Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 … 184 185 186 Další Poslední
Základy kostela Fláje
Základy kostela Fláje, text v přípravě
Celý článekZáklady kostela Sady - Uherské Hradiště
Na jižním okraji města, na malém návrší lokality Sady bylo v letech 1959-1963 archeologickým průzkumem odkryty základy opevněného dvorce, patrně církevního charakteru. Základy ukazují na kostel (8-9. století) ve tvaru kříže nad jehož středem vystupovala mohutná čtverhranná věž. Stavba byla omítnuta, vymalována a opatřena maltovou podlahou. Střechu tvořily hliněné vypalované části. Byl to jeden z prvních zděných kostelů severně od Dunaje. Později byl ještě přistavěn sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Odkryto bylo rovněž na 87 hrobů. Celý areál byl oddělen zídkou od přibližně 12 srubových staveb řemeslníků a jejich rodin. Také byla doložena srubová konstrukce dlouhá 36 m a široká 6 m, patrně schromaždiště kněží pro výuku. Místo bylo definitivně opuštěno v průběhu 13. století.
Celý článekZáklady kostela sv. Mikuláše - Horní Slavkov
Objevené zbytky původního pozdně románského kostelíka sv. Mikuláše se nacházejí poblíž turisticky značené cesty vedoucí ze Sokolova do Krásna pod vrchem Krudum. Kostel je zmiňován již roku 1253, ale později zanikl natolik, že se jej nedařilo přesně lokalizovat. Pahorek na které se nacházel dokonce zarostl stromy. Až archeologický průzkum prováděný zde v letech 2002-2004 odhalil jeho základy, které byly vykopány a rekonstruovány. Jeho na zdejší poměry velká dispozice napovídá o tom, že tu bylo kdysi patrně daleko rušněji než dnes. Což patrně souviselo s těžbou zdejší suroviny. Po ukončení těžby na přelomu 15 a 16. století zaniklo také osídlení, čímž byl k zániku odsouzen i kostelík. Pozdně románská stavba měla protáhlou hlavní loď a pravoúhle zakončený presbytář. Dnes tak můžeme obdivovat alespoň volně přístupné rekonstruované základy někdejšího významného kostelíka.
Celý článekZáklady protestantského kostela - Hrob
Protestantský kostel v obci Hrob byl vystavěn roku 1914 a již o tři roky později byl vypálen a srovnán se zemí oddílem oseckého hejtmana. Spolu s kostelem v Broumově se tyto akce staly záminkou pro vypuknutí třicetileté války. Základy kostela jak je dnes můžeme vidět byly odkryty v roce 1913. Volně přístupná památka se nachází v malém parku mezi Rybniční ulicí a Tržním náměstí.
Celý článekZáklady zaniklého kostela sv. Jana Křtitele - Pleš
Základy zaniklého kostela sv. Jana Křtitele - Pleš, okres Klatovy.
Celý článekŽákova hora
Zalesněný vrchol (809 m.n.m.) bez výhledu se nachází asi 3,5 km jižně od Herálce. Žákova hora je jedním ze 145 významných vrchů ČR na kterých je založen trigonometrický bod. Na jihovýchodní straně úbočí najdeme Stříbrnou studánku, jeden z pramenů Svratky. Téměř celé jižní úbočí Žákovy hory tvoří přírodní rezervace o ploše 38 ha, chránící zachovalý segment přirozených pralesovitých lesních společenstev. Jméno hory prý pochází o žácích, chováncích Žďárského kláštera, kteří zde kdysi zabloudili a již se nevrátili. Přes vrchol vede turistická značená cesta a zároveň naučná stezka Žákova hora-Tisůvka. T.A.
Celý článekZaložení generálního semináře Josefem II.
Mramorová deska umístěna nad hlavním vstupním portálem do Klementina byla zhotovena na paměť založení generálního semináře císařem Josefem II.Autor: I.Palliardi, 1783
Celý článekZámecká kaple Nejsvětější Trojice - zámek Vranov nad Dyjí
Na zámku Vranov nad Dyjí můžeme navštívit barokní kapli Nejsvětější Trojice s nepřístupnou podzemní hrobkou hlavní michalo - janovské linie althannského rodu. Kaple je dílem císařského architekta JOHANNA BERHARDA FISCHERA Z ERLACHU a patří ke klenotům církevního středoevropského baroka. Vznikla v letech 1699 až 1700 jako archi- tektonický i ideový protějšek sálu předků, a to na stísněném pozemku severozápadní části skalního ostrohu.
Celý článekZámecká věž - Karlovy Vary
Na zámeckém vrchu nad kolonádou se tyčí „Zámecká věž“. Věž je dominantou zdejšího prostoru, stojí v místech, kde kdysi stával královský hrádek, založený za Karla IV. v roce 1358. Na počátku 16. století stavba vyhořela. Po velké přestavbě v roce 1608 zůstala jen tato barokní věž, později ještě upravovaná do dnešní podoby. Dříve se odtud troubilo znamení na příjezd vzácných hostů, jelikož návštěvníky tento zvuk stále častěji obtěžoval, byla tato činnost ve druhé polovině 19. století zrušena.
Celý článekZámek a hrad Frýdlant
Renesanční hrad a zámek Frýdlant stojí na okraji stejnojmenného města na mohutném čedičovém ostrohu nad říčkou Smědou a patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v České republice. Těžiště moci Albrechta z Valdštejna Původně, na místě dnešního Frýdlantu, zde stával raně gotický pozemní hrad, který založili v polovině 13. století Ronovci. Nám se dodnes z něho zachovala pouze mohutná válcová věž - Indica. Přemysl Otakar II. odňal Frýdlant Berkům z Dubé a prodal jej Biberštejnům v roce 1278. Ti patřili k nepřátelům husitů i krále Jiřího. V roce 1558 se hrad dostal do majetku Redernů. K významné stavební aktivitě došlo z iniciativy Melchiora z Redernů po roce 1582, který z Frýdlantu vytvořil rodovou rezidenci. Renesanční úpravu hradu provedl italský stavitel Marcus Spazzio a postavil zde také renesanční Dolní zámek. Výstavbou kaple sv. Anny byla v letech 1598 – 1602 přeměna hradu v podstatě dokončena. Frýdlant, jako jiná panství, přešel po Bílé hoře do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Ten nazval své rozsáhlé panství vévodstvím frýdlantským, i když sídlil hlavně v Jičíně. Po vévodově smrti přešlo sídlo na Gallase, poté se jej pětkrát zmocnili Švédové a v letech 1645 – 1647 značně zasáhli do hradní stavby, především zesílili opevnění na severní straně. Po požárech na konci 17. století došlo, za Františka Ferdinanda Gallase, k raně barokním přestavbám. Další barokní úpravy byly provedeny roku 1749 za Filipa Josefa Gallase, kdy vznikly terasy při dolním nádvoří. První náznaky romantické neogotiky lze na Frýdlantu sledovat již roku 1805, kdy byly sneseny renesanční štíty, a sgrafita byla zabílena. V letech 1867 – 1870 pak došlo k neorenesančním zásahům a přístavbě nového křídla pro Eduarda Clam-Gallase podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Heckeho. Fasády tehdy opět doplnila nová sgrafita. Rodu Clam-Gallasů, kteří na frýdlantském sídle také sídlili, patřil hrad až do roku 1945, kdy jim byl zestátněn. Od gotického hradu po renesanční zámek Areál Frýdlantu představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž. Barbakanem, postaveným Švédy, a Dolní branou z 15. století se vstupuje na dolní zámecké nádvoří. Severní stranu nádvoří tvoří kastelánské křídlo. Rytířská cesta vede k hornímu (starému) hradu, prochází Horní (třetí) branou a pod prampouchem. Na vnějším hradním nádvoří stojí zámecká kaple. Zámek je obehnán švédským opevněním s pětiúhelnými baštami a hradním příkopem. První hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě Návštěva frýdlantského zámek nabízí návštěvníkům velký počet zpřístupněných místností. Prohlídkový okruh zahrnuje dvě trasy. Můžeme vidět zámecké prostory, které zahrnují interiéry připomínající zdejší život Albrechta z Valdštejna, je zde rytířský sál s portréty členů hraběcích rodin Gallasů a Clam-Gallasů, uniformy zámeckého služebnictva, sbírka zbraní, vrchnostenská kancelář, unikátní sbírka dýmek, zámecká kaple sv. Anny, pokoje hraběnky, reprezentační a jiné místnosti. Na zámku je také síň spisovatele V. Kaplického a zdejší zajímavostí je určitě soudní síň, v níž probíhal proces s O. Stelzigem – aktérem selského povstání z roku 1608. Zámecké místnosti jsou vybaveny předměty velké historické ceny - hodnotným nábytkem, gobelíny, obrazy, porcelánem, sklem, keramikou, zrcadly, lustry aj., které si určitě stojí zato prohlédnout. Tipy na výlet V nedaleké Raspenavě najdete kostel Nanabevzetí Panny Marie nebo v obci Hejnice klášter františkánů s kostelem Navštívení Panny Marie, vodopády Velkého Štolpichu či Frýdlantské cimbuří. Za návštěvu stojí i Lázně Libverda. U obce Chrastava stojí velmožské sídlo - Curia Vítkov. Ubytovat se můžete ve Frýdlantu.
Celý článek
Zámek Bechyně
Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně na Táborsku v Jihočeském kraji. Historie zámku V roce 1269 město koupil král Přemysl Otakar II. a na strmém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Smutným potokem nechal vystavět hrad. Mezi majitele Bechyně patřili páni ze Šternberka, Kryštof ze Švamberka a Petr Vok z Rožmberka. Všichni patřili k nejvyšší české šlechtě, díky této skutečnosti vděčí Bechyně za svůj stavební rozvoj. Významnou památkou po Šternbercích je pozdně gotická síň v západní části starého zámku. Petr Vok koupil Bechyni roku 1569, kde se i oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Brzy nato byl původní gotický hrad přeměněn v reprezentační renesanční zámek. Nově vzniklé nádvoří vyzdobil pozoruhodnými velkolepými malbami pravděpodobně Gabriel de Blonde, dodnes jsou viditelné. Už v roku 1596 musel svou oblíbenou Bechyni Petr Vok prodat, a tak se sem již potřetí vrátili Šternberkové. Roku 1715 se členka tohoto rodu provdala za hraběte Leopolda Paara. Bechyně byla ve vlastnictví rodu Paarů až do roku 1948. V současné době je zámek soukromým majetkem trvale otevřeným veřejnosti. Zámecká expozice Expozice zámku je zaměřena na prohlídku původních interiérů z doby renesance. Můžeme zde spatřit pozdně gotický tzv. Stromový sál, odkud se stoupá po schodech do prostor západního hradního křídla, které až do konce 16. století sloužilo jako frauzimor. Odtud se prochází nevelkou chodbou do ložnice Petra Voka s původním štukovým stropem a nástěnnými malbami, na kterou navazuje přilehlá místnost s renesančním kazetovým stropem. Původně sloužila jako pracovna, dnes je zde zbrojnice. Dále je k prohlídnutí lovecký salon a portrétní galerie rodu Paarů. Prohlídka zámku je zakončena velkým svatebním sálem. Nejkrásnějšími interiéry jsou právě svatební síň Petra Voka s nádhernou výzdobou stěn a již zmíněná gotická síň. K zámku se prochází parkem s mohutnými duby a zajímavou vyhlídkou na údolí Lužnice. Zámecký park anglického typu získal svou podobu ve 30. letech 19. Století. Dnes se zde konají různé kulturní akce, které přinášejí život pod stoleté lípy. Přímo v Bechyni můžete navštívit celou řadu dalších památek, jako například minoritský klášter, synagogu a židovský hřbitov, kostel sv. Michala nebo strávit příjemný pobyt v Lázních Bechyně. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Radětice. V Bechyni také najdete výběr ubytování.
Celý článekZámek Bečov nad Teplou
Součástí hradu v Bečově nad Teplou je také zámek. Ten si nechal v barokním slohu vystavět roku 1753 Dominik Kounic. Barokní zámek Pro stavbu využil východní gotickorenesanční předhradí a stavba tak plynule navázala na hrad a převzala jeho rezidenční funkci. Zámek je obdélná dvoupatrová budova s obloukovou bránou, s osmibokou nárožní věží a přístupovým mostem v podhradí. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto z roku 1753. Syn Dominika z Kounic prodal v roce 1813 Bečov Friderikovi de Beaufort-Spontini, jehož rod pocházel z dnešní Belgie a jeho představitel měl titul vévody. Vévoda Fréderic v polovině 19. století zvažoval přestavbu starého hradu, ale pak od tohoto záměru ustoupil a místo něj nechal mezi lety 1861 - 1875 přestavět bečovský zámek. Do nově upravených interiérů pak nechal přivézt z Bruselu sbírky tapisérií, obrazů a zbraní. Většinu z těchto předmětů si odvezli majitelé zámku na samém sklonku války. Klenotnický skvost evropského významu Poslední majitel zámku Heinrich Beaufort stačil ještě, předtím než zámek opustil, ukrýt pod podlahu v hradní kapli vzácný románský relikviář sv. Maura. Po objevení v 80. letech a následné restauraci je nyní k vidění v rámci zámecké expozice. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–75 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Přilehlá zámecká terasovitá zahrada, která nabízí překrásný výhled na údolí řeky a samotné město, pochází také z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století. Tipy na výlet Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch, kde bylo středověké popraviště. V Bečově nad Teplou také najdete Muzeum motocyklů a expozice české hračky. Poblíž nedalekého Krásna můžete vystoupit na rozhlednu Krásenský vrch nebo navštívit hornické muzeum. Další muzeum najdete také v Horním Slavkově. U obce Mnichov najdete zbytky ze zříceniny kaple sv. Siarda. Ubytovat se můžete přímo v Bečově nad Teplou.
Celý článekZámek Bečváry
Dominantu obce Bečváry tvoří pozdně barokní zámek z 18. století. Tvrz Panství Bečváry je poprvé zmiňováno v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. V 16. století se staly součástí panství Červený Hrádek a v roce 1564 je spolu s dalšími dvěma vsi zdědil Karel Časta Myška ze Žlunic, který z nich vytvořil samostatné panství. V roce 1603 zde nechal nový majitel Jaroslav Myška postavit tvrz. V roce 1627 ves získal Jan Oktavain Kinský ze Vchynic, kdy v časech třicetileté války Bečváře zpustly a tvrz sloužila jen jako stodola. Zámek Lepší časy pro zdejší sídlo začaly roku 1738, kdy je získal Jiří Hillebrandt z Prandau, a započal tady v roce 1749 se stavbou zámku na místě bývalé tvrze. Již tehdy měl zámek čtyřkřídlou dispozici se vstupním průčelím obráceným na západ. Jiří Hillebrandt však před dokončením budovy zámek prodal císařovně Marii Terezii, která je obratem darovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten v letech 1766 – 1774 stavbu zámku dokončil. Dostavbu objektu dokončili architekt Jan Josef Wirch a český stavitel italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi. V roce 1776 se však Laudon přestěhoval do Rakouska a panství prodal královské komoře. V roce 1780 panství získal arcivévoda Karel Ludvík, který dal rozšířit park a vystavět dnes již neexistující nový zámek. V roce 1824 zámek získala měšťanská rodina Lišků a od ní jej koupila koncem 19. století Klára Frengelová. Po její smrti byl již zchátralý objekt roku 1945 zkonfiskován jejím dědicům. Později byly Bečváry využívané pro archiv ČSAV. Po roce 1995 zámek koupil hudebník Robert Kodym, který začal s jeho postupnou opravou. Zámek je tedy v současnosti veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Barokní zámek Bečváry je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm vedoucím na terasu, které zdobí barokní sochy. V původní barokní podobě zůstalo severní, jižní a západní křídlo, východní křídlo je přestavěno rokokově. Nejkrásnějším interiérem je taneční sál, který se nachází v plastickém středu objektu. Ze sálu se dá projít na terasu. Stěny sálu jsou zdobeny římsami a ozdobami a několika výjevy z putování hrdiny Aenea. Strop zdobí freska, na které je vidět výjev ze stanu Achájců při obléhání Tróje. Dále je zde také zachována kaple sv. Michaela, prostupující přízemí i první patro původní stavby. Freskový oltář v kapli z 18. století namaloval Josef Redelmayer, nástěnné malby z roku 1774 jsou dílem Josefa Hagera a Josefa Redelmayera. Sochařskou výzdobu vytvořil sochař Ignác František Platzer. K zámku náleží i přilehlý park, poblíž stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. V okolí můžete navštívit zámek Zásmuky, město Kolín nebo Kutnou Horu a její četné památky. Ubytování naleznete v nedaleké Ratboři nebo Kutné Hoře.
Celý článekZámek Benátky nad Jizerou
Nad městem Benátky nad Jizerou se na vysokém táhlém ostrohu nad řekou Jizerou tyčí komplex renesančního a barokního zámku. Zámecký komplex, obklopen rozsáhlým parkem, je situován téměř do centra města a dnes je zde umístněno muzeum. Historie zámku Osudy Benátek byly úzce spojeny s dražickým panstvím, pod které náležely. V roce 1349 byl zde postaven Janem z Dražic klášter Cyrilů, který byl roku 1420 vypálen husitskými vojsky. Roku 1512 koupil panství Bedřich z Donína a své sídlo přenesl z Dražic do Benátek. Po roce 1526 nechal na troskách bývalého kláštera postavit renesanční zámek. Koncem 16. století získal panství císař Rudolf II., který zde pozýval různé učence. Na zámku pobýval např. dánský astronom Tycho de Brahe, který si zde vybudoval svou observatoř, přestěhoval sem i svou knihovnu a přístroje. Roku 1600 se na zámku setkal i s Janem Keplerem. Po roce 1648 nový majitel generál Jan z Wörthu postavil nové barokní křídlo, vznikly i hospodářské budovy a celý komplex byl obehnán zdí. Roku 1656 benátský zámek vyhořel a dlouho nebyl opravován. Teprve koncem 17. století za majitele hraběte ze Schützenu se sídlo obnovilo a zámek dostal zhruba svou současnou podobu. Obě křídla se propojila a navíc bylo přistavěno třetí křídlo, které bylo zároveň propojeno galerií s kostelem. Z doby hrabat ze Schützenu pochází i sousoší kojící Panny Marie, umístěné v blízkosti brány vedoucí na náměstí. Zámecký park byl postupně doplňován uměleckými plastikami, sochy na zámeckém nádvoří jsou připisovány M. Braunovi. V letech 1844- 1848 působil v Benátkách jako učitel hudby v rodině Thunů Bedřich Smetana a složil zde svou první klavírní sonátu. Po roku 1866 zámek vlastnila vídeňská banka. Roku 1920 zámek koupilo město a zřídilo zde své kanceláře. Zámek byl postupně rekonstruován a v objektu je dnes městské muzeum se sbírkami Muzea Mladoboleslavska a Muzea v Benátkách nad Jizerou.Navštívit zde můžete i soukromé Muzeum hraček. Městské muzeum Instalace městského muzea zahrnuje stálé expozice, které představují osobnosti Benátecka, historie muzea, přírodní prostředí regionu, astronomii, pamětní síně bratří Bendů a Bedřicha Smetany. Zámek nabízí i mnoho interaktivních výstav, kde je možné poznat život Keltů, vyrobit si vlastní erb, vyzkoušet psaní brkem. Zámecká expozice nám přibližuje také zdejší pobyt a působení Tycha de Brahe. Obrazové a písemné informace jsou zde bohatě doplněny funkčními modely dobových astronomických přístrojů. K dotvoření dobové atmosféry poslouží i možnost obléknout si renesanční oděvní doplňky. V blízkém okolí můžete navštívit i zříceninu hradu Dražice. Ubytování naleznete například v Lysé nad Labem.
Celý článekZámek Bezdružice
Barokní zámek Bezdružice, viditelný ze širokého okolí, se tyčí na návrší, na západní straně náměstí ve stejnojmenné obci. Hrad jako předchůdce zámku Bezdružický zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který zde vznikl již koncem 13. století a v 16. století byl částečně renesančně přestavěn. V souvislosti se zdejším šlechtickým sídlem se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Také na zámku v Bezdružicích se často střídali páni, mezi něž patřili i rody Elpognárů a Švamberků, kteří začali s přestavbami sídla. Snad nikde jinde nebylo použito tolik uměleckých slohů jako zde, kde chybí pouze jediný románský. Renesanční sídlo bylo vypálené Švédy a v roce 1711 je zámecký objekt zmiňován jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Pozdně barokní přestavba Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba v podstatě dala zámku dnešní podobu. Nejvýznamnější z rodu - Konstantin Löwenstein - založil lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, vzdálené 2 km od Bezdružic. Potomci Löwensteinů vlastnili sídlo až do konce druhé světové války. V roce 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely. Zámek dnes Zámek je přístupný veřejnosti a můžeme zde vidět zámecké interiéry s nástěnnými a stropními freskami, dřevěný strop ze 17. století, Rytířský sál s replikou tkaného gobelínu z 16. století a zámeckou kapli. Na zámku sídlí muzeum tvorby předních českých sklářských umělců, zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky, prodejní galerie sklářského umění. V gotických prostorech původního hradu je umístěna expozice o Kryštofu Harantovi. Zajímavostí zámku je však unikátní skleněný betlém výtvarníka Jaromíra Rybáka, největší skleněná plastika s tímto motivem na světě. Betlém váží 3,5 t a je vytvořen z taveného brazilského křišťálu a zdobený zlatem. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí nedaleké Konstantinovy Lázně, barokní kaple na Ovčím vrchu a nedaleká zřícenina hradu Krasíkov. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Gutštejn nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.
Celý článekZámek Bílina
Nad městem Bílina na Teplicku se tyčí barokní zámek vzniklý přestavbou původního gotického hradu. Historie hradu Hrad nechal vystavět pod starším hradištěm pravděpodobně Ojíř z Frýdberka ve 13. století, vlivný velmož na dvoře Václava I. O podobě hradu není mnoho informací. Za nejvýraznější objekt stavby se považuje pozdněgotická bašta zvaná Manda, která se nachází v rohu předhradí. Roku 1421 byl bílinský hrad dobyt husity, v 16. století přešel pod rod Lobkoviců, který jej přestavěli na letní sídlo. V letech 1675 až 1682 došlo k přestavbě sídla podle návrhu G. T. Tencally architektem Antoniem della Porta na reprezentativní raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny ještě v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkowitzů až do roku 1945, pak přešel do vlastnictví státu. Dnes je sídlo opět v rukou Lobkowitzů a není přístupné pro veřejnost. Podoba zámku Zámek Bílina je mohutná dvoupatrová stavba s obdélníkovým půdorysem a s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří stojí gotická bašta z konce 15. století - Manda. Z interiérů je významný italský sál se štukovou výzdobou ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu. Kolem zámku, na místě původního hradiště, se rozprostírá zámecký park. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba na barokní zámek Světec, na přírodní památku Bořeň nebo na zříceninu hradu Kostomlaty pod Milešovkou. Za návštěvu jistě stojí i barokní zámek Duchcov. Ubytovat se můžete přímo v Bílině.
Celý článek
Zámek Blansko
Zámek Blansko se nachází ve stejnojmenném okresním městě v údolí řeky Svitavy, v Jihomoravském kraji. Historie zámku Renesanční zámek vznikl v roce 1604 přestavbou gotické tvrze zmiňované již koncem 14. stol. Základy válcové věže, dodnes dochované, pocházejí z románského období. Tvrz byla upravena v polovině 15. stol., aby mohla sloužit jako sídlo po zániku hradu Blanseka. Až do poloviny 18. stol. byl zámek centrem správy blanenského panství, kdy ho koupil rod Salm-Reifferscheidt a připojil k Rájecku. Na blanském zámku se vystřídalo mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu až po Salmy, kterým patřil až do roku 1945. V době 30leté války byla zámecká budova poškozena Švédy. Zámek později přešel řadou oprav. Významná barokní přestavba Blanska se konala koncem 17. stol. za hrabat z Gellhornu, kdy byla navíc postavena věž s hodinami. V roce 1853 byl zámek upraven pozdně empírově a roku 1873 ještě novorenesančně. Tyto úpravy však byly odstraněny rekonstrukcí v letech 1960-68, kdy byla zámku navrácena jeho původní renesanční podoba. Do roku 1896 se zde také nacházelo správní centrum blanenských železáren, kdy jej Salmové prodali firmě Breitfeld-Daněk. V minulosti na zámku pobývala řada významných osobností (např. Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes, spisovatel Ferdinand von Saar) a bydlel zde i známý archeolog dr. Jindřich Wankel. Od roku 1969 slouží budova zámku jako muzeum, kde můžeme shlédnout výstavy týkající se Moravského krasu, historie hutnictví, historie dekorativní a užitkové litiny, historie hradu Blanseka a dalších témat. Podoba zámku V původní podobě měl zámek asi 30 místností a byl obýván jenom zřídka. Jedná se o jednopatrovou budovu se zdobeným štítem ve stylu holandské renesance. Zámek má čtyři křídla s obdélníkovým nádvořím s arkádami. Na severní straně stojí věž s hodinami a u jihozápadního nároží se dochoval zbytek válcové věže raně gotické tvrze. Zámecká expozice Expozice zámku zachycuje geologický vývoj Moravského krasu, jeho faunu a flóru, jak vyhynulou tak i existující, a také zde vidíme stručný přehled vývoje lidského osídlení zdejší oblasti. Velká část expozice je věnována výzkumům Karla Absolona s ukázkami z jeho praxe. Výstava Nejstarší hutě ČR, archeologická expozice se speciálním zaměřením na vývoj železářství ve zdejší oblasti, je věnována také období Velké Moravy a jednomu z center železářské výroby té doby v olomučanském polesí. Výstava je doplněna modely olomučanských hutí z 8. - 9. stol. Dále si zde návštěvník prohlídne expozici historie města Blanska od první písemné zmínky z roku 1141 až po rok 1918. Zámecké interiéry Historické interiéry zámku tvoří soubor pěti místností (hudební, červený a modrý salon, růžový salonek a zelený kabinet), kde se zachovala původní dřevěná výzdoba stropů a stěn z konce 19. stol. Výstava Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století prezentuje historii výroby uměleckého lití v celorepublikovém a středoevropském kontextu. Ucelenou část tvoří soubor litinových kamen a krbů, kašnových zařízení, zahradních váz atd. Zdejší raritu znázorňuje kolekce litinových šperků. Tipy na výlet Ve městě najdete také Galerii města Blansko nebo rozhlednu Podvrší u Blanska. Z přírodních zajímavostí můžete navštívit krasové jeskyně, jako je Kateřinská jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macocha nebo jeskyně Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zříceninu hradu Čertův hrádek nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Blansku.
Celý článekZámek Blatná
Renesanční vodní zámek Blatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, ve stejnojmenném městě s přibližně 6700 obyvateli, okres Strakonice. V Blatné vzniká soutokem několika potoků řeka Lomnice. První písemná zmínka o městě je již z roku 1235, roku 1601 byla Blatná povýšená na město císařem Rudolfem II. Mezi místní památky kromě zámku patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a Mariánský sloup na náměstí Míru. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Historie hradu Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, poprvé zmíněný již v roce 1235, který dal název i při něm vyrůstající osadě. Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z 1. poloviny 13. stol. Začátkem 15. stol. změnili Bavorové ze Strakonic Blatnou na vodní hrad. Pro hrad je ale významná doba 15. stol., kdy se majitelem stal rod Lvů z Rožmitálu. Sestra blatenského Lva Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když úspěšně vedl poselstvo českého krále po západní Evropě. V této době byla postavena většina budov, ze kterých vyniká zejména obranná věž s nástěnnými malbami z roku 1480 a pozdně gotický palác s trojbokými arkýři postavený B. Rejtem a nástěnné malby v Rytířském sále. Starý hrad se rozrůstal o další stavby za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova, kdy vznikl vedle hradní věže dvoupatrový renesanční palác. Mezera mezi novým a starým gotickým stavením byla vyplněna nízkou budovou s kuchyní a byty pro služebnictvo. V 18. stol. za Serenyiů byl v přilehlé oboře vybudován empírový pavilón s představeným dvouramenným schodištěm. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, kteří v 1. pol. 19. stol. uskutečnili vnitřní úpravy zámku i regotizaci celého objektu stavitelem B. Gruberem, kdy zámek dostal svůj dnešní vzhled. Rod zde sídlil až do roku 1945, kdy přešel zámek do vlastnictví státu. V roce 1991 však byl v restituci navrácen Hildprandtům, kteří pokračují i nyní v jeho rozsáhlé rekonstrukci. Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům, a kde můžeme vidět stádo daňků skvrnitých. Pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy - zbytky po pradávném rýžování zlata. Zámecká expozice Expozice zámku Blatná nám nabízí pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, který zde působil jako domácí učitel Františka Hildprandta, Lovecký salón, Empírový salon, rodinnou galerii, soukromou sbírku z Etiopie i prohlídku „Zelené světnice“ ve věži s nástěnnými malbami z konce 15. stol. Většina místnosti na prohlídkové trase, včetně obrazárny a jídelny, je vybavena nábytkem z 19. století. V okolí Blatné můžete navštívit celou řadu zajímavostí, jako například lom Paštiky, rozhlednu Pětnice u Záboří, rozlehlou tvrz Tchořovice, zámek Lnáře nebo tvrz Kadov. Ubytovat se můžete v Blatné.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 … 184 185 186 Další Poslední
