Maxmiliánův vodovod byl zřízen biskupem Maxmiliánem Josefem Sommerau – Beckhem, aby do města přivedl vodu z prameniště na svahu vrchu Barbořina. Klasicistní budova s kašnou byla postavena v roce 1838. Vodovod byl často poruchový díky železité vodě. V roce 1901 byla postavena jímací studna naproti Maxmiliánově dvoru stojící na severním okraji města. Posléze pak byly vybudovány další vrtané studně. Ve 30. letech 20. století stále vodovod využíval studně v zámecké zahradě, pomocí elektromotorů byla voda čerpána do vodojemu na vrchu Barbořina a odtud gravitačním vodovodem do města. V té době zásobol vodou na 1.800 domů. Vodovod byl ve městě vybudován již v letech 1665-1667 biskupem Karlem II. z Lichtenštejna. Zásobován byl vodou z Moravy.

Děvín je rozsáhlá zřícenina hradu, ležící na stejnojmenném kopci, nedaleko obce Hamr na Jezeře v Libereckém kraji. Historie hradu V minulosti pevný hrad byl založen kolem roku 1250. Oblast tehdy patřila rodu Markvarticů a pravděpodobně oni Děvín založili. Písemné prameny však dokazují, že již za vlády Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) byl hrad královským majetkem. Konečná podoba hradu byla dovršena ve 14. století. V té době vlastnil Děvín významný rod Vartenberků. Vartenberkové měli v držení velkou část zdejšího kraje. Vlastnili Ralsko, Stráž, Zákupy, Mimoň nebo Tolštejn a Děvín se stal jedním ze správních center a také sídelním hradem. Děvín osvědčil pevnost svých hradeb zejména během husitských válek a následného boje o moc. Tehdejší držitel panství Petr z Vartenberka byl stoupencem císaře Zikmunda a toto spojenectví znamenalo permanentní nebezpečí pro jeho državy. Od počátku 16. století se vartemberské državy v oblasti začaly drobit a přecházet do cizích rukou. Roku 1516 tento osud potkal i Děvín a hrad byl prodán Biberštejnům. Za jejich vlády začal jeho význam klesat a přestal být sídelním hradem. Z dochovaných zbytků zdiva na kterých jsou pozůstatky sgrafita na omítce, nasvědčují tomu, že za Biberštejnů došlo k renesančním úpravám. Když se Biberštejnové dostali do finančních potíží, odprodali roku 1604 Děvín Janu Mylnerovi z Mylhauz, který vlastnil Minoň. Protože se zúčastnil stavovského povstání, tak mu bylo jeho panství zkonfiskováno. Po krátké epizodě, kdy se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, získal Děvín Jan Putz z Adlerthurnu, který přenesl centrum a správu panství na Mimoň. Opuštěný a během třicetileté války zřejmě pobořený Děvín začal pustnout. Podoba hradu Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce. Hradní areál neměl příkopy, dostatečnou ochranu mu poskytovaly strmé srázy. Dolní předhradí bylo dřevěné. Podél zdi vlastního hradu od něj vedla cesta k druhé bráně do horního předhradí, které bylo již kamenné. Třetí branou se procházelo do horního hradu, který chránily bašty. Dnes je dříve mohutný a nedobytný hrad porostlý stromy a dochovaly se velké zbytky zdiva, sklepa a hradní studna. V podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Ralsko. Vydat se můžete i na přírodní památku Vranovské skály nebo technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Vopád se nachází na Sloupském potoce V Jizerských horách při červené turistické značce vedoucí z Hejnice na Holubník. Vodopád padá ze skalní stěny vysoké zhruba 30 metrů. Není celistvý a rozložený zhruba do tří stupňů (2, 5 a 3 metry).

Ve městě Vrchlabí, nedaleko náměstí, stojí krásný renesanční zámek obklopen zámeckým parkem s umělými jezírky, který patří k nejranějším světským stavbám renesančního stavitelství v Čechách.   Historie zámku                                Ve Vrchlabí se již roku 1525 zmiňuje tvrz, která stála opodál dnešnímu zámku, pravděpodobně v místech současného zámeckého rybníčka. Roku 1533 získal Vrchlabské panství Kryštof z Gensdorfu, který záhy zahájil práce na stavbě nového sídla. Stavba zámku byla dokončena v roce 1546. Nový zámek tvořila vysoká obdélníková budova s velkou vstupní síní. Po jeho dokončení sloužila stará tvrz jen k hospodářským účelům. V roce 1575 zámek vyhořel a po požáru byl jen provizorně opraven. Dnešní podobu získal až za Viléma Miřkovského ze Stropčic, který zámek pozdně renesančně upravil v letech 1605 – 1614. Tehdy byly přistavěny nárožní věže a celá stavba byla rozšířena. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Miřkovským panství zkonfiskováno a přičleněno k Valdštejnovu frýdlantském vévodství. Po Valdštejnově smrti získal Vrchlabí Rudolf Morzin. Za Pavla Morzina v roce 1684 proběhla úprava zámku, kdy došlo ke zřízení domácí kaple. Po vymření rodu v roce 1791 přešlo vrchlabské sídlo do držení Černínů. V roce 1820 zahájili přestavbu zámku a upraveno bylo i jeho okolí zbavením všech opevňovacích prvků. Další přestavba proběhla na přelomu 19. a 20. století podle projektu Josefa Schulze. Navrhl podobu nově přistavěného vstupního portiku s balkónem a byly zvýšeny také věže. V průběhu první světové války Černínové zámek prodali, od té doby sloužil administrativním účelům a po roce 1945 se stal majetkem československého státu. V současné době jsou na zámku umístněny kanceláře Městského úřadu, sídlí zde také Správa Krkonošského národního parku a objekt není pro veřejnost běžně přístupný. V jeho prostorách se však konají svatební obřady a koncerty.   Dispozice zámku              Zámek ve Vrchlabí je dvoupatrový objekt, který má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru se nachází zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami. Parkem vede vyznačená stezka. Tipy na výlet Kromě zámku zde najdete i Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historické domky s expozicemi nebo radnici. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý. Ubytovat se můžete přímo ve Vrchlabí.