. Na východní straně kostela se napojuje čtyřkřídlá jednopatrová budova konventu, jehož interiér byl v druhé polovině 20. století upraven pro potřeby muzea. A. Š.

Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele se nachází na Kostelním náměstí v jihozápadní části historického centra Šumperku. Mimo bohoslužby je turistům zpřístupněn v rámci prohlídek „Procházka z 13. do 21. století". Jádro nynějšího jednolodního kostela bylo vystavěno v gotickém slohu během 1. pol. 14. stol. Tvořilo jej kněžiště s šestibokým závěrem a plochostropou lodí. Ve 3. čtvrtině 14. stol. byla na severní straně kněžiště přistavěna věž s křížovou klenbou v podvěží. Koncem 15. stol. byl upraven i samotný kostel. Stavba bohužel dvakrát vyhořela (1513, 1669) a následně byla do roku 1688 radikálně přestavěna. Na počátku 19. stol. přibyla také nová sakristie. V interiéru nalezneme hlavní oltář z roku 1680 (s několika pozdějšími úpravami) a na klenbě presbytáře fresku z roku 1755 od Ignáce Oderlického z Uničova. Ostatní výzdoba pochází především z 19. století.

Letiště Ruzyně je nejvýznamnějším a nejfrekventovanějším českým letištěm. První část letiště, dnes zvaná jako Staré letiště, bylo vybudováno v letech 1932 – 1936. Na projektu se podíleli A.Beneš, K.Roškota a V.Verhart. Rozvoj letecké dopravy po 2.světové válce si vynutil rozšíření kapacity. Proto bylo v letech 1964 – 1968 vybudováno v západní části vybudováno letiště nové. K dalším kvalitativním změnám v rozvoji letiště došlo po roce 1989, kdy se mnohonásobně navýšil mezinárodní provoz. Bylo zkvalitněno zázemí letiště a plánuje se jeho další rozšíření.