Jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách se nachází uprostřed prostoru vymezeného ulicemi Revoluční, Karla IV., Bratří Mádlů a U Hřiště, obklopeného domy a komerčními objekty. Hřbitov byl založen v roce 1520 jižně od města za jeho hradbami a pohřbívalo se zde až do roku 1885. Na ploše 5.364 m2 je dochováno na 1.480 náhrobků, z nichž nejstarší z tmavého jemnozrnného pískovce pochází z roku 1577. Většina náhrobků je pak z druhé poloviny 17. století a z 18. století. Výjmečný je náhrobek z počátku 17. století s vytesanou ratolestí a lidskou tváří v ozdobné kartuši. Za pozornost stojí i honosné tumby se dvěma stélami. Hřbitov je uzamčen a prohlídku zprostředkovává místní městské muzeum.

Prachovské skály jsou naše nejznámější pískovcové skalní město, ležící na jižním okraji Českého ráje, asi 7 km severozápadně od města Jičína. Na ploše zabírající asi 260 ha se nachází divoká příroda čítající četné rokle, strže, úžlabiny, vyhlídky, osamocené pískovcové věže, jehly, skupinové skalní bloky, zřícené skály či skalní soutěsky s úzkými křivolakými chodbami. Tohle všechno z Prachovských skal činní jednu z nejvyhledávanějších lokalit Českého ráje. Rájem je především pro horolezce. Ale i o turisty je zde výborně postaráno, nejzajímavější partie skal jsou snadno přístupné po dvou pečlivé značených okruzích, které provedou spolehlivé každého nejkrásnějšími a nejatraktivnějšími částmi této uchvacující hříčky přírody. Tou první je Malý okruh, který zabere pouhých 45 minut, vede pěknou přírodou Císařské chodby, odkud stoupá myší dírou na Vyhlídku Českého ráje, odkud je vidět například hrad Trosky. Velký okruh seznámí návštěvníky s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je asi nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy. Jeho délka je 5 km a zabere asi 2 hodiny. Pří jeho absolvování je třeba počítat s častými prudkými výstupy, které vedou přímo mezi impozantními skalami, což dodává prohlídce potřebné dobrodružství. Na návštěvníky čeká osm nádherných vyhlídek. Pechova vyhlídka, Šikmá věž, Vyhlídka míru, Hlaholská vyhlídka, Rumcajsova vyhlídka, Schlikova vyhlídka, Vyhlídka míru, Všetečkova vyhlídka, Pechova vyhlídka a nejvyšší bod Hakenova vyhlídka, která se vypíná 460 m. n.m. Oba okruhy začínají shodně u Turistické chaty Klubu českých turistů, která byla vystavěna roku 1924, v samém jádru skalního města. V letních horkých dnech mohou návštěvníci využít koupaliště U Pelíška. V roce 1935 byl pro potřeby turistů ještě vystavěn hotel Skalní město. Od roku 1933 jsou Prachovské skály přírodní rezervací, součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj jsou od roku 2002.

Památník připomíná odsun českých občanů židovské národnosti, kteří byli v roce 1941 transportováni do Lodži. Téměř všichni zahynuli v německých vyhlazovacích táborech.

Ve městě Vrchlabí, nedaleko náměstí, stojí krásný renesanční zámek obklopen zámeckým parkem s umělými jezírky, který patří k nejranějším světským stavbám renesančního stavitelství v Čechách.   Historie zámku                                Ve Vrchlabí se již roku 1525 zmiňuje tvrz, která stála opodál dnešnímu zámku, pravděpodobně v místech současného zámeckého rybníčka. Roku 1533 získal Vrchlabské panství Kryštof z Gensdorfu, který záhy zahájil práce na stavbě nového sídla. Stavba zámku byla dokončena v roce 1546. Nový zámek tvořila vysoká obdélníková budova s velkou vstupní síní. Po jeho dokončení sloužila stará tvrz jen k hospodářským účelům. V roce 1575 zámek vyhořel a po požáru byl jen provizorně opraven. Dnešní podobu získal až za Viléma Miřkovského ze Stropčic, který zámek pozdně renesančně upravil v letech 1605 – 1614. Tehdy byly přistavěny nárožní věže a celá stavba byla rozšířena. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Miřkovským panství zkonfiskováno a přičleněno k Valdštejnovu frýdlantském vévodství. Po Valdštejnově smrti získal Vrchlabí Rudolf Morzin. Za Pavla Morzina v roce 1684 proběhla úprava zámku, kdy došlo ke zřízení domácí kaple. Po vymření rodu v roce 1791 přešlo vrchlabské sídlo do držení Černínů. V roce 1820 zahájili přestavbu zámku a upraveno bylo i jeho okolí zbavením všech opevňovacích prvků. Další přestavba proběhla na přelomu 19. a 20. století podle projektu Josefa Schulze. Navrhl podobu nově přistavěného vstupního portiku s balkónem a byly zvýšeny také věže. V průběhu první světové války Černínové zámek prodali, od té doby sloužil administrativním účelům a po roce 1945 se stal majetkem československého státu. V současné době jsou na zámku umístněny kanceláře Městského úřadu, sídlí zde také Správa Krkonošského národního parku a objekt není pro veřejnost běžně přístupný. V jeho prostorách se však konají svatební obřady a koncerty.   Dispozice zámku              Zámek ve Vrchlabí je dvoupatrový objekt, který má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru se nachází zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami. Parkem vede vyznačená stezka. Tipy na výlet Kromě zámku zde najdete i Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historické domky s expozicemi nebo radnici. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý. Ubytovat se můžete přímo ve Vrchlabí.