Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 … 184 185 186 Další Poslední
Zámek Humprecht
Raně barokní zámek Humprecht je již zdaleka viditelnou dominantou, která se tyčí na návrší na okraji města Sobotky. Zámek vyniká především svojí výraznou oválnou stavební dispozicí, kolem které se rozprostírá obora na jeleny, později přeměněná na bažantnici. Zámecký výhled umožňuje návštěvníkům pohled na nedaleký hrad Kost. Neobyčejný zámeček Zámek Humprecht, jeden z unikátů Českého ráje, byl navržen italským architektem Carlo Luragem ve stylu manýrismu s prvky pozdní renesance a raného baroka, jako parafrázi Galatské věže v Cařihradě, v letech 1666-1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Hrabě Humprecht bydlel s manželkou na českých zámcích a všechny zisky věnoval na jejich přestavbu a na budování Černínského paláce na Hradčanech. V roce 1666 se rozhodl pro stavbu "nového zámku" na panství Kosti. Humprechtský barokní zámeček s prvky pozdní renesance byl původně dárek pro manželku majitele, později sloužil jako lovecký zámek rodiny Černínů. Stavbu sídla vedl Francesco Ceresola, významný stavitel, který také zámek po požáru roku 1678 opravil a zvýšil. Tím však byly přetíženy základy, takže musely být zbourány přízemní hospodářské budovy a stavba zpevněna. Místo původního zrezivělého slovanského kříže byl na vrchol umístěn roku 1829 zlatý půlměsíc, a to na základě pověstí o Humprechtovém vězení v Turecku. Po Černínech zámek přešel do rukou rodiny Netolických. I za dalších majitelů panství sloužilo k občasným návštěvám šlechty, úředníci z Kosti zde také tajně pořádali svatební hostiny svých dětí. V roce 1926, v době První pozemkové reformy, připadl zámek městu Sobotce. V letech 1937–39 byl rekonstruován. Do obnoveného zámku byly roku 1940 nastěhovány sbírky soboteckého muzea. Za druhé světové války uvažovali Němci o Humprechtu jako o možné letecké pozorovatelně, k čemuž však naštěstí nedošlo. Po roce 1958 bylo v bývalých panských pokojích instalováno literárně historické oddělení, věnované soboteckým básníkům a spisovatelům F. V. Jeřábkovi, V. Šolcovi, J. L. Turnovskému a F. Šrámkovi. Zároveň byly reinstalovány vlastivědné sbírky muzea. V 70. letech 20. století se započaly další opravy a zámek byl koncem 90. let opět kompletně opraven. Dispozice zámku Zámek Humprecht má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Přízemí bylo určeno pro sloužící, pokoje v prvním patře pro panstvo. V každém podlaží byl prostor vnitřního elipsoidu využit pro "palác", v přízemí sloužil jako předsíň, v prvním patře jako slavnostní zámecká jídelna. Zároveň se zámkem byla stavěna zeď kolem obory, zdobená několika vyhlídkovými altánky-rondely, a panský dvůr na kraji vesnice Března. V zámku je 24 místností, uprostřed stavby se nalézá šestnáct metrů vysoká osová hodovní síň s výbornou akustikou, kde se často konají koncerty. Na jejím stropě je namalován znak Černínů od R. Beneše v dolní části fresky od R. Wiesnera vztahující se k historii Jana Humprechta. Zámek nabízí v současné době dva prohlídkové okruhy - hlavní trasa - zámek s interiéry, představující 17. - 19. století. Interiéry nám přibližují život rodiny Černínů, kteří zde pobývali nejdéle. Ve druhém patře zámku je možno navštívit muzeum Sobotecka zaměřené na etnografii a také vyhlídkový ochoz, z něhož je, v případě dobré viditelnosti, krásný výhled po Českém ráji, na Jizerské hory, Krkonoše i České středohoří. V Sobotce se koná každoroční národní festival poezie a mluveného slova, českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka. Tipy na výlet Na výlet do okolí se můžete vydat na zříceninu hradu Hynšta, pseudobarokní zámek Mladějov nebo známou zříceninu hradu Trosky. Ubytovat se můžete v Libošovicích.
Celý článekZámek Janov
Barokní zámeček Janov stojí v městské části Litvínova. Historie zámku a jeho podoba Jedná se o přízemní zámeckou stavbu, obdélníkového půdorysu s bočními pavilony s mansardovou střechou. Střední část objektu je patrová se stanovou střechou. Nádvoří zdobí plastika Madony s dítětem. V blízkosti zámku stojí od roku 1695 socha sv. Jana Nepomuckého, která patří k nejstarším plastikám svého druhu na Litvínovsku. Zámeček s areálem nechal postavit roku 1670 Michna z Vacínova, pravděpodobně na místě původní tvrze ze 14. stol. Objekt dřív sloužil lesní správě, nyní jsou v něm byty. Zámek je dnes ve špatném technickém stavu a není přístupný pro veřejnost. Tipy na výlet U Litvínova najdete také vodní nádrž Janov. V Horním Jiřetíně můžete navštívit zámek Jezeří. V nedalekém Mostě najdete hrad Hněvín. Ubytovat se můžete v Mostě.
Celý článekZámek Jánský vrch
Zámek Jánský Vrch, jediný zpřístupněný památkový objekt jesenického okresu, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem, které leží v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje, na bývalém území Slezska. Založení výšinného hradu na Jánském vrchu v Javorníku lze patrně klást do konce 14. století, i když první písemná zmínka o hradu v Javorníku pochází již z roku 1307, kdy byl majetkem svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, biskupství ve Vratislavi. Z konce 14. století pocházejí patrně dochované zbytky gotického válcovité věže. V průběhu 15. století byl hrad notně poškozen. A to jak husitskými válkami, tak zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele. Velká obnova a pozdně gotická přestavba hradu, započala za biskupa Jana Rotha až na konci 15. století. Přibližně v tomto období získal také objekt své dnešní jméno, a to podle Jana Křtitele, patrona vratislavského biskupství. Kamenné reliéfní desky, dokládající tuto etapu stavebního vývoje a jeho přejmenování, jsou dodnes k vidění na zámeckých zdech. V letech 1616-1617 byl postaven v dolním nádvoří renesanční palác. Během třicetileté války, přesto že díky své poloze byl Javorník i s Jánským vrchem v centru dění a byl dvakrát obsazen Švédy, nebyl výrazněji poničen. Přestavba hradu na zámek K definitivní přestavbě původního hradu na zámek, došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche v polovině 18.století. Vzniká zde barokní zámek, je založena okrasná zahrada, je vybudován koncertní sál oválného půdorysu. Biskup po svém nuceném odchodu z Vratislavi učinil v roce 1766 opravený zámek svým sídlem. Jánský vrch se tak stává významným kulturním centrem, mimo jiné zde např. pobývá a působí významný hudební skladatel, houslista a kapelník Karel Ditters z Dittersdofu. Ditters za téměř třicet let pobytu na Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé komické opery. Hudební tradice zámku i města spojená s touto osobností je dodnes oživována každoročně probíhajícím festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu nebo drobnými koncerty v rámci Zámeckého kulturního léta, které probíhají v koncertním sále během prohlídek zámku. Dnešní vzhled zámku také významně ovlivnily úpravy za biskupa Hohenlohe-Waldenburg-Barnsteina z přelomu 18. a začátku 19. století. Došlo k úpravám nádvoří (dolního a venkovního), přemístění hlavní brány do jihozápadní části rozšířeného venkovního nádvoří a k odstranění různých přístavků, ke zřízení dolního parku, prostředního parku a okrasné zahrady a dále k vybudování hospodářských objektů a zaměstnaneckých bytů. Stavební úpravy probíhaly i za pozdějších biskupů. Vratislavští biskupové vlastnili zámek do roku 1945 a v roce 1984, po vyrovnání české a polské katolické církve, zámek získal tehdejší československý stát. Nyní je objekt ve správě Státního památkového ústavu v Olomouci. Podoba zámku Zámek s navenek strohými fasádami ukrývá kvalitní interiéry historizujících slohů 19. století, zdobené jemnou štukaturou a iluzivními ornamentálními malbami. Mobiliář s uměleckými sbírkami je věrným obrazem bohatých církevních majitelů a vypovídá mnoho o životním stylu a zálibách vysokých církevních hodnostářů. Jánský Vrch nabízí dva prohlídkové okruhy. V základním například hudební a rokokový salonek, koncertní a konferenční sál a pracovnu. V hospodářském okruhu to jsou například dolní kaple, ložnice a salón správce zámku a zámecká kuchyně. Tipy na výlet V Javorníku je kromě zámku k vidění také Městské muzeum, kaple Panny Marie Salletské, rozhledna Borůvková hora nebo Šafářova skála. U obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny, dále pak zříceninu hradu Rychleby. Krásnou procházku si můžete udělat třeba Račím údolím nebo na Nýznerovské vodopády. Ubytovat se můžete přímo v Javorníku.
Celý článek
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Rozsáhlý barokní zámecký komplex v Jaroměřicích nad Rokytnou patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v celé Evropě. Areál je doplněn kostelem sv. Markéty a obklopen velkými a nádhernými zahradami. Renesanční předchůdce Na jeho místě původně stávala středověká tvrz, kterou vystavěli páni z Lomnice. V Jaroměřicích, které byly v zeměpanské držbě, nejdéle působili Lichtenburkové, kteří tvrz s panstvím vlastnili po celé 14. a 15. století. Roku 1543 panství získali od dalšího majitele Jana z Pernštejna Meziříčští z Lomnice. Ti ji přestavěli na renesanční zámek trojkřídlého typu, který se dochoval ve zdivu nynější budovy. Dalším majitelům Rechenberkům ze Želetic byly Jaroměřice zkonfiskovány za účast protihabsburském odboji a získali ho Questenberkové. Zámek hudby a divadla Jan Adam z Questenberka (1678 – 1752) nechal rakouským architektem Jakubem Prandtauerem roku 1700 přestavět dosavadní renesanční sídlo do dnešní dechberoucí barokní podoby. Zámek byl také nádherně vyzdoben. Do Jaroměřic byli povoláni ve své době proslavení umělci, kteří svou prací tuto vynikající barokní uměleckou kompozici dovršili. Současně byla u zámku také přebudována dosavadní renesanční zahrada na barokní francouzskou zahradu. Za Adama z Questenberka, milovníka hudby a divadla, se zámek proslavil rušným kulturním životem. Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galérie a čínský kabinet, které jsou součástí dnešního zámeckého prohlídkového okruhu. Smrtí Jana Adama z Questenberka roku 1752 kulturní život v Jaroměřicích, skončil. Od té doby se majitelé panství často střídali a roku 1945 se majitelem zámku stal stát. Zámecká současnost Jádro zámku tvoří dvoupatrové hlavní křídlo, které je postaveno rovnoběžně s tokem Rokytné. Je prostoupené dvěma křídly, která uzavírají čestný dvůr. Na západě je se zámkem spjat farní a zároveň monumentální zámecký kostel sv. Markéty s kopulí a dvěma věžemi. Ve východní části jsou prostory pro kulturní vyžití. Z ústředního sálu je přístup do řady pokojů prvního patra. V zámeckých interiérech jsou dobové hudební nástroje a další mobilie související s bohatým hudebním životem. Výzdobu doplňují portréty předků v nadživotní velikosti. K zámku přiléhá francouzská zahrada a volný anglický park s přírodním divadlem a řadou soch s mytologickými náměty. I v dnešní době vzpomíná zámek na svou hudební slávu běhěm pořádaných kulturních akcí. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Hostim, zříceninu hradu Bukovina, vodní nádrž Jevišovice nebo zámek Jevišovice. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Šenkenberk. V Moravských Budějovicích najdete Muzeum řemesel, zámek, masné krámy nebo středověký dům. Ubytovat se můžete v Třebíči.
Celý článekZámek Jemniště
Barokní, rokokově upravený zámek Jemniště se nachází asi 10 kilometrů SZ od města Vlašimi, okres Benešov, Středočeský kraj. Historie Jemniště Prvním písemně doloženým sídlem pánů z Jemniště byla tvrz ze 14. stol. V 18. stol. získal panství František Adam z Trauttmansdorffu, který nechal vybudovat západně od staré tvrze pohodlnější sídlo, dnešní zámek. Jeho stavba vznikla v první polovině 18. stol. nepochybně podle projektu významného českého barokního stavitele Františka Maxmiliána Kaňky, s nímž spolupracoval i malíř Václav Vavřinec Reiner, který se podílel na výzdobě kaple sv. Josefa. F. M. Kaňka byl pro zajímavost jedním ze stavitelů pražského Klementina. Tvrz se poté stala příbytkem pro zaměstnance pánů. Po požáru v roce 1754 byly interiéry zámku upravovány a z této doby pocházejí také malby hlavního sálu od Felixe Antonína Schefflera. Roku 1773 získal zámek sňatkem hrabě Jindřich Rottenhan, za kterého se jemnišťské panství stalo důležitým střediskem bavlnářského průmyslu. Rottenhan se také podílel na stavebních úpravách zámku v klasicistickém slohu a severně od budovy zámku založil velký přírodní anglický park a zrušil styl tehdejší francouzské zahrady. Na zámku Jemniště se v průběhu dějin vystřídalo mnoho majitelů, posledními byl rod Šternberků, kteří panství koupili v roce 1868. Ve vlastnictví rodu zůstal zámek až do roku 1943, kdy jej správa prodala Oskaru Daňkovi z Esse. Po 2. světové válce připadlo panství státu. Mezi lety 1953 - 1961 byla na zámku Jemniště instalována výstava odívání, jednalo se o pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1962 - 1974 využívalo prostory benešovské okresní muzeum a do konce 90. let byla v zámku kromě dobově zařízených interiérů i výstava Theatrum mundi (velká sbírka map a plánů od holandských kartografů z konce 17. stol.). Zmiňována expozice dnes již není součástí zámecké prohlídky. Po roce 1989 bylo Jemniště v restituci navráceno rodině Šternberků. Nyní je jeho majitelem Jiří Sternberk, který sídlo také obývá. Dispozice zámku Zámek Jemniště je půvabná patrová stavba, která byla postavéna hlavně k letnímu užívání. Dominuje zde elegantní štít s balkonem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Nižší budovy po stranách zámku sloužily k hospodářským účelům. Napojují se na hlavní zámeckou budovu téměř v pravém úhlu a vytvářejí tzv. čestný dvůr, srdce barokní zámecké architektury. Zadní průčelí zámku je obráceno do parku. Zámecký park Za F. A.Trauttmansdorffa byl park francouzského typu, kde byly typické přísné geometrické linie, sochy a fontány. Často byl využíván k pořádání zahradních slavností. K témuž účelu byly vybudovány i dva zahradní pavilony. Na přelomu 18. a 19. stol. byla barokní zahrada přeměněna v romantický anglický park. Jedinou připomínkou někdejší francouzské zahrady je úprava čestného dvora a nově založený libosad na pravé straně zámku. Rozsáhlý anglický park upoutá nejen romantiky a milovníky přírody, je oživen soustavou rybníků, nově upraveným nádvořím, francouzskou zahradou, Giardinettem, skalkou a vřesovištěm. Můžeme zde zahlédnout pávy a okrasné vodní ptactvo. Zámecké interiéry Prohlídka zámku nám dnes nabízí zámecké interiéry vybavené dobovým nábytkem z baroka a rokoka. K nejkrásnějším interiérům patří zámecká kaple Sv. Josefa s výzdobou Václava Vavřince Reinera, Felixe Antonína Schefflera a Matyáše Bernarda Brauna. Ústřední prostorou zámku je taneční sál prostupující dvěma patry, jehož stropy a stěny zdobí rokokové malby od Felixe Ant. Schefflera a barokní štukové reliéfy od Matyáše Bernarda Brauna. Zámek nám nabízí také zlatý a modrý salón, bývalé ložnice, zelený předpokoj a modrý kabinet. Zámek Jemniště myslí také na romantické duše. Za účelem příjemně strávených chvil a nocí v nádherném a klidném zámeckém prostředí byly zrekonstruovány dva zámecké apartmány. Své chvíle si může návštěvník zpříjemnit i pohodlným posezením s kávou a sladkým zákuskem v nové zámecké kavárně upravené ve stylu 30. let. Ubytování naleznete ve Vlašimi nebo v Benešově.
Celý článekZámek Jetřichovice
Barokní zámek v Jetřichovicích stojí přímo uprostřed obce. Sídlo tvoří 2 části, starší barokní část je patrový obdélný objekt s mansardovou střechou a jižní novogotická dvoupatrová část má polygonální nárožní věž s cimbuřím a rizalitem na zahradním průčelí. Za zámkem je anglický park s barokními plastikami z 18. století. Historie zámku Vladykové z Jetřichovic jsou poprvé zmiňováni roku 1394, zdejší tvrz zde stávala až v 1. polovině 15. století. Na tvrzi sídlili Opršalové z Jetřichovic. Po roce 1500 prodal Jindřich Opršal tvrz, dvůr a ves Jetřichovice Bohuslavu Mitrovskému z Nemyšle na Mitrovicích. Zřejmě za Viléma Mitrovského byla tvrz přestavěna na malý barokní zámek. Roku 1700 nechal vystavět majitel zámku František Sezima v Jetřichovicích nedaleko zámecké zahrady kapli Bolestné Matky boží. Působení dr. Kaňky na zámku Poté vystřídalo panství různé majitele. Až od roku 1785 bylo sídlo v rychlém sledu pronajímáno. Posledním nájemcem a posléze i majitelem zámku byl dr. Jan N. Kaňka, který v Jetřichovicích založil školu v roce 1839. Ke starému zámku nechal v letech 1857 - 1859 přistavět podle návrhu prof. Josefa Niklasa nový zámek v anglickém a gotickém slohu s osmihrannou věží ozdobenou zubatým cimbuřím. Okolo zámku zřídil dr. Kaňka park a umístil zde několik pískovcových soch rázu Platzerova. Současná podoba kaple Bolesné P. Marie pochází také od dr. Kaňky, který ji nechal roku 1859 přestavět v románském slohu opět podle plánů prof. Niklase. Před oltářem byla zřízena hrobka, kde spočívá pan Jan N. Kaňka. Po dr. Kaňkovi byla majitelkou zámku jeho žena Vilemína Apt – Kaňková. Velkostatek v Jetřichovicích postoupila svému příbuznému generálu z Neuwirthů, no na zámku žila až do své smrti v roce 1899. Po dalším prodeji sídla pak celé Jetřichovice vykoupila Marie Milnerová a v roce 1923 došlo na základě pozemkové reformy k rozprodání více než 27 ha pozemků. V dalších letech se majitelé často střídali, až jej roku 1938 koupil Václav Zákostelna, architekt a stavitel v Praze, který věnoval velkou péči zvelebení zámku. V roce 1945 zakoupil velkostatek pan Karel Navrátil, kterému byl v červnu 1948 zestátněn. Od roku 1950 sloužil jako rodinná škola (děti bez rodičů) a to až do roku 2006. Zámek i ostatní budovy byly předmětem restituce a v současnosti je zámek v Jetřichovicích na prodej a není přístupný pro veřejnost. V okolí můžete navštívit malebnou přírodu v okolí Čertova břemena, jet si v zimě zasjezdovat na Javorovou skálu nebo zaběžkovat na upravené tratě u Monince. Za návštěvu stojí i cíl známého pochodu Praha - Prčice - Sedlec-Prčice. Za návštěvu stojí i vzdálenější zřícenina hradu Borotín. Ubytovat se můžete třeba v Sedleci-Prčicích.
Celý článekZámek Jezeří
Zámek Jezeří, stojící na svazích Krušných hor, můžeme navštívit v okrese Most, zhruba 12 km jihozápadně od Litvínova, v Ústeckém kraji. Historie zámku Zámek Jezeří byl kdysi považován za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb v Evropě. Na místě dnešního zámku stával od 2. poloviny 14. stol. gotický hrad, založený pány ze Rvenic a přestavěný roku 1549 Mikulášem Hochhauserem z Hochhausu na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získal panství Vilém ml. z Lobkovic, který brzy přikročil k rozšíření objektu. Koncem 17. stol. započal Ferdinand Vilém z Lobkovic přestavbu sídla v barokním slohu. Kulturní význam zámku Konec 18. a začátek 19. stol., období knížat Josefa Františka Maxmiliána a Ferdinanda z Lobkovic, znamenaly pro zámek vrchol stavebního a kulturního rozmachu. Od r. 1802 bylo na Jezeří zámecké divadlo, v němž hrála i řada vídeňských herců. Vznikla také zámecká myslivecká kapela s 22 členy, která dosáhla největších úspěchů pod vedením kapelníka italského původu Josefa Cartellieriho. Kromě ní zde vystupoval i známý pěvecký „eisenberksý“ kvartet a hudební oktet. Na koncerty pořádané v zámeckém parku se pravidelně scházelo množství posluchačů. Jezeří navštěvovali i významné osobnosti, pobýval zde skladatel Ch. W. Gluck a z nedalekých teplických lázní sem zajížděl J. W. Goethe a Ludwig van Beethoven. Součástí areálu zámku bylo i unikátní arboretum s mnoha druhy exotických dřevin, které však bylo z velké části zničeno kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí, jako i jezeřické okolí. Kulturní význam si zámek udržel i počátkem 20. stol. Na konci 30. let, v době ohrožení republiky nacismem, se stalo Jezeří českým centrem. Na zámku se hrály pro veřejnost české hry. V době 2. světové války byl zámek pod nacistickou správou, poslední majitel kníže Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na Jezeří byl vybudován zvláštní tábor pro prominentní vězně ze spojeneckých armád. Po válce se zámek stal majetkem státu, kde sídlila chvíli československá armáda, později sloužil i jako internát pro hornické učně. V roce 1993 bylo Jezeří v restituci navráceno Lobkovicům. Ti ho však v roce 1996 darovali opět státu, a od té doby je zámek přístupný veřejnosti. V současné době je zámek postupně renovován a konají se v něm různé kulturní a společenské akce. Podoba zámku Zámek Jezeří má půdorys ve tvaru nízkého a širokého písmena H. Zámek, v některých částech dvou, v jiných třípodlažní, má celkem 114 pokojů a přes 130 menších místností a komor. Na koncích západních křídel jsou dvě kruhové věže uzavírající nehluboký dvůr. Po stranách hlavního vchodu do budovy se nachází velkolepý portál s plastikami Atlantů z počátku 18. stol. Jejich autorem je pravděpodobně J. A. Dietz. Nad touto branou se tyčí čtyřhranná věž s hodinami, zvonky a cibulovitou střechou. Na východní straně zámku je kaple Panny Marie Bolestné (1805). V ní visel oltářní obraz Madony od Karla Škréty, který je od 40. let 20. stol. nezvěstný. Nad obrazem visíval krucifix vyřezaný z jediného kusu dřeva. V kapli dříve bývala také železná truhla s relikviemi a harmonium. Zámecké expozice V současné době je pro návštěvníky k dispozici jeden prohlídkový okruh. Zahrnuje část přízemí (kaple, lovecké pokoje, stříbrnice, pokoj alchymisty, sklepení s instalací pohádkových bytostí), prostor reprezentativního schodiště a část patra severozápadního křídla (Kulečníkový sál, Malý sál, pracovna a šatna kněžny). Současné vnitřní zařízení zámku pochází z depozitáře v Roudnici nad Labem a od štědrých dárců, případně je dílem paní kastelánky. K zámku patřil také rozsáhlý park, který však byl zničen ve 20. stol. těžbou hnědého uhlí. Až její útlum započal nové lepší časy pro Jezeří. K dalším památkám, které nalezneme v okolí zámku patří Hraběcí kaple a zaniklá myslivna. Za zmínku stojí též bývalá zámecká vodárna s přehradou na Šramnickém potoce v jezeřských lesích. V okolí zámku je rovněž několik pozůstatků po středověké těžbě železné rudy, např. historická štola u parkoviště. Tipy na výlet Poblíž můžete navštívit zámek Janov a vodní nádrž Janov. V nedalekém Mostě najdete hrad Hněvín, planetárium nebo oblastní muzeum. Ubytovat se můžete v Mostě.
Celý článekZámek Jičín
Raně barokní, klasicistně upravený valdštejnský zámek najdeme přímo v centru města Jičína. Jičínský zámek je součástí budov tvořících náměstí a na první pohled s nimi splývá, proto je lehké jej přehlédnout. Návštěva zámku však rozhodně stojí zato. Historie zámku Původně, na místě západní části dnešního zámku, stával po polovině 16. století jednopatrový pozdně gotický panský dům o jednom křídle, postavený Trčky z Lípy. V roce 1609 začal Zikmund Smiřický se stavbou nového renesančního zámku, jehož jádrem zůstal starší trčkovský objekt. Měl 2 patra, nárožní arkýře a 4 arkády do náměstí. Zámek v roce 1620 vyhořel po mohutném výbuchu, když byl zabírán Saloménou Slavatovou, která vymáhala jičínské dědictví na své sestře Elišce. V roce 1623 se Jičín stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který zahájil stavební činnost ve městě budováním vévodské rezidence. Rozhodl se pro vystavění sídla ve středu frýdlantského vévodství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Základem projektu byl návrh A. Spezzy, upravený G. Pieronim. Za války o bavorské dědictví, tzv. bramborové, roku 1778 byl v Jičíně na čas ubytován i Josef II. Na nějakou dobu upoutal jičínský zámek opět pozornost Evropy, kdy za napoleonských válek v roce 1803 zde sídlil císař František I., kde vedl i řadu schůzí. Nejzávažnější byla schůzka nejvyšších rakouských vojevůdců - Schwarzenberka a Radeckého s ruským generálem Tollem, na níž byla dohodnuta tzv. Svatá aliance proti Napoleonovi. Od roku 1850 přestal zámek sloužit výlučně potřebám panství a s přeměnou státního aparátu se stal postupně též objektem pro nové státní úřady. Byl zde umístěn krajský soud, okresní finanční ředitelství, berní úřad a od roku 1907 také věznice okresního soudu. Po pozemkové reformě nakonec zámek koupilo roku 1936 město Jičín. Dnes je zámek v rukou města Jičína a sídlí zde Muzeum a galerie Jičín, lidová škola umění a některé úřady. Podoba zámku Zámek Jičín, největší a nejvýstavnější budova na Valdštejnově náměstí, je dvoupatrová stavba obklopující 3 nádvoří a v původní podobě se zachovala dodnes. Při zámecké zahradě jsou postaveny druhé konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Po Valdštejnově smrti se zámek téměř 100 let neopravoval. Na konci 18. století jej upravil arch. F. Heger, po požáru roku 1809 bylo upraveno hlavní průčelí do zámeckých nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády na pilířích. Ze staršího zámeckého zařízení se zachoval empírový tzv. konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, s portréty monarchů, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance. Zámecká expozice dnes představuje stálou výstavu střeleckých terčů ostrostřelců a expozici z díla akademického malíře Radka Pilaře /autora pohádkových postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska/. Je zde umístněna také vlastivědná, archeologická a přírodovědná expozice regionu. Návštěvníka zaujme chodba ze zámku k oratoři kostela sv. Jakuba s barokními plastikami ze sochařské dílny Jelínků nebo také cyklus 6 obrazů V. I. Raaba Ze života světců, který byl po josefínské reformě rozdělen a nyní jsou díla opět pohromadě. V muzejní herně a dílně si může návštěvník vyzkoušet tkalcovský stav, nebo mlýnek na obilí. Tipy na výlet Ve městě je dále k vidění židovský hřbitov a synagoga. Rozhled po městě se vám naskytne z rozhledny Čeřovka. V okolí se můžete vydat na zámek Jičíněves, zámek Kopidlno, zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky. V Jičíně se jistě i ubytujete.
Celý článekZámek Jilemnice
Renesanční zámek Jilemnice se nachází ve stejnojmenné obci v západních Krkonoších, okres Semily, kraj Liberecký. Od tvrzi k zámku Na místě dnešního Jilemnického zámku stávala původně valdštejnská tvrz. První zmínka o tvrzi je z roku 1492, předpokládá se ale, že vznikla již ve 14. století. V 16. století byl na místě tvrze vybudován Jilemnický zámek pány Křinecskými z Ronova. Později zámek zdědili páni Harantové z Polžic a Bezdružic. V roce 1701 jej koupil rod Harrachů, který ho v letech 1714 – 1895 přestavěl do dnešní podoby. Rod vlastnil panství až do 2. světové války, kdy bylo zestátněno. Dnes je zámek v majetku státu. Podoba zámku Původní renesanční jádro dnešního jilemnického zámku mělo půdorys písmene „L“ se štíhlou šestibokou věží na severozápadě a se dvěma arkádami na východní straně, které byly později zazděny. Zámek byl v minulosti větší než dnes. Patřili k němu dvě kuchyně se spíží, dvanáct komor, jedenáct obytných místností a kanceláří, tři sklepy v přízemí, čtyři sklepy v podzemí, pekárna, prádelna a konírna pro dvacet koní s komorou pro krmivo. Krkonošské muzeum na zámku Na počátku 18. století přestal zámek být trvalým sídlem majitelů. Po válce se na zámku střídali různé instituce, roku 1953 sem přesídlilo i Krkonošské muzeum, které zde sídlí dodnes. Toto muzeum se může pochlubit třemi originálními expozicemi. Expozicí z počátků českého lyžování, expozicí historicko-etnografickou, jejíž součástí je neopomenutelný Metelkův ozvučený betlém z let 1883 – 1913 a Kavánovou galerií, kde si můžeme prohlídnout díla z konce 19. a počátku 20. století. Interiéry zámku V interiéru zámku se nám dochovaly různé typy klenby. V západní části sídla se nachází křížové klenby a v patře klenba hvězdová. V místnostech byly rozsáhlé sbírky porcelánu (loketský, drážďanský, vídeňský, míšeňský) a skleněné servisy. Nábytek byl barokní, empírový ale i z dob romantismu. Významné jsou i sbírky grafiky a map, obzvláště Grauparova mapa z roku 1765. Další cenností byly sbírky zbraní a loveckých trofejí. Zámecký park Již v 16. století se zrodil základ zámeckého parku. Kryštof Bohumír Harant se zasloužil v polovině 17. století o rozšíření zahrady o vzácné rostliny, keře a stromy. Byly zde umístěny i dva nákladné vodotrysky. Pak o 25 let později se zde nachází i okrasní zahrada, obehnaná zdí, tvarované buxusové stěny, dva letohrádky, herna, dřevěná komora pro koroptve a sluneční hodiny, taky zahradnický domek, ovocná a zelinářská zahrada. Můžeme zde vidět nejstarší jilemnický strom – 250 let starou lípu. Po válce park velmi zpustl. Zajímavostí zámku je určitě největší soubor cechovních štítů v České republice a nejjemnější lněná příze na světě. V blízkosti sídla se nachází vzácný soubor lidové roubené architektury Zvědavá ulička z let 1788-89. Tipy na výlet V nedalekém Vrchlabí je k vidění Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historiecké domky s expozicemi nebo radnice. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý nebo prolyžovat celý den v Ski areálu Herlíkovice a Bubákov. Ubytovat se můžete v Jilemnici nebo ve Vrchlabí.
Celý článekZámek Jindřichův Hradec
Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Historie zámku Během staletí ovšem prošel řadou proměn a přestaveb. Základem stavby byl románský hrádek, který založil roku 1220 na slovanském hradišti při řece Nežárce Jindřich z mocného rodu Vítkovců, kteří se později nazývali páni z Hradce. Přestavbou v letech 1260 – 1270 získal hrádek podobu raně gotickou. Jeho hlavní části, kterými jsou palác s kaplí a velká válcová věž, stojí dosud. Bohatý rod Vítkovců, majitelů hradu, byl k Jindřichovu Hradci velkorysý. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597. Zámek byl rozšířen o nové zámecké budovy, byla provedena výstavba arkád, arkýřů, věží, přestavba střech a komínů. Velmi zajímavý je zahradní altán – rondel. Velká pozornost byla věnována zahradě. Silueta hradu se značně změnila a podíl na tom měla řada italských umělců. Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století. Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové. Vlastnictví se měnilo vždy dědickou cestou na dalšího majitele a zámek se stal jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán. Podoba zámku Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, monumentální válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, unikátní ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Zachován zůstal i Královský palác ze 16.století. Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží. Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. Zámek nabízí atraktivní noční prohlídky i s Bílou paní. Zámek stojí na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Málokterá jiná památka u nás se může pochlubit tak nádhernou pohádkovou kulisou, jakou vytvářejí objekty hradu a zámku v Jindřichově Hradci, které se jako v zrcadle odrážejí v hladině rybníka Malý Vajgar. Areál jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetí největší v republice. Zaujímá plochu přes tři hektary, má 320 místností, k jejichž otevření je potřeba na 500 klíčů, v sálech a komnatách je instalováno na 10 000 uměleckých předmětů. Po návštěvě zámku si ve městě můžete prohlédnout i kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo muzeum Jindřichohradecka. Z výletů do okolí stojí za návštěvu určitě zámek Jemčina, tvrz Lásenice, zámek Pluhův Žďár nebo zámek Nová Bystřice. Ubytovat se můžete přímo v Jindřichově Hradci. Kulturní život na zámku Jindřichův Hradec Zámek žije běhme letní sezóny neobyčejně pestrým kulturním životem. Z mnoha akcí upozorňujeme např. na festival folkové hudby Folková růže.
Celý článekZámek Kačina
Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Už jenom proto, že to je náš největší empírový zámek u nás. Kačina leží nedaleko obce Nové Dvory, v blízkosti města Kutná Hora, Středočeský kraj. Sídlo rodu Chotků Zámek Kačina si nechal postavit jako svoje representační sídlo Jan Rudolf Chotek v letech 1806-24, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Chotkové přišli na kutnohorsko již v roku 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Jeho synovci Janu Rudolfovi však barokní novodvorský zámek příliš nevyhovoval a dal si postavit Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Chotkové zde žili až do roku 1911, kdy zdejší větev rodů vymřela a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, proto byl na něj uvalen konkurs a za 2. světové války byl v nucené dražbě prodán organizaci Hitlerjugendu. V roce 1945 bylo panství zestátněno a jeho prostory využívalo pro své expozice Zemědělské muzeum. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské výstavy. Poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřeného na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově, tedy i šlechty, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici. Empírová perla Autorem projektu zámku Kačina byl drážďanský architekt Ch. F. Schuricht. Vnější výzdoba zámku se omezila na reliéfní plastiky v trojúhelníkových štítech. Vzhled zámku se od výstavby nezměnil. Od roku 1968 zde probíhali rozsáhlé vnější i vnitřní úpravy. Budova dostala nové fasády bíle-šedavého nátěru, prejzová krytina byla vyměněna za měděnou. Střed podkovovitého půdorysu kačinského zámku tvoří podélná jednopatrová hlavní budova. Funkčně je zámek Kačina rozčleněn na hlavní centrální budovu s representačními prostorami a obydlím hraběcí rodiny, na dvě čtvrtkruhová k ní přiléhající nižší křídla se sloupovými kolonádami, kde se nachází hostinské pokoje, a na dva na ně navazující pavilony. V levém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. stol. V levém je chotkovská empírová knihovna s více než 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. stol. Zámek Kačina je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již v roce 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F. N. Jacquina. Přehlídka řemesel na Kačině Na zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se nám kromě knihovny nic nedochovalo. Ústřední prostorou objektu je reprezentační kruhový sál v přízemí střední části, jídelna, taneční sál a přilehlé salóny. V patře je expozice medového pečiva, vývoj zemědělského osídlení, historie chovu včel, odrůdy polních plodin a zeleniny, ovocnářství a české chmelařství. V suterénu masný průmysl, vinařství, mlynářství, pekařství, ošetřování a zpracování mléka. Návštěvníci si můžou také prohlédnout expozice o rodu Chotků a jejich panství, dokládající životní styl české šlechty v 19. a 20. stol. V samostatné části je umístěna galerie s díly evropských mistrů 18. až počátku 20. stol. Tipy na výlet Zajímavý výlet si můžete udělat do Kutné Hory, kde je k vidění celá řada památek. Za pozornost stojí zejména historické jádro s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Podívat se můžete také na romantický zámek Žleby. Ubytování najdete buď v Nových Dvorech nebo v nedaleké Kutné Hoře.
Celý článekZámek Kácov
Barokní zámek Kácov se nachází v jižní části stejnojmenného městyse na mírném návrší nad řekou Sázavou. Budovy zámku přiléhají přímo k náměstí. Zámek je propojen vysutou chodbou s kostelem Panny Marie. U zámku na náměstí stojí morový sloup. Tvrz Kácov V místech dnešního kácovského zámku stávala druhá, mladší tvrz, která vznikla pravděpodobně v polovině 15. století po zpustnutí starší tvrze na levém břehu Sázavy u Soušic. V roce 1473 vlastnil tři čtvrtiny mladší tvrze Kuneš z Olbramovic. Po jeho rodu náležela tvrz po roce 1536 Janu Tetouru z Tetova. V roce 1555 přešel Kácov opět do rukou Olbramovicům, dvůr a městečko získal Jan Čejka z Olbramovic. Za Janova syna Václava se Kácov stal střediskem rozsáhlého panství, neboť Václav skupoval okolní statky. V rozšiřování panství pokračoval i Václavův syn Karel Čejka, kterému Kácov patřil až do pobělohorských konfiskací. V roce 1623 koupil od královské komory zkonfiskované panství Jan Werde z Werdenberku. Ten prodal Kácov roku 1626 Janu Oktaviánovi Kinskému. Za jeho vlády vypuklo v roce 1627 na zdejším panství nevolnické povstání a vzbouřenci vyplenili i tvrz. Tvrz pak střídala majitele, až ji v roce 1635 koupila Benigna Kateřina z Lobkovic. Benigna dala poškozené sídlo opravit a rozšířit. Vznikl tak nevelký jednopatrový barokní zámek, jehož přízemí bylo kamenné a první patro dřevěné. Po smrti majitelky převzal roku 1653 panství její syn Vilém Popel z Lobkovic, který jej záhy prodal Františkovi Scheidlerovi. Nový majitel, mimo jiné vychovatel císaře Leopolda I., žil trvale v Kácově, proto se také rozhodl pro přestavbu zámku. Barokní zámek Kácov V roce 1726 koupila kácovské panství toskánská kněžna Anna Marie Františka. Ačkoliv Anna Marie sídlila v Zákupech, věnovala značnou pozornost i Kácovu. V letech 1727 - 1733 dala zpustlý kácovský zámek přestavět ve stylu barokního severoitalského šlechtického sídla. Přestavba zcela změnila podobu areálu bývalé tvrze, odstranila poslední zbytky opevnění a ze staré budovy se zachovaly jen některé základové zdi. Nejbohatší výzdobu měla zámecká kaple. Průčelí byla vyzdobena nástěnnými malbami, představujícími v slepých oknech různé postavy. Od náměstí byl zámek oddělen prostou zdí s barokní branou. V této podobě vidíme zámek prakticky dodnes. Po smrti Anny Marie roku 1741 se stal zámek již jen sídlem správy panství a úřednickým obydlím. V roce 1815 měl být postoupen císaři Ferdinandovi II. pro Napoleonova syna Františka Josefa Karla. Ten se panství však nikdy neujal. Až do svojí smrti držel Kácov poslední korunovaný český král Ferdinand V.(I.). V roce 1918 se zámek v Kácově stal vlastnictvím státu a byla zde umístěna správa státních lesů a byty jejich zaměstnanců. Těmto účelům slouží zámek dodnes a je bohužel nepřístupný veřejnosti, je však dobrým dokladem barokní architektury 18. století.
Celý článekZámek Kamenice
V obci Kamenice, asi 20 km jihovýchodně od Prahy, poblíž známého zámku Štířín, stojí pseudogotický kamenický zámeček. Historie zámečku Na místě kamenického zámku stávala kdysi středověká tvrz a Kamenice byla vladyckým zbožím. Založení tvrze samotné není však historicky doloženo. V roce 1266 je jako jeden z prvních majitelů tvrze připomínán vladyka Ratmír z Kamenice. V 15. století náležela kamenická tvrz Novému Městu pražskému, po nezdařeném odboji roku 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. Novoměstským všechny statky, z nichž kamenický koupil roku 1550 Jan Frejnar z Branova. Tehdy byla kamenická tvrz uváděna jako pustá. Kamenická tvrz pak přešla až do roku 1763 mnoha majiteli, vystřídali se zde Lobkovicové, Pavel Michna z Vacínova, Arnošt z Valdštejna aj. Od roku 1763 se Kamenice téměř na sto let stala oblíbeným letním sídlem pražských arcibiskupů, kteří upravili panské sídlo do podoby pohodlnějšího zámku. Začátkem 19. století začínají v Kamenici Ringhofferové průmyslově zpracovávat měď, vystavěna je válcovna plechů – základ současného podniku Strojmetal. V roce 1820 zřídili ve starém poddanském mlýně měděný hamr, k němuž brzy přibyla tavírna mědi, snad i slévárna mosazi. Rod získává místní zámek až roku 1860 a v rozmezí let 1875 - 1880 jej přestavují podle návrhu architekta J. Stibrala v reprezentativní sídlo ve stylu novoanglické gotiky. Okolní krajina počala být postupně přetvářena ve velký lesopark. V roce 1945 byl majetek rodiny Ringhofferů zestátněn, dnes je však opět v soukromých rukou a bohužel je objekt veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Samotný zámek je patrová budova, druhé patro tvoří pouze vyvýšená část středového rizalitu jižního průčelí. Výrazným prvkem stavby je nad okolní stromy vystupující čtyřpatrová věž zakončená cimbuřím. V anglickém parku, který je vidět hned při příchodu, zaujme původně raně gotický kostelík sv. Františka Serafínského a nápadný neogotický altánek, chybně považovaný za bývalou baštu vnějšího opevnění dávné tvrze. K půl kilometru vzdálené hrobce Ringhofferů se sochou „Ukřižovaný“ od J. V. Myslbeka vede přímo od zámku romantická cesta alejí. Objekt slouží v současnosti k rezidenčnímu bydlení a není přístupný veřejnosti. Ubytování najdete v hotelu Zámek Štiřín.
Celý článekZámek Kamenice nad Lipou
Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13. století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV. Od gotiky po klasicismus Když Benešovci roku 1389 vymřeli majitelé panství se rychle střídali. Až v roce 1549 se na delší dobu stal pánem hradu Zdeněk Malovec. Jeho syn Jan v letech 1580-1583 přestavěl hrad na renesanční zámek s arkádovým nádvořím a se zahradou. Další stavební úpravy probíhaly i za dalších majitelů. Věž nad branou byla dostavěna v r. 1744 za Marie Terezie z Hartigu. Tehdy byl zámek upraven v barokním slohu. Dnešní klasicistní podobu zámek získal v letech 1806 – 1811, kdy jej pražský měšťan F. Rilke, dědeček básníka R. M. Rilkeho, nechal pozdně klasicistně přestavět. Od roku 1945 zde byla umístěna dětská ozdravovna. Roku 1998 jej převzalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a zahájilo jeho rekonstrukci trvající až do roku 2004 kdy byl zámek otevřen veřejnosti. Podoba zámku Zámek v dnešní podobě je čtyřkřídlá stavba s pravidelnou dispozicí, jejíž tři patrová a jedno – jižní dvoupatrové křídlo uzavírají obdélníkové nádvoří. Na nádvoří se dochovaly přízemní renesanční arkády. V nároží nad vstupní bránou se tyčí třípatrová barokní věž před kterou býval padací most. Na klasicistním průčelí navazuje francouzská zahrada. Zámek obklopuje rozsáhlý volně přístupný anglický park. Na severní straně nad rybníkem, který zajišťoval zámku ochranu, se zachovala mohutná pozdně gotická bašta z původního hradu. Umělecké kovářství a hračky Díky spojení s uměleckoprůmyslovým muzeem je možné shlédnout expozici uměleckého kovářství a v každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek muzea a je zde stálá expozice Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou. Tipy na výlet V Kamenici dále najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. Navštívit můžete zámek Žirovnice, Městské muzeum Žirovnice nebo zámek Proseč - Obořiště. Ubytovat se můžete přímo v Kamenici nad Lipou.
Celý článekZámek Karlova Koruna
Zámek Karlova Koruna, je nádherná ukázka naší barokní architektury, kterou lze navštívit v Chlumci nad Cidlinou, na jehož okraji leží. Historie zámku Karlovu Korunu nechal vystavět jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého. Plány vypracoval přední barokní architekt italského původu Giovanni Santini-Aichl a samotnou stavbu vedl proslulý pražský stavitel F. M. Kaňka. Zámek během své existence nezměnil šlechtické majitele. Během okupace v roce 1943 zámek vyhořel a po válce byl zámek i celý majetek Kinských znárodněn. Po roce 1989 pak došlo v restituci k jeho navrácení. Dispozice zámku Zámek má pozoruhodný půdorys. K jeho k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. Právě pro svůj tvar dostal své druhé jméno – Koruna. To první je památkou na návštěvu Karla VI. roku 1723, který po své pražské korunovaci poctil svou návštěvou nově postavené sídlo svého kancléře Františka Ferdinanda Kinského. Hlavní vstup je ze severního průčelí, vede do ústředního prostoru se sallou terrenou, obklopenou toskánskými sloupy. Každé ze tří křídel má v přízemí tři salonky, které vedou přímo do centrálního sálu. Zámek se tedy obešel bez chodeb a díky této zvláštní dispozici se nedal vytápět a byl proto neobývatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy. Severně od zámku tak stojí barokní zámecká kaple Zvěstování P. Marie z 20. let 18. století, patrně navržená Santinim, s hodnotným zařízením. Proti zámku se nachází barokní a novobarokní přízemní a patrové budovy. Rozsáhlý anglický park je plný soch. Dříve bývala na Karlově Koruně rozsáhlá výstava Baroko v Čechách. Po restituci ovšem Kinští výstavu zrušili a dnes je na zámku expozice k dějinám jejich rodu a také chovu koní. Tipy na výlet V Chlumci nad Cidlinou můžete navštívit Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov nebo Městské muzeum v Novém Bydžově, Za návštěvu stojí i barokní zámek Sloupno nebo dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.
Celý článekZámek Klášterec nad Ohří
Romantický zámek Klášterec nad Ohří, ležící na levém břehu řeky, najdeme ve stejnojmenném městě s asi 16 000 obyvateli. Město se nachází mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách v okrese Chomutov, Ústecký kraj. Historie zámku Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum nechal postavit panský dům na břehu Ohře. Vlastní výstavba šlechtického sídla se datuje do roku 1560. Tehdy vzniklo dnešní průčelní křídlo. Na konci 16. století byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Na počátku 17. století uzavřela další výstavba obdélníkové nádvoří. Zámek za Thunů Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zkonfiskovaného Klášterce stali Thunové, kteří jej nechali opravit. Na architektonické úpravě se podílel italský stavitel Rossi de Luca. Projekt přilehlého zámeckého kostela Nejsvětější Trojice vypracoval jeho učitel C. Lurago. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. Zámek zůstal nezměněn do požáru roku 1784, kdy mu dal architekt A. Grueber klasicistní podobu. Další výraznější zásah do vzhledu kláštereckého panství způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858, od Václava Hagenauera v pseudogotické podobě. Tehdy navrhl V. Hagenauer nové fasády, zvýšení střech a věže, vše s dekorativní výzdobou odpovídající tehdejší módní gotizující vlně. Po roce 1945 přešel Klášterec do vlastnictví státu, a po restauraci v roce 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukce byla provedena v letech 1992 – 1994. Zámek je dnes veřejnosti přístupný a je součástí památkové zóny ve středu města. Podoba zámku Zámek Klášterec nad Ohří je čtyřkřídlá novogotická budova s vnitřním nádvořím a schodišťovou věží v jeho jihovýchodním rohu. Zámek má jednoduchou fasádu s plastickými rámy oken a reliéfem hlavní římsy. Zámecká věž je zakončená stylizovaným cimbuřím. Hlavní průčelí má 2 portály s aliančními znaky Thunů. K zámku náleží i anglický park se vzácnými dřevinami, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. V parku nalezneme vzácné dřeviny a 220 druhů stromů z celého světa, i Thunskou hrobku, salu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. Zámecké expozice Expozice zámku dnes představuje historické interiéry se štukovou výzdobou a výstavu porcelánu ve dvou návštěvních trasách. Původní vybavení se bohužel nedochovalo. V 1. prohlídkové trase nalezneme muzeum českého porcelánu, starý čínský, japonský a středoevropský porcelán ze sbírek UPM v Praze. 2. trasa zahrnuje zámecký areál, kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou, kde zaujme především rodokmen Thun-Hohensteinů, vytvořený jako plastický reliéf z porcelánu, historii města i zámeckou vyhlídkovou věž. Na zámku jsou pořádané časté výstavy minerálů a drahých kamenů z naleziště Ciboušov - Domašín, vzdáleného 2 km S od města v Krušných horách. Drahokamy z tohoto naleziště byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně. Tipy na výlet V místě najdete třeba zříceninu hradu Šumburk, zříceninu hradu Perštejn nebo zříceninu hradu Egerberk. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.
Celý článekZámek Kokořín
Zámek Kokořín se nachází na kraji stejnojmenné obce. Zámek byl postaven někdy v polovině 18. století tehdejšími majiteli panství Sweerts-Šporky. Jednopatrová barokní budova, nevyniká nijak z běžného průměru. Z obdélníkového půdorysu vystupuje na západě, krátké křídlo s koutovými věžemi, nad kterým stojí malá vížka krytá cibulovou bání. K zámku přiléhá park jenž byl kdysi osázen cizokrajnými stromy a k jeho výzdobě patřily i klece s exotickou zvěří. Zámek je využíván Akademií výtvarného umění a je nepřístupný. V blízkém okolí stojí za návštěvu známý gotický hrad Kokořín, sklaní hrad Kokořín-Staráky, umělou jeskyni Nedamy, mšenské Pokličky nebo třeba zříceninu sklaního hradu Harasov. Ubytování naleznete na celém Kokořínsku.
Celý článekZámek Koleč
Barokní zámek Koleč se nachází ve stejnojmenné obci, 11 km severovýchodně od Kladna. Vznikl na počátku 18. stol. náhradou za renesanční tvrz. Dnes je zámek bohužel smutným příkladem devastace po roce 1989. Ale snad se začíná blýskat na lepší časy… Historie místa Samotná ves vznikla ve 14. století kolem statku, který držel roku 1318 Vaněk z Kolče. Zřejmě velmi brzy vnikla v Kolči na dnes již neznámém místě také tvrz. Vaňkovi potomci sídlili ve vsi do počátku 15. století. Dnešní zámek nechali postavit Ubelliové v letech 1713 – 1714. V tomto období byla postavena a vysvěcena i kaple Nejsvětější trojice a založena zahrada. K výstavbě dnešního zámku došla za Libora Václava Ubellima ze Siegburgu. Poté zde sídlil jeho bratr Daniel Leopold, který vybudoval v zámecké kapli rodinnou hrobku. Ve druhé polovině 19. století se majitelem zámku stala samotná habsburská rodina a připojila jej ke svým državám kolem Zvoleněvse. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která ve své původní podobě nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Po vzniku Československa se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu a po r. 1945 připadl státnímu statku Zvoleněves. Po společenských změnách se dostal zámek do soukromých rukou a začal nezadržitelně chátrat. Dispozice zámku Vlastní zámek je patrová obdélníková budova s kratším křídlem na východní straně. Hlavní průčelí s obdélnými okny a středním trojosým rizalitem je zakončené trojúhelníkovitým štítem. Přízemí budovy je zaklenuto valeně s výsečemi. V patře jsou zbytky barokních stropů se štukovými zrcadly. V jižním sousedství zámku se rozprostírala malá okrasná zahrada s osově orientovanou branou a altánkem. Nedaleko od Zákolan můžete navštívit zbytky hradiště Budeč, zříceninu hradu Buštěhrad nebo zámek Buštěhrad ve stejnojmenném městě. Za vidění stojí i muzeum Památníku Lidice. Pokud budete chtít strávit v okolí více času, můžete se ubytovat na Kladně. I samotné Kladno má co nabídnout.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 … 184 185 186 Další Poslední
