Základem Městského muzea v Sadské se stal odkázání pozůstalosti významného sadského rodáka prof. Otakara Jiřího Paroubka, spisovatele a kartografa. Ten v roce 1909 odkázal městu svou knihovnu a o rok později bylo zřízeno městské muzeum. Městské muzeum Sadská tak návštěvníky seznamuje s dějinami města a jeho součástí je i pamětní síň místních rodáků Františka a Otakara G. Paroubků. Stálá expozice Z historie Sadské - historie od r. 993 do 1940 (v 11. stol významné sněmy na zdejším dvoře pražských knížat z Kraslic), řemesla - průmysl, kultura - spolky, významné osobnosti, vinařství, lázeňské památky. Výstavní depozitář - trojrozměrné předměty (národopis, zbraně, archeologie, porcelán, keramika, nářadí, náčiní aj.). Paroubkova pracovna - pracovna s knihovnou Georgeiona F. A. a O. C. Paroubka, z nichž poslední byl zakladatelem muzea. Městské muzeum Sadská patří pod správu Polabského muzea v Poděbradech.

Pozdně barokní klasicizující kostel stojící na Masarykově náměstí byl vystavěn v letech 1754-1763. Impozantní stavba zcela změnila vzhled náměstí. Výzdoba pochází převážně z doby výstavby, tj. ze 60. let 18. století. Hlavní oltář zdobí monumentální obraz Stětí sv. Jana Křtitele od Josefa Sterna z roku 1762. Za povšimnutí stojí také pozdně gotická dřevořezba Madony s dítětem z počátku 16. století.

Schody spojující Hostivařskou ulici a Trhanovské náměstí jsou dlouhé cca 40 m. Stoupají směrem od Hostivařské ulice k výše položenému Trhanovskému náměstí.

Barokní kaple stojí na planině pod hlavním vrcholem Ovčího vrchu (698 m.n.m.) přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Kaple Smrtelných úzkostí Kristových byla vystavěna v letech 1680-81 na místě, kde se odehrála bitva bezdružických poddaných s vrchností. Nechala ji vystavět majitelka panství Marie Františka z Heissensteinu. Za Josefa II. roku 1787 byla uzavřena. V roce 1906 na jejím místě vznikla dnešní kaple v podobě románské rotundy. Oltářní menza portál vstupu byly vytvořeny z čediče pocházejícího z nedalekého lomu na Hradišťském vrchu. Zařízení interiéru, mezi nimiž byly sochy apoštolů, Krista na Hoře olivetské, silně pozlacené svícny, bylo zničeno po roce 1945. Kousek od kaple stojí pomník již zmíněné selské rebelie. Po vydrancování zámku v Bezdružicích se asi 500 vzbouřenců uchýlilo sem na Ovčí vrch. Na střet s vojskem si podle legendy vyrobily děla z třešňových kmenů stažených železnými obručemi. Proti vojsku vedeném princem z Holštejna neměli šanci. Dne 6.5.1680 večer byl zahájen útok dělovou střelbou z protějšího vrchu Švamberk (stojí zde zřícenina hradu). Po této střelbě zůstalo na Ovčím vrchu 49 mrtvých a 20 zraněných sedláků. Na straně vojáků nebyly žádné ztráty. Tímto bojem skončila vlna selských bouří v kraji.