Hrad Cornštejn, respektive jeho zříceninu, můžeme navštívit při výletu na Vranovskou přehradu, v Podyjí, v kraji Jihomoravském. Místo pro stavbu hradu nemohlo být zvoleno lépe. Nepřístupný skalnatý ostroh, obtékaný ze tří stran řekou Dyjí, a pevné hradby poskytovaly jeho obráncům bezpečné útočiště. Historie hradu Cornštejn byl postaven jako královský hrad v první polovině 14. století. Měl společně se sousedními hrady Frejštejnem a Bítovem chránit jižní hranici s Rakouskem. Právě blízkost Bítova nasvědčuje tomu, že stavitelem hradu byl rod z Bítova – Lichtenburkové. Cornštejn postavil zřejmě Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. První písemná zmínka je z roku 1343 a lenními vlastníky jsou právě Lichtenburkové. Ti původně malý hrad rozšiřují a vylepšují jeho opevnění. Nejvýznamnější rozšíření přišlo po husitských válkách. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. Boj o moc mezi šlechtou a Jiřím z Poděbrad znamenal konec vlastnictví Lichtenburků nad Cornštejnem. Hynek z Lichtenburka, věren rodové tradici a podporován papežem Piem II., se v roce 1463 dostal do sporu s Jiřím z Poděbrad. Cornštejn po celý rok osvědčoval kvalitu svých hradeb, ale v roce 1465 byl dobyt. Hrad byl konfiskován Lichtenburkům a lénem udělen Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang při opravách změnil jeho dispozici. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt, zejména na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. To bylo roku 1526. V roce 1542 v souvislosti s tureckým nebezpečím bylo naposledy posíleno opevnění Cornštejna. Další změna vlastnických vztahů a sjednocování panství Cornštejnu neprospěly. Panstvo ho už nepotřebovalo, dalo přednost pohodlnějšímu bydlení a hrad rychle pustl. Podoba hradu Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Do dnešní doby se zachovala rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně, s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Objekt je ve správě Jihomoravského muzea ve Znojmě. Tipy na výlet Také nedaleký hrad Bítov žije velmi čilým kulturním životem. Vydat se můžete také na prohlídku Vranovského zámku, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.

Zámek Stvolínky najdeme přibližně 10 km jihozápadně od města České Lípy. Zámecký objekt, vzniklý přestavbou starší tvrze, stojí v jihozápadní části stejnojmenné obce vedle kostela Všech svatých nad svahem k Bobřímu potoku.      Historie zámku                 První zmínky o vsi pocházejí již ze 14. století, není však jasné, kdy byla v místech původního dvorce založena gotická tvrz. Ves totiž patřila od počátku 15. století k blízkému hradu Ronovu, sídlu jedné z větví pánů z Dubé. V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím. Právě proto byly roku 1444 Stvolínky dobyty a vypáleny Lužičany. Kolem roku 1575 za Kurzbachů z Milíče byla pak tvrz renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys pochází z pozdější úpravy v 17. století. V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz poškozenou budovu přestavět v raně barokním stylu a vtiskl tak zámku dnešní podobu. V podstatě jenom vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů. Na počátku 20. století byl zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje a od roku 1950 jej vlastnil Státní statek Zahrádky, který využíval památku jako byty a skladiště. Od 70. let pak zde byla umístěna pobočka českolipského archivu. Dnes je zámecká budova bez využití, není veřejnosti přístupná a chátrá.      Součástí zámku je také rozsáhlý zámecký park původně navržený ve francouzském stylu. Dříve k němu patřila i dančí obora a součástí byla zahrada, která vznikla zasypáním hradního příkopu.                                                  Vedle zámku stojí také velice významná, ale dnes již zdevastovaná památka, kostel Všech svatých. Kostel pochází ze 14. století. Roku 1811 byl  empírově přestavěn, jeho vnitřní úpravy pocházejí z konce 19. století. Na vnější severní stěně budovy jsou velmi pěkné renesanční náhrobky majitelů Ronova a Stvolínek. Jsou zde umístněny náhrobky Anny z Kurzbachu z roku 1576, Anežky z Helfensteinu z roku 1550, Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu z roku 1591. Tipy na výlet V okolí najdete další památky, jako hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Klasická venkovská studna.

Informační centrum, které sídlí v městské knihovně, zahájilo svou činnost 2.6. 2004. Infocentrum  patří k oficiálním turistickým informačním centrům podle podmínek České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Své služby poskytuje široké veřejnosti, občanům města i turistům. Hlavní činností informačního centra je poskytování informací se zaměřením na mikroregion Podoubraví. Otevírací dobaPO-PA 8,00 -11,00     12,00 - 17,00 hodinV době turistické sezony (červenec, srpen)  i SO 9,00-14,00 hodin