Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Rozhledna Strážnice u Liptaně Strážnice (494 m) je vrch nedaleko obce Liptaň v okrese Bruntál. Původně zde měl stát telekomunikační stožár, který chtěla vystavět firma Eurotel. Stavba jí byla sice dovolena, ale společnost se musela zavázat, že součástí věže, bude i vyhlídková plošina. Řešení, které bylo zvoleno, bylo netradiční. Pod patronací Eurotelu vznikly totiž stavby dvě. Vedle klasického kovového telekomunikačního stožáru vyrostla i dřevěná věžička, která se tak zařadila do početné rodiny jesenických rozhleden. Devět metrů vysoká rozhledna byla otevřena v březnu 2003. Po zdolání 37 schodů nabízí turistům výhled, který je díky okolnímu vzrostlému porostu možný pouze severním směrem na osoblažskou rovinu a přilehlou část Polska.
Doporučujeme
Kostel Narození Páně Kostel Narození Páně je umístěn uprostřed východní strany ambitu, za loretánským domkem. Byl postavený v letech 1734 – 1735 stavitelem K. I. Dienzenhoferem na místě původní kaple z roku 1661. Klenba kostela je v kněžišti vyzdobena obrazem Obětování Krista a církevních Otců od V. V. Reinera z roku 1736. Loď kostela je vyzdobena nástropními freskami Klanění králů a Klanění pastýřů od J. A. Schöpfa z roku 1742. Zařízení kostela má jednotný rokokový ráz a je dílem předních mistrů třicátých let 18. století.
Doporučujeme
Kostel sv. Jana Křtitele - Opava Kostel byl postaven jako gotický v letech 1431-1451 johanity. V letech 1689-1704 po velkém požáru přestavěn barokně. Vež za dobu své existence změnila několikrát svoji podobu. Věžní báň s laternou v roce 1890 nahradila charakteristická špičatá věž. Dnes je opět zakončena bání. Od roku 1856 sloužil jako kostel reálné školy, v letech 1861-1945 jako gymnazijní kostel.
Kostel je trojlodní a obsahuje pozoruhodné barokní vybavení. Boční oltář, kazatelna a hlavní oltář zdobený zlaceným boltcovým ornamentem. Dochovaly se také postranní oltáře a socha Trpitele ze 16. století. V kněžišti se nachází náhrobní kámen biskupa Bernarda Cembalského z doby okolo roku 1453.
Doporučujeme
Komorní hůrka - sopka Komorní hůrka patří k nejmladším sopkám Českého masivu. Vznikla na rozhraní třetihor a čtvrtohor ve třetí a konečné vulkanické fázi svrchního pleistocenu před 115.000 – 15.000 lety. Sopka vznikla na dně vysychajícho slaného jezera. Navršená sopka vznikla jedním výbuchem se strombolskou aktivitou, při níž je v krátkých i delších intervalech z kráteru vymršťována žhavá láva a vypálené horniny z podloží. Vznik sopky podnítila erupce plynů, která navršila mnohametrové vrstvy strusky zejména východním směrem od jícnu sopky a dnešního vrcholu. Na závěr sopečné činnosti vyplnila sopečná čedičová hornina sopouch a kráter a překryla také část struskovitého materiálu na jihozápadní straně kopce.
Je jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. O její slávu se zasloužily desítky vědců, které jí věnují pozornost již více jak 200 let. V letech 1834-37 podnikl hrabě Kašpar Štenberg nákladné průzkumné práce. Systémem asi 300 m dlouhých důlních chodeb se podařilo nalézt přívodní sopečný jícen vyplněný čedičem a zjistit omezení čedičového tělesa. Tím byl podán nezvratný důkaz o sopečném původu Komorní Hůrky.

