Kousek západně od Přelouče se v poli skrývá malá skalka nazývaná Čertova skála. Místo kde kdysi odpočívali místní obyvatelé při práci na poli při studánce s průzračnou vodou je dnes zarostlé stromy a křovinami. Zůstává tak opomíjeno, neboť sem nevede ani žádná turisticky značená cesta. Zhruba ze středu obce Škudly je potřeba se vydat severním směrem polní cestou a nebo z místní komunikace mezi obcí Škudly a Spytovice to vzít přímo k lesnímu hájku po remízku mezi poli. Ke vzniku tohoto místa se váže pověst u sedláku, který za bohatství upsal svoji duši ďáblu pod podmínku, že čert do zakokrhání přinese polovinu Kunětické hory svázanou jako slaměné povříslo ke chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Málem se mu to podařilo, ale v těchto místech kohout zakokrhal, povříslo prasklo, skála se rozlomila a kus se zde zabořil do země.

V historii židovského osídlení v Lounech byly zaznamenány hřbitovy tři. Do současnosti se dochoval jediný, který je součástí městského hřbitova v Rakovnické ulici. Byl založen roku 1874 na nevelké ploše 1700 metrů čtverečních. Najdeme zde kolem 250 náhrobků, které jsou uspořádány v třech celcích v několika řadách. Nápisy na náhrobcích nám prozradí, že zde nalezneme hroby zemřelých v letech 1874 až 1995. V průčelí hřbitova je obřadní síň s maurskými okny. Pro úplnost dodejme, že jeden ze starších hřbitovů, byl založen během moru v roce 1680 a pohřbívalo se na něm do roku 1866. Ležel v místě pod Mělci. Druhý zaniklý židovský hřbitov ležel pod Malým vrchem u Vršovic.

Na místě bývalého Stalinova pomníku je umístěn obrovský metronom (vysoký necelých 25 metrů), jehož autorem je Vratislav Karel Novák. Kyvadlo metronomu se poprvé rozhýbalo 15. 5. 1991. K vůli riziku porušení statiky podstavce bylo kyvadlo usazeno zvlásštní helikoptérou.

Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých křižovníků. Od roku 1335 patřil křižovníkům s červenou hvězdou a, i když byl v dobách husitských a v letech 1618-20 na čas křižovníkům zabaven, byl jim opět navrácen. V roce 1900 byl Hloubětín (Hloupětín) s 1875 obyvateli, se zámkem, výrobou umělých hnojiv, laku a fermeže, a s pískovnami vsí karlínského okresu. V r.1922, kdy byl připojen k Praze jako součást Prahy IX, měl cca 3300 obyvatel. V r.1949 bylo k.ú. Hloubětín začleněno do správního obvodu Praha 9 (s Prosekem, Hrdlořezy, Vysočany a s částí Libně). V roce 1960 zůstal Hloubětín v obvodu Praha 9 a v roce 1990 se stal součástí městské části Praha 9. V roce 1994 se část k.ú. Hloubětín stala součástí nové městské části Praha 14.