Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1224, za jeho zakladatele je považován Bedřich z Hazlova. Jeho rodu náležel až do 15. století. V roce 1576 získává hrad Václav Volf z Kocova, později Dětřichovci, na krátkou dobu Nosticové a po nich Moserové. Ti zde upltňovali svůj vliv až do 19. století, hrad rozšířili a prakticky přestavěli na zámek. Posledními majiteli Hazlova byli Hemfeldové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Poté zůstal nevyužívaný a začal chátrat. V 60. letech byla zbořena velká část jižní strany hradu a v následujícím desetiletí byl vydán demoliční výměr. Ten však zatím nebyl nikdy naplněn a byl ponechán k dalšímu svévolnému rozpadu. Po revoluci se podařilo alespoň zachránit barokní kostel Povýšení sv. Kříže s románskou věží a velmi malá část některých budov. Ostatní části dnes již spíše zámku se nadále rozpadají. Dispozice hradu Areál tvoří směs různých budov z nichž vystupuje románská věž kostela uprostřed dispozice. Za ním stával dnes již téměř zaniklý gotický palác ze 14. století. Středověkého původu je i část jižního a východního křídla. Lépe se dochovala přední část hradu, což bylo pravděpodobně původně předhradí. Tipy na výlet Nedaleko Hazlova najdete tzv. Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Městská knihovna byla postavena v letech 1924 – 1928 podle projektu F. Rotha. Průčelí budovy je vyzdobeno alegorickými sochami od L. Kofránka. Knihovna zde byla zřízena v roce 1891. Severní část Mariánského náměstí uzavírá budova městské knihovny, která vyrostla na asanačně uvolněném pozemku. Moderní architektura od Františka Roitha z let 1926-28. Nad průčelním balkonem je šest alegorických plastik z travertinu od Ladislava Kofránka. Největší pozornost při stavbě budily kamenické práce, neboť veškeré portály byly provedeny ze železnobrodské žuly a hlavní fasáda směřující do náměstí i přilehlý boční trakt ze slovenského travertinu. V budově jsou knihovny, čítárny, přednáškové sály, velká sbírka hudebnin. Ze Žatecké ulice je vstup do divadla Říše loutek, při kterém byla v roce 1929 založena mezinárodní unie loutkářů UNIMA.

Boží muka v Cementářské ulici v Praze Lochkov.

Barokní zámek Sloupno stojí ve stejnojmenné vsi a je vidět hned od nedaleké obce Nového Bydžova. Od tvrze k zámku V roce 1516 připojil Sloupno Vilém z Perštejna k chlumeckému panství a tento stav zůstal až do roku 1549, kdy bratři z Pernštejna prodali vesnici Janu Kluckému z Libodržic. Za Kluckých byla kolem roku 1553 ve Sloupně vystavěna nová renesanční tvrz, předchůdkyně dnešního zámku. Roku 1610 získal tvrz Jindřich Materna z Květnice a na Přítoce. Za jeho syna Jana Jiřího zde pravděpodobně pobýval před odchodem do exilu Jan Ámos Komenský. V roce 1628 prodal Jan Jiří Materna sídlo Albrechtu Václavovi z Valdštejna, který tvrz propůjčil Anně Marii roz. Libštejnské, manželce Zdeňka z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti vlastnila tvrz císařská komora a po ní v letech 1637 - 1669 Desfoursové. V letech 1669 - 1672 Sloupno vlastnil Adolf Vilém Harant z Polžic, v roce 1672 koupil panství břevnovský benediktinský klášter. Opat Tomáš Sartorius dal roku 1687 renesanční tvrz přestavět v barokní zámek, letní sídlo benediktinů, sloužící i správě sloupenského statku. Kolem roku 1730 zdejší zámek často navštěvoval proslulý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle jeho návrhu byl za opata Benna I. Löbla roku 1748 zámek přestavěn. Zámek byl v držení Benediktýnů až do konfiskace v roce 1948. Po konfiskaci a vyklizení sloužil objekt jako sklad pro Státní statek Nový Bydžov – Humburky, poté budovu zámku využívala jako sklady Rafinerie cukru Skřivany. Zámek Sloupno pak nebyl opravován a rychle chátral. V sedmdesátých letech 20. století jej převzal Okresní ústav národního zdraví v Hradci Králové a využil ho jako skladiště polní nemocnice a dalšího materiálu pro krizové stavy. Dnes je zámek po zdařilé rekonstrukci probíhající od roku 1996 (více o ní zde) zpřístupněn veřejnosti. Pro hromadné návštěvy je možno otevřít i mimo uvedenou dobu po telefonické domluvě na tel: 604 317275 nebo na tel: 724 187498Na zámku se pořádají v průběhu roku výstavy v rámci regionu Novobydžovsko, není zde umístěna stálá expozice. Zámku byla přidělena v roce 2008 licence na turistické známky. Vlastníkem památky je obec Sloupno. Tipy na výlet V nedalekém Chlumci nad Cidlinou najdete zámek Karlova Koruna, Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov. V Novém Bydžově je možné si prohlédnout Městské muzeum. Za návštěvu stojí i dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.