Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 184 185 186 Poslední

Palác šlechtičen - MZM

MěstoBrno

Palác šlechtičen je další z významných stálých expozic Moravského zemského muzeu (MZM). Nachází se ba Kobližné ulici a byl vystavěn v letech 1682-1690. Byl postaven ve stylu barokního paláce a sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. V pozdější době byl přestavován a také propojen se sousedním Althanským palácem. To se mu stálo málem osudným při americkém náletu na Brno v roce 1944. Tehdy byl Althanský palác natolik poškozen že musel být zbourán. Stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen. Naštěstí k tomu nedošlo a palác byl uchován pro kulturní účely. Nesnadná přestavba se realizovala od roku 1957, v roce 1961 pak došlo k zpřístupnění etnografické expozice "Lid v pěti generacích", která sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do podzimu 1999. V letech 2000-2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován, od roku 2003 zde probíhají krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice.   Palác šlechtičen je součástí Moravského zemského muzea (MZM)

Celý článek

Palác Šternberský

KrajPraha
MěstoPraha

Stavebníkem Šternberského paláce byl Václav Vojtěch ze Šternberka. Nejdříve si dal postavit zámek v Troji a pak „zimní palác“ tady na Hradčanském náměstí. Plány mu připravil J.B.Mathey, ale brzy ze stavby odešel a prací se ujali dva vídeňští architekti Domenico Martinelli a Giovanni Alliprandi. Od roku 1949 hostí tento vrcholně barokní palác expozici sterého evropského umění. V malé místnosti v prvním patře jsou soustředěny ikony a práce antického umění. Vstoupíme-li do velké místnosti v prvním patře, přivítá nás skvělá řada dvoudílných a trojdílných, bohatě zlacených deskových kostelních obrazů Toskánska a severní Itálie.

Celý článek

Palác Toskánský

KrajPraha
MěstoPraha

Hradčanské 5.

Celý článek

Palace Cinemas Letňany

KrajPraha
MěstoPraha

Multikino Palace Cinemas Letňany bylo otevřeno v říjnu 2002. Je umístěno v Obchodním centru Letňany. Nabízí 8 klimatizovaných sálů pro více jak 2 tisíce diváků, jeden ze sálů má panoramatické plátno. Kino uvádí běžnou filmovou distribuci.

Celý článek

Palackého most

KrajPraha
MěstoPraha

Palackého most. Palackého most přes Vltavu spojuje Smíchov s Novým Městem. Je určen pro automobilovou i tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Palackého mostu. Palackého most byl postaven v letech1876 – 1878 podle projektu J.Reitera. V letech 1950 – 1951 prodělal stavební úpravy a byl rozšířen. Most je postaven ze žulových kvádrů. Má sedm kleneb o rozpětí od 27,2 – 32 m a je 13,9 m široký. Je vyzdoben erby českých měst a reliéfy od B. Münzbergera. Původně byly klenbové kvádry z modré žuly, poprsní zdi průčelí z červeného pískovce a kuželky zábradlí z bílého mramoru, tedy v národních barvách. Pražské exhalace však tuto parádu poničily, červená, modrá a bílá časem zašly. Most měl při svých vstupech bohatou sochařskou výzdobu od Josefa Václava Myslbeka. Při náletech v únoru 1945 byla těžce poškozena, po letech byla obnovena ale to už byla přemístěna do parku na Vyšehradě kde zůstala dodnes. Sneseny byly také mostecké věže, kde se původně vybíralo mostné. Zůstala jen kamenná výzdoba – znaky měst, jimiž Vltava protéká: Rožmberka, Českého Krumlova, Českých Budějovic, Týna nad Vltavou, Zbraslavi, Vyšehradu a Smíchova. Další znaky patří městům na řece, do které se Vltava vlévá, českým městům na Labi: Mělníku, Roudnici, Litoměřicím, Ústí nad Labem a Děčínu. V letech 1950-1951 byla mostovka rozšířena z původních 7,7 metrů na dnešních 10,3 metrů. Přitom byly původní kamenné konzoly nahrazeny železobetonovými. Zachována zůstala jen kuželová balustráda s kamennými překlady. Pojmenování Palackého mostu. Původní název mostu byl dost dlouhý: „Kamenný most z Prahy na Smíchov“. Až na období okupace 1940 – 1945, kdy se most jmenoval Mozartův, nese jméno českého historika Františka Palackého.  

Celý článek

Palackého náměstí

KrajPraha
MěstoPraha

Palackého náměstí leží v lokalitě staré osady Podskalí. Vydělilo se v roce 1896, kdy bylo rozšířeno a navýšeno násypem. Je předmostím stejnojmenného, Palackého mostu a frekventovanou pražskou křižovatkou. Součástí náměstí i je park. Do roku 1870 se toto území nazývalo Podskalí. V letech 1870 – 1896 se část nazývala Podskalská. Od roku 1896 je nazváno po Františku Palackém. Pojmenování bylo přerušeno v za německé okupace, v letech 1940 -1945, kdy bylo pojmenováno po německém císaři Rudolfu II. Habsburském na Rudolfovo.

Celý článek

Paličník

Vyhlídková skála se nachází necelý kilometr pod vrcholem stjného jména asi 5 km východně od Hejnice. Je odtud jeden z nejhezčích výhledů v Jizerských horách. Můžeme spatřit Hejnici a Frýdlantskou oblast, Smědavskou horu, Frýdlantské cimbuří, Polední kameny, údolí Smědé a Šindelového potoka, horu Smrk a další. Vyhlídka se nachází na skále pod Klínovým vrchem. Bylo pro ni využito dvou mohutných balvanů, které byly spojeny dřevěným můstkem a opatřeny kovovým zábradlím se zdobnými litinovými zakončeními. Pozoruhodné je, že zábradlí zde bylo zřízeno roku 1902 rakouským Krkonošským horským spolkem ze Zhořelce (Görlitz). Zábradlí přežilo extrémní klimatické podmínky pouze s lehkým poškozením. Na přelomu 70. a 80. let bylo vyspraveno horskou službou; obnovu provedl v letech 2002–2003 Jizersko-ještědský horský spolek. Na předsunuté části vrcholu byl roku 1992 vztyčen z iniciativy hejnického P. Miloše Rabana mohutný dřevěný kříž.

Celý článek

Paličník

Vyhlídková skála Paličník, okres Liberec.

Celý článek

Památník Adolfa Kašpara v Lošticích

MěstoLoštice

Památník významného českého knižního ilustrátora Adolfa Kašpara v Lošticích je umístěn v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil letní čas se svou rodinou. Byl tak okouzlen krásou zdejšího kraje při návštěvě v roce 1910, že zde koupil pozemek a nechal si zde podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století rozhodl tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku zřídit v Kašparově domě umělcův památník. Ve výsledku to znamenalo, že se domu vrátila atmosféra doby, v níž Kašpar žil a tvořil. Zvláště zařízení výtvarníkova ateliéru přibližuje chvíle jeho tvorby. Vedle původního zařízení si lze prohlédnout i ukázku mistrových děl. Stálá expozice Život a dílo ilustrátora A. Kašpara - originální ukázky tvorby, fotografie, dokumenty, ateliér, část původního zařízení domu. Kapitoly z dějiny města Loštic od pravěku do současnosti. Památník patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.

Celý článek

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

MěstoJabkenice

Památník Bedřicha Smetany umístěný do prostor Jabkenické myslivny, do domu, kde skladatel žil a tvořil, je jednou ze stálých expozic Národního muzea. Myslivna, zasazená do krásné přírodní scenérie, byla původně sídlem lesního úřadu knížat Thurn-Taxisů. Od r. 1875 zde působil zeť Bedřicha Smetany Josef Schwarz, manžel jeho dcery Žofie. U nich prožil hluchý Smetana se svou rodinou poslední léta života (1875-1884) a vznikla zde i řada jeho nejvýznamnějších děl.   Popis expozice Návštěvníci expozice se mohou těšit na mnoho obrazových a písemných dokumentů, předměty osobní i rodinné povahy, které přibližují život Smetanovy rodiny i rodiny Žofie a Josefa Schwarzových v Jabkenicích. Exponáty přibližují kontakty B. Smetany s Mladoboleslavskem ještě před jeho příchodem do Jabkenic a dokumentují Smetanovu tvorbu jabkenického období – především její provozování a šíření na koncertech, operních scénách a prostřednictvím hudebních vydavatelství v Čechách i v zahraničí. Těžištěm expozice jsou interiéry Smetanovy pracovny a rodinného salónu zrekonstruované podle dobových svědectví a zařízené zčásti i originálním dochovaným nábytkem ze Smetanovy rodiny a dalšími původními památkami. V sále s malou galerií obrazů skladatelova vnuka Zdeňka Schwarze je možné se zaposlouchat do Smetanových skladeb dle vlastního výběru.Od r. 2004 je v Památníku nainstalována zrestaurovaná opona jabkenických ochotníků namalovaná v r. 1877 skladatelovou manželkou Betty Smetanovou. Na co se můžete těšit Jabkenická myslivna, původně sídlo lesního úřadu Thurn-Taxisů Dům, kde skladatel žil, tvořil a kde vznikla většina mistrových vrcholných děl Zde vznikla unikátní opona jabkenických ochotníků s výjevem „Příchod praotce Čecha na Říp“ namalovaná 1877 Smetanovou druhou ženou Bettinou Možnost individuálního poslechu Smetanových děl podle vlastního výběru   Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích je spravován Národním muzeem. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, se každoročně pořádá na přelomu června a července na zámku v Litomyšli.   

Celý článek

Památník Bible kralické - MZM

Památník Bible kralické patřící pod Moravské zemské muzeum (MZM), můžeme navštívit v Kralicích nad Oslavou. Nachází se v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Zde se tiskly knihy náboženské, naučné, ale i  díla světská. Právě Bible Kralické je nejvýznamnějším dílem zdejších tiskařů. Stavba Památníku byla započata roku 1967 společným úsilím MZM a zdejšího muzejního spolku. Expozice prezentovala především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období - činnosti bratrské tiskárny - ve světle zdejších archeologických výzkumů. V dolním sále památníku je výstava J. A. Komenský a tiskárna. Stálá expozice Dílo tiskařů jednoty bratrské (expozice představuje historii tiskárny, její vůdčí činitele a zdejší knižní produkci; vystaveny jsou i originální literky), zpřístupněny také zbytky renesanční tvrze, v níž tiskárna působila. Památník Bible Kralické patří pod Moravské zemské muzeum.

Celý článek

Památník bratří Mrštíků

MěstoDiváky

V domku, v němž rodina Mrštíků žila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulově, ve které jsou soustředěny památky na oba umělce, na jejich život a literárně-dramatické dílo. Bratři Alois (1861 - 1925) a Vílém (1863 - 1912) Mrštíkové žili v Divákách, kde Alois učil na tamní obecné škole (1889 - 1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejší prostředí pod jménem Habrůvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niž zachytil život slovácko-hanácké vesnice na přelomu století. Jejich společným dílem je realistická drama Maryša, čerpající z vesnického prostředí v Těšanech, vzdálených jen několik kilometrů od jejich diváckého bydliště. 

Celý článek

Památník Edvarda Beneše v Sezimově Ústí

Rozsáhlý areál Benešovy vily, nacházející se na soutoku Kozského potoka a Lužnice, je většinou hlavní turistickou zastávkou v historické části Sezimova Ústí. Podle Karla Čapka je Benešova vila v Sezimově Ústí krásná a sličná. Připomíná prý domy od Středozemního moře. Manželé Benešovi si ji nechali postavit podle projektu architekta Petra Kropáčka v letech 1929-1930. Když se Beneš stal v roce 1935 prezidentem, státní úředníci mu navrhovali, aby si za venkovské prezidentské sídlo zvolil zámek Lány. Beneš a jeho žena však dali zcela jednoznačně přednost svému obydlí v Sezimově Ústí. Měli sem oba blízko svými rodovými kořeny. Bratr prezidentův, Bedřich, tu zakoupil několik nemovitostí a Hana Benešová navštěvovala v Táboře základní školu. Manželé sem po svatbě v roce 1909 jezdili hlavně do Plané nad Lužnicí na prázdniny. Osobitý a zvláštní styl jejich vily byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplněn rozsáhlou pěstěnou zahradou. Při projektování si Beneš přál mít nízkou střechu, jakou mají domy v jižní Francii. V roce 1930 to bylo v českém prostředí přání zcela ojedinělé. Pod plochou střechou je hladké průčelí, není na něm žádný historizující detail, je to dům bez říms. Budí dojem jednopatrového, a přece je to dům dvoupatrový. Vnitřní zařízení vily bylo za Benešova života velmi střízlivé, vkusné a cenné, zhotovené většinou na míru. Vše bylo poměrně malé a úměrné Benešově postavě. Jeho výška byla jen 163 cm. interiéry všech místností vybaveny originálními kusy starožitného nábytku. Jako doplňky rozestavili po celém interiéru dary přátel a dary z Benešových cest diplomata a prezidenta. Byl zde bohatě zdobený gotický trůn z 15. století, gotický čtecí pult s figurální a ornamentální polychromovou řezbou, středověká ikona, Hollarovy rytiny Pohledy na Prahu a Léto, Švabinského grafiky, obrazy Preislera, Rabase i perské koberce.Podobu zahrady spolu se zahradními architekty nadlouho ovlivnila i Hana Benešová. Byly tu prvky anglické a japonské zahrady, poskytující nové pohledy na Benešův dům z travnatých ploch, z altánů i z mohutných balvanů a od stromoví hustého lesa. Na konci lesního parku byl vybudován tenisový kurt.Po zvolení Beneše prezidentem prodělala vila, hospodářské objekty i celá zahrada podstatné úpravy. Na střeše vily byla vztyčena prezidentská standarta a československá státní vlajka. U brány do zahrady se objevila Hradní stráž. Byla zřízena rozsáhlejší knihovna, samostatná kancelář pro prezidentského sekretáře. Nutností bylo zřídit i hostinské pokoje pro častější návštěvy. Do vily přijížděly návštěvy politiků i představitelů kultury, mezi nimiž byl zvlášť vítaným hostem spisovatel Karel Čapek. To vše přispělo k rozkvětu samotné Sezimova Ústí. Ze Sezimova Ústí odjel prezident 22. září 1938 do exilu, kde zahájil otevřený boj za obnovu Československé republiky. Během německé okupace byla prezidentova vila vypleněna gestapem a německou armádou. Vedle nábytku, uměleckých předmětů a osobních věcí byla rozkradena i obsáhlá odborná prezidentova knihovna, čítající na 12 000 svazků. Po vítězném návratu z exilu bylo vila opravena a prezidentem opět využívána. Když se 2. června 1948 vzdal po komunistickém puči prezidentské funkce, opustil Pražský hrad a natrvalo přesídlil do svého domu v Sezimově Ústí. Zde ve své vile zemřel 3. září 1948. Místem jeho posledního odpočinku je hrobka na místě bývalé kamenné kazatelny mistra Jana Husa. Tehdejší první dáma republiky Hana Benešová sem byla po utajeném pohřbu pochována v roce 1975. Vila prošla v 70. letech rekonstrukcí a nyní je majetkem Úřadu vlády České republiky a pro veřejnost je otevřena pouze její část s parkem a hrobkou. Teprve v roce 2000 byl naplněn testament hany Benešové, která si z vily přála vybudovat muzeum a památník jejího chotě. V době státních svátků a ve výroční dny narození a úmrtí dr. Edvarda Beneše jsou pro veřejnost zpřístupněny dvě dobově rekonstruované místnosti - pracovna dr. Beneše a jeho ložnice.

Celý článek

Památník F. B. Zvěřiny - Hrotovice

MěstoHrotovice

Akademický malíř F. B. Zvěřina patří bezesporu k nejvýznamnějším hrotovickým rodákům. Památník je umístěn v malířově rodném domě. K vidění je zde nejen jeho dílo - olejomalby, akvarely a kresby z jeho cest na Balkán, ale i z okolí Hrotovic, Bítova, Kutné hory a Zwetlu, ale rovněž také nábytek z jeho pozůstalosti, trofejní předměty z cest a malířské náčiní. Stálá expozice Malíř a grafik František Bohumil Zvěřina.

Celý článek

Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra

KrajPraha
MěstoPraha

Památník Františka Palackého (1798-1876) a Františka Ladislava Riegra (1818-1903) je stálou expozicí Národního muzea. Najdeme jej v Palackého ulici v Praze, v prvním patře rokokového Mac Nevenova paláce. Zde se před námi otevírá v pěti místnostech životní a pracovní prostor nejen těchto dvou výrazných osobností 19. století, ale také dalších členů jejich rodin. Interiér se tak postupně rozrůstal a obohacoval o nové předměty, docházelo i ke změnám, vyvolaným životními potřebami jeho obyvatel. Stálá expozice Původní interiér bytu rodin Palackého a Riegra K unikátně dochovanému původnímu zařízení bytu patří společenský a hudební salón, jídelna, ložnice a pracovny historika Františka Palackého a jeho zetě, právníka, politika a encyklopedisty Františka Ladislava Riegra. Pozoruhodné umělecké a historické sbírky obsahují např. rodové portréty z 19. století, mimo jiné obrazy Josefa Mánesa, Julia Mařáka či sochy J. V. Myslbeka a nábytek od klasicismu a biedermeieru až po secesi. V samostatném pokoji je vystavena kolekce nábytku, plastiky, keramiky a skla z národopisné sbírky Riegrovy dcery Libuše Bráfové a její společnosti, do níž patřila například výtvarnice Zdenka Braunerová.   Na co se můžete těšit Autentický byt Františka Palackého a jeho zetě Františka Ladislava Riegra –salon, pracovna Palackého, pracovna Riegra, jídelna a sbírkový pokoj Díla Josefa Mánesa, Josefa Václava Myslbeka a krajinářská škola Julia Mařáka Národopisná sbírka Libuše Bráfové Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra je stálou expozicí Národního muzea.

Celý článek

Památník Jana Žižky z Trocnova

MěstoBorovany

 Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.

Celý článek

Památník Jaroslava Ježka (Modrý pokoj)

KrajPraha
MěstoPraha

Památník hudebního skladatele Jaroslava Ježka, tzv. Modrý pokoj, najdeme na pražském Starém městě, v Kaprově ulici. Jedná se o stálou expozici Národního muzea.   Popis expozice Expozice připomínající život a dílo Jaroslava Ježka - významného představitele české populární hudby a spolutvůrce slávy Osvobozeného divadla - je umístěna v bytě Ježkových rodičů a vybavena původním zařízením včetně řady zajímavých osobních předmětů. Modrý pokoj z počátku 30. let 20. století, zařízený ve stylu funkcionalismu, na přání skladatele navrhl jeho přítel, architekt František Zelenka, který byl též autorem scénických návrhů pro Osvobozené divadlo. Ježkův odkaz zůstal zachován díky péči skladatelovy matky Františky Ježkové a sestry Jarmily Strnadové. K vidění je zde mimo jiné také originální Ježkův klavír, knihovna a diskotéka.   Na co se můžete těšit „Modrý pokoj“ v Ježkově bytě v Kaprově ulici v Praze Autentický interiér s Ježkovou knihovnou, klavírem, nototisky jeho děl, předměty z pozůstalosti; prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil Expozici odborně spravuje Hudebněhistorické oddělení Národního muzea - Českého muzea hudby.  

Celý článek

Památník Josefa Suka - Křečovice

Expozici o životě a díle hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935) v domě, kde žil a tvořil, můžeme navštívit v obci Křečovice poblíž Sedlčan. Domek nechal postavit skladatelův otec v roce 1895, aby zde Josef Suk mohl pobývat po náročných koncertních cestách. Bylo to již v době, kdy byl proslulým členem Českého kvarteta. Přijížděli sem za ním také další významné osobnosti hudebního života, např. Antonín Dvořák nebo Václav Talich. Na sklonku svého života, kdy Josef Suk již nebydlel trvale v Praze, ale odstěhoval se do Benešova, uvolnil domek pro rodinu svého syna ing. Josefa Suka. Ten zde po skladatelově smrti zřídil památník, který odkázal v r. 1951 státu. V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze. Památník prošel nedávno rekonstrukcí a roku 2008 byl znovu otevřen pro veřejnost.   Stálá expozice   Obsahuje dokumenty k jednotlivým fázím skladatelova vývoje a řadu zajímavých předmětů osobního charakteru. Ve dvou místnostech je zde zachován původní nábytek. V pracovně Sukův klavír zn. Bösendorfer, psací stůl, obrazy a plastiky, v salónu rodinná galerie, sbírka porcelánu, medaile a drobné předměty, které si Josef Suk přivážel jako suvenýry z cest po celé Evropě. Expozice ve zbývající části památníku je věnována Českému kvartetu a Sukovu skladatelskému dílu. Doplněna je promítáním krátkého animovaného filmu.     Na co se můžete těšit Expozice – Josef Suk (1874–1935), život a dílo hudebního skladatele Sukův nábytek a klavír, lidová keramika z rozsáhlé umělcovy sbírky Každoroční koncert v rámci Pražského jara, pietní slavnost Sukovy Křečovice   V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze.

Celý článek

Památník Karla Havlíčka Borovského

Památník je umístěn v rodném domě Karla Havlíčka Borovského. Stavení roku 1817 postavil Havlíčkův otec Matěj. KHB se zde narodil o čtyři roky později. Roku 1929 koupila dům Občanská záložna v Praze - Vršovicích a věnovala ho Havlíčkovu novinářskému fondu za podmínky, že zde bude zřízeno Havlíčkovo muzeum.To bylo slavnostně otevřeno v roce 1931. V letech 1956 a 1970 bylostavení za účasti Památníku národního písemnictví rekostruováno a v roce 1978 byl objekt vyhlášen za národní kulturní památku. Návštěvníci mohou shlédnout stálé  expozice věnované životu a dílu slavného rodáka. Nově jsou ve výstavních prostorách umístěny 2 stálé expozice: jedna se týká rodáka dr. Josefa Stránského, DFC a padlým příslušníkům 311. peruti RAF z Vysočiny a druhá sochaře Viktora Dobrovolného. Stálá expozice Rodný dům Karla Havlíčka Borovského. Život a dílo Karla Havlíčka Borovského - průvodcovské slovo s výkladem o K. H. Borovském, Zdeňce Havlíčkové. Havlíčkovské oslavy. Rodák dr. Josef Stránský - pilot u 311. peruti RAF a letci 311. peruti z Vysočiny, kteří padli ve 2. sv. válce. Rodák Viktor Dobrovolný - sochař, výstava jeho děl. V domku také sídlí místní knihovna a informační centrum.

Celý článek

Památník Karla Hynka Máchy - Doksy

MěstoDoksy

Oblast Doks je spjata se jménem romantického básníka Karla Hynka Máchy (1810 -1836).  Ten v Doksech pobýval u svého přítele Eduarda Hindla. Ten jej seznámil s okolní krajinou a pověstmi.  Dnes tak můžeme v Doksech navštívit expozici věnovanou Karlu Hynku Máchovi – jeho památník. Najdeme jej v dřevěném patrovém roubeném domě bývalého špitálu. Dům byl postaven roku 1669 a jako zázrakem unikl zničení při několika požárech. Po II. světové válce zde byla modlitebna československé církve, v 60. letech  pak knihovna. Současná expozice ukazuje návštěvníkům krásu dokské krajiny a Máchův život a dílo, vydávané v mnoha různých vydáních. To, že je i v současné době zájem o vydávání Máchova díla, ukazuje například zcela nový překlad Máje do esperanta, či bibliofilské vydání Máje, doprovázené 24 grafickými listy našich předních výtvarníků, kteří se nechali inspirovat Májem a jeho autorem. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si i nově otevřenou část památníku v Doksech - expozici Rybářství a rybníkářství na Českolipsku. K vidění jsou mnohé rybářské pomůcky, bez kterých se bývalí rybáři neobešli a které nám přiblíží dobu výlovů zdejších rybníků za času našich předků.Součástí muzea K.H.Máchy je také malý muzejní obchůdek s pestrým sortimentem pohlednic, knih a suvenýrů tematicky spojených se zaměřením muzea. Stálá expozice Doba a dílo K. H. Máchy - život a dílo významného českého básníka K. H. Máchy uprostřed kraje, kde vznikl jeho Máj. Galerie obrazů 19. století. Rybářství a rybníkářství na Českolipsku - chov a lov ryb, dějiny rybníkářství a nejvýznamnější rybníky okresu. Památník je pobočkou Vlastivědného muzea v České Lípě.

Celý článek

První 1 2 3 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Bečváry
Dominantu obce Bečváry tvoří pozdně barokní zámek z 18. století. Tvrz Panství Bečváry je poprvé zmiňováno v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek a v roce 1564 je spolu s dalšími dvěma vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil samostatné panství. V roce 1603 zde nechal nový majitel Jaroslav Myška postavit tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic, kdy v časech třicetileté války Bečváře zpustly a tvrz sloužila jen jako stodola. Zámek Lepší časy pro zdejší sídlo začaly roku 1738, kdy je získal Jiří Hillebrandt z Prandau, a započal tady v roce 1749 se stavbou zámku na místě bývalé tvrze. Již tehdy měl zámek čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Jiří Hillebrandt však před dokončením budovy zámek prodal císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Dostavbu objektu dokončili architekt Jan Josef Wirch a český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 se však Laudon přestěhoval do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodina Lišků a od ní jej koupila koncem 19. století Klára Frengelová. Po její smrti byl již zchátralý objekt roku 1945 zkonfiskován jejím dědicům. Později byly Bečváry využívané pro archiv ČSAV. Po roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který začal s jeho postupnou opravou. Zámek je tedy v současnosti veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Barokní zámek Bečváry je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu, které zdobí barokní sochy. V původní barokní podobě zůstalo severní, jižní a západní křídlo, východní křídlo je přestavěno rokokově. Nejkrásnějším interiérem je taneční sál, který se nachází v plastickém středu objektu. Ze sálu se dá projít na terasu. Stěny sálu jsou zdobeny římsami a ozdobami a několika výjevy z putování hrdiny Aenea. Strop zdobí freska, na které je vidět výjev ze stanu Achájců při obléhání Tróje. Dále je zde také zachována kaple sv. Michaela, prostupující přízemí i první patro původní stavby. Freskový oltář v kapli z 18. století namaloval Josef Redelmayer, nástěnné malby z roku 1774 jsou dílem Josefa Hagera a Josefa Redelmayera. Sochařskou výzdobu vytvořil sochař Ignác František Platzer. K zámku náleží i přilehlý park, poblíž stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. V okolí můžete navštívit zámek Zásmuky, město Kolín nebo Kutnou Horu a její četné památky. Ubytování naleznete v nedaleké Ratboři nebo Kutné Hoře.
Židovský hřbitov se nachází v okrajové části obce, severovýchodně od jejího centra, na levém břehu potoka, nedaleko dochované synagogy. Hřbitov má dvě části, stará byla založena před rokem 1676 a pohřbívalo se zde do roku 1866. Na ploše 1.025 m2 se nachází okolo 60 náhrobků, nestarší z nich by měl být z roku 1692. Novější část byla založena v roce 1866 a užívána až do druhé světové války. Po této době zde proběhl jen jeden pohřeb a to v roce 1976. Nová část má plochu 2.345 m2 a nachází se zde přibližně 300 náhrobků. Obě spojené části ohrazuje kamenná zeď v dobrém stavu, hřbitov je uzamčen a otevřen po telefonické domluvě.
Janův hrad, obvykle zvaný Janohrad, je umělá zřícenina hradu, kterou můžeme navštívit v Lednicko-Valtickém areálu, který je zapsán na seznamu UNESCO. Romantická zřícenina Stavba je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny postavená roku 1801-1808 na zakázku Jana Lichtenštejnského (po něm nese název Janův). Projektoval jej J. L. Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který je také podepsán pod projektem nedalekého minaretu. Stavba je to velmi neobvyklá. na rozdíl od ostatních napodobenin zřícenin z té doby byl Janův hrad projektován jako obyvatelný a sloužil v době honů jako myslivna a lovecký zámeček. Janův hrad najdeme v zámeckém parku při zámku Lednice. Tipy na výlet Kromě Lednicko-Valtického areálu můžete také navštívit zříceninu Sirotčí hrádek, zříceninu Dívčí hrady nebo se vadat do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší. Zde se nachází i Muzeum Dolní Věstonice a zajímavá expozice Věk lovců a mamutů. V Mikulově na vás čeká barokní zámek, Regionální muzeum, synagoga a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku. V Břeclavi najdete renesanční zámek, Městské muzeum a galerii nebo synagogu. Bohatý výběr ubytování najdete v Břeclavi nebo ve Valticích.  
Zaniklý hrad stával na skalisku, které je dnes součástí přírodní rezervace Jezerka. Od zámku Jezeří k němu vede modrá turistická značka, přibližně 2,5 km dlouhá. Historie hradu Žeberk (německy Seeberg, v překladu Jezerní hora) byl založen záhy po polovině 13. století. Za jeho zakladatele je považován Albrecht ze Seeberku (Žeberku), kterého prameny zmiňují v roce 1277. Žeberk byl nejvýše položeným hradem v Krušných horách a to se mu stalo osudným. Kvůli nepohodlnému přístupu byl málo obýván a v podstatě velmi brzy po svém vzniku, v průběhu první poloviny 14. století, byl opuštěn. Jeho majitelé si na úpatí Krušných hor postavili pohodlnější sídlo Nový Žeberk. Starý Žeberk nadále sloužil jen jako hraniční pevnost a roku 1385, kdy byl v majetku pánů z Bergova, se již připomíná jako pustý. Podoba hradu Hrad Starý Žeberk zanikl velmi záhy po svém vzniku, a proto se z něj do dnešních dnů mnoho nedochovalo. To nám ztěžuje i představu o tom, jak vypadal v době svého života. Navíc většina hradních konstrukcí byla dřevěná. Centrální část hradního areálu zaujímá rozeklané skalisko, na němž podle nálezů stával blíže neurčitelný objekt. Je možné, že ke skalisku přiléhaly další objekty. Dodnes se z hradu dochovaly velmi sporé zbytky hradby a znatelný příkop. Hradní areál je volně přístupný, z centrálního skaliska je nádherný výhled na okolní lesy a bohužel i na nedalekou uhelnou pánev. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Strážiště u Chomutova, navštívit Oblastní muzeum v Chomutově nebo zoopark.  Ubytovat se můžete v Jirkově nebo v Chomutově.