Jeseníky jsou pohoří pokrývající severní část Moravy. Nejjižnější výběžky sahají ke Šternberku a Olomouci, nejsevernější k Polsku. Lze je rozdělit na hornatinu Kralického Sněžníku, Rychlebské hory, Hrubý a Nízký Jeseník a jejich podhůří. Všechna tato pohoří, s výjimkou Nízkého Jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m.n.m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu. Nejvyšší je Hrubý Jeseník v jehož východní části se nachází i nejvyšší hora Moravy a Slezska - Praděd (1492 m). K dalším významným vrcholům patří Keprník (1423 m), Vysoká Hole (1464 m) nebo Mravenečník (1343). Celá oblast hraničící takřka ze tří stran s Polskem. Tato oblast je hlavním rozvodím mezi mořem Baltským a Černým. Výjimku tvoří hora Klepý u Králického Sněžníku, kde pramení Tichá Orlice, která odtéká do Labe a ním do Severního moře. Pod vrcholem Kralického Sněžníku pramení nejdelší moravská řeka Morava. Celá oblast Jeseníků nabízí velmi bohatou faunu i floru. Ne nadarmo se Jeseníky nazývají Botanickou zahradou Česka. Vrcholy jsou pokryty horskými loukami, hřebeny spadají prudce do hlubokých koryt horských říček. Krajinu podhůří tvoří mnohotvárná údolí a pahorkatina přecházející do nížin. CHKO byly Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969. Jeseníky poskytují ideální podmínky pro rekreaci, turistiku a sporty, především zimní. Horská oblast zahrnuje oblíbené a frekventované turistické trasy a střediska. Síť značených turistických a cykloturistických cest je velmi hustá. V létě se dá po Jeseníkách toulat pěšky nebo je zdolávat na kole. Zimní období nabízí všechny možné druhy zimních sportů - Jeseníky jsou doslova poseté sjezdovkami a protkané běžeckými trasami. Pohoří nabízí mnoho obdivuhodných výhledů na českou ale i polskou stranu hor. Mezi oblíbené cíle tady patří hojné rozhledny. Nejnavštěvovanější jsou rozhledny na Zlatém Chlumu u Jeseníku a Borůvková hora. Dalším důvodem proč navštívit Jeseníky jsou jejich léčebné účinky. Klimaticky vhodné podmínky a minerální prameny daly za vznik množství lázeňských center Mezi nejnavštěvovanější patří lázně v Jeseníku, Lipové, Karlově Studánce a ve Velkých Losinách. Milovníky jeskyní jistě potěší přítomnost dvou rozsáhlých komplexů. Jeskyně Na Pomezí (délka 410 m) je známá svou krásnou krápníkovou výzdobou. Druhé Jeskyně Na Špičáku jsou známými již od roku 1430. Návštěvníci sice nemohou žasnout nad krápníkovou výzdobou, zato si prohlédnou nečekané skalní převisy s netopýry. Ne nadarmo se Jeseníky jednou z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších oblastí ČR, která uspokojí i ty nejnáročnější. Sportovce, milovníky historie, lázeňské hosty ale i turisty kterým stačí samotná krása přírody. Krásné jeskyně, kaskády, vodopády, vyhlídkové skály, pestrá květena a bohatá zvířena to je lákadlo, které do Jeseníků každoročně přivádí tisíce turistů.   

V roce 1405 získali darem zdejší osadu Kuklov Rožmberkové. V roce 1495 sem Petr a Oldřich z Rožmberka povolali paulány (příslušníky kongregace sv. Františka z Pauly). Měl zde vzniknout první paulánský klášterní areál v Čechách, ten však nebyl nikdy dokončen. Výstavba probíhala patrně až do roku 1514. Proč se nepodařilo celý projekt dokončit není dodnes známo, v roce 1555 řeholníci opustili toto místo nadobro. Zůstaly jen nevyužité holé zdi zamýšleného chrámu. Okolní domky kláštera byly postaveny z větší části z torz budov kláštera. Nejvíce se dochovalo obvodové zdivo pozdně gotického klášterního kostela, s lomenými oblouky vysokých oken, portály a opěrnými sloupy. Dochovaly se i zbytky obvodových zdí konventu. Ostatní bylo použito na stavbu okolních domků. V roce 1967 zde natáčel režisér František Vláčil svůj historický film „Údolí včel“. Drama o střetu náboženského fanatismu s touhou po svobodě a štěstí, dějově zasazené v hlubokém středověku. Vypráví se, že zdejší komplex pobořilo vojsko Jana Žižky z Trocnova. Mnoho mnichů se prý zachránilo v podzemním labyrintu, jehož část se táhne pod celou Šumavou až do Bavor. Někteří lidé tvrdili, že se ve zřícenině kláštera setkali s duchy mnichů, kteří ozbrojencům neunikli.

Hrad přestavěný na zámek se nachází v obci Chvatěruby nedaleko Kralup nad Vltavou. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, první zmínky jsou již z let 1219-1222, ale tehdy pravděpodobně šlo spíše o charakter dvorce při doposud stojícím kostele. Kdy byl dvorec přestaven na hrad není také známo, zřejmě k tomu došlo někdy v průběhu 14. století. Okolo přelomu 14. a 15. století se držiteli hradu stal mocný rod Zajíců z Házmburka. V roce 1467 byl vojskem krále Jiřího z Poděbrad hrad obležen a dobyt. Král jej pak daroval dvěma svým příznivcům, což pak následně vyvolalo vleklé spory. Od roku 1474 drželi hrad Šárovcové ze Šárova. V roce 1567 nechává Jan z Valdštejna hrad přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války utrpěl objekt nejvíce a koncem druhého desetiletí 18. století bylo započato s náročnou barokní přestavbou. Ta však zůstala nedokončena a jejími pozůstatky jsou rozměrná obdélníková okna. Dispozice hradu Hrad vznikl na nepříliš výrazné poloze, která byla dědictvím po původním sídle, které mělo spíše charakter již zmíněného dvorce. Středověký hrad byl nejspíše trojdílný. Předhradí dominoval dodnes zachovaný kostelík, ostatní zástavba není známa. Z opevnění se dochovala hradba na straně nad řekou, ukončená pozdně gotickou baštou, která byla velmi necitlivě přestavěna na obytný dům. Za příkopem se pak nacházelo dvojdílné jádro. V jeho čele dnes stojí obdélná renesanční palácová budova, která v úrovni sklepů obsahuje gotickou hradbu. Na palác pak navazují nedostavěná barokní zámecká křídla. V zadní části hradního jádra, kde se dochovala jen silná obvodová hradba, stála patrně čtverhranná podsklepená, nejspíše věžovitá stavba. Hradní areál s nedokončenou přestavbou na zámek je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný. Tipy na výlet Po návštěvě hradu si můžete prohlédnout i Kralupy nad Vltavou, kde je k vidění například kostel Nanebevzetí Panny Marie, Městské muzeum nebo most T.G.Masaryka. Například v blízkých Veltrusích je vám k dispozici výběr ubytování.

Barokně-klasicistní zámek Hořovice se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Historie zámku Starý zámek Hořovice stojí na místě někdejšího gotického hradu, založeného na přelomu 13. a 14. stol. Hrad byl majetkem pánů ze Žerotína, krále Václava IV. a za husitských válek Ondřeje Hulera. V době třicetileté války bylo město se zámkem vypáleno a vydrancováno Švédy. Zámek byl opraven v roce 1648 za Bořity z Martinic. Hořovice pak připadly  v dědictví hrabatům z Vrbna a ti se rozhodli postavit si nový pohodlnější zámek. Hořovický Nový zámek je barokní stavba ze začátku 18. stol. Vzhled zámku se změnil po roce 1852, kdy se stal jeho novým majitelem hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm I., který vtiskl interiérům druhorokokovou a klasicistní podobu. Hlavním autorem proměn byl kasselský dvorní architekt Gottlob Engelhardt. Potomci knížete z Hanau sídlili v Hořovicích až do roku 1945 a uskutečňovali jeho další úpravy až do dvacátých let 20. stol. Hořovický zámek byl rodu po 2. světové válce vyvlastněn. Poté byl zámek načas zabrán i oddílem sovětské armády, z čeho se ještě dlouho vzpamatovával. Zámek se návštěvníkům prvně představil v roce 1954.  Od roku 1974 byl uzavřen kvůli generální rekonstrukci, která trvá prakticky dodnes. Znovu hořovický zámek otevřel své brány veřejnosti v roce 1985. V roce 2002 byl areál státního zámku Hořovice vyhlášen Národní kulturní památkou. Zámek dnes spravuje Národní památkový ústav. Starý zámek není veřejnosti přístupný. Dispozice zámku Hořovický Nový zámek je dvoupatrová budova s půdorysem písmene H.  Za vstupním vestibulem se nachází oválná hala se schodištěm, nad kterým je na klenbě živě barevná rokoková freska s námětem Oslava věd a umění od Jana Ferdinanda Schora. Hlavní sál se nachází uprostřed prvního patra. Prostorný, bohatě zdobený sál vznikl v polovině 19. stol. úpravou původní kaple, má novoklasicistní podobu ze 20. let 20. stol. Jeho dominantou jsou nástěnné malby Karla Würbse z let 1856 – 1876. Dále spatříme červený salonek, zelený salon a také velkou jídelnu s úpravu ve stylu druhého rokoka. Zaujme i oválná knihovna s přibližně 4.000 svazky. Pro milovníky lovu a honu je zde lovecký salon vyzdobený tapetami s loveckými výjevy, pak zlatý salonek se štukovou výzdobou a galerií miniaturních portrétů. Dalšími pozoruhodnými prostorami zámku jsou pracovna Rudolfa z Vrbna, hudební salon a salon přijímací, kde je deponována cenná ručně malovaná katastrální mapa zdejšího panství z roku 1756. Ve východním křídle je situován soukromý byt posledních majitelů. Zámek obklopuje anglický park, založen v 18. stol., kde roste řada cenných stromů. Expozice V původních bytech služebnictva je dnes umístěna Galerie umělecké komárovské litiny. Výstava prezentuje širokou škálu tehdejších výrobků od mříží, reliéfních portrétů až po dokonale a precizně zpracované šperky. Původní pokoje pro hosty jsou dnes zaplněny spoustou hraček, se kterými si hrály děti v průběhu nejméně 3 století. Uvidíme část chlapeckou se společenskými hrami a stavebnicemi, a část pro dívky s panenkami a pokojíčky. Zajímavostí je rozměrný funkční model železnice z počátku 20. stol. V bývalé zámecké kuchyni si dnes lze prohlédnout ojedinělou expozici hracích strojků a hudebních automatů z 18. - 20. stol. Některé exponáty jsou dodnes funkční. Jako doplňkovou výstavu ke stálé expozici „Hudba bez hudebníků“ je pro návštěvníky přichystána výstavu historických gramofonů ze soukromých sbírek. Ale zcela nová výjimečná expozice je „Nadpřirozené bytosti“, která zaujme nejen ty nejmenší. Budeme se proplétat lesem plným bludiček, lesních skřítků, údolí elfů a víl. Zahlédneme čertovu kazatelnu, kde kázal sám ďábel obklopen rarachy… V okolí můžete navštívit celou řadu známých památek, jako například hrad Točník nebo Žebrák. Ubytování najdete přímo v Hořovicích nebo v o něco vzdálenějším Berouně.