Mohelnický kostel sv. Tomáše z Canterbury je nejstarší církevní památkou v Mohelnici na Kostelním náměstí. Na místě stál původně farní kostel Panny Marie z roku 1247. Ve 14. století byl rozšířen, následně poničen husity a kolem roku 1480 opraven a vysvěcen. Dále kostel prošel barokními úpravami, při kterých byly přistavěny kaple sv. Anny a sv. Kříže. Po roce 1841 byl kostel poničen požárem. Při opravách po roce 1886 byl zároveň přestavěn novogoticky. Součástí kostela je 72 m vysoká kostelní věž, čtverhranného půdorysu o základu 9 x 9 m a síle zdiva 2,5 m. Její dnešní vzhled pochází z doby okolo roku 1876. Má 6 podlaží, uvnitř se nacházejí 3 zvony různých velikostí, z nedávné doby. Původní zvony byly zrekvírovány. Věž byla od počátku v majetku města Mohelnice. Je přístupná pouze ve dnech evropského dědictví (září). V interiéru se nachází výbava převážně z barokního období, kazatelna, křtitelnice a oltář s obrazem sv. Tomáše z Canterbury (Josef František Piltz).

Počátky muzea v Mnichově Hradišti spadají do 90.let 19.století, kdy se v Čechách začala připravovat národopisná výstava. Sbírky poslané do Prahy se staly prvními vystavovanými exponáty a také základem pozdější sbírky. Hned od počátku se řešil problém jejich umístění. Nejprve byly uloženy v malé místnosti na radnici, později např. v okresním domě na náměstí, od roku 1951 se nacházejí v dnešních prostorách, tj. ve 2.patře státního zámku. V průběhu více než 110 let trvající historie  byly sbírky rozšiřovány až do dnešního počtu cca 20 000 exponátů. Stálá expozice archeologické nálezy z období pravěku gotické fragmenty z nedalekého kláštera Hradiště velké sádrové modely Drábských světniček dřevěné figurální úly, modely venkovských chalup a kostelů, selský nábytek, lidové kroje historické šicí stroje, dětské kočárky a jízdní kola ukázky předmětů ze staré lékárny, herbáře z 16.století obrazy mnichovohradišťských malířů  

Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.

Branický most přes Vltavu spojuje Malou Chuchli s Hodkovičkami. Byl postaven v letech 1952 – 1955 podle projektu J. Klimeše. Je železobetonový, má patnáct oblouků o rozpětí 53,5 m a je 19 m vysoký. Most je určen pro železniční dopravu a pro pěší. Pojmenování Branický most nese od roku 1969. Lidově byl nazýván jako Most inteligence. To proto, že se na jeho výstavbě v padesátých letech z donucení podíleli i příslušníci inteligence. Svému účelu, tj. železniční dopravě, sloužil v omezeném rozdsahu. Stejně tomu je i v současnosti.