Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 … 184 185 186 Další Poslední
Výklopník na Baťově kanálu - Sudoměřice
Na konci Baťova kanálu nedaleko Sudoměřic u Hodonína stojí zajímavá stavba výklopníku. Byl postaven na konci třicátých let 20. století a v letech 1939-1945 sloužil k překládání lignitové uhlí ze železničních vagónů do lodí plujících po Baťově kanálu do Otrokovic. Stavba byla konstruována tak aby vydržela velké chvění a tlak vysypávané uhlí. Vagon s uhlím byl pomocí navijáku vtažen dovnitř na důmyslné zařízení (kolébku), které se pak sklopilo a uhlí bylo rovnou z vagónu vysypáno přímo do lodě. V arálu byly s budovou výklopníku postaveny ještěb dvě stavby. Jedno sloužilo jako zázemí pro správce a jeho rodinu, druhé pak pro zaměstnance s dílnou a konírnou. Dnes slouží výklopník jako muzeum, vyhlídková stavba a jako relaxační zóna. Nachází se zde občerstvení, přístaviště a půjčovna lodí.
Celý článekVyrovnávací nádrž Práčov
Vodní elektrárna Práčov byla postavena jako jedna z prvních hydroenergetických staveb u nás po druhé světové válce. Uvedena do provozu byla v roce 1953. Elektrárna je zásobena vodou z vodního díla Křižanovice, odkud sem vede přivaděč dlouhý 3139 m o průměru 240 cm. Z celkové délky připadá 2288 m na železobetonové potrubí a 851 m na štolu proraženou levým svahem údolí. Na konci přivaděče u elektrárny je vyrovnávací komora kruhového půdorysu o vnitřním průměru 2 m a výšky 17 m. Celková výška věže této vyrovnávací komory je necelých 58 m, stěny mají sílu 50 cm. Betonáž této věže se prováděla pomocí 1,2 m vysokého posuvného bednění nepřetržitě, což vyžadovalo nejen správný a rovnoměrný posun bednění směrem vzhůru rychlostí 12 cm/hod., ale i bezporuchovou dodávku elektrické energie, betonu, výztuže jakož i všech strojů po dobu tří týdnů. Vyrovnávací nádrž slouží k vyrovnání tlaků vody v přivaděči při uzavření turbíny a odstavení turbosoustrojí. Z této vyrovnávací komory pak vede ocelové potrubí o průměru 200 cm již přímo do elektrárny. Zde je instalována Francisova turbína o výkonu až 8.000 kW. Jen pro příklad za rok 2007 vyrobila elektrárna téměř 15 mil. kWh elektřiny, což postačuje zhruba na roční zásobení 4.300 domácností.
Celý článekVyšehrad
Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Poloha a historie Vyšehradu. Vyšehrad se tyčí nad tokem Vltavy. Toto místo bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější. Původně se tomuto hradišti říkalo Chrasten a již v první polovině 11. století zde stál Vyšehrad. Na hlavní místo země ho povznesl kníže Vratislav, který se sem z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem, pražským biskupem, přestěhoval z Pražského hradu. Vyšehrad se tak stal sídlem knížete a později krále. Byl zde vybudován románský hrad s knížecím palácem, bazilika sv. Petra a Pavla s kapitulou, která byla od roku 1070 podřízena přímo papeži, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V letech 1348 – 1350 pak bylo vybudováno hradební opevnění, které Vyšehrad začlenilo do Nového Města. Tyto hradby byly poničeny v době husitských válek. Velkých změn Vyšehrad doznal v 17. století, kdy byl přebudován v mohutnou vojenskou pevnost. V podstatě se zachovala pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Ke zrušení pevnosti došlo v roce 1866. V dalším letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov. Současnost Vyšehradu. Dnes je tento významný symbol dějin českého národa vyhledávaným turistickým místem, který návštěvníkům nabízí mnoho historicky cenných památek, jedinečný výhled na Prahu a Vltavu a také poetické procházky.
Celý článekVyšehradské hradby
Vyšehrad svou polohou tvořil výhodné vojenské opevnění. Východní strana a další místa jsou chráněny příkrými skalnatými srázy. Obranyschopnost mu pak dodávalo hradební opevnění. Současné pochází z počátku druhé poloviny 17. století. Bylo vybudováno staviteli F. Galduzzim, F. Pieronim, S. Bossim a C. Luragem podle projektu I. Contiho. Hradby jsou členěny do šesti nárožních bastionů. Vstup do opevnění byl umožněn třemi branami. Dnes část opevnění slouží jako vyhlídkové terasy na Prahu.
Celý článekVyšehradské sady
Vyšehradské sady Vyšehradské sady leží v jihovýchodní části vyšehradské pevnosti. Původní holé místo bylo v 15. století využíváno jako vinice. Současnou podobu získalo převážně až v 19. století. Název sadů je odvozen od Vyšehradu. Jsou zde umístěny Myslbekovy sochy. Východní část navazuje na vyhlídkovou terasu, která poskytuje krásný výhled na smíchovskou stranu Prahy, Vltavu a dále na Petřín a Hradčany.V místech dnešního sadu stávala od 17. století dnes už zaniklá zbrojnice. Byla vystavěna v souvislosti s barokním opevňováním a na jejím vzniku se podíleli stavitelé Bossi, Carlo Lurago a kameník G.B. Spinetti. Šlo celkem o jednoduchou budovu navíc nikdy nedokončenou podle původních plánů, s obrovskými sály pro ukládání zbraní. Roku 1927 objekt vyhořel a bylo rozhodnuto o jeho demolici. Jediné co se z této stavby dochovalo jsou dva kamenné portály, spojené navzájem rubovými stranami a zasazené do ohradní zdi nově vytvořeného parku V sadu pak byly umístěny čtyři sousoší od Josefa Václava Myslbeka. Vztahují se k čekým bájím a představují pěvce Lumíra a alegorie Písně, hrdinové dívčí války Ctirad a Šárka, kněžna Libuše s Přemyslem a pěvci Záboj a Slavoj. Sousoší původně zdobila Palackého most, ale při náletu v roce 1945 byla poškozena. Po opravě se na původní místo již nevrátila.
Celý článekVyšehradský kodex
Vyšehradský kodex je evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě.O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.
Celý článekVyšehradský tunel
Vyšehradský tunel spojuje Rašínovo a Podolské nábřeží. Byl vybudován v letech 1903 – 1905. Tunel je 32 m dlouhý, 9 m široký, 5 m vysoký a je určen pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Název tunelu je odvozen od Vyšehradu.
Celý článekVysílač Buková hora
Na čedičové homoli Buková hora (683 m.n.m.) nějakých 14 km východně od Ústí nad Labem se nachází zdaleka viditelný a výraznou dominantu tvořící televizní vysílač stejného názvu. Zdejší místo přitahovalo lidi už dlouhou dobu. V roce 1778 zde stanul císař Josef II. a roku 1873 přírodovědec A. Humboldt, po které je pojmenovaná blízká vyhlídka do údolí. Koncem 19. století tu byla vystavěna jednoduchá vyhlídková stavba a roku 1907 první turistická občerstvovna. Doprava potravin sem byla obtížná, vše se muselo vynášet v nůši. Posléze musela být dle požadavku sedláka Richtera přemístěna na nově zakoupený pozemek. Po první světové válce tu byla vztyčena triangulační věž, kterou potzději zničil blesk. V roce 1929 vznikla dnešní kamenná chata. Rozhodnutí o vystavění vysílače padlo koncem 50. let 20. století. V roce 1958 byla postavena provozní budova a menší věž. O dva roky později započata stavba celokovového vysílače vysokého 181,5 m, dokončeného o dva roky později (1962). Otevření vysílače bylo slavností dokonce za účasti tehdejšího ministra dopravy a spojů a muselo se dokonce konat dvakrát, neboť štáb televize dorazil později. Věž podle svého tvaru nazývající se „šachová dáma“ měla však konstrukční problémy. Krátce po zprovoznění se začaly objevovat trhliny a nepomohla ani instalace šroubovice na rozrážení proudícího vzduchu. Další úpravy byly zřejmě příčinou velkého devastačního požáru, přesně však nebylo nikdy objasněno. Požár byl tak velký, že věž rozpálil do ruda a roztavil dokonce lahve od limonád. Dokonce uvěznil ve výšce 100 m montážní pracovníky. Těm nemohli pomoct ani hasiči a ni vrtulník. Nakonec se podařilo oheň uhasit a pracovníci mohli sestoupit dolů. Věž však byla vážně poškozena a po umístění provizorní antény fungovala ještě necelý rok. Během této doby bylo rohodnuto o demolici věže. S takovým úkolem však neměl nikdo ještě zkušenosti, ale nakonec se akce podařila na výbornou a celou věc natáčela i sama televize a za účasti mnoha diváků. Posléze byl vztyčen provizorní 50 m vysoký stožár. Ale až v roce 1972 se započalo s výstavbou dnešní 223 m vysoké věže z betonu, oceli a s laminátovým nástavcem. Stravba byla dokončena v roce 1975. Dodnes je tento vysílač významným retranslačním bodem pro přenos televizního, rozhlasového a jiného signálu. Stavba je však veřejnosti nepřístupná. V blízkosti se nachází fungující chata s občerstvením a za objektem vysílače pak Humboldtova vyhlídka s krásným výhledem.
Celý článekVysílač Lysá hora
Lysá hora je dominantou Beskyd a stejně tak i 78 m vysoký vysílač, který stojí od 70. let 20. století na jejím vrcholu. Jeho výstavbu předcházelo vybudování několik kilometrů dlouhé asfaltové silnice sem na vrchol. Stavbu která má tři části vybudovalo VOKD Ostrava. Tvoří jej šestipodlažní budova, boční energetické křídlo a podzemní část s náhradními zdroji energie. Ze šestipodlažní budovy pak ční anténní nosič s laminátovým nástavcem na antény. Jelikož je zde průměrně 171 dní v roce sněhová pokrývka, mnohdy hodně vysoká, vyžaduje objekt stálou přítomnost obsluhy. Lysá hora byla už od dávné doby symbolem jak pro české tak pro německé obyvatelstvo. V roce 1870 byla pod vrcholem postavena lovecká chata pro účastníky honů. Jelikož němci považovali Lysou horu za symbol germánství, byla již v roce 1880 postavena na jejím vrcholu německá útulna. První česká chata zde vznikla až v letech 1933-1935. V 70. letech chaty vyhořely a zbyla jen ubytovna Kamenný dům.
Celý článekVysílač Mezivrata
Telekomunikační věž na vrch Mezivrata (713 m.n.m.) byla vystavěna v letech 1986-1989. Věž ocelové přihradové konstrukce je vysoká 82,5 m s laminátovým nástavcem je pak její výška 101 m. Slouží výhradně pro přenos televizního, radiové a telefonního signálu, veřejnosti je nepřístupná.
Celý článekVysílač na vrchu Brno
Vrch Brno (718 m.n.m.) se nachází asi 6 km severozápadně od Mýta. Zalesněný vrchol neposkytuje žádný výhled. Stojí zde více jak 60 m vysoká železobetonová telekomunikační věž (nepřístupná).
Celý článekVysočany
První zmínky o Vysočanech, jako románské osadě, jsou již z roku 1239. Ve 14. století byl na tomto území poplužní dvůr a další usedlosti. V 15. století zde byla vybudována tvrz. Koncem tohoto století bylo část území Vysočan majetkem špitálu sv. Pavla sídlícího v Karlíně, část karlovarského kláštera a část kostela na Novém Městě. V 17. století byl majitelem převážné části Vysočan David z Černína a po něm Maxmilián Trauttmansdorff a v 18. století Romedius hrabě Thun z Choltic, po kterém následovala ještě řada jiných vlastníků. Ještě počátkem 19. století měly Vysočany ráz zemědělské osady s řadou usedlostí – Čvančarka, Balabenka, Krocínka, Hytlovka, Fleišnerka, Jetelka a další. K radikální změně Vysočan došlo při vstupu průmyslu na jejich území. V roce 1896 zde byla založena Kolbenova továrna a řada dalších podniků. Vysočany se tak proměnily na dělnickou čtvrť. K Praze byly připojeny v roce 1922.
Celý článekVysoký kámen
Přírodní památka Vysoký kámen se nachází při obci Kostelní ze které sem vede turistická značka, přibližně 5 km severně od obce Luby. Na vrchu se tyčí impozantní izolované skalní věže, tvořené tvrdými křemenci. Vznikly vypreparováním z okolních měkčích fylitických břidlic, které se zde těžily až do roku 1906. Prvním skalním útvarem je od západu Vyhlídková skála (773,6 m.n.m.), dále pokračuje skalní hřeben rozložitými útvary hradeb, na jejichž konci stojí věž Zobák a hřeben uzavírá mohutná skalní věž – Větrná skála. Vynikající poloha skal byla využita pro stavbu vyhlídkové plošinky, ze které se nabízí téměř kruhový rozhled na část Krušných hor, zalesněný masiv Slavkovského lesa, Chebskou pánev ad. Lokalita je také poměrně významným nalezištěm mechorostů a lišejníků. Skály také dřívě poskytovaly příhodné podmínky pro hnízdění výra velkého a doložen je i výskyt tetřívka obecného.
Celý článekVysoký kámen u Kunžaku
Nějakých 3,5 km jižně od Kunžaku se vypíná kuželovitý vrchol – Vysoký kámen (738 m.n.m.) Dříve nazývaný také Markův je nejvyšším vrcholem Novobystřické vrchoviny a také České Kanady. Na zalesněném vrcholu se nachází izolované skalisko a na něm betonový obelisk. Zdejší místo bylo kdysi patrně hraničním mezníkem a také místem pro signalizaci. Ze skaliska je omezený výhled spíše severovýchodním směrem. Přes vrchol vede turisticky značená cesta.
Celý článekVysoký Kamýk - rozhledna
Zhruba 6 km západně od Písku byla na vrchu Velký Kamýk postavena v roce 2002 telekomunikační věž mobilního operátora. Ocelový tubus s anténím nástavcem je vysoký 65 m. Vyhlídková plošina na kterou vede točité schodiště se nachází ve výšce 31 m. Rozhledna volně přístupná nabízí kruhový výhled do okolí.
Celý článekVysoký vodopád
Je nejvyšším vodopádem Hrubého Jeseníku, jeho výška dosahuje až 45 metrů. Pod vodopádem vytvořila voda erozní činností různé útvary jako jámy, mísy a hrnce. Skály oplachované vodou jsou bohatá na vzácené druhy rostlin, např. oměj šalamounek. Působivá je i cesta vedoucí od vodopádu po značené cestě směrem dolů do Bělé, podél Studeného potoka, který zde vytvořil vodní kaskády a peřeje.
Celý článekVysoký vrch
Vysoký vrch u Nedamova (427 m.n.m.) se nachází zhruba 3,5 km východně od obce Dubá.Vrch tvoří návrší s pískovcovými vyhlídkovými terasami. Na západním úbočí se pak nalézá umělá jeskyňka zvaná Kameníkova jizba.
Celý článekVysoký vrch u Poteplí
Nad údolím Kačáku při osadě Poteplí se nachází Vysoký nebo také Velký vrch (486 m.n.m.). Patří mezi nejvyšší místa na Kladensku. Samotný vrchol je na západě tvořený holým skalnatým hřebenem (načervenalý křemičitý buližník), východní část je zarostlá lišejníky a borovicemi. Arechologický výzkum v roce 1961 objevil hradiště pocházející z 5-3. století před. n. l. Na severozápadním úpatí při turistické značené cestě najdeme studánku Ve Žlábku s údajně léčivou vodou. Ve 14. století tu prý žil poustevník Jan, který studánku čistil a údajně se mu tu zjevovala sv. Panna. Na jaře 1994 tu byla místními nadšenci zbudována jednoduchá jehlanová rozhledna, nástupce kdysi triangulačního bodu ze šedesátých let, který se časem rozpadl. Na této první jednoduché rozhledně se natáčela scéna z filmu „Báječná léta pod psa“. Rozhledna sice vydržela vzhledem ke své jednoduché konstrukci docela dlouhou dobu, ale i tak podlehla povětrnostním podmínkám. V létě 2007 byla opět dokončena druhá, deset metrů vysoká rozhledna, obdobné konstrukce, tentokrát odolnější. Stejně jako v prvním případě se o vyýstavbu zasadil místní spolek a nadšenci. Rozhledna jehlanového tvaru je volně přístupná. Při dobrém počasí je výhled na České Středohoří, západní okraj Prahy, Brdy a Křivoklátsko.
Celý článekVýstaviště Lysá nad Labem
Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r. o., je jediným soukromým subjektem toho druhu v České republice. Postaveno bylo od základů na parcelách v těsné blízkosti vlakového nádraží v Lysé nad Labem, v roce 1994. O pět let později došlo k rozšíření krytých výstavních ploch přístavbou dvoupodlažní haly na nynějších 5 100 m2 (včetně klimatizace a vybavení moderními výstavnickými technologiemi). Venkovní dlážděná plocha nabízí 15 000 m2.Již v prvním roce existence výstaviště (od září do prosince 1994) se uskutečnily výstavy Kůň, podzimní Zemědělec a Polabské vánoční trhy, které již mají za sebou deset úspěšných ročníků.V současné době má Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r.o., ve své dramaturgii 26 výstav v 16 termínech. Některé z nich, zejména odborně zaměřené, jsou kontraktačně – prodejní (např. Řemesla, Ligna Bohemia, Stavitel, Elegance, Domov a teplo), jiné prezentačně – prodejní (např. Jaro s koňmi, Kůň, Náš chov, Chovatel, Květy), nebo jen prezentační (Narcis, Čtyři dny se záchranáři, Rychlá kola), zbytek je prodejních (např. Zemědělec, Polabský knižní veletrh, Kola, Polabské vánoční trhy).Vedle vlastních akcí společnosti Výstaviště Lysá nad Labem se v moderním výstavním areálu konají i další výstavní, společenské a kulturní akce formou pronájmu (např. výstavy psů, prodejní akce, plesy, koncerty, divadelní představení, semináře a kongresy…).Pozitivně – motivačním faktorem pro návštěvníky výstaviště v Lysé nad Labem je blízkost Lysé od Prahy a velmi dobré vlakové spojení (každou půlhodinu z Masarykova nádraží – 20 minut jízdy), vlakem je možné přijíždět i od Ústí nad Labem a Kolína, příznivá dostupnost automobilem (dálnice D 11 – 9 km, rychlostní komunikace R 10 – 9 km).
Celý článekVzpomínající
Akt ženy. Postava sedící a zahleděné ženy. Socha je zhotovena z bronzu a je umístěna na žulovém podstavci. Autor: B.Benda, 1960.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 … 184 185 186 Další Poslední
