Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
Zřícenina hradu Pirkenštejn
Historie hradu Hrad založil v první polovině 14. století patrně Jindřich z Lipé. V polovině 60. let přešel z rukou pánů z Lipé na pány z Pirkenštejna. Roku 1447 hrad vyhořel a o 16 let později roku 1463 ho vyženil Viktorin z Poděbrad. Ten ho spolu s Ratajemi prodal v roce 1487 pánům ze Švamberka. Následně se zde majitelé střídali. Za majitelů Malešických z Černožic byl horní ratajský hrad přestavěn na zámek a Pirkenštejn přestal být obýván. Při selském povstání roku 1627 byl těžce poškozen. V letech 1713-1724 upravil Oktavián Kinský pustý hrad na faru se zvonicí. Dispozice hradu Čelo hradu tvoří za šíjovým příkopem rovná hrada s kulisovou branou před volně stojícím bergriftem. Původní palác hradu se zaoblenými nárožími stojí v zádní části dispozice a byl přestavěn na faru. Uchoval si však své členění do tří místností v každé úrovni. Při bočních stranách stávala provizorní zástavba. Na opyši pod palácem probíhá další parkánová hradba se střílnami. Přímo vstup do hradu není běžně možný, okolí je však volně přístupné. V nedalekém okolí můžete navštívit také hrad Český Šternberk. Ubytování naleznete například v Ratajích nad Sázavou nebo v Českém Šternberku.
Celý článekZřícenina hradu Poděhusy
Dnes již zaniklý hrad Poděhusy stával nad Netolickým potokem nedaleko vsi Podeřiště a přibližně 2,5 km severovýchodně od města Netolice. Nedaleko nepatrných pozůstatků hradu vede místní naučná stezka a cyklistická značka. Historie hradu Se jménem Poděhusy se v pramenech setkáváme často a to z toho důvodu, že se tak nazývalo více lokalit. K těmto Poděhusám (vsi a snad už i hradu) se váže zmínka z roku 1262. V ní jsou zmíněny Poděhusy jako majetek Hedviky ze Šaumburka, vdovy po Vokovi z Rožmberka, který přechází na jejího syna Jindřicha. Z roku 1380 pochází již konkrétní zmínka o hradu, kdy jej jako zástavu držel Vilém z Újezda. Již v roce 1387 byl hrad zpět v rukou Rožmberků a Vilém zde nadále působil jako purkrabí. Zánik hradu patrně zapříčinilo vojsko pod vedením Jana Žižky z Trocnova v roce 1421. K roku 1481 je hrad nazýván pustým. Podoba hradu Hrad Poděhusy byl nevelké rozlohy a lichoběžného půdorysu. Na třech stranách byl chráněn příkopy, jejichž existence je dnes jediným viditelným důkazem, že zde hrad stával. Ze zděných konstrukcí se již nic nedochovalo, a proto je těžké bez archeologického průzkumu říci, jak hrad v době své existence vypadal. Hradní areál je volně přístupný. Odsud se můžete vydat na výlet do Arecheoparku Netolice, na zámek Kratochvíle nebo kostel Lomec. Ubytovat se můžete v nedalekých Netolicích. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Potštejn
Hrad Potštejn stojí ve stejnojmenné obci. Ta získala své jméno právě díky hradu, který se jmenoval podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců - Půtův kámen - Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Historie hradu Historie hradu Potštejn je doložena již ve 13. stol., kdy si jej nechal postavit Půta z Potštejna kolem roku 1287. Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl loupeživý rytíř Mikuláš. Král Karel IV. obléhal hrad, nechal jej nakonec rozbořit a Mikuláš zahynul pod troskami podkopané věže. Vzhledem k nesmírnému strategickému významu Potštejna v systému tehdejší zemské obrany nechal Karel IV. hrad obnovit. V dalších letech se Potštejn připomíná jako královské zboží v držení různých zástavních pánů. Roku 1398 postoupil hrad Václav IV. moravskému markraběti Prokopovi. Později byl hrad v držení královny Žofie, manželky Václava IV., po její smrti připadl králi Zikmundovi. Majitelem Potštejna byla také Jiří z Poděbrad. Později se na doporučení krále Vladislava II. stal majitelem Vilém z Pernštejna. Hrad za pánů z Perštejna Za pánů z Pernštejna plnil hrad nejen funkci obranného a správního střediska, ale stal se zejména reprezentačním sídlem renesančních velmožů. Pernštejnové velmi vylepšili opevnění hradu stavbou několika hradebních okruhů. Dnes je v těchto místech vstup do barokní kaple sv. Schodů a poslední kaplička křížové cesty. Součástí tohoto okruhu je dnes i 4. brána, dodnes nejlépe zachovaný objekt. Posledním majitelem, který zde sídlil, byl Adam Šťastný. Hrad pak nevyhovoval ani jako pevnost, natož jako obytné sídlo. V roce 1746 koupil Potštejn Jan Ludvík Harbuval de Chamaré, který v městečku pod hradem zřídil plátenickou manufakturu s bělidly, která dodávala výrobky až do zámoří. Jeho syn Jan Antonín proslul tím, že v areálu tehdy již opuštěného a pobořeného hradu začal v roce 1762 hledat poklad. Ale žádný poklad nenašel a jeho výkopové práce jen uspíšily zkázu hradu. Dnes vlastní zříceninu obec Potštejn. Dispozice hradu Potštejn má půdorys podkovy, skládající se z vnitřních obytných budov, vlastního hradu a tří podkovovitých hradeb. Dochovaly se mohutné zříceniny paláce, hospodářských budov, věží, hradeb i bran. Návštěvníci si mohou prohlédnout historickou expozici v nejlépe zachované čtvrté vstupní bráně. V kapli je možné uspořádat církevní svatební obřad. Pátrání po hradním pokladu popsal Alois Jirásek ve svém románu Poklad a byl o tom natočen i film. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku jistě stojí za prohlídku Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně.
Celý článekZřícenina hradu Pravda
Zříceniny hradu Pravda se nachází na široké opukové ostrožně nad soutěskou tvořící severní vyústění přechodu masivu Džbánu u Domoušic. Krátká historie hradu V písemných pramenech se hread připomíná k roku 1523. Archeologické nálezy pak jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. Jeho vznik je možno spojovat s pány z Kolovrat. Ani jeho původní jméno není známo. Hrad neměl příliš dlouhého trvání, již v průběhu 16. století přestal vyhovovat. K roku 1593 se uvádí jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu z poloviny 15. století je dvojdílná. V čele předhradí se nachází mohutný val. Hradní jádro ve tvaru přibližně trojuhelníka obíhá mohutný okružní příkop a téměř po celém obvodu ještě parkán, přístupný brankou v čelní hradbě. Jedinou věžovitou stavbou byla vstupní brána, která zároveň i nepatrně vystupuje z obrysu hradu. Vlastní obytné stavby jsou přistavěny k obvodové hradbě. V západním nároží to byl patrně plochostropý, trojprostorový palác a na jihovýchodní straně ještě jedna výstavná budova. Z ostatních staveb zbyly pouze jen terénní náznaky. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet V okolí najdete augustiniánský klášter Dolní Ročov, zříceninu hradu Džbán, barokní zámek Tuchořice nebo barokní zámek Líčkov. Podívat se můžete také na přírodní památky jako jsou Kounovské kamenné řady, travertinová kupa v Tuchořicích nebo Čertův kámen. Ubytovat se můžete v Žatci.
Celý článekZřícenina hradu Příběnice
Zříceniny hradu Příběnice se nachází na ostrožně nad levým břehem Lužnice nedaleko Tábora. Historie hradu Hrad se v písemných pramenech poprvé připomíná k roku 1243. Založili ho Vítkovci jako mocenskou demonstraci na severním okraji své rozsáhlé domény, ležící kromě jižních Čech i za hranicemi království. V 1. polovině 14. století za Petra z Rožmberka byl přestavěn a doplněn o kapli. Na hradě byl vězněn během svého zajetí šlechtou král Václav IV. Dalších úprav se hrad dočkal v průběhu prvé čtvrtiny 15. století. V roce 1420 ho dobyla táborská husitská vojska a v roce 1434 byl na základě smlouvy mezi Oldřichem z Rožmberka a Tábory spolu s latránem i protilehlým hradem Příbeničky zbořen. Podoba hradu Hrad byl založen na táhlé ostrožně obtékané smyčkou řeky. Zástavba přehradí není známa. Jádro za příkopem bylo čtyřdílné. V přední ohrazené části stávala mohutná osmiboká věž spojená s jednotlivými úrovněmi schodištěm v síle zdiva. Další dvorek za touto částí hradu byl prázdný. Následoval vlastní palácový vícekřídlý okrsek. Na zadním nádvoří stávala v severním nároží čtverhranná věž. Dnes najdeme na místě zbytky mohutné osmiboké věže, základy palácového okrsku a severní čtverhranné věž. Pod hradem při břehu řeky Lužnice najdeme zbytek opevněného latránu s dochovanými relikty domů. Hradní zřícenina Příběnice je volně přístupná. Nedaleko odsud můžete navštívit také renesanční zámek Stádlec. U obce Stádlec najdete také jeden z posledních dochovaných nejen českých, ale i středoevropských empírových řetězových mostů. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Dobronice u Bechyně. Pokud navštívíte i město Tábor, najdete zde i pestrou nabídku ubytování.
Celý článekZřícenina hradu Přimda
Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. Výjimečná je i jeho poloha ve výšce 848 m.n.m. na stejnojmenném kopci. Leží v okrese Tachov, kousek od hranic s Německem. Právě jeho blízká poloha u exponované západní hranice a také zemské cesty do Horní Falce předurčila jeho strategický význam a bohatou historii. Bohatá historie hradu Nejstarší písemný doklad o existenci tohoto hradu se nachází v Kosmově kronice a je z něj patrné, že roku 1121 vystavěl neznámý falcký nebo francký šlechtic na vrcholu Přimdy románský hrad. V té době panoval v českém státě přemyslovský kníže Vladislav I., který postavení hradu chápal jako porušení svých svrchovaných práv. V čele své družiny tedy hrad dobyl a připojil k Českému království. Přimda se stala důležitým strážním hradem a také sloužila jako celnice na významné norimberské stezce. Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I. Přimda tak náležela mezi nejvýznamnější královské hrady přemyslovských Čech. Přimda se také využívala jako vězení, jehož pevnost okusili i někteří čeští panovníci. Mezi léty 1148-1150 a 1161-1173 tu byl vězněn Přemyslovec Soběslav II. V roce 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat i pozdější český král Přemysl Otakar II. Za vlády Lucemburků při finanční tísni došlo k prvním zástavám hradu. Za zástavních majitelů Boršů z Oseka se hrad stal útulkem loupežníků. V roce 1429 získávají zástavu hradu Švamberkové, kteří ji vlastní až do roku 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá a pustne. Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu. Podoba hradu V dobách největší slávy zde stál dolní a horní hrad, které byly obklopeny hradbami, na jižní straně ještě zesíleny obrannou věží a příkopem. Z původní románské stavby se dodnes dochovala mohutná hranolová věž, tzv. donjon. V každém ze tří pater je po jedné místnosti. V jedné z nich jsou zbytky krbu. V přístavku u věže je dochován vzácný románský prevét, tedy středověký záchod. Jedná se o nejstarší dochovaný v českých zemích. Tipy na výlet Vydat se odsud můžete i na zříceninu kostela sv. Anny v zaniklé obci Pořejov. V Boru u Tachova najdete krásnou barokní loretu nebo pseudogotický zámek. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu k vidění zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Zajímavá je i zřícenina kláštera Světce. Ubytovat se můžete v Tachově.
Celý článekZřícenina hradu Puchart
V českých zemích vzácné dvouhradí, nazývané Puchart nebo též Sudetský zámek, se nachází 3 km jihovýchodně od městečka Potštát. Odtud vede na volně přístupné dvouhradí turistické značení, přístup je též možný z kilometr vzdálené vesnice Boňkov. Historie hradů Přesná doba vzniku hradů není známa, poprvé jsou zmiňovány v predikátu Záviše z Potštátu roku 1318. Původní jméno dvouhradí totiž bylo pravděpodobně Potštát podle nedalekého městečka. Jméno Puchart se traduje až od 19. století. Hrady patřící jednomu majiteli a oddělené proto, že jejich spojení staveniště nedovolovalo, byly nepochybně vystavěny v souvislosti s kolonizací, která probíhala od Moravské brány směrem do centra Oderských vrchů. Zánik hradu s velkou pravděpodobností souvisí s násilným obsazením městečka Potštátu moravským markrabětem Prokopem v roce 1394. Dispozice hradů Oba hrady, vzdálené od sebe 110 metrů a oddělené úzkým skalním hřebenem, byly samostatnými jednotkami. Menší zadní hrad byl tvořen pouze obytnou věží o velikosti půdorysu 10 x 12 metrů, a silné štítové zdi před ní. Z obou objektů se zachovaly dobře viditelné střepy. Přední hrad byl rozlehlejší, přibližně obdélného půdorysu, a obsahoval v hradbě schované dva paláce na západní a jižní straně. Obranyschopnost předního hradu, z nějž se zachovaly nepatrné střepy zdiva, posiloval mohutný val a příkop. Tipy na výlet Podívat se můžete na železniční viadukt Jezernice, tunel bývalé Ferdinandovy dráhy, zříceninu hradu Helfštýn, zříceninu hradu Drahotuše, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, větrný mlýn Partutovice, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Pušperk
Zříceniny hradu Pušperk se nacházejí na malém vršku při obci Pušperk. Historie hradu Hrad se poprvé uvádí roku 1266 jako majetek Jaroše ze Slivna. Do konce 13. století sídlila na hradě jedna z větví rodu Hroznatovců. Od druhé poloviny 14. století hrad střídal majitele. V roce 1434 byl dobyt a vypálen husity. O několik let později se připomíná již jako pustý. Přesto jej někdy před rokem 1473 obnovuje Břeněk z Ronpšerka. Zakrátko právě v roce 1473 byl hrad dobyt a pobořen tentokrát Klatovskými. V 17. století byla část zříceniny věže použita ke stavbě blízké barokní kaple, zbytek areálu upraven. Podoba hradu Díky úpravám v 17. století dnes nelze přesně říci jak hrad vypadal. Jisté je, že hrad stojící na dominatním vrcholu byl obklopem příkopem s vyzděnou eskarpou. Vlastní hrad okrouhlého půdorysu byl obehnán obvodovou hradbou s drobnými obdélnými baštami. Z vnitřní zástavby hradu je známa pouze velká obytná věž obdélného půdorysu. Ze zříceniny hradu, která je volně přístupná (vede sem značená odbočka z obce Pušperk) se do dnešní doby dochovaly nejvíce asi pozůstatky původně obytné věže a pak fragmenty obvodové hradby. Tipy na výlet Na výlet se odsud můžete vydat na zámek Chudenice, zříceninu hradu Netřeb, zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově nebo zříceninu hradu Nový Herštejn. Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic. Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.
Celý článekZřícenina hradu Pustý hrádek u Kašperka
Pustý hrádek se nachází nedaleko hradu Kašperk, vede k němu turistické značení a je volně přístupný. Historie spjatá s hradem Kašperk Pustý hrádek vznikl za Švamberků v první polovině 15. století a stal se předsunutým opevněním nedalekého hradu Kašperk. Zaujal totiž nebezpečnou vyvýšeninu, odkud by Kašperk mohl být ostřelován nově vyráběnými palnými zbraněmi. Pustnout počal spolu s Kašperkem koncem 16. století. Podoba hrádku Předsunutou baštu Pustý hrádek tvořila protáhlá plochostropá a patrně věžovitá stavba, směrem od hradu opatřená břitem. Dnes je zde k vidění nepatrný kus zdiva a odtud nedaleko stojící hrad Kašperk v celé své kráse. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Sedle u Albrechtic, navštívit Muzeum motocyklů a expozici české hračky a Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. V Hartmanicích najdete židovskou synagogu nebo Vintířovu skálu nedaleko od nich. Ubytovat se můžete v Kašperských Horách. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Pyšolec
Zřícenina hradu Pyšolec se nachází přibližně 1,5 km jižně od vsi Vír a 6 km severovýchodně od městečka Bystřice nad Pernštejnem. Z obou obcí na volně přístupný hrad zájemce dovede turistické značení. Historie hradu Hrad Pyšolec, soudě dle historických okolností a nálezů keramiky, byl založený pravděpodobně v první třetině 14. století a byl jedním ze sídel mocného a mnohačlenného rodu pánů z Pernštejna. Poprvé je hrad v písemných pramenech zmiňován roku 1350 jako majetek Filipa mladšího z Pernštejna. Konkrétně se jedná o zápis v trhových deskách zemských, který právně upevnil Filipův prodej hradu Ješkovi z Konic a Ješkovi z Kravař. V té době byl hrad ve špatném stavu, a proto jej zmínění páni nechali do roku 1353 opravit. Záhy se hrad vrátil do Filipových rukou, ovšem již v roce 1358 jej vyměnil s moravským markrabětem Janem Jindřichem za jiné zboží. Hrad se tak stal zeměpanským zbožím, které bylo občas zastavováno. Pernštejnové však na svůj bývalý majetek nezapomněli a čas od času se jej, někdy i protiprávně, zmocnili. V roce 1407 jej držel Vilém I. a v roce 1437 se ho zmocnil na úkor právoplatného majitele Jana z Lomnice Jan z Pernštejna. Roku 1446 byl již jeho zákonným majetkem. Ještě roku 1455 byl hrad obyvatelný, ovšem k roku 1464 o něm máme zprávu, že byl již rozbořený. Dispozice hradu Hrad býval trojdílný a skládal se ze dvou předhradí a hradního jádra, položených v linii za sebou a oddělených příkopy vylámanými do skály. První předhradí bylo obehnáno hradbami, po nichž se ještě dochovaly nevýrazné stopy. Druhé předhradí bylo o poznání menší a vedl z něj most do hradního jádra. Hradnímu jádru vévodila osamoceně stojící věž, obehnaná hradbou a chránící vedle stojící bránu. Za věží se skrývala tesaná cisterna a hradní palác. Stěna paláce a hradba byly nad srázem zajištěny mohutnými pilíři proti sesutí zdiva. Nejvýraznější částí hradu je dnes polovina věže, která dosahuje průměru 9,5 metru a světlosti šachty pouze 1,2 metru. Dále zde návštěvník nalezne pozůstatky cisterny, mohutné podpěrné pilíře a nevýrazné pozůstatky vstupní brány. Tipy na výlet Navštívit můžete okolí vodní nádrže Vír, v nedaleké Bystřici nad Pernštejnem najdete Městské muzeum, poblíž zříceninu hradu Zubštejn, Lyžařský areál Karasín nebo rozhlednu Karasín, rozhlednu Horní Les a rozhlednu Kopaniny u Olešnice. Ubytovat se můžete hned v Bystřici nad Pernštejnem. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Rabí
Hrad Rabí leží na horním toku řeky Otavy v Bavorovské vrchovině v nadmořské výšce kolem 480 m asi 10 km severovýchodně od města Sušice v těsném sousedství stejnojmenné obce. Je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe opevněných zřícenin nejen v našich zemích, ale i ve střední Evropě. V dobách své největší slávy měl rozlohu kolem 10.000 metrů čtverečních. Jeho hlavní hradní věž byla po karlštejnské druhá největší v Čechách. Historie hradu Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě tvrze, která měla sloužit na ochranu obchodní stezky. O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Jeho zakladateli byl pravděpodobně některý šlechtický rod z Bavorska. V literatuře se úvádí rody Bogenů a Wittelsbachů. Důvod proč založili Rabí práve příslušníci bavorského rodu je prozaický. Toto území ve 13. století Bavorsku totiž patřilo. Až koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v té době hrad získali páni z Velhartic. Prvními písemně doloženými majiteli byli Švihovští z Rýzmberka. Tento rod vlastnil Rabí skoro 200 let, během nichž byl hrad postupně řadou úprav a přestaveb vybudován do své konečné podoby a díky svému systému opevnění a dělovým baštám patřil k nejpevnějším v Čechách. Byla také postavena hradní kaple. V roce 1407 získal rábské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla. Bylo to v letech 1420 a 1421. Při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Začátkem 16. století dosáhl hrad svého největšího významu. Jeho majitelem byl nejvyšší královský sudí Půta Švihovský a Rabí se stalo místem mnoha politických jednání. Obec Rabí byla povýšena na město. Švihovští jej v polovině 16. století prodali. Od té doby hrad střídal majitele a chátral. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 se Rabí sice vyhnul, avšak za třicetileté války bylo vypleněno a hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene. V osmdesátých letech 20. století prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je 26 metrů vysoká obytně-obranná věž, tzv. donjon, z počátku 14. století, která je nyní upravena jako vyhlídková. Pod touto věží vzniklo v průběhu 14. století malé hradní nádvoří s hradní studnou. Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. K vidění jsou i dochované místnosti Břeňkova paláce v němž nalezneme model hradu ve třech vývojových etapách, erby šlechtických rodů - majitelů hradu - od 14. do počátku 20. století, expozici gotických a renesančních kamnových kachlů s replikou gotických kachlových kamen a expozici archeologických nálezů z přelomu 15. a 16. století. Rabí dnes Zcela nové pojetí prostor hradního příkopu Vás překvapí svou živostí, která doplňuje krásu monumentální hradní architektury. Život dodávají nejen včely, které máte možnost spatřit netradičním způsobem, ale také expozice včelařského náčiní, ale hlavně pak divadelní představení s akrobatickými vystoupeními, plnými oduševnělého a milého poučení. Přijeďte se i Vy podívat na největší včelu světa, letové produkce mírumilovných včelstev s možností zakoupit med a jiné včelí dobroty. Hradní konírna poskytuje prostor k pořádání společenských akcí, koncertů a svatebních obřadů. Dále nabízíme pronájem hradních prostor pro společenské i soukromé akce. Svatební obřady jsou pořádány v sobotu a jejich garantem je v případě klasického civilního obřadu Obecní úřad Rabí. Tipy na výlet Mnoho k vidění je v nedalekých Horažďovicích a jejich okolí. Najdete zde zříceninu hradu Prácheň, masné krámy, zámek, městské opevnění včetně Prachatické brány. Nedaleko Rabí najdete i zříceninu hradu Budětice. Rosenauerův mlýn najdete u Velké Hydčice. Ubytovat se můžete v Horažďovicích.
Celý článekZřícenina hradu Rabštejn nad Střelou
Zbytky hradu Rabštejn nad Střelou se nacházejí na návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad Rabštejn se poprvé připomíná v roce 1269 jako majetek Milhosticů. Jeho vznik spolu s městečkem se datuje do 30. let 14. století. V roce 1357 jej koupil Karel IV., který okolo hradu vybudoval manský systém a často zde pobýval. Jeho syn Václav IV. hrad v roce 1397 zastavil. Hrad pak často střídal majitele, až se v roce 1509 vrátil do královských rukou. Ne však na dlouho, již v roce 1518 ho získávají Šlikové. V roce 1532 hrad vyhořel, ale následně byl nákladně obnoven. Výrazné zásahy přineslo až baroko. V roce 1669 byl na areálu tehdy již hradní zříceniny založen klášter servitů s kostelem Sedmibolestné Panny Marie. V roce 1705 pak přibyl ještě zámek, který se také doposavad zachoval. Dispozice hradu Hrad byl postaven na hřebenovité ostrožně. Jeho areál byl velmi rozměrný. Hrad měl pravděpodobně asi své předhradí, po kterém však nezbylo žádné stopy. Dominatní stavbou hrad byla věž s ochozem a cimbuřím. Do dnešní doby se z ní zachoval jen střep v úrovni přízemí. Zhruba ve středu hradu stála hradní kaple sv. Matouše, která od roku 1338 plnila funkci farního kostela. Dnes již po ní nezbylo žádné stopy. Obytné stavby zřejmě stály na zadní, nejchráněnější části ostrožny. Ani po nich se do dnešní doby nedochovaly žádné zbytky. Podle vyobrazení měl hrad dvě obytné stavby. Jedna stavba měla vysazené nejvyšší patro či polopatro s nárožní arkýřovou věžičkou a druhá zase hrázděnou nejvyšší úroveň. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk ve Žluticích, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.
Celý článekZřícenina hradu Rabštejn u Dukovan
Zřícenina hradu Rabštejn se nachází přibližně v polovině turisticky značené cesty mezi obcemi Dukovany a Kramolín. Další turistické značení vede přímo od Jaderné elektrárny Dukovany, kde je možno využít parkoviště. Hrad stojí na vyvýšenině nad vodní nádrží Mohelno, vybudované na řece Jihlavě. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu První písemná zmínka o hradě z roku 1358 zachycuje obchodní transakci mezi Pešíkem z Janovic (prodávající), Vokem z Holštejna a Drslava ze Šelmberka (oba nakupující). Někdy po roce 1360 se majitelem stal moravský markrabě Jan Jindřich, který jej odkázal svému synovi Janovi Soběslavovi. Jan se však věnoval církevní kariéře a hradu se ujal jeho bratr Prokop. Ten jej neznámo kdy daroval svému oblíbenci Hynkovi z Kunštátu a Jevišovic řečenému Suchý Čert. Ne nadarmo se tak tomuto pánovi říkalo. Z Rabštejna totiž udělal loupežnické hnízdo a krutě sužoval okolí hradu. Po jeho smrti v roce 1408 v této nekalé činnosti pokračoval jeho kumpán Vilém Sudlice z Litovan. Během husitských válek se situace nezměnila. Proto se v roce 1440 páni z okolních panství rozhodli hrad vykoupit a rozbořit. Stalo se tak jistě nedlouho poté, roku 1476 je hrad uváděn jako rozbořený. Podoba hradu Hradní jádro zaujímá pravidelný obdélníkový půdorys. V obou čelech jádra stávaly paláce, které byly spojeny hradbou, vymezujíc nádvoří mezi nimi. Tento stavební typ je typický pro hrady z období vlády Karla IV. Obranyschopnost hradu posilovala parkánová hradba, příkop a val. Z nejohroženější strany před hradem stávala na malé plošině, oddělené od hradu příkopem, věžovitá stavba, patrně bašta. Dnes jsou zde k vidění výrazný střep hradby u východního paláce, znatelné základy paláce západního, střepy parkánové hradby a samozřejmě příkop a valy. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Babylon. Uvidíte tak třeba vodní nádrž Dalešice a vodní nádrž Mohelno. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, kde je pořádaný Festival keltské kultury Beltine. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Mohelně nebo v Náměšti nad Oslavou. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Rabštejnek
Historie hradu Nevelký hrad vznikl pravděpodobně v průběhu první poloviny 14. století. První písemná zmínka je z konce 14. století, kdy se hrad uvádí jako majetek Mikuláše z Rabštejna. V roce 1405 připadl králi jako odúmrť. V roce 1437 ho prodává Jetřich z Orle Hertvíkovi z Ostružna. V roce 1457 připadá opět jako odúmrť králi Ladislavovi. Ten ho daruje Petrovi Kdulincovi z Ostroměře a Vilémovi z Dřele. Po nich ho vlastní rod Šárovců, kteří ho roku 1540 prodávají městu Chrudimi. Zřejmě poté hrad pustne, což se výslovně připomíná roku 1585. V druhé polovině 19. století byla zřícenina hradu romanticky upravena pro Františka Josefa Auersperka. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradem se nacházelo obdélné přehradí, opevněné příkopem s valem. Předhradí nevykazuje zjevné stopy zástavby. Jádro oválného půdorysu se díky umístění na skalnaté podloží dělilo do dvou částí. První část tvořil čtverhranný donjon, který zaujal nejvyšší místo. Za ním se pak nacházela úzká stavba, zřejmě z větší části dřevěná. Druhou dolní část tvořila v zadní části z hradu vystupující polookrouhlá věž či bašta dovnitř otevřená. Zbytek obvodu tvořila hradba. V severozápadním prostoru byla v polovině 19. století při romantických úpravách vestavěna dvouprostorová budova s pseudorománskými okny a stěny v interiéru byly pokryty sgrafity. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se dochovaly zbytky věže (donjonu), polookrouhlé bašty a novoromantické přístavby. Na jejích stěnách byla ještě na konci 90. let 20. století patrna sgrafita. Povětrnostní podmínky, náletová vegetace a téměř žádné záchranné práce nadále mění zříceninu hradu ve stále větší ruinu. Tipy na výlet Jako cíl výletu si můžete zvolit třeba vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, na němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.
Celý článekZřícenina hradu Radeč
Zaniklý hrad Radeč, jinak v literatuře nazývaný též Hrad na Radči, se nachází přibližně 3 km východně od obce Březina. K volně přístupnému areálu zájemce dovede turistické značení, spojující Březinu s Lhotou pod Radčem. Historie hradu Písemné prameny o hradu mlčí, poprvé je zmiňován až v urbáři z roku 1652 jako pustý. Archeologické nálezy datují jeho existenci do 14. století. Zajímavostí je, že zde kopal již jeden ze zakladatelů české archeologie Václav Krolmus. Vzhledem k jeho minimalistické podobě historici předpokládají, že se jednalo o strážní hrádek, chránící severní okraj rožmberských držav a okolní naleziště železné rudy. Podoba hradu Skalisko s hrádkem bylo od okolního terénu odděleno příkopem a valem, dnes již velmi narušeným. Na zadním konci skaliska jsou dochované nepatrné fragmenty zdiva blíže neurčeného objektu. Další zástavba nám je neznámá. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete empírový zámek Březina a zříceninu hradu Březina. Navštívit můžete i zříceninu letohrádku Kamýk u Oseka, zámek Radnice nebo Městské muzeum Radnice. Ubytování najdete v Rokycanech. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Radyně
Historie hradu Tento hrad byl založen císařem Karlem IV. a je písemně doložen roku 1361 v listině, kterou panovník osvobozuje obyvatele Starého Plzence od roboty na stavbě hradu za poplatek 28 kop grošů. Tento pevný a strategický bod se měl stát správním a obranným střediskem královské moci v okolí. Za hustiských válek byl husity obléhán, ale pro své dobré opevnění nebyl dobyt. Ve druhé polovině 15. století přešel postupně jako zástava do majetku různých šlechtických rodů, z nichž ti nejvýznamnější byli Šternberkové. Na počátku 16. století sloužil hrad již jen jako lovecký hrádek. Později vyhořel a na příkaz krále byl opuštěn. V roce 1561 ho získali Kokořovci z Kokořova, kteří vlastnili štáhlavské panství a hrad jim patřil celých 150 let. Pod vlivem romantismu v první polovině 19. století začíná být o hradní zříceninu opět zájem. Tehdejší majitel Kristián z Valdštejna dal Radyni zčásti upravit a zpřístupnit veřejnosti. V roce 1920 zakoupilo hradní zříceninu město Starý Plzenec a nákladem spolku pro zachování hradu Radyně a Hůrky byl odborně opraven a dále zpřístupněn veřejnosti. Dispozice hradu Hrad byl postaven na strmém buližníkovém vrchu. Původní příchod do hradu byl od jihozápadu přes příkop do hranolové brány, která byla součástí prvního hradebního pásu. Za ním byl další suchý příkop s kamennou ohradní zdí, přes který vedl padací most do druhé brány. Uprostřed nádvoří pak stál obdélný palác 11,5 m široký a 26,5 m dlouhý. Na užších stranách byl sevřen věžemi. Západní má tvar hranolový a východní půlválcový. Do paláce se vcházelo od severu po padacím mostě. Tento vstup se však do dnešní doby nedochoval. Přízemí paláce bylo rozděleno na dvě prostory, odtud se vcházelo po dřevených schodech do velkého sálu v prvním patře. Na sál navazovala komnata vybavená krbem a prevétem. Hlavní obytné prostory byly plochostropé. V prvním a druhém patře nalézáme pozůstatky roubených komor. Východní půlválcová věž neměla dělený vnitřní prostor a její účel byl plně obranný a sloužila i jako hladomorna pro těžké provinilce. Západní věž byla pětiposchoďová. Na malém dvorku před západní věží byla vyhloubena cisterna hluboká dnes 11,6 m, do které se sváděla dešťová voda ze střech. Odtud se nabírala vědry na rumpálu a vylévala do pískovcové nálevky v přízemí západní věže. Ve válečném období to byl jediný zdroj vody, jinak se voda nosila z malých studánek na úbočí kopce. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovalo významné torzo obou věží jejichž průměrná tloušťka zdiva je 2,45 m a obvodové zdivo paláce o průměrné tloušťce zdiva 2,3 m. Na západní (obytnou) věž, jejíž výška je 22,13 m, se dá po 118 schodech vystoupat, a tak plní i funkci rozhledny. V okolí paláce se ještě místy dochovaly zbytky obranných hradeb a skromné zbytky vstupních bran. Hrad Radyně je přístupný v sezoně. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete klasicistní zámek Kozel, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, barokní zámek Dolní Lukavice nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.
Celý článekZřícenina hradu Ralsko
Tajemný hrad Ralsko leží pár kilometrů severovýchodním směrem od Mimoně. Jeho návštěva nám nepřinese jen ponoření do jeho historie obestřené mnoha tajemstvími a nejasnostmi, ale za výstup do příkrého kopce budeme odměněni přenádherným kruhovým výhledem na České středohoří, Lužické hory, Ještěd, Jizerské hory a Český ráj. Historie hradu První nejasnosti jsou spojeny již se samými počátky hradu. Tedy kdy a kým bylo Ralsko vlastně založeno. Na první otázku nám daly odpověď archeologické výzkumy, které datují vznik hradu do 13. století. Odpověď na druhý otazník související s počátky Ralska již tak jednoznačná není. Nicméně politická situace a rozložení sil v této části země ukazuje s největší pravděpodobností na Markvartice. Ralsko tedy patřilo do soustavy hradů, které kontrolovaly rozlehlé vartemberské panství a zabezpečovaly důležitou stezku ze Žitavy do Čech, a Mimoň byla sídlo celní stanice. Ralsko se stalo důležitým opěrným bodem mocenské politiky rodu, který byl pomyslným jazýčkem na vahách na exponovaném rozmezí mezi Lužickými městy a husity. Po ukončení husitských bouří v pol. 15. století, spojeným s rozpadem vartemberského panství a stěhováním nových majitelů na pohodlnější zámky, začalo Ralsko ztrácet svůj význam, který byl do té doby značný. Opuštěn, využíván čas od času pouze loupeživými rytíři, rychle chátral a r. 1505 se uvádí jako pustý. Zkázu dovršili neúnavní hledači pokladů. Podoba hradu Ralsko bylo šlechtickým hradem se dvěma obytnými věžemi a plnilo funkci vojenského opěrného bodu. Tyto dvě věže jsou také nejstarší dochovanou částí. K nim byly posléze hradbami přihrazeny dva dvorky s dalšími stavbami. Nejzajímavější část opevnění představuje masivní 5,6 m silná štítová zeď v čele hradu postavená pravděpodobně v průběhu 15. stol. Její smysl je však u objektu postaveného na osamělém vrcholu, kde nehrozilo žádné nebezpečí ostřelování ze sousedních výšin, těžko pochopitelný. Hrad byl v době nedávno minulé, velmi dlouho nepřístupný. Nacházel se totiž ve vojenském prostoru Ralsko a v krajině, kde se těžil uran. Dnes jsou v hradním areálu k vidění zbytky věží, hradby, zbytky dalších stavení, silná štítová zeď, nádrž na vodu, prevét a zbytky brány. Tipy na výlet U Mimoně najdete přírodní památku Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Vydat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Navštívit můžete i zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.
Celý článekZřícenina hradu Říčany
Historie hradu Stavebníkem hradu byl pravděpodobně Ondřej z Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan. Tento šlechtic byl věrným stoupencem Přemysla Otakara II. Jeho pozdější vysoké politické postavení vyžadovalo odpovídající a dostatečně reprezentativní sídlo. To dalo podnět ke stavbě hradu (1260-1270) zřejmě na místě starší dřevěné tvrze. V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1289. Počátkem 15. století sídlil na hradě katolický šlechtic Diviš z Říčan. V listopadu roku 1420 hrad obléhala vojska pražanů a táboritů vedená Janem Žižkou. Diviš nakonec kapituloval, ale podmínky kapitulace si sjednal pouze s Pražany, takže byl při odchodu spolu se svou rodinou a posádku zajat tábority a uvězněn. Jedenáct katolických kněží, kterým poskytoval azyl, bylo na příkaz Jana Žižky upáleno v nedaleké selské jizbě. Husité hrad nezničili, ale obsadili svoji posádkou a zůstal v jejich rukou do roku 1485. Hrad poté měnil své majitele a patrně nebyl ani nijak obýván a udržován. Za majitelů Trčků z Lípy v letech 1485-1544 byl již zcela ponechán svému osudu. Podoba hradu Hrad přibližně oválného tvaru stál na širokém ostrohu. Byl chráněn nevysokým srázem a mohutnou hradbou o výšce dvou podlaží. Ze tří stran ho obklopovala důmyslná soustava rybníků, proti městu pak hluboký příkop s valem. Jádru hradu dominovaly dvě stavby – donjon a palác. Donjon byla čtyřhranná, zřejmě dvoupatrová, věž s plochými stropy o síle zdi 2,7 m. Stála v místě vstupu z předhradí do vnitřního hradu. Z obou stran k němu přiléhaly další stavby. Palác byla dvoupatrová budova z lomového kamene se zdmi silnými 1,8 m. Přízemí mělo rovný trámový strop a vcházelo se do něj přímo z nádvoří. Tvořila jej jedna prostorná místnost o velikosti asi 5 x 13 m, osvětlená dvěma úzkými okénky. Sloužila jako zásobárna, skladiště potravin, zbraní a střeliva. V prvním patře byla stejná síň jako v přízemí. Sem se vstupovalo z dřevěné nádvorní pavlače spojující palác se sousední nižší jednopatrovou stavbou. Ve druhém patře byl hlavní sál vytápěný krbem, zaklenutý třemi poli křížové klenby, osvětlený dvěma sdruženými gotickými okny s trojlisty kružeb ve vrcholech. Druhé patro bylo přístupno z podstřeší sousedního obytného křídla. Součástí druhého patra byl i středověký záchod – prevet. Toto patro sloužilo hradnímu pánu a jeho rodině. Zde se spalo, jedlo, pracovalo a přijímali hosté. Vnitřní propojení jednotlivých pater neexistovalo. Areál hradní zříceniny nacházející se v obci je volně přístupný. Do dnešní doby se zachovaly poměrně velké fregmenty z původního paláce a donjonu. V okolí města Říčany můžete objevovat krásy Ladova kraje, prohlédnout si Muzeum Říčany, nebo se projít údolím Rokytky. Pokud byste se chtěli přímo ubytovat v Říčanech, jistě si vyberete.
Celý článekZřícenina hradu Roimund
Historie hradu Hrad postavil v letech 1342-1347 Jan z Donína. Od něj jej pak získal v roce 1414 Jan z Vartemberka. Ten odtud podnikal loupeživé výpady do Lužice. Později se s nimi však spojil, a to proti novému nepříteli, husitům. Avšak již v roce 1453 se o něm písemné prameny zmiňují jako o hradě rozbořeném a opuštěném. Jeho zříceniny poskytovaly úkryt loupeživým tlupám. V roce 1512 proto Mikuláš II. z Donína oblehl toto loupeživé sídlo, pochytané lapky dal pověsit a vše, co zbylo z hradu, dal zbořit. Dispozice hradu Dispozice hradu byla jednodílná, okrouhlého půdorysu. Hlavním obranným prvkem byla plášťová hradba, kterou obíhal parkán. V severní části hradu stával rozměrný palác. Do dnešní doby se dochovala jen velmi malá část plášťové hradby a víceméně spíše terénní pozůstatky příkopu a valu. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na kamenný útvar Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály nebo navštívit zříceninu hradu Starý Falkenbur a zříceninu hradu Grabštejn. U obce Chrastava najdete Curii Vítkov - repliku venkovského velmožského sídla. Ubytování najdete v Liberci.
Celý článekZřícenina hradu Ronov
Zříceniny hradu Ronov se nachází na vysokém homolovitém kopci u Stvolínek. Historie hradu V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán k roku 1429. Dnes patrné části vystavěl po husitských válkách Vilém z Illburka. Vysoká poloha a z ní vyplývající těžká dostupnost a problémy se zajištěním provozu hradu vedly spolu se změnou životního stylu k přenesení panského sídla na tvrz a později zámek ve Stvolínkách. Hrad byl ještě nějaký čas udržován, ale na počátku 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Původní hrad byl nejspíše velmi jednoduchým objektem, tvořeným snad pouze obytnou věží na skále ve středu dnešní zástavby. Dodnes se z něho prakticky nic nedochovalo. Za Viléma z Illburka tuto skálu obklopila dvoudílná dispozice, tvořící zhruba nepravidelný protáhlý ovál. Její přední část byla přístupná věžovitou branou, jež téměř celá vystupovala z obrysu hradu. Cesta celou tuto část obcházela, takže příchozí byli velmi dlouhou dobu pod přímou kontrolou posádky hradu. V jižním vrcholu vstupní části hradu stojí zbytky velké podélné budovy, která též mírně vystupuje z obrysu hradu. Do zadní části hradu se vcházelo původně po levé straně skály ve středu dispozice. Tento prostor však později vyplnila obytná budova, a tak musela být nová brána proražena v hradbě na opačné straně. V severním vrcholu hradu se vypíná vysoká obytná věž, která též částečně vystupuje z obrysu hradu, a k níž byla přiložena nižší, snad dřevěná přístavba. Pověst V troskách hradu se zjevuje přízrak bývalého ronovského pána. Ten chtěl získat zlatou korunku hadí královny, která sídlila pod hradem. Přitom však přišel málem o život, korunku musel nakonec oželet. Po smrti tu začal strašit jeho duch. V lese pod Ronovem je patrná hluboká jáma, která je zbytkem po křivopřísežném šafáři. Lstivě přísahal, že půda pod ním patří vrchnosti. Nasypal si totiž do bot hlínu z panského pole. Jakmile vykřikl přísahu, pohltila ho země. Tipy na výlet Jako tip na výlet vás může zaujmout hrad Úštěk, zřícenina hradu Helfenburk, zřícenina hradu Vítkovec nebo již víše zmiňovaný barokní zámek Stvolínky. V Kravařích se nachází expozice lidového bydlení. Zajímavá je také zřícenina kostela sv. Havla u Úštěku. Ubytování najdete v Úštěku.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
