Starobylý dům čp. 53 vznikl spojením dvou starších domů. Ten severní byl pozdně gotický a jižní renesanční s velkým mázhausem. V prvním patře domu se dochovala místnost s malovaným stropem ze 17. století.

Dnešní synagoga postavená v letech 1857-58 v novorománském slohu, stojí na místě starší synagogy, založené neznámo kdy, ale patrně již ve středověku. Nacházíme se zhruba ve středu bývalé židovské čtvrtě. Svému účelu sloužila synagoga až do druhé světové války. Během ní a i po ní pak jako skladiště. V roce 1991 byla navrácena Židovské obci v Brně. Synagoga stojící při Koláčkově náměstí je v současné době opravená. V předsíni se dochoval tzv. klar což je zdobené kamenné rituální umyvadlo. Parkování je možné na několika parkovištích ve městě, jedno z nich se nachází i v blízkosti synagogy.

Dřevěná rozhledna se nachází kousek jihozápadním směrem od obce Javorník při silnici vedoucí od slovenských hranic do obce Velká nad Veličkou. Rozhledna stojící ve výšce 360 m.n.m. byla vystavěna v roce 2009 a slavnostně otevřena v únoru 2010. Dřevěná konstrukce vysoká 20 m je upevněna do betonové patky a zajištěná ocelovými lany. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 18 m je výhled na Bílé Karpaty, Chřiby, na okolní obce a za dobré viditelnosti lze spatřit i hrad Buchlov. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.