Zbytky skalního hradu Pustý zámek u Zakšína se nacházejí 4 km jihozápadně od obce Dubá. Vznik hradu je datován před rok 1319. O hradu není mnoho písemných zpráv. Na počátku 15. století byl jeho majitelem Václav Berka z Dubé. Ještě v roce 1456 se zmiňuje v listině Aleše Berky z Dubé. Hrad se skládal ze tří částí, první nejmladší nebyla nikdy dokončena. Od druhé části ji odděluje vytesaný příkop. Ve druhé části se dochovala do skály vysekaná cisterna a pravděpodobně dřevěná věž. Vedle cisterny pak vedl přes přírodní spáru most do třetí části hradu. Na most navazovalo schodiště, které vedlo na plošinu zadního hradu. Hlaní stavbou zde byl rozměrný dřevěný lichoběžníkový objekt. Z něj se do dnešní doby dochovalo podvalí osvětlované okénkem a přístupné lomenou chodbou z východní strany. Většina staveb byla dřevěná a tak se do dnešní doby dochovaly jen zářezy, tesané schody, podvalí staveb a již zmíněná vysekaná cisterna. Areál bývalého skalního hradu je volně přístupný.

Krásenský vrch (777 m) stojí uprostřed Slavkovského lesa, pár kilometrů od obce Krásno. Rozhledna jež na něm stojí patří k nejpozoruhodnějším rozhlednám na našem území. Její unikátní tvar ve tvaru spirály, po jejímž vnějšku vede točité schodiště zaujme již zdálky. Pro lepší výhled po romantickém okolí Slavkovského lesa byla postavena v letech 1933 -34. Jelikož v té době vrcholila i v Československu velká hospodářská krize spojená s velkou nezaměstnaností, podíleli se na stavbě bizarní rozhledny hlavně lidé bez práce. Obec jim tak chtěla pomoci v jejich nelehké situaci. Obec dala také k dispozici bezplatně pozemek a stavební materiál, takže již nic nebránilo tomu, aby v roce 1934 byla rozhledna otevřena. Návštěvníkům také sloužila nedaleká chata s restaurací, ta však dnes již neexistuje. Během války rozhledna nesla jméno Adolfa Hitlera, proto se jí také někdy říká Hitlerka. Po válce začala chátrat a generální rekonstrukce se dočkala až v roce 1997. Tehdy se do obvodové zdi plošiny vrátily keramické tabulky panaromatu výhledu do kraje. Rozhledna, která svým tvarem připomíná Babylonskou věž, je 25 metrů vysoká a díky svému atypickému tvaru je u základny široká 11 metrů, zatímco na vrcholu jen 2,5 metru. Je volně přístupná.

Zmínky o osadě Kolovraty sahají až do roku 1265, do období vlády Přemysla Otakara II. Jejich součástí byla i sousední obec Lipany. Kolovraty byly připojeny k území Prahy v roce 1974. Název obce byl odvozen od jména svého zakladatele hraběte Kolovrata.

Hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města mezi ulicemi Nádražní a Rybniční. Byl založen bratrstvem Chewra-Kadischa v 16. století. V roce 1886 proběhla modernizace hřbitova a roku 1902 přistavěna nová obřadní síň. Za druhé světové války hřbitov poničili nacisté a utrpěl také při bombardování města v roce 1945. V současné době se na ploše zhruba 5832 m2 nachází okolo 600 náhrobků. Především barokního a klasicistního typu, jinak i novodobé. Hřbitov ohrazuje zeď v dobrém stavu a je uzamčen.