Husovo náměstí v Berouně.

Dnes již zrušený židovský hřbitov přeměněný na park se nachází na severním okraji města za garážemi u ulice Okružní, jen pár metrů severně od křesťanského hřbitova. Byl založen roku 1898, v 60. letech 20. století rychle chátral. Zbylé náhrobky byly odvezeny, obvodové zdivo a márnice zbořeno. Následně byla plocha přeměněna na park s pomníkem jako jedinou přípomínkou na židovský hřbitov. Tento hřbitov byl druhým židovským hřbitovem v Lysé. První se nacházel v blízkosti vsi Litol, která je dnes součástí Lysé nad Labem. Založen byl roku 1642 a zanikl někdy na přelomu 18. a 19. století. Do dnešní doby se z něj nic nedochovalo.

Budova Starého proboštství se přimyká k jihozápadní straně chrámu sv. Víta. Původně, ve 13. století, zde byl biskupský dům. Po požáru v roce 1541 zde vnikly domy nové. V letech 1660 – 1662 je probošt J. F. Rasch nechal spojit. Další přestavbu dům prodělal za 1701 – 1702 za probošta D. J. Mayera. Klasicistní podobu budova získala v roce 1789 za probošta E.D. Kriegera. Od roku 1871 byl dům využíván staviteli chrámu sv. Víta J. Mockerem a K. Hilbertem. Nároží domu je ozdobeno sochou sv. Václava z roku 1662.

Zemská porodnice u sv. Apolináře byla postavena v romantickém novogotickém stylu, z červených režných ostře pálených cihel bez omítnutí. Autorem je proslulý architekt Josef Hlávka. Rozhodl se pro čtvercový půdorys se čtyřkřídlým jádrem a obdélným vnitřním nádvořím. K podélným křídlům jádra objektu přiléhají směrem k východu a k západu kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a pokoje s lůžky pacientek jsou vzhledem ke slunečnímu svitu situována k jihu. V severní části dvojtraktu s absencí slunce je umístěno zdravotnické a hospodářské zázemí. Další genialitou architekta je řešení, že v případě vypuknutí epidemie se dalo postižené křídlo vyřadit z provozu a dát do karantény aniž by to narušilo chod celé porodnice. V hlavním průčelí objektu jsou tři rizality, střední je rozšířen o polygonální arkýř ústavní kaple zasvěcené sv. Kříži s diamantovou klenbou. Další převratnou novinkou tehdejšího špitálu byl nalezinec, kde matky vetšinou svobodné, mohly po porodu své dítě zanechat. Porodnice měla taktéž svůj zvláštní vchod, vedoucí na tajné oddělení. U toho čas od času zastavil kočár a dáma z lepší společnosti spěchala zbavit se plodu své mnohdy hříšné lásky. První novorozenec se tady narodil 26.4.1875. Byla to holčička a její matka se jmenovala Barbora Koutná z Rožmitálu.