Stanice je umístěna pod povrchem mezi ulicí Jeremiášovou a Šostakovičovým náměstím. Zprovozněna byla na IV. úseku trasy B v roce 1994. Hloubka nástupiště je 13,1 m pod povrchem. Stanice je podzemní, hloubená s částečně kotvenými pilotovými stěnami a kotvenými svahy. Konstrukce je monolitická, železobetonová. Nástupiště je řešeno jako trojtrakt s ocelovými sloupy o profilu 60 cm vyplněnými betonem. Stěny nástupiště jsou obloženy keramickými deskami v modré barvě. Stanice má dva výstupy do povrchových vestibulů. Západní umístěn pod ulicí Jeremiášova zatím vede víceméně do polí, ale v současné době se vyskytl projekt na zastavění přilehlého prostranství s název Západní Město. Konstrukce vestibulu tvoří půlválcová kopule zasklená sklem LAXAN EXEL. Východní vestibul obsluhuje prostor sídliště Stodůlky.

Muzeum Šumperk je součástí a zároveň největším zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Muzeum využívá budovy areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory nalezlo v bývalém dominikánském klášteře. Současné prostory v Pavlínině dvoře byly muzeu přiděleny na začátku 50. let. Budovy prošly rekonstrukcí, díky které získalo muzeum kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. V době nedávno minulé byla v bývalých stájích vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Stálá expozice Příroda Šumperska a Jesenicka - typické horniny regionu, horské rostliny, z živočichů pak lastury perlorodek a ve dvou akváriích živé ryby. Dominantním exponátem je vlk. Dějiny šumperského regionu - archeologické nálezy z regionu včetně části pokladu středověkých mincí z Postřelmova, kopie kamenné křtitelnice ze 13. století a třeba ukázky loštických pohárů vás zavedou do života našich předků. Řemesla. Pod Vlastivědné muzeum v Šumperku patří Galerie Šumperska Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Lovecko-lesnické muzeum v Úsově Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice Památní Adolfa Kašpara v Lošticích

Zámek Úsov se nachází v stejnojmenném městě na pomezí střední a severozápadní Moravy na řece Doubravce, 5 km od Mohelnice a 7 km od Uničova. Město má přibližně 1200 obyvatel, leží v okrese Šumperk, Olomoucký kraj. Hradní předchůdce Původní gotický hrad Úsov, postavený ve stylu francouzského kastelu, patří mezi nejstarší na Moravě. Podle archeologických nálezů je nejpravděpodobnější, že hrad vznikl již ve 13. stol. Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Do roku 1487 přestavěli hradní palác páni z Vlašimi, další úpravy prováděli páni z Boskovic a od roku 1597 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří vystavěli barokní zámeckou budovu. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem jejich panství. V roce 1898 zřídil Jan II. z Lichtenštejna v zámeckém interiéru Lesnické a lovecké muzeum s bohatými sbírkami zvířeny z rozsáhlých lichtenštejnských panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště. Lichtenštejnové vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Podoba zámku Do zámku se vstupuje z JZ strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový s obdélným půdorysem. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění, kdy původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Exponáty Základ muzeální expozice interiérů tvoří sály, které v prvním poschodí představují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. stol. Sály druhého patra prezentují naše ptáky a savce. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. stol. K zajímavostem výstavy patří kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Součástí expozice je také Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. Ve výstavních prostorách máme také možnost vidět různé sezónní výstavy. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na lovecký zámek Nové Zámky, Javořičské jeskyně, Mladečské jeskyně, hrad Bouzov, expozici lidové architektury v Příkazech nebo klasicistní zámek Bílou Lhotu. V Lošticích se nachází Muzeum olomouckých tvarůžků. V nedalekém okolí je také Muzeum Litovel, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury nebo Muzeum Mohelnice. Ubytovat se můžete v Zábřehu.

Kaple sv. Matouše byla postavena v letech 1727 – 1732 podle projektu F. M. Kaňky na místě dnešního parkoviště před Černínským palácem. Kaple měla oválný tvar a její průčelí bylo ozdobeno sochami sv. Matouše a Krista od M. Brauna. Ten také vypracoval návrh na Pietu a Kalvárii, kterou podle něj zhotovili F. I. Weiss a J. B. Kohl. Kaple sv. Matouše byla z Loretánského náměstí odstraněna v roce 1797.Vedle kaple bylo sousoší Pádu kněžny Drahomíry, dílo M. Brauna z roku 1728, které bylo odstraněno již v roce 1788.