Židovský hřbitov se nachází severně od obce Velká Bukovina. Na okraji obce ve směru od Dvora Králové nad Labem se odbočí po malé silničce k hájovně Kopaniny a po zhruba 500 m na místě menšího rozcestí vpravo po téměř již neznatelné polní cestě dalších cca 300 m ke hřbitovu. Hřbitov je doložen k roku 1731 a do dnešní velikosti byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší o velikosti 1.079 m2 je obehnán kamennou zdí a téměř celý zaplněný různě roztroušenými náhrobky o počtu cca 182 (od pol. 18. století do roku 1897, novější byly odcizeny). Hřbitov je volně přístupný.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je 257 m dlouhá, 19,3 m široká a 11,5 m hluboká. Má dva vzájemně propojené vestibuly. Jeden východ ústí na Vítězné náměstí a druhý na úpatí Evropské ulice. Na stanici navazuje tramvajová a autobusová doprava. V současné době je stanice konečnou na západním konci trasy metra A. Stavbu projektoval J. Kales. Budována byla z povrchu. Stanice se původně nazývala Leninova. Tomu také odpovídala její výzdoba. Tvořila jí kovová stěna s reliéfem V.I.Lenina, verše V. Zdrůbeckého a V. Majakovského a vitráž z hutního skla znázorňující přátelství Československa a Sovětského svazu. Díla pocházela od J. Kochrdy, P. Wernera a V. Veselého. Výzdobu stanice dotvořily mozaiky z přírodního kamene od M. Sladkého.Název stanice je odvozen od její lokality, od katastru Dejvice, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Dejvická je umístěna pod Evropskou třídou v blízkosti Vítězného náměstí. Zprovozně byla 12.8.1978.Hloubka nástupiště je 11 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v otevřené jámě, zajištěné konstrukčními podzemními stěnami. Konstrukce je monolitická, železobetonová, stropy z prefabrikovaných předpjatých nosníků, uložených na předem vybudovaných podzemních stěnách. Stanice je koncovou a proto se za ní nacházejí obratové a odstavné koleje. Obklad stěn tvoří glazované keramické tvarovky Hurdis teplých barev od bělavé po tmavohnědou.Z nástupiště vedou dva výstupy do dvou podzemních vestibulů. Jeden se nachází v těsné blízkosti Vítězného náměstí a je zde hlavně přestup na autobusové linky a výstup na již zméněné náměstí. Druhý je pak situován pod Evropskou třídou v blízkosti hotelu Diplomat a je zde přestup hlavně na tramvajová linky.Počet provozně-služebních místností: 213Obestavěný prostor: 77.788 m3.Stavební náklady: 301 mil. korun.  

Židovské hřbitovy v Písku byly v historii dva. Tzv. Starý ležel jihovýchodně od města a někdy v průběhu 17. století zanikl. Novodobý hřbitov nalezneme necelé dva kilometry na severozápad od velkého náměstí, kousek za pražským předměstím. Byl založen v roce 1876, poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. V 70.letech byly zbořeny hřbitovní budovy a odvezena část náhrobků. V letech 1991-93 byl úpravou zmenšen. Nynější, téměř 5 tis. m2 velká plocha, je ohrazena zdí a za ní je dochováno asi 60 náhrobků s řadou podstavců.

Aksamit Karel 1893 – 1944 Čelen KSČ. Protifašistický bojovník. Popraven německými okupanty. Kamenná deeska s reliéfem. Reliéf bronz. Umístěna v roce 1958 v ulici Komunardů na domě č. 31.