Archiv pořadů

Křemenný val až 15 m vysoký, který se rozpadal na menší křemencové skály vysoké 3 až 15 metrů. Dnešní přírodní památka Goethova skalka ochraňuje žílu šedého a bílého křemene. Blízký vrch, který také nese básníkovo jméno byl jeho oblíbeným výletním místem.

Monumentální poutní kostel Panny Marie Dubské stojí na okraji obce Dub nad Moravou. Chrám byl vystavěn v letech 1734-1756 místními řemeslníky za pomocí poutníků a farníků. Materiál byl použit z okolí. Vysvěcen byl až v říjnu 1761 olomouckým biskupem Maxmiliánem z Hamiltonu. Roku 1782 postihl kostel požár od úderu blesku, tehdy shořely obě věže. Kostel byl záhy opraven, jen věže byly zmenšeny oproti původním. Za vlády císaře Josefa II. byly roku 1784 zrušeny poutě mezi nima i ta zdejší. Další pohroma postihla kostel 11.5.1853, tehdy se zřítila klenba od presbytáře až k oltáři sv. Anděla Strážce. Oprava kostela trvala sedm let a stála na 8 tisíc zlatých. Kostel patří mezi ty nejvyšší, výška lodě ke klenbě činí 30 m a dlouhá je 55 m. Věže byť nižší než ty původní mají i tak výšku 68,5 m. V interiéru se nachází hlavní oltář se sloupovým pozadím (K. Frič z Tovačova) s milostným obrazem Panny Marie, který sem byl umístěn v roce 1764 (původně visel v letech 1720-1727 na lípě u Nenakonic). Kromě toho je tu dalších osm oltářů: sv. Kříže, sv. Valentýna, sv. Vendelína, Panny Marie Růžencové, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anděla Strážce, sv. Jana Křtitele. Za hlavním oltářem je obraz Očišťovaní Panny Marie v chráme (1747) nad oltářem sv. Kříže pak obraz Ukřižování (1761). Kostelní varhany pocházejí z roku 1764. Chrám je přístupný v době bohoslužeb a poutí.

Jižně od Podbořan vyniká na vysokém návrší raně barokní kruhová kaple, postavená u zřícenin hradu Petrohradu. Historie hradu a jeho podoba Gotický hrad založil nejspíše Petr z Janovic někdy kolem roku 1360. Hrad se skládal z vysunuté válcové věže, malého věžovitého paláce a velkého stavení na protilehlé straně s kdysi výstavnými sály (zeleným a královským). Jenec z Janovic přistavěl roku 1404 při hradbě nový palác s kaplí. Jeho vnuk Jenec III. z Janovic prodal Petrohrad roku 1483 Burianovi z Gutštejna. Páni z Gutštejna zde sídlili do pol. 16. století, kdy se dostal Petrohrad jako věno Zikuny z Gutštejna sňatkem Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat. Ten vystavěl ve vsi pod hradem renesanční zámek, později přestavěný a rozšířený v barokním slohu Černíny z Chudenic. Výstavba zámku byla urychlena náhlým zpustnutím hradu kolem roku 1559, jehož příčinou byl pravděpodobně požár. Libštejnským z Kolovrat bylo panství zabráno v podbělohorských konsfikacích. Noví majitelé, Černínové z Chudenic, vystavěli v pol. 17. století na základech okrouhlé hradní věže kapli Všech svatých. Do roku 1846 se na hradišti dochovaly poměrně vysoké zdi hradních budov. Pověst o velikém pokladu, ukrytém v hradním sklepení vyvolala v pol. 19. stol. snahu vrchnosti i dalších soukromých hledačů pokladů najít poklad slepé královny. Při provádění vykopávek byla většina hradních zdí podkopána a stržena, takže se dodnes z hradu dochovaly malé části zdiva paláce s vnějším schodištěm a zbytky válcové věže v základech barokní kaple. Tipy na výlet U obce Petrohrad najdete také skromné zříceniny hradu Šprymberk. U nedaleké Jesenice se můžete rozhlédnout po kraji z rozhledny Tobiášův vrch, navštívit zatopený žulový lom, tzv. Rusalčino jezírko nebo si prohlédnout Vlastivědné muzeum. U obce Krty zase najdete viklan. Ubytování naleznete v Žatci.

Dřevěná rozhledna vysoká 14 m s vyhlídkovou krytou plošinou ve výšce 11 m se nachází západně od centra Jarcové a jižně od Valašského Meziříčí. Pro veřejnost byla zpřístupněna na jaře 2009. Postavili ji místní a náklady se pohybují okolo čtvrt milionu korun. Poskytuje výhled na Valašské Meziříčí, Beskydy a Jeseníky (tedy hlavně severním směrem). Přístup na rozhlednu je volný.