Vrch Brno (718 m.n.m.) se nachází asi 6 km severozápadně od Mýta. Zalesněný vrchol neposkytuje žádný výhled. Stojí zde více jak 60 m vysoká železobetonová telekomunikační věž (nepřístupná).

Historie zámku Dominantou města Kostelec nad Černými lesy je zámecký areál, kdysi místo bývalého středověkého hradu přestavěný na zámek v 16. století. První písemná zmínka o městu a hradu pochází z roku 1348. Zdejší gotický hrad byl po požáru roku 1549 přestavěn na zámek zhruba dnešního vzhledu. Velkolepou přestavbu provedl majitel panství Jaroslav Smiřický, italský stavitel Ulrico Aostalli osadil čtverec zámku třemi věžemi, čtvrtá tehdy nebyla dokončena a stavební práce ustaly na dalších dlouhých 200 let. V časech třicetileté války, kdy byl objekt značně poškozen, patřil Kostolec Lichtensteinům. V roce 1759 se dostavby objektu ujal Josef Jäger, kdy byla dostavěna poslední severovýchodní zámecká věž. Po reformě státní správy se v části zámku usídlil okresní soud. Tato adaptace na administrativní objekt způsobila zničení budovy, kdy roku 1919 zde sídlily kromě soudu i úřady velkostatků a také zde byly byty. Od roku 1935 je zámek využíván pro lesnickou fakultu a zámek není volně přístupný veřejnosti. Podoba zámku V areálu zámku jsou dodnes dochovány části původního hradu, jako brána s dvoupatrovou věží a také hradní příkopy. Zámek je dvoupatrový objekt čtvercového půdorysu, který má na každém rohu mohutnou věž. Zámecké nádvoří je čtyřúhelníkové, architektonicky zaujme především jižní křídlo, kde se zachovala dvoupatrová renesanční arkádová lodžie. Na východní straně areálu stojí zámecká kaple sv. Vojtěcha spojená s budovou zámku zastřešenou chodbou. Kaplička je jednolodní stavba na rozhraní gotiky a renesance s dvoupatrovou hranolovou věží. Dnes slouží jako koncertní síň. Tip na výlet V okolí se nabízí výlet na Vyžlovský a Jevanský rybník a na naučnou stezku Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Ubytovat se můžete například v Mukařově.

Pouliční, loutkové, pohybové divadlo Divadlo Kvelb je sice nezávislé, ale profesionální divadlo, které v sobě kombinuje prvky rozličných divadelních forem. Je to loutkové divadlo, pouliční divadlo, alternativní, kočovné, činohra, pohybové i výtvarné divadlo. Prosyceno živou muzikou, pohybem a osobitým výtvarným projevem často nabízí pohled do akrobatické a kejklířské dílny či do bláznivého reje maškar. Divadlo Kvelb působí od roku 1997 a od roku 2000 sídlí v Českých Budějovicích.

Původní barokní kostel nechal postavit v roce 1680 francouzský šlechtic Jan Ludvík Radult de Souches a to na místě malé dřevěné kapličky. V roce 1701 převzali nad kostelem správu premonstráti z kláštera v Louce u Znojma. Tato správa zanikla při zrušení kláštera za císaře Josefa II. V roce 1885 pak vznikla samostatná farnost. Poutní místo pak začalo žít svým životem. O pět let později vznikla na zalesněném vrcholu za kostelem křížová cesta (dříve dřevěné zastavení později nahradily zděné). Velký rozkvět pro poutní místo znamenalo osmileté působení prof. Josefa Parmy po druhé světové válce. Za jeho dobu vzniklo úžasné dílo: byla opravena křížová cesta, vybudována lurdská jeskyně a založení Mariánské cesty pomocí 12 obrazů Mariánských poutních míst. V letech 1949-1953 proběhla dostavba kostela. Nejprve přistavěna nová loď a posléze i věž. Do nové průčelí byl vsazen raně barokní portál s rodovými znaky Souchesů a Ugartů, do niky nad portálem pak moderní skupultura Krista. V roce 1953 musí prof. Parma odejít. Za éry komunistického režimu není žádoucí rozvoj poutních míst, přesto sem však poutníci i v této době přicházejí. Po pádu režimu začíná nová epocha tohoto místa. V současné době je kostel v dobrém stavu a opravený. Za ním se pak nachází i dnes krásně upravené místo s lurdskou jeskyní a léčivým pramenem. Na zalesněném vršku pak křížová cesta zakončená kalvárií v podobě tří křížů a nedalekým Božím hrobem. Mezi jeskyní a křížovou cestou pak ještě najdeme Mariánskou cestu, kterou dnes zdobí již 50 obrazů Mariánských poutních míst z Česka, Slovenska a Rakouska.