Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 … 184 185 186 Další Poslední
Weisshuhnův kanál u Hradce nad Moravicí
Na konci 80. let 19. století se rozhodl Carl Weisshuhn postavit v Žimrovicích továrnu na výrobu papíru. Pro přívod tolik potřebné vody chtěl zbudovat papírenský náhon. Kromě zdroje potřebné suroviny měl být přívodem vody pro výrobu elektrické energie a k dopravě další potřebné suroviny – dřeva. Tehdejší úředníci výstavbu náhonu hodnotili ve zdejším terénu jako nemožnou. Přesto Weisshuhn v roce 1889 začal spolu se svými syny s vyměřováním terénu a 24.5.1890 předal projekt, který byl úřadníky schválen a začaly práce na výstavbě kanálu. Náhon je dlouhý 3,5 km a začíná od řeky Moravice v prostoru pod zámkem v Hradci nad Moravicí. Na počátku jeho zprovoznění byl zalit povodňovou vlnou, zasypán bahnem, kamením a také poškozen, přesto byl hned opraven a v květnu 1891 uveden do provozu. Na trase se nachází dva akvadukty a tři tunely. Přístupný je ten první, 45 m dlouhý a 4 m široký, vykopaný ručně. Jinak přístupná je většina vedení náhonu. Náhon byl stavěn tzv. košíkářským způsobem. Do země byly zatrlučeny kůly, prostor mezi nimi vypleten proutím a nepropustnost zajistil udusaný jíl. Při ústí do papírny je náhon převýšen o 26 m nad řekou Moravicí. Dobře byl vymyšlen i způsob vykládání dřeva v papírně. Jeho sklad byl umístěn 10 m pod úrovní hladiny v náhonu, z něhož kulatina do skladu klouzala dřevěným korytem. Do něj se případně vkládaly i důmyslné vyhazovací zařízení, které poleno vyhodilo ven z koryta. Pro výrobu elektrické energie byly instalovány zpočátku Girardovy turbíny, které v roce 1926 nahradily Francisovy. Kanál i papírna je dodnes funkční, jen místo dřeva se dnes pro výrobu používá sběrového papíru. Při nedávných povodních v květnu 2010 byl kanál poškozen a je tak momentálně nefunkční, uvidíme jestli proběhne stejná blesková oprava jako při jeho zprovoznění v roce 1891.
Celý článekWimmerova kašna
Wimmerova kašna na Uhelném trhu byla původně umístěna na Národní třídě. Na současné místo byla přemístěna v roce 1895. Je vyzdobena alegorií Zemědělství a Vinařství od F.X.Ledebera z roku 1979.
Celý článekWortnerův dům AJG
V lednu 1993 mohla uměnímilovná veřejnost poprvé navštívit výstavní sály v tzv. Wortnerově domě v centru Českých Budějovic (U Černé věže 22), půvabné renesanční stavbě z poloviny 16. století s gotickým jádrem, charakteristickým cimbuřím a nárožními věžičkami na atice. Tyto starobylé prostory jsou určeny pro výstavy menšího a středního rozsahu a jsou několikrát za rok obměňovány. Stálá expozice Výstavní síně pro krátkodobé výstavy. Wortnerův dům je pod správou Alšovy jihočeské galerie (AJG) jejíž další objekty jsou Zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou a Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni.
Celý článekZadní synagoga - Třebíč
Nová (Zadní) synagoga pochází z roku 1669. V roce 1693 byla poškozena a následně v letech 1705-1707 opravena. Po roce 1837 byla přistavěna na severní straně ženská galerie. Svému účelu sloužila synagoga až do roku 1926, poté byla využívána jako skladiště. Vlivem špatné údržby se synagoga dostala v polovině 80. let 20. století do havarijního stavu. Naštěstí v průběhu 90. let ji zachránila nákladná rekonstrukce, dokončena v roce 1997. V interiéru zaujmou návštěvníky hlavně cenné nástěnné malby z počátku 18. století. Synagoga je pak využívána ke konctrům, výstavám a jiným kulturním účelům. Na ženské galerii se pak nachází stálá výstava židovské kultury. Synagoga je otevřena denně.
Celý článekZahrada Františkánská
Františkánská zahrada leží v samém centru Prahy mezi Václavským a Jungmannovým náměstím. Byla součástí bývalého kláštera františkánů. Její původní velikost ustoupila rostoucí zástavbě. V těsném sousedství zahrady je kostel Panny Marie Sněžné. Vstup do Františkánské zahrady je pasáží z Václavského náměstí a z Vodičkovy ulice, z Jungmannovy ulice a vstupem z Jungmannova náměstí. Zahrada je obklopena zástavbou domů, které ji izolují od okolního ruchu města. Je tak příjemným místem odpočinku. Název zahrady je odvozen od řádu františkánů.
Celý článekZahrada Hartigovská
Hartigovská zahrada patří mezi jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod částí zahrady Na valech. Do zahrady se sestupuje schodištěm z polokruhové vyhlídkové terasy. Je zde hudební pavilón a sochařská výzdoba, antická božstva, kterou v první polovině 18. století A. Braun.
Celý článek
Zahrada Královská
Královská zahrada je jednou z nejkrásnějších pražských zahrad. Rozprostírá se na ploše 3,6 ha a je ohraničena od západu ulicí U Prašného mostu, ze severu ulicí Mariánské hradby, na východě Chotkovými sady a na jihu Jelením příkopem.Královskou zahradu založil Ferdinand I. na místě královských vinic. Ve druhé polovině 16. století byla postavena dřevěná míčovna, lví dvůr a oranžérie. Za Maxmiliána II. v roce 1567 byla vybudována Malá Míčovna s domem míčovníka, v letech 1567 – 1569 Velká Míčovna a v roce 1572 dům královského zahradníka. Za Rudolfa II. byl vybudován Lví dvůr a Fíkovník. Po roce 1670 byla zahrada upravena do ranně barokního stylu. Byla sem umístěna fontána se sochou Herkula. V roce 1757 byla zdevastována Prusy. Obnovena byla až u příležitosti korunovace Leopolda II. v letech 1771 – 1782. V letech 1805 – 1820 byla přeměněna na anglický park. Na stavbě, úpravách a výzdobě Královské zahrady se podílela řada významných architektů a umělců.
Celý článekZahrada Na Baště
Zahrada Na baště byla upravena J. Plečníkem v roce 1930 v rámci stavebních úprav Pražského hradu po nástupu T. G. Masaryka do úřadu prezidenta. Lze do ní vstoupit průchodem z II. nádvoří, branou z Hradčanského náměstí nebo od severní Haffeneckerovy brány. Po Plečníkově terase podél Rudolfovy konírny a Španělského sálu. Při úpravách zde byly objeveny pozůstatky bašty z doby Karla IV. Odtud název. Zahrada Na baště je vyvýšená nad úroveň nádvoří a ve srovnání s jinými hradními zahradami, až na Hartigovskou, je malá. I tak tvoří dokonalou kompozici pro tuto část prostor Pražského hradu. V severozápadním cípu zahrady je malý restaurační pavilon, který byl postaven podle projektu O. Rothmayera. Na západní straně sousedí se zahradou Arcibiskupského paláce. Zahradou lze také projít z Hradčanského náměstí do Jeleního příkopu.
Celý článekZahrada na terase Jízdárny Pražského hradu
Zahrada byla vybudována v letech 1950 - 1956 na střeše garáží Kanceláře prezidenta republiky podle barokní stylu navrženého architektem Pavlem Janákem. Součástí zahrady je i několik kašen s fontánami. Jižní ochoz nabízí výhled na Pražský hrad a na Jelení příkop. Zahrada je přístupná vchodem z ulice U prašného mostu.
Celý článekZahrada Na Valech
Zahrada Na Valech navazuje na západní straně na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty, u Černé věže. Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazujícími zahradami nad Valdštejnskou ulicí. Má rozlohu cca 1,43 ha. Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval J. Plečnik v první polovině 20. století. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí. Zahrada na baště je nejen významnou zelení Pražského hradu, ale i souborem architektonických, historických a uměleckých děl. Výrazně nese stopy práce architekta J. Plečníka, který byl na Pražský hrad povolán prezidentem T. G. Masarykem po jeho nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů. Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečníkův vyhlídkový altán vybudovaný v letech 1922 – 1924. Jižním směrem dále Plečník umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. V roce 1963 – 1965 byla v této části zahrady vybudována vyhlídková terasa podle projektu R. Podzemského a A. Benše. Schodištěm podél této terasy lze sestoupit do Hartigovské zahrady. V zahradě Na Valech také najdeme dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinad II. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata při takzvané druhé pražské defenestraci. Zhruba ve středu zahrady do ní vystupuje Ludvíkovo křídlo. Směrem k jihu se táhne takzvaný tereziánský trakt, který se také nazývá Neustift. Byl postavený v 16. století. V letech 1766 – 1768 byl zbarokizovaný a zvýšený o jedno patro. Pod traktem je takzvaná Plečníkova voliéra a empírový zahradní domek. U Ústavu šlechtičen Plečník vybudoval sloupovou halu zvanou Bellevue. Její jižní stranu zdobí světlonoši od I. F. Platzera. Dále v této části najdeme například Herkulovu kašnu, či vyhlídkovou Moravskou baštu zdobenou sloupem s jónskou hlavicí. Zahradou lze dojít až pod hradby dělostřelecké bašty na úpatí Starých zámeckých schodů.
Celý článekZahrada Nebozízek
Zahrada Nebozízek je ohraničena na západní straně vrcholem Petřína, Růžovým sadem, na severní straně lanovou dráhou, na východní úpatím Petřína a na jižní Hladovou zdí. Její rozloha je 8 ha. Název zahrady pochází od vinice, které se už v 15. století říkalo Nebozez. Na původní vinici byl později vysazen ovocný sad, který odkoupila Pražská obec. Ta také nechala část zahrady upravit podle projektu arch. Jiřího Braula a v roce 1842 zpřístupnit veřejnosti. V letech 1841 – 1895 byla zahrada, u příležitosti konání Jubilejní výstavy a stavby lanové dráhy, znovu upravena podle projektu F.Tomayera na veřejný městský park v anglickém stylu. Koncem 19. století byla ve spodní části zahrady postavena budova malostranského Sokola. Ve 20. století byla zahrada rozšířena na místě újezdských kasáren o takzvaný Jiřinkový sad a celkově upravena.
Celý článekZahrada Nosticova
Nosticova zahrada leží mezi Nosticovou ulicí a Čertovkou. Byla založena v roce 1765 Františkem Antonínem Nosticem. Západní část zahrady, za Čertovkou, byla začleněna do parku na Kampě. Zahrada byla součástí areálu Nosticova pláce, odtud také název a dochovala se z ní jen část. S ostrovem Kampa je spojena lávkou.
Celý článekZahrada Pálffyovská Malá
Malá Pálffyovská zahrada je součástí jižních zahrad na svahu mezi Pražským hradem a zástavbou u Valdštejnské ulice. Rozkládá se nad hospodářskými staveními Pálffyovského paláce, na místě, kde byly vinice. Terasová úpravy zahrady pochází z poloviny 18. století. Rozsáhlou úpravu proděla v letech 1950 – 1952. Spočívala také v uplatnění ovocných kultur.
Celý článekZahrada Rajská
Rajská zahrada, která má v současnosti 0,38 ha vznikla v roce 1562 zasypáním příkopu a stavbou zdi podél Nových zámeckých schodů. Ze staveb, které zde byly vybudovány, se dochval Matyášův altán ležící v jihovýchodní části zahrady. Zahrada má dva vstupy. Jeden z Hradčanského náměstí a druhý ze zahrady Na Valech, od které je oddělena malou alejí.
Celý článekZahrada Strahovská
Strahovská zahrada se rozkládá jihovýchodně od Strahovského kláštera. Sahá až k petřínským schodům, kde je porostlá hustou vegetací. Původně zde byly vinice, pěstovala se zde zelenina a také léčivé rostliny. Koncem 16. století se zahrada přizpůsobovala okolní zástavbě. Koncem 17. století byla barokně upravena její východní část zvaná Konventní zahrada. Byla navázána na salu terrenu a vyhlídkovou terasu s letohrádkem z roku 1661. Část zahrady východně od budov strahovského areálu se nazývala Opatská zahrada.
Celý článekZahrada Vrtbovská
Vrtbovská zahrada Vrtbovská zahrada vznikla v první polovině 18. století jako součást areálu Vrtbovského paláce. Projektantem zahrady byl F.M. Kaňka. Zahrada v barokním slohu byla umístěna do svahu, ve kterém byly vytvořeny terasy spojené schodišti. Ve spodní části zahrady je sala terrena. Autorem sochařské výzdoby byl M.B. Braun. F.M. Kaňkovi se podařilo vytvořit tak zdařilé dílo, že proslavilo samotná Vrtbovský palác. Sochařská výzdoba Matyáše Bernarda Brauna, štukatury Tommasa Soldatiho, fresky Václava Vavřince Reinera v salle terreně.Zahrada je přístupná veřejnosti.
Celý článekZákladní škola
Základní škola - fakultní škola PF UK v Praze Uhříhněvsi.
Celý článekZákladní škola Tomáše Garrigue Masaryka (Újezd nad Lesy, Praha 21)
Základní škola Tomáše Garrigue Masaryka v Újezdě nad Lesy, Praha 21.
Celý článekZáklady farního kostela Panny Marie Bolestné - Červené Dřevo
Farní kostel Panny Marie Bolestné byl postaven v letech 1676-1680. Dne 3.5.1953 vyhořel a v prosinci roku 1957 byl zbořen. Vzhledem k velké blízkosti hranic s Německem byly jako základy odkryty až v letech 1990-1991, přitom došlo i k úpravě bývalého hřbitova. V roce 1996 došlo k rekonstrukci základů kostela.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 … 184 185 186 Další Poslední
