Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
Zřícenina kostela sv. Michaela Archanděla - Všestudy
Na východním okraji malé vsi najdeme zříceninu kdysi farního kostela sv. Michaela Archanděla. Stavba byla založena patrně okolo roku 1550. V roce 1775 byla sice poškozena požárem, ale záhy obnovena v klasicistním slohu. To při požáru věže v roce 1847 to již trvalo 50 let než byla stavba opravena. Po druhé světové válce přestal být kostel udržován a začal chátrat. Na počátku 90. let 20. století byl vydán demoliční výměr, který se pro odpor církevních úřadu napodařilo zatím naplnit. Dokonce bylo po roce 2000 příkročeno k rekonstrukci kostela, do dnešní doby (září 2012) se zatím podařilo opravit pouze zastřešení věže. Jednolodní kostel (loď 14x11 m) s trojboce uzavřeným presbytářem (9x7 m) má v severozápadním nároží situovanou dvoupatrovou věž, krytou jehlancovou střechou. Z lodi i presbytáře se zachovalo pouze obvodové zdivo v původní výšce. V presbyteriu se sice nacházejí stopy po barokích oltářích, ale hodnotné barokní stropní malby jsou již nenávratně pryč. Vstup do interiéru kostela je znemožněn.
Celý článekZřícenina kostela sv. Mikuláše - Šitboř
Ruiny kostela sv. Mikuláše se nacházejí na vyvýšeném místě v obci Šitboř zhruba 1,5 km jižně od Poběžovic. První zmínka o kostele je z roku 1359, ale zřejmě je starší a pochází z poloviny 13. století. V roce 1710 byla nad sakristií postavena osmiboká kostelní věž s cibulovou střechou. Brzy po druhé světové válce zpustl a na konci 70. let se propadly stropy a klenby. V současné době (2009) je volně přístupný, ale ruina tohoto kostela stále chátrá.Kostel je jednolodní raně gotickou stavbou s polygonálně zakončeným presbytářem.
Celý článekZřícenina kostela sv. Petra a Pavla - Dolany
Obnovovaná zřícenina gotického kostela sv. Petra a Pavla postavená na románských základech se nachází při řece Berounce, asi 2,5 km jižně od obce Chříč. Značená cesta sem nevede, přístup jen po silnici z obce Studená. V písemných pramenech je jako kostel farní zmiňován mezi roky 1344-1350. Pány tohoto kostela jsou roku 1358 zmiňováni Habart z Dolan a Markwart z Řebříku. Za husitských válek byl kostel zpustošen. Ještě větší ránu mu zasadila Švédská vojska. Hřbitov okolo kostela byl zasypán a sám kostel zčásti pobourán. V první polovině 16. století nechal Kryštof Kolovrat sešlý kostelík opravit a roku 1553 do něj pořídil zvon. Za třicetileté války kostel opět schátral. Po nich ho nechal opravit tentokrát Vojtěch Hynek Teyřovský a v roce 1684 do něj daroval druhý zvon. Za majitelů Lažanských se dostálo kostelíku další pozornosti a oprav. Tehdy plnil funkci farního kostela pro několik vsí. Zájem o něj se udržel až do 19. století. V jeho neprospěch se situace definitivně změnila v roce 1878, kdy odsud byly odvezeny zvony do Chříče. V letech 1882-1895 byla vydrancován a zpustošen. Kostelík začal prudce chátrat v předválečném období a po 2. sv. válce. V roce 2001 byly započaty práce na záchraně objektu kostela s cílem zachovat jej pro příští generace. Kromě dvou zvonů visel na zdi v presbytáři, odděleném od lodi hrotitým vítězným obloukem, obraz světců, jimž byl kostel zasvěcen. Obraz kde se Sv. Petr loučí se sv. Pavlem, vznikl v první polovině 18. století a nesl alianční znak Černínů a Lažanských. Boční oltáře představovaly sv. Jáchyma a sv. Isidora. Z doby panství Lažanských pocházely cínové svícny. Kromě kostelních lavic, dřevěného zábradlí před oltářem a střídmé barokní kazatelny, není o žádném dalším vybavení nic známo.
Celý článekZřícenina kostela sv. Prokopa - Proboštov
Zřícenina kostela sv. Prokopa se nachází mezi Krupkou a Teplicemi v blízkosti Proboštova. Původně šlo o hornický kostelík zaniklé osady Kirchlice (snad i jde o nejstarší hornický kostel ve střední Evropě). Ještě v gotickém období byl několikrát upravován, období husitských válek ustál bez poškození, na rozdíl od hlavního kostela v Krupce. Za třicetileté války poškození již neušel. Přesto byl v letech 1643-1677 opraven, ale svůj gotický vzhled si ponechal. Vzhledem k tomu, že byl poddolován byl na konci 19. století opuštěn. Poslední bohoslužba se konala 3.11.1891. I když byl kostel ponechán osudu nebyl zatím příliš devastován. Ještě ve 20. letech 20. století bylo možno vidět zbytky gotických nástěnných maleb, znázorňující sv. Václava, 12 apoštolů, ale i erby krupských měšťanů a členů hornického spolku. Totální devastaci, který kostel proměnil ve zříceninu, přišla v roce 1939, kdy vyhořel při řádění neměcké mládeže. V roce 1995 bylo zabzpečeno obvodové zdivo. Kostel z něhož se dochovalo obvodové zdivo v téměř původní výšce, byl bezvěžový s výrazným západním štítem a sedlovou střechou. Loď (11x23 m) byla dvouprostorová, západní nejmladší část měla síťovou klenbu, sklenutou na štíhlé osmiboké pilíře. Jižní stranu doplňují masivní vnější opěráky. V západní části je možno vidět profilovaný vstupní portál. Nejstarší část kostela je dnes čtverový presbytář o velikosti 7x7 m nacházející se v jihovýchodní části. Vnitřní prostor zříceniny kostela je uzamčen.
Celý článekZřícenina kostela sv. Štěpána - Chotěbudice
Západně od obce Chotěbudice nalezneme zříceninu kostela sv. Štěpána ze 70. let 13. století. Zřícenina kdysi farního kostela je jediným pozůstatkem obce Mladějov, která se zde v minulosti rozkládala. Její zánik přišel s husitskými válkami, tehdy obec zničila křižácká vojska. Jediné co zůstalo ušetřeno byl kostel sv. Štěpána. V době baroka byl již farní kostel přestavěn, přesto si ponechal svůj gotický vzhled i dispozici. V současné době kostel nemá střechu, přesto jeho obvodové zdi dosahují své původní výše. Stavba má zajímavý půdorys, obvodové zdi tvoří elipsu, závěr presbytáře je polygonální. V lodi i kněžišti se v obvodovém zdivu zachovala úzká gotická okénka s ostěním, tvořeného červeným pískovcem. Areál kostela je volně přístupný, kolem něj se rozkládá malinkatý hřbitov (snad ještě funkční). Vede sem trochu zarostlá cesta mezi poli lemovaná stromy, vybíhající ze západního okraje Chotěbudic. Z obce je to sem ke kostelu zhruba kilometr.
Celý článekZřícenina kostela sv. Václava - Rychnůvek
Více jak 7,5 km západním směrem od Přední Výtoně v blízkosti německých hranic se nachází zbytky kdysi barokního kostela sv. Václava. Kostel je jako farní uváděn již ve 14. Století. Původně gotický kostel byl zasádně přestavěn okolo roku 1673 v barokním slohu. Vnitřek kostela byl pozdně renesanční. Roku 1738 byl povýšen na děkanský kostel. Hlavní oltář byl dvojitý. Uprostřed něho byl obraz zavraždění sv. Václava. Dále se zde nacházela dřevěná kazatelna. V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici. Kostel byl speciálním demoličním komandem odstřelen 9.6.1959. Postupně zanikla i celá obec. Dnes zde z celé bývalé obce Rychnůvek nacházejí jen zbytky tohoto kostela (opodál pak ještě zbytky bývalé školy). Na místě kde stával oltář byl vztyčen dřevěný kříž. Dne 10.8.1991 po dlouhé době zde opět sloužil mši páter Horst Prieschl. Na pietně udržovaném místě najdeme i pár náhrobků jako pozůstatek kdysi hřbitova při kostele.
Celý článekZřícenina kostela sv. Václava na Prachové
Zřícenina kostela sv. Václava vystavěný v bývalé vsi Prachová jsou vidět již ze silnice mezi Hrušovany a Encovany. Byl postaven z lomového kamene na místě zaniklé starší svatyně sv. Mikuláše okolo roku 1830. Šlo o klasickou jednolodní stavbu s čelní věží, klenutým kněžištěm, pětibokým presbytářem na jehož jižní straně byla přistavěna skromná sakristie. Obdélná loď měla velikost 8 x 11 m. Špatný čas přišel pro kostel po roce 1948, kdy bývalý režim nepřál církevním stavbám. Do dnešní doby se zachovala podstatná část obvodových zdí. Střecha kostela a klenby v lodi již nejsou, pouze dvojice klenebních oblouků. Jediná klenba se dochovala v presbytáři a věž jako jediná je krytá stříškou. Objekt o který se stará alespoň co se týče údržby okolí, turistický oddíl je volně přístupný.
Celý článekZřícenina kostelíka Narození Panny Marie - Lutová
Zřícenina barokního kostelíka Narození Panny Marie z roku 1666 se nachází kousek severně za obcí. Vede k němu menší polní cesta od farního kostela k menšímu návrší (cca 300 m). Kostelík nechal postavit jako poděkování za svoji záchranu Adam Pavel Slavata, majitel chlumeckého panství. Při jedné cestě na mši do Lutové se mu splašili koně a on se pro záchranu modlil k Panně Marii. V kostelíku se nekonaly klasické bohoslužby, byl spíše poutním a na svátek Narození Panny Marie se zde jedna taková tehdy velmi významná konala. Po vystavění barokního kostela v Chlumu u Třeboně se poutě přesunuly tam a význam zdejšího místa začal upadat. Vše skončilo s josefínskými reformami, kdy byl kostel zrušen, během poloviny 19. století zpustl a jedné noci byl dokonce rozkraden krov. Roku 1875 bylo použito jeho zdiva ke stavbě věže farního kostela. Dnes se zde dochovalo jen torzo severní zdi kostela s okenním otvorem. Pahorek kdysi holý během let zarostl stromy a ukryl tak definitivně i zbytky kostelíka očím okolo jdoucích poutníků. Roku 1934 zde děkan Kraus nechal vztyčit kříž, ten však po opuštění fary kdosi ulomil. Ani pokusy o obnovení v nedávných letech bohužel nebyly příznivé a kříž byl brzo poničen či ukraden.
Celý článekZřícenina letohrádku v Kamýku u Oseka
Zříceniny malého zámeckého letohrádku se tyčí na menším skalnatém vršku a je v jihovýchodní části obce. Neznámá historie letohrádku Písemné zprávy o stavbě chybí, stejně tak není známý její stavitel. Není v podstatě nic známo. Jeho stavebníkem byly patrně Nosticové v první polovině 18. století. Stal se součástí přírodního parku a sloužil k občasným pobytům osecké vrchnosti. V roce 1774 přestává být zámek panským sídlem a letohrádek pozbývá svého smyslu. V průběhu 19. století zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Letohrádek dnes Do dnešní doby se dochovaly delší zdi obdélné přízemní stavby se zaoblenými nárožími, prolomené čtveřicí oken. V 70 letech 20. století byly zříceniny znovu omítnuty. Zříceniny letohrádku jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Březina. Další zřícenina hradu se nachází u Lhoty pod Radčem. V Radnicích se nachází městské muzeum. Za návštěvu jistě stojí také Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ubytovat se můžete například v Rokycanech.
Celý článekZřícenina na Babě
Název tohoto návrší na levém břehu Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamnější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století bavorskými a zejména francouzskými vojáky letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1784 koupila pozemky paní Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.
Celý článekZřícenina rozhledny na vrchu Rudný
Zbytky bývalé rozhledny se nacházejí na vrchu Rudný (613 m.n.m.) kousek severně od Jihlavy. První ještě dřevěná rozhledna tu byla postavena v roce 1853, kterou zničila bouře v roce 1870. Druhá vznikla v roce 1907, po ní tu zbyla vyzděná základna. Na ní pak bylo pět dřevěných pater s ochozem, jenž poskytoval panoramatický výhled. Rozhledna vysoká 27 m ve tvaru osmiúhelníku vyhořela v roce 1940 a již nebyla obnovena. Dnes kopec sám o sobě téměř žádný výhled neposkytuje, jen odlesněný pruh přilehlé sjezdovky s vlekem dává možnost se trochu rozhlédnout severním směrem. Na vrchol vede naučná stezka, nejbližší možnost parkování je cca necelý kilometr pod vrcholem při silnici vedoucí do krematoria.
Celý článekZřícenina Sirotčí hrádek
Sirotčí hrádek, zvaný též Rassenstein, je jednou z nejkrásnějších a nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Najdeme jej v severovýchodním výběžku Stolové hory v Pavlovských vrších, nad vsí Klentnice, asi 3 kilometry od Mikulova. Historie hradu Svou histori začal psát hrad na počátku 14. století, kdy jej vystavěli příslušníci švábského rodu Wehingenů, respektive jejich boční větěv, kterou založil rytíř Siegfried Sirotek. Hlavní rod sídlil na tvrzi v nedalekém Nejdku. Smrtí Siegfrieda r. 1305 rod vymřel, a hrad se tudíž tímto stal královským majetkem. R. 1305 ho Václav III. daroval Ortlíbu řečenému Hendík. V neklidné době po zavraždění Václava III. v Olomouci r. 1306 jej uchvátili Lichtenštejnové, o čemž svědčí zmínka z r. 1310, kdy byl hrad připojen k jejich mikulovskému panství. Při dělbě lichtenštejnských statků v r. 1504 ho obdržel spolu s Děvičkami nejstarší syn Kryštof. V držení Lichtenštejnů zůstal hrad až do r. 1575, kdy přešel do vlastnictví Ditrichštejnů. Tehdy byl již ale s největší pravděpodobností pustý a opuštěný. Tato domněnka je písemně potvrzena roku 1590. Dispozice hradu Hrad byl vybudován na dvou ostrých vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí. Odtud zřejmě pramení i jeho jméno Rassenstein (tj. Ostrý kámen). Skály byly obklopeny valovým opevněním, možná doplněným palisádou, které tak vytvářelo jakési předhradí s hospodářským zázemím. Na přístupnější jižní části stával nepravidelný, přibližně trojúhelníkový blokový palác, do kterého se vstupovalo přístavkem na jižní straně. Na východní straně byla do skály vyhloubena cisterna. Palácové zdivo se dochovalo do výšky asi 8 metrů. Palác byl se severní částí hradu na protilehlém útesu spojen zřejmě mostem nad nejužší částí rokle. Nelze ale ani vyloučit, že jako spojnice mohla sloužit věžovitá stavba se schodištěm, jejíž zbytky dodnes přiléhají k severní skále na její severní straně. Na tomto druhém zhruba obdélníkovém skalisku se dochovaly pouze základy obvodových zdí a spodní část hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina Dívčí hrady. Výlet si můžete udělat také do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší nebo do Muzea Dolní Věstonice. V Mikulově najdete barokní zámek, Regionální muzeum, synagogu a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku. Bohatý výběr ubytování najdete v Mikulově.
Celý článekZřícenina tvrze Pomezná
Historie tvrze Ves Pomezná se připomíná v roce 1225. Pravděpodobně někdy ve 13. století tu byl postaven hrad, střežící cestu ze západu do Čech. První dochovaná zmínka o něm je až z roku 1309. V roce 1348 koupil hrad Rüdinger ze Sparnecku, který se stal v roce 1349 lesníkem Koruny české. V roce 1417 byla Pomezná napadena vojsky norimberského purkrabího. Za dalších majitelů Paulsdorferů byl v roce 1462 zničen českým a chebským vojskem. Zůstala jen čtverhranná věž, která se stala základem tvrze, postavené během 16. století. Ta pak střídala své majitele a roku 1629 byla přestavěna na mlýn. Při budování ochranného pásma hranic po roce 1950 byla stavba až na věžovitý objekt čtvrcového půdorysu odstraněna. Věž bývalé tvrze s valeně klenutým prostorem se dochovala dodnes. Tipy na výlet Nedaleko odsud se můžete podívat na sopku Komorní hůrka, hrad Hazlov, hrad Ostroh nebo na Goethovu skalku. Za návštěvu stojí i hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.
Celý článekZřícenina tvrze Svojšice
Mohutná zřícenina gotické věžové tvrze Svojšice se nachází ve stejnojmenné obci na Pardubicku. Historie tvrze Záznamy v zemských deskách říkají, že tvrz byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po jeho smrti zdědila majetek Anna ze Svojšic. Tím majetkem byla gotická tvrz a několik dvorů. Po Anně ze Svojšic zde vládli synové jejího manžela Václava Ruthara z Malešova - Petr a Mikuláš, kteří se psali jako rytíři ze Svojšic. Sňatkem poté získali tvrz na 100 let Gerštorfové, ale postupně přestala plnit svou obytnou funkci. Během třicetileté války byla tvrz vypálena, poté zpustla. Ve 20. století byla tvrz Klubem českých turistů částečně opravena. Tvrz dnes Dodnes se ze zříceniny dochovaly zbytky jednopatrové obytné části tvrze se sklepem a gotickým vchodem do podzemní chodby vedoucí k zámku v Cholticích. Před tvrzí, která je volně přístupná, je pomník zdejší rodačky Julie Sýkorové, manželky Karla Havlíčka Borovského. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete pozůstatky gotické tvrze Semteš, rozhlednu Barborka, kostel sv. Václava v Jezbořicích, zámek Heřmanův Městec, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo také v Chrudimi.
Celý článekZřícenina tvrze Tichá
Malebná zřícenina gotické tvrze stojící u rybníka se nachází na jihovýchodním cípu dnes již téměř pusté vsi Tichá v okrese Český Krumlov. Areál tvrze je volně přístupný. Historie tvrzi Tvrz Tichá byla vystavěna v průběhu první poloviny 14. století a je pravděpodobné, že nikdy nebyla sídlem samostatného zboží, nýbrž byla součástí panství Velešín a později panství Nové Hrady. První písemnou zmínku o tvrzi máme již z roku 1360, kdy jejími vlastníky byli bratři Beneš a Jan z Velešína. Dalšími majiteli tvrze a vsi byli od roku 1367 až do počátku 17. století Rožmberkové. Tvrz měli na starosti jejich purkrabí, z nichž jmény známe Ojíře (1412), Jana z Petrovic (1433–1454), Čápa (70.–80. léta 15. století) a Jana Hřebenáře z Hřebene (80. léta 15. století). Tvrz hrála velmi důležitou úlohu v pohraničních bojích, a proto ji majitelé udržovali v dobrém stavu. Poslední písemná zmínka o existenci tvrze jako obranné stavby pochází z roku 1541. Poté ji majitelé využívali jako hospodářskou budovu a po několika požárech byla koncem 18. století přestavěna na pivovar. Tvrz dnes Dodnes se z gotických součástí tvrze dochovala pouze mohutná čtvercová věž, do níž vedl původní vstup v prvním patře. Opevnění tvořil vodní příkop, který byl napájen vodou z nedalekého rybníka. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit poutní kostel Panny Marie Sněžné - Svatý Kámen nebo farní kostel svatého Jiljí v Dolním Dvořišti. Zajímavá je i zřícenina hradu Louzek u Bujanova. V téže obci najdete také Muzeum koněspřežné dráhy. Ubytování najdete na Dolním Dvořišti. M.K.
Celý článekZřícenina tvrze Vyšehořovice
Výrazné zříceniny tvrze Vyšehořovice se nacházejí v blízkosti centra stejnojmenné obce, ležící v polovině cesty mezi Čelákovicemi a Úvaly. Již ve 12. století získala vyšehradská kapitula od knížete Soběslava ve vsi Vyšehořovice popluží. V průběhu 13. století je ve vsi zmiňováno několik dalších popluží, z nichž několik náleželo pod vliv pražské kapituly. Vyšehradská kapitula není v tu dobu ve Vyšehořovicích v pramenech zmiňována. Historie tvrze Tvrz nechal na počátku 15. století postavit Vilém z Rožmitálu, kanovník vyšehradské kapituly. V pramenech jako stavitel není zmiňován, ale dokládá to dnes již ze stěny nad vchodem do tvrze snesená erbovní deska s rožmitálským erbem, která je uložena mimo tvrz. K dispozici měl Vilém prvotřídní řemeslníky a kvalitní materiál, proto byla tvrz velmi výstavná. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1456. Do roku 1524, kdy byla připojena k Přerovu nad Labem, jehož majiteli bylo Staré a Nové Město pražské, sloužila tvrz obytným účelům. V roce 1527 při dělení majetku Vyšehořovice získalo Nové Město pražské. Ovšem již v roce 1547 pro účast ve stavovském povstání o ně přišlo. Vyšehořovice pak jako konfiskát připadly královské komoře. Po důkladné přestavbě v druhé polovině 16. století tvrz sloužila přibližně po jedno století jako sýpka. V 18. a 19. století nebyla tvrz již udržována a pomalu pustla. Podoba tvrze Tvrz stojí na nejvyšším místě jádra vesnice. Hradba již od počátku vymezovala pro areál tvrze čtvercový půdorys. Obsahovala v sobě trojprostorový palác, věž a vstupní stavení, jímž vedla na jihovýchodní straně hradby brána do areálu. V druhé polovině 16. století při přestavbě na sýpku byla obvodová hradba ukončena atikou a k hradbě byly na volná místa přistavěny další budovy s pultovými střechami. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše. V roce 1991 se prolomila hradba v jihovýchodním nároží. Areál tvrze není volně přístupný. Další výlet odsud můžete podniknout do Městského muzea v Čelákovicích nebo navštívit krásný rebnesanční zámek Přerov nad Labem. Zde stojí za vidění i skanzen. Ubytovat se můžete v Mochově nebo v Jirnech. M.K.
Celý článekZřícenina Vítkův Hrádek
Hradní zřícenina se nachází nad Hamerským potokem v blízkosti obce Blažejov nedaleko Jindřichova Hradce. Historie hradu Hrad založil někdo z pánů z Hradce, podle nejrozšířenější verze to byl Jindřich z Hradce, syn známého Vítka z Prčice. Jeho syn Vítek z Hradce vstoupil do řádu německých rytířů a tento hrad jim v roce 1257 daroval. Tento řád tu patrně sídlil až do roku 1405. Během první poloviny 15. století pak byl opuštěn a na konci téhož století je už pustý a pobořený. Postupně pak částečně podlehl zubu času, povětrnostním vlivům a hlavně byl rozebírán na okolní obytná stavení. Dispozice hradu Dispozice hradu byla trojúhelníková. Hrad nebyl příliš zkoumán, neoplýval však svojí velikostí. K čelní hradbě patrně přiléhal palác a brána. Hrad byl zřejmě bezvěžový. Do dnešní doby lze na vrcholové plošině nalézt jen zbytky čelní hradby a paláce. Dochovala se zde však jedna významná drobnost. Dochované zdivo nese rysy tzv. klasové vazby. Kameny byly v jednotlivých vrstvách poskládané nakoso, ale v každé vrstvě opačným směrem. Zdivo tak připomíná klas. Zřícenina hradu je volně přístupná. Hledání řádového pokladu Protože vlastníci hradu, řád německých rytířů, patřil k bohatým řádům, pátralo zde mnoho hledačů vábených zdejšími pověstmi o pokladu. Konkrétně občané nedalekého Blažejova zde intenzivně kopali v roce 1882. Oni a ani nikdo jiný žádný poklad neobjevili a to ani tajnou podzemní chodbu, která měla vést do sklepení blažejovského domku „U Petra“. Po návštěvě zříceniny můžete zavítat do nedalekého Strmilova, kde se nachází Umělecká tkalcovna a muzeum českého tkalce. Vynechat nemůžete an i Jindřichův Hradec, kde je k vidění například renesanční zámek, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo Muzeum Jindřichoradecka. V Jindřichově Hradci jistě najdete vhodné ubytování.
Celý článekZřícenina Vítkův kámen
Zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách se nachází na Svatotomášském pohoří při staré zemské hranici. Historie hradu Hrad Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova. Svým rozsahem nepatřil k velkým hradním stavbám. Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým vnějším opevněním. Ve 14. století došlo k přestavbě dominantní věže do její dnešní podoby. Svými rozměry 14 x 17,5 m patří k největším obytným věžím v Čechách. Nad přízemím, kde byla pravděpodobně kuchyně, zbrojnice a hradní vězení, se nacházela dvě obytná patra. V roce 1302 přešel do vlastnictví Rožmberků. V roce 1394 zde byl krátkou dobu vězněn český král Václav IV. V 16. století byl rozšířen obranný systém o nový hradební pás, zesílený pěti baštami. Zásobování hradu vodou bylo řešeno zazděnými hliněnými rourami, které sváděly dešťovou vodu do sběrné nádrže. V roce 1602 byl ve finanční tísni Petr Vok donucen prodat krumlovské panství i s Vítkovým Hrádkem císaři Rudolfu ÏI. V roce 1622 se dostává do vlastnictví Eggenberků. V roce 1719 získala eggenberský majetek knížata Schwarzenberku. Ještě v roce 1725 proběhly na hradě poslední úpravy a opravy střech. Od té doby ztratil hrad definitivně svoji funkci a začal se měnit ve zříceninu. V roce 1861 sem zavítal koruní princ Rudolf, jehož návštěva si vyžádala i úpravu zříceniny a jejího okolí. Podoba hradu Stavebně zakonzervovaná hradní zřícenina byla dále využívána jako turistická rozhledna. I přes nepříznivé důsledky hospodářské krize bylo v roce 1934 přistoupeno k novým stavebním úpravám nákladem 30.000 Kč. Celistvost zdiva zajistily železné svorníky, trhliny byly vyspárovány, vstupní portál věže dostal nové schodiště a byla vyčištěna studna, kde se znovu ve 4,5 metrech objevila voda. Vybudováním střeženého pohraničního pásma po druhé světové válce až do roku 1990 byla návštěva tohoto místa znemožněna. Armáda využívala věž jako pozorovatelnu protivzdušné obrany, po zřícení neudržovaného schodiště byla při vstupu do hradu postavena vyšší ocelová konstrukce. Statika hradu byla narušena do takové míry, že byl vstup do objektu zakázán. V současné době o hrad pečuje a spravuje jej občanské sdružení Vítkův Hrádek. Opět je možno vystoupat na vyhlídkovou plošinu na vrchu bývalé obytné věže a za dobrého počasí tak vidět úchvatné panorama rakouských Alp či na velkolepý výhled do Vltavského údolí. Nedaleko odsud u obce Přední Výtoň najdete zříceninu kostela sv. Václava - Rychnůvek nebo kostel sv. Tomáše. Navštívit můžete i město Frymburk a kostel sv. Bartoloměje. Ubytovat se můžete ve Frymburku.
Celý článekZřícenina zámku Dianin dvůr
Sporé zbytky kdysi malého zámečku s dvorem se nacházejí přibližně 11 km západně od Poběžovic. Vede sem malá asfaltová cesta (značená cyklostezka) odbočující cesty značené modrou značkou mezi obcí Rybník a bývalou obcí Švarcava. Krátká historie zámečku Na místě bývalého dvora postavili ve 20. letech 19. století Vidšpergárové zámeček s kaplí sv. Kryštofa. Po roce 1870 jeji získávají Coudenhoveové. Ti zde zřizují oboru a areál zámku doplňují o předzámčí složené z hospodářských budov. Ve středu tohoto předzámčí se nacházela plastika Diany. Až do roku 1945 slouží jako objekt jako lovecký zámeček. Po roce 1945 je většina vybavení zámečku rozkradena, v 50. letech zabírají objekt pohraničníci, kteří až na objekt zámečku nechávají všechny objekty zbourat. Nakonec i sám zámeček podléhá zubu času a dodnes se z něj zachovaly jen zbytky obvodových zdí zarůstající vegetací, neboť se zbytky objektu nacházejí na okraji soukromého hospodářského pozemku. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina hradu Starý Herštejn. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
