Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 … 184 185 186 Další Poslední
Zámek Dolní Beřkovice
Renesanční zámek v Dolních Beřkovicích leží na levém břehu Labe, 6 km severozápadně od Mělníka. Historie zámku Písemné prameny hovoří o panském sídle v Beřkovicích poprvé ve 2. polovině 15. století. Tehdy to byla tvrz, kterou si nechal vystavět Radslav II. Beřkovský ze Šebířova. Beřkovští ze Šebířova drželi Beřkovice až do r. 1597, kdy je Mikuláš Beřkovský prodal míšeňskému rytíři Zikmundovi Vilémovi z Blevic a z Nosovic. Ten si Beřkovice zvolil jako své hlavní sídlo. Beřkovická tvrz ovšem neodpovídala jeho potřebám, a proto dal na místě tvrze v l. 1606-1614 vybudovat renesanční zámek. Blevicům byly Beřkovice za účast na stavovském povstání zkonfiskovány. Poté se majiteli Beřkovic, podobně jako dalších mělnických statků, stali Lobkovicové. Konkrétně roku 1627 koupila Beřkovice i se zámkem Polyxena Pernštejnská z Lobkovic. Tato skutečnost ovšem nezměnila nic na tom, že hlavním sídelním zámkem Lobkoviců zůstala Roudnice nad Labem. Zámek v Beřkovicích tak procházel jen drobnější údržbou. Majoritní pán roudnických statků Ferdinand Josef Lobkovic předal, tehdy již Dolní Beřkovice, svému mladšímu bratru Josefovi z Lobkovic, který založil novou větev lobkovického rodu, zvanou dolnobeřkovickou, a ze zámku vytvořil rezidenční sídlo. Z tohoto důvodu zahájil r. 1853 velkou přestavbu zámku vedenou architekty Stachem a Ferstlem. Zámek byl doplněn o tehdy módní neogotické a neorenesanční detaily. V majetku Lobkoviců zůstal zámek až do r. 1948. Po tomto roce připadl zámek státu a až do pol. 60. let v něm byla umístěna místní škola. Poté byl zámek pečlivě renovován a svou podobou se přiblížil pozdně renesančnímu vzhledu, který měl na poč. 17. stol. Poté sloužil zámek jako byty a sklady. V 90. letech 20. stol. byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům, Lobkovicům, kteří zahájili další rekonstrukci zámku. Zámek dnes Čtyři uzavřená křídla zámku, jež tvoří téměř pravidelný čtverec, z něhož v rozích vystupují šestihranné věže, byla značně poškozena při povodních roku 2002. V současnosti dochází k postupné obnově zámku a je přístupný příležitostně. Pokud se rozhodnete navštívit město Mělník, vyší pozornosti jistě neunikne nad řekou se tyčící zámek Mělník a vynechat nesmíte ani pod ním umístěnou kostnici. Za pozornost také stojí historická zdymadla. Historii vinařské tradice si můžete prohlédnout v Regionálním muzeu Mělník. V okolí můžete navštívit i vrcholně barokní zámek Liběchov. Výběr z ubytování najdete právě v Mělníce.
Celý článekZámek Dolní Lukavice
V jižní části vsi Dolní Lukavice stojí na okraji parku barokní zámek. Historie zámku Obec Lukavice je poprvé zmiňována již roku 1216. Dějiny barokní památky se začínají rokem 1708, kdy zde nechal vystavět František hrabě Morzin, v sousedství dnes již zaniklé tvrze, rozlehlý zámek jako hlavní sídlo rozrůstajícího se panství. Joseph Haydn na zámku V letech 1758 – 1760 zde jako kapelník působil proslulý Joseph Haydn. Akustika na zámku nebyla obyčejná ani před dvěma sty padesáti lety. Joseph Haydn zde tenkrát složil svoji vůbec první symfonii, když tu řídil zámeckou kapelu šlechtice Morzina. Pojmenoval ji s úctou k místu - Lukavická. Roku 1780 prodal Karel Josef Morzin celé panství Karlu Bedřichovi hraběti z Hatzfeldu, vykonávajícímu tehdy úřad státního ministra vnitřních věcí. Po čtrnácti letech koupil zámek Hugo Damián hrabě ze Schönbornu, který z panství roku 1811 vytvořil fideikomis. Jeho nástupce Bedřich Karel přikoupil roku 1818 ještě lužanský statek. Posledním feudálním vlastníkem byl Ervín ze Schönbornu, který zemřel roku 1881. Po roce 1945 byl zámek využit pro účely psychiatrické léčebny. Od roku 1991 - 2000 bylo sídlo v majetku obce, kdy se zde každoročně konaly Haydnovy slavnosti. V roce 2000 byl lukavický zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele pana Ferdinanda Veverky, bývalý československý velvyslanec ve Spojených státech a krátce i osobní poradce ikony rastafariánů, etiopského císaře Haile Selassieho. V současnosti zde žije a rekonstruuje památku pan Zoltán Duphenieuxe a zámek je přístupný jenom příležitostně. Dispozice zámku Barokní zámek v Lukavicích vznikl ve dvou fázích zřejmě pod vedením stavitele Jakuba Augustona ml. Zámek je řešen jako maison de plaisance, boční křídla vytváří s hlavním půdorys písmene C. Zámek je rozsáhlý trojkřídlý objekt, ve střední části dvoupatrový. V 1. patře zámku je sál se štukovou výzdobou, ve východním křídle je umístněna zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž je freska od F. J. Luxe z roku 1727. Zámecký park Kolem zámku se rozléhá zámecký park ve francouzském stylu, který založil Jan Ferdinand Schor. Kdysi se chlubil bohatou sochařskou výzdobu od Ondřeje Filipa Quittainera. Dnešní podoba parku pochází z přírodně krajinářské úpravy realizované v 19. století. Před zámkem stojí směrem k návsi komplex hospodářského dvora a pivovaru s budovami barokního původu, řešenými současně se stavbou zámku. Druhý hospodářský dvůr byl založen na okraji obce při cestě do Přeštic. Na opačném severním okraji vsi stoji velký kontribuční barokní špýchar. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Skála u Přeštic, barokní zámek Příchovice, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, renesanční zámek Lužany nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.
Celý článekZámek Drahenice
Nejvýznamnější památkou obce Drahenice je renesanční zámek s anglickým parkem. Vyniká zejména jeho zadní část s hranolovou věží zakončenou ojedinělou bání. Historie zámku První písemné zmínky o Drahenicích pocházejí z první poloviny 13. století, kdy byly majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vznikl zemanský statek, jehož držitelem byl roku 1365 Jan Brus z Kovářova, a poté Šicové z Drahenic. Někdy kolem roku 1536 koupil panství Kerunk Vrábský z Vrabí, jehož synovec Vilém nechal na počátku 17. století postavit novou tvrz. Ta je písemně doložena poprvé roku 1638. Na konci 17. století patřil statek Valdštejnům a v 18. století následně Nosticům, kteří nechali staré sídlo přestavět. Roku 1796 prodala hraběnka Alžběta Nosticová statek Hartmanům z Klarsteina, kteří provedli další stavební úpravy zámku. Od nich získali drahenické panství roku 1870 Lobkowiczové, kteří vlastnili zámek až do konfiskace. Po roce 1990 jej však znovu získali v restituci a posléze byl zámek opraven Johannesem Lobkowiczem a dnes není volně přístupný. Dispozice zámku Zámek v Drahenicích je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou, doplněna ve styku obou křídel štíhlou hranolovou věží krytou bání. Na vstupním průčelí západního křídla se dochovalo původní barokní členění. V okolí můžete také navštívit renesanční zámek Březnice. Zde se také koná celoročně řada kulturních akcí. Ubytovat se můžete právě v nedaleké Březnici.
Celý článekZámek Duchcov
Dominantou Duchcova je barokní zámek, který dal v letech 1675 - 1685 vystavět Jan Bedřich z Valdštejna na místě staršího renesančního sídla Lobkoviců. Rodové sídlo Valdštejnů Na svou dobu byl Jan Bedřich mimořádnou osobností s velkým vzděláním a rozhledem. Jeho humánní smýšlení a láska k umění znamenaly mnoho pro tvářnost města, ale i pro poddané, kterým v r. 1680 značně zmírnil nevolnictví. Roku 1707 byl zámek rozšířen o dvě boční křídla. Úpravy zámeckého areálu včetně unikátní barokní zahrady byly prováděny od roku 1720, fasády dostaly současný klasicistní vzhled v letech 1812 – 1818. Francouzský park Nedílnou součástí zámeckého okolí byl park, který dal Jan Josef z Valdštejna vybudovat ve francouzském stylu podle návrhů proslulého architekta Jana Ferdinanda Schora, využívajících soustavu bazénů, vodotrysků a fontán. Vnější sochařská výzdoba zámku je dílem Matyáše Brauna. Na pilířích oddělujících čestný dvůr od vnějšího nádvoří stojí socha Minervy, Marse a dvojí zobrazení Herkula. Rozšířením areálu v roce 1731 byly vytvořeny podmínky k založení tzv. Knížecí zahrady. V letech 1967-68 byla barokně rekonstruována. V nižší části je květinový parter, při opěrných zdech byly vysazeny popínavé růže. Dolní rozšířenou část zahrady oddělují od přírodního parku okrasné jabloně. Valdštejnové vlastnili panství do r. 1921, kdy je prodali státu. Duchcov a Giacomo Casanova Trojkřídlá dispozice tvaru U svírá čestný dvůr. V interiéru zámku mohou návštěvníci zhlédnout výstavu starobylého nábytku od gotiky až do poloviny 19. století. Součástí prohlídky je i hlavní sál s valdštejnskou rodovou galerií, expozici v tzv. biliárovém křídle, tři místnosti zámeckého personálu a muzeum věnované osobnosti Giacoma Casanovy, kterého na Duchcov přivedl roku 1785 hrabě Josef Karel z Valdštejna. Casanova na zámku působil na sklonku života jako knihovník a napsal mnohosvazkový, ale neúspěšný utopický román Icosameron, Historie mého útěku z olověných komor v Benátkách a proslulé Paměti. Také zde zemřel a je pochován. Další významné osobnosti na zámku Na zámku však pobývali i Johan Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller, Fryderik Chopin, Josef Haydn a Wolfgang Amadeus Mozart. Ludwig van Beehoven zde svému mecenáši Ferdinandu Arnoštovi věnoval velkou klavírní sonátu (opus 53), zvanou Valdštejnská. V roku 1813 hostil duchcovský zámek ruského cara Alexandra I., velkoknížete Konstantina, pruského krále Fridricha Viléma, rakouského kancléře Metternicha, knížete Schwarzenberka, maršálka Radeckého. V současnosti žije zámek Duchcov bohatým kulturním životem. Tipy na výlet Výlet si můžete dopřát na zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Dlouhá louka nebo cisterciácký klášter. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec nebo barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete v Duchcově.
Celý článekZámek Frýdek-Místek
Přímo v centru města Frýdek – Místek na ostrohu nad řekou Ostravicí stojí barokní zámek. Historie zámku Zámek, původně slezská pohraniční pevnost, byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Chránila i městečko Frýdek, které teprve vznikalo. Jádrem pevnosti byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác obklopen hradbou s okrouhlými baštami. V pohusitském období byla k původní o patro zvýšené budově dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Výrazně byla také vylepšena obrana, byla přistavěna vysunutá brána (dnešní pokladna) a linie pozdně gotického opevnění. V 16. století za Pernštejnů byla dostavěna východní, západní a jižní renesanční křídla. V jižním křídle byla vybudována také podkovovitá kaple sv. Barbory. Pravděpodobně Jiří z Lohova vystavěl na nádvoří okolo křídel otevřené renesanční arkády. I majitelé Bruntálští z Vrbna sídlo rovněž upravovali. Začali stavět budovy předzámčí na dnešním 1. nádvoří. Tím vyvrcholily renesanční úpravy a objekt se definitivně změnil v pohodlný renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náleželo frýdecké panství Oprštorfům. Také rod Pražmů v 18. století pokračoval v opravách. Dostavěli průčelní věž a upravili kapli, která byla znovu vysvěcena roku 1719. V roce 1797 kupuje zámek arcivévodkyně rakouská Marie Kristina, dcera Marie Terezie, čím přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek tím začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům. Zámecký park Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. V 19. století byla zahrada přeměněna na anglický park. Větší novodobé úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za arcivévodů Albrechta a Bedřicha (Bezručův „Markýz Géro“). Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu. Od roku 1923 až do 70. let v zámku sídlilo ředitelství Státních lesů a statků. V letech 1924 až 1934 byla v Rytířském sále otevřená první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum (dnes Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) navrací do prostor zámku a dochází k postupné opravě objektu. Návštěva frýdeckého zámku zahrnuje prohlídku zámeckých prostor a stálou expozici muzea, kde se také pořádají příležitostné výstavy. Podoba zámku Frýdecký zámek je komplex patrových a dvoupatrových budov kolem dvou nádvoří. Nad vchodem do vnitřního zámku stojí pětipatrová hranolová věž s barokní cibulovitou střechou. Ve vnitřním nádvoří upoutají renesanční arkády. Na zámku jsou dochovány renesanční klenby a barokní štuková výzdoba. Nejcennější a největší z interiérů je Rytířský sál vyzdobený znaky slezské šlechty. Tipy na výlet Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kabátice, rozhledny Prašivá nebo z rozhledny Okrouhlá u Staříče. Prohlédnout si můžete také Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, Srub Petra Bezruče nebo vodní nádrž Šance. Krásný je dřevěný kostel sv. Michala v Řepišti. Ubytování najdete přímo ve Frýdku-Místku.
Celý článekZámek Habrovany
Tvrz z poloviny 14. století zničena v husitských válkách. V 2. poloviny 15. století obnovena a v polovině 16. století přestavěna Dubčanskými ze Zdenína v patrový renesanční zámek, který v letech 1635 - 1773 náležel jezuitům. V roku 1825 přestavěn do dnešní podoby rodem Herringů.
Celý článekZámek Heřmanův Městec
Pozdně barokní rozsáhlý zámek ve městě Heřmanův Městec na Chrudimsku slouží dnes jako domov důchodců, není pro veřejnost přístupný, lze si však prohlédnout zámecké nádvoří a překrásný park v anglickém stylu. Historie zámku Zámek stojí v místech, kde původně stávala městecká tvrz ze 14. století. Roku 1591 je již tvrz v pramenech nazývána zámkem. Roku 1623 byl zámek spálen císařskými vojsky. Původní podoba zámeckého sídla byla ve slohu renesančním, nádvoří zdobily ze tří stran arkády. Roku 1784 byl zámek důkladně přestavěn hrabětem Václavem Šporkem. Tehdy v něm byla velká kuchyně, dvanáct sklepů a čtyři konírny, v prvním poschodí jídelna, velký sál, dvanáct pokojů a kaple Tří králů. Zámek v té době dostal přibližně současnou podobu. Teprve po zbourání hostince "U černého orla" ze strany Velkého náměstí a vodákova stavení s pivovarem na straně druhé byla v roce 1876 započata nová velká přestavba sídla za majitelů knížat Kinských. Roku 1890 bylo dokončeno křídlo do parku a zřízena zimní zahrada, do roku 1932 bylo přistavěno křídlo západní. V přízemí na západní straně byla nádherná jídelna s gobelíny a s dřevěným vyřezávaným stropem z modřínového dřeva, s uměleckou výzdobou od vídeňského mistra Grüneho. Zimní zahrada obsahovala mnoho palem a exotických rostlin. Na východní straně byla zřízena kaple. Hlavní schodiště ve východním křídle je zdobeno obrazem Štěpána knížete Kinského. Zámecká knihovna obsahovala mnoho děl anglických, německých a francouzských, některé až ze sedmnáctého století. Na jaře roku 1945 byl v zámku umístěn generální štáb německé armády, kdy byl zámecký park využíván jako letiště. Pak obsadila zámek i Rudá armáda. Do roku 1948 sloužil objekt jako letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. V té době jej několikrát navštívil i ministr Jan Masaryk. Od roku 1952 je v zámku umístěn domov důchodců hlavního města Prahy. Dispozice zámku Městecký zámek je patrový objekt s poměrně složitým půdorysem a novobarokním členěním fasád. U severozápadního nároží se tyčí vysoká šestiboká novogotická věž z roku 1850, nad vstupním rizalitem je trojúhelníkový štít se znakem Kinských. Na zámek navazuje rozlehlý park, přecházející volně v lesopark. Zámecký park v anglickém slohu byl zřízen v roce 1784 Šporky z bývalé obory s rybníkem a staletými duby. V parku je přírodní divadlo pro více než 600 diváků. Tipy na výlet V Heřmanově Městci najdete synagogu. Navštívit můžete třeba barokní zámek Choltice, zříceninu tvrze Svojšice, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo v Chrudimi.
Celý článekZámek Hluboká nad Vltavou
Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Královský majetek Původně býval raně gotickém hradem, který byl vystaven za vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, který jeho stavbu i sám inicioval. Když byl Přemysl Otakar II. poražen roku 1278 na Moravském poli, o Hlubokou přišel. Za pomoc proti němu ji získal rod Vítkovů. Poté co byli Vítkovci jeho synem Václavem II. poraženi a před Hlubokou byl sťat jejich předák Záviš z Falkenštejna, se Hluboká opět navrátila do královských rukou. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno, vždy když panovnickému dvoru došly peníze. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev. Prvním velmožem, jemuž panovník prodal Hlubokou do dědičného vlastnictví, se stal roku 1562 Jáchym z Hradce, za něhož hrad čekala náročná přestavba, která změnila středověký hrad na renesanční zámek. Zámku nebylo souzeno mít stálého majitele. To se mu poštěstilo až od 17. století, kdy zámek společně s Třeboňským panstvím zakoupil rod Schwarzenberků, který jej vlastnil až do roku 1947. Za jejich držení prošla Hluboká dalšími dvěma přestavbami. Neogotický skvost Nejdříve barokní zámek a do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Má překrásné interiéry. Uvnitř je k vidění 140 bohatě vybavených místností. Zámek má jedenáct věží (hlavní 60 metrů) a bašt. Jeho členitému průčelí dominuje velký schwarzenbergský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). V blízkosti zámku se rozprostírá zámecký park v anglickém stylu. V původní jízdárně se sálem s otevřeným krovem jsou dnes instalovány sbírky Alšovy jihočeské galerie. Původním majitelům byl zámek po roce 1989 vrácen a Schwarzenberkové na zámku uložili mnohé cennosti a zajímavosti. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů Baudouina van Beverena se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století). V zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní atd. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna. Až budete na Hluboké, určitě se zastavte i v místní zoologické zahradě a na zámku Ohrada. Kousek od Hluboké najdete zříceninu Karlův hrádek. Ubytovat se můžete ve městě Hluboká nad Vlatvou.
Celý článekZámek Hlučín
Historie zámku První zmínka o hlučínském zámku pochází z roku 1439, kdy vévoda opavský Arnošt I. vydal listinu, kterou dává hlučínský zámek v zástavu panu Hyncíkovi z Vrbna. Předpokládá se, že zámek vznikl na základech pozdně gotické tvrze. Renesanční přestavba V r. 1525 dokončil Bernard ze Zvole rozsáhlé stavební úpravy zámku. Kámen s tímto letopočtem můžeme dodnes vidět v gotickém portálu nad hlavním vstupem do zámku. Během druhé poloviny 16. století byl hlučínský zámek rozšířen a přestavěn v renesančním slohu. Bylo vestavěno prostřední (východní) křídlo s dvorními arkádami, které byly později zazděny. Po požárech v letech 1616 a 1621 byl zámek záhy opraven za účasti italského stavitele J. Vlacha. Barokní přestavba Poslední velká přestavba zámku, tentokrát v barokním slohu, byla ukončena v r. 1733. Přestavbu prováděl tehdejší majitel panství Karel Antonín Gianini Carpineti. Bylo přistavěno severní a rozšířeno jižní křídlo zámku. V 19. a 20. století prodělal zámek četné úpravy, které setřely starší slohový charakter stavby. Za napoleonských válek, po porážce Pruska v roce 1807, sídlili na zámku francouzští důstojníci. Roku 1808 dal nový majitel panství August von Posser-Nädlitz zbořit zámeckou věž a rozebrat kamennou cisternu na zámeckém nádvoří. V roce 1811 došlo k ubourání části jižního křídla. Na zámku působila řada významných umělců. Za všechny vzpomeňme alespoň sochaře Jana Baltazara Jandu a malíře-portrétistu Julia Steina. V roce 1844 získali hlučínské panství Rotschildové. V prvních letech jejich správy panoval na hlučínském zámku čilý umělecký ruch. Později však zájem majitelů o zámek upadl. Rotschildové jej pronajímali různým veřejným institucím - v 60. letech 19. stol. zde sídlil např. pruský soud. V r. 1938 byl zámek Rotschildům zabaven a připadl pod německou komisařskou správu. Ta stavbu prodala v roce 1943 městu Hlučínu, které o ni díky Benešovým dekretům v roce 1946 přišlo. V letech 1945 - 1960 měly v zámku své sídlo soudní orgány a okresní oddělení veřejné bezpečnosti. Novodobá obnova zámku Po r. 1960, kdy zanikl hlučínský okres, stát dlouho nevěděl jak se zámkem naložit, až jej dal v roce 1985 k dispozici Spotřebním družstvům Praha pro obchodní a učňovskou školu. V roce 1999 odkoupilo zámek město Hlučín. Předpokladem oživení zámku a navrácení jeho společensko-kulturní hodnoty však byla finančně i technicky náročná rekonstrukce dlouhou dobu zanedbávané stavby. Zámek nejdříve prošel archeologickým průzkumem. V r. 2002 byla provedena izolace a opravena střecha zámku. Rok 2003 znamenal vybudování nových přípojek inženýrských sítí, topného systému, sanaci vlhkosti a rekonstrukci prostor pro vybudování muzea i informačního centra. Zakončením této etapy bylo od února 2004 zpřístupnění první části zámku pod správou KC Hlučín. V nových prostorech přivítalo návštěvníky Informační centrum a výstavy s muzejní tématikou. Od roku 2005 došlo ke vzniku samostatné příspěvkové organizace - Muzea Hlučínska působící v těchto prostorách. Ještě v tomto roce následovala další etapa rekonstrukce na vybudování knihovny a literární čajovny, včetně prostor pro vedení KC Hlučín. Od ledna 2005 byly již všechny prostory plně funkční a knihovna začala sloužit veřejnosti. Zámecká čajovna byla dána do pronájmu a svou činnost zahájila v polovině roku. Ještě v tomtéž roce započala výstavba veřejného WC a následná rekonstrukce hospodářské budovy, která byla dokončena v polovině roku 2006. Nově vzniklé prostory získalo pro své užívání Muzeum Hlučínska a Informační centrum Hlučín. Od druhé poloviny roku začala poslední část rekonstrukce zámku a to v jeho jižním křídle. Ta byla dokončena v květnu roku 2007. Do nově rekonstruovaných prostor se přestěhoval výtvarný obor ZUŠ Hlučín a z původně plánované vinárny (v přízemí) byl vybudován Zámecký klub pro variabilní využití jak k činnostem KC Hlučín, tak také Muzea Hlučínska. Dnes je zámek také sídlem městské televize Hlučín. V blízkosti zámku se dnes nacházejí jen malé stopy po původním nevelkém parku. Tipy na výlet V Hlučíně se můžete podívat také na evangelický kostel. Dále doporučujeme k návštěvě zámek Dolní Benešov, Skanzen Bolatice, zámek Šilheřovice, Zámecké muzeum Kravaře, zámek Kravaře, zříceninu hradu Přerovec, zámek Raduň nebo na empírový zámek Hradec nad Moravicí. Zajímat by vás mohl také Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky, který patří pod Slezské zemské muzeum. Ubytovat se můžete hned v Hlučíně.
Celý článekZámek Holešov
Raně barokní zámek stojí nedaleko centra Holešova v sousedství zdejšího kláštera. Holešovský zámek se svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, řadí mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích. Historie hradu Počátky feudálního sídla sahají do středověku, kdy v roce 1245 na zdejší tvrzi sídlil biskupský leník Hugo z Holešova. V čase husitských válek byla tvrz zcela zničena, pak nechali Šternberkové vybudovat novou tvrz, ze které se v suterénu dnešního zámku částečně dochovala její západní část. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1643 bylo sídlo vypáleno Švédy. V takovém zdevastovaném stavu jej koupil roku 1651 Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho velkolepou přestavbu. Od roku 1655 vznikala v duchu raného baroka nová stavba, tradiční čtyřkřídlá uzavřená dispozice kolem vnitřního dvora s polygonními nárožními věžemi. Druhé patro zámku však zůstalo nedokončené, otevřené do krovu. K zámku příslušela i okrasná zahrada, ovocný sad a v něm kuchyňská zahrada. Na raně barokní stavební práce navázal ve vrcholném a pozdním baroku František Antonín hrabě z Rottalu. Za jeho éry panoval v Holešovicích čilý kulturní i stavební život. Před rokem 1750 nechal hrabě upravit interiéry ve druhém patře zámku a ve velkém slavnostním sále severního křídla zřídil zámecké divadlo. Tradici divadelních, operních a hudebních produkcí obnovil ve druhé polovině 19. století Rudolf Eugen Wrbna. Vnější podoba zámku se s několika změnami dochovala dodnes, pouze barevnost fasád byla odlišná. Přechod pozdního baroka v klasicismus se odzrcadlil jen v interiérech druhého patra. Iluzivní malby v některých místnostech provedl bystřický malíř Jan Sviták. Poslední závažnější stavební úpravy spadají do poloviny 19. století, v roce 1910 byl zámek postižen požárem. Po roce 1948 přešlo zámecké sídlo pod správu státu. Od března 2005 je zámek v majetku města Holešova a není pro svůj technický stav využíván. Zahrada je zpřístupněna veřejnosti, obora je uzavřena. Zámecká zahrada K východní straně zámku přiléhá rozsáhlá zámecká zahrada, která vznikala od 17. století. Na městské straně před zámkem stojí dendrologicky nejcennější porosty. Bohužel, již dávno zahrada postrádá dřívější nádhery a malebnosti, jakou vynikala, kdy ji síť kanálů, vodopády, bazény a sousoší činily nejkrásnější na Moravě. Součástí zámeckého parku je "Růžová zahrada" s hvězdárnou, kde byla v roce 1959 instalována mramorová busta rodáka Františka Xavera Richtera, barokního hudebního skladatele a spoluzakladatele hudební školy mannheimské. Tipy na výlet V Holešově dále najdete městské muzeum a galerii nebo židovský hřbitov. Vypravit se můžete na barokní zámek Bystřice pod Hostýnem, vystoupit na rozhlednu Hostýn, navštívit baziliku Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně, zříceninu hradu Šaumburk, zříceninu hradu Křídlo, Muzeum Rusava nebo zříceninu hradu Obřany. Za návštěvu stojí i soubor lidových staveb Rymice, větrný mlýn Rymice nebo neorenesanční zámek Přílepy. Ubytovat se můžete v Bystřici pod Hostýnem.
Celý článekZámek Horažďovice
Barokní zámek Horažďovice stojí ve stejnojmenném městě na Klatovsku, asi 16 km od Strakonic. Dnes je majitelem zámku město Horažďovice a je v něm zřízeno muzeum města. Historie zámku Po polovině 13. století převzaly Horažďovice funkce krajského hradu Práchně. Zřejmě tehdy také vznikla gotická tvrz, která patřila Bavorům ze Strakonic. Tento rod se také zasloužil o povýšení Horažďovic roku 1292 králem Václavem II. na město. Z původní tvrze se dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Obojí je však návštěvníkům nepřístupné. Zde při obléhání hradu a města roku 1307 zemřel nástupce Přemyslovců na českém trůnu Rudolf Habsburský. Ve 14. století Horažďovice drželi převážně páni ze Strakonic, dále v 15. století páni z Hradce, od roku 1458 bratři Jan a Racek z Kocova, kteří hrad přestavěli. V letech 1483 – 1621 patřilo horažďovické panství rodu Švihovských z Rýzmberka. Poslední majitel z rodu Ferdinand Švihovský podpořil volbu Fridricha Falckého českým králem. Po Bělohorské bitvě s ním uprchl za hranice a zemřel ve Francii. Horažďovické panství bylo zkonfiskováno a roku 1622 jej koupil Adam ze Šternberka. Třicetiletá válka znamenala pro Horažďovice katastrofu. Město vyhořelo a bylo vydrancované Švédy. Nový majitel, hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, se rozhodl pro kompletní přestavbu sídla. Autorem přestavby byl italský stavitel Solomini. O samotné přestavbě se mnoho informací nedochovalo, ale patrně tehdy byly zazděny arkády kolem vnitřního nádvoří. Tehdy získal zámek prakticky svou dnešní podobu včetně své nejcennější části – velkého sálu a kaple. Poslední majitelé panství hrabata Kinští z Vchynic a Tetova, kteří panství koupili roku 1834, žádné větší stavební úpravy zámku již neprováděli. Dispozice zámku Horažďovický zámek je komplex patrových budov a budov se zvýšeným přízemím kolem pravoúhlého nádvoří, s nízkou hranolovou věží. Před věží je malý dvůr s renesančními arkádami. V zámecké kapli je dodnes zachována původně raně gotická hradní věž - válcový donjon ze 13. století. Z interiérů zaujme především hodnotný velký sál od Vlacha Salominiho se zrcadlovým stropem a výjevem bitvy u Vyšehradu. Kolem zámku je nad řekou zahrada z konce 17. století s šestibokým glorietem. Muzeum města je umístěno v části zámeckého areálu a je rozděleno na zámeckou část, která zahrnuje velký sál s freskovou výzdobou, kapli s barokním oltářem a nástropní freskou, zámecký pokoj s ukázkou interiéru z 18. století, modrý salonek s freskovou výzdobou a loveckou chodbu. Ve zbývajících prostorách je expozice s názvem Průvodce dějinami Horažďovicka. Návštěvník se může seznámit s archeologickými nálezy včetně keltských vykopávek, lidovým uměním a mineralogickým zmapováním okolí Horažďovic. Taky jsou zde vystaveny zbraně a zbroj z 30. leté války, nebo historie židovské komunity v Horažďovicích. Ve věži zámku probíhají výstavy fotografií z Prácheňska. Horažďovickou raritou je umělý chov perlorodek, který nechali dovézt z Holandska majitelé zámku Jan Bernard a Karel Bernard Rummerskirch. První zmínka o chovu je z roku 1594 a činnost trvala až do konce Druhé světové války. Tipy na výlet Přímo v Horažďovicích najdete dále Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velkých Hydčic najdete také Rosenauerův mlýn. Navštívit můžete také zříceninu hradu Budětice (Džbán). Ubytovat se můžete v Horažďovicích.
Celý článekZámek Horky nad Jizerou
Zámek Horky nad Jizerou, okres Mladá Boleslav.
Celý článekZámek Horní Vidim
Zámek byl postaven v polovině 18. století rodem Sweerts-Šporků. Podle jedné verze měl zámek původně jen obdélníkovou podobu, podle jiné verze byl již od počátku ve tvaru písmene T i s dodnes dochovanou věží. Na konci 19. století prošel velkou přestavbou, při které získal dnešní pseudobarokní podobu. Při ní získal další křídlo a zámek má tak dnes tvar písmene H. Nejlépe zůstalo zachováno zahradní průčelí. Při zámku byl zřízen anglický park s altánem a sochami. I dodnes zde najdeme řadu vzácných dřevin. V zámku se dnes nachází domov důchodců a tak je nepřístupný. Do parku se lze v přijatelné době podívat. Nedaleko odsud můžete také zavítat na procházku Kokořínským dolem, kde je k vidění řada zajímavostí. Jednou z nich jsou například Mšenské pokličky, skalní bludiště u Mšena, zámek Kokořín a samozřejmě také hrad Kokořín. Ubytovat se můžete buď v Kokoříně nebo ve Mšeně.
Celý článekZámek Hořovice
Barokně-klasicistní zámek Hořovice se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Historie zámku Starý zámek Hořovice stojí na místě někdejšího gotického hradu, založeného na přelomu 13. a 14. stol. Hrad byl majetkem pánů ze Žerotína, krále Václava IV. a za husitských válek Ondřeje Hulera. V době třicetileté války bylo město se zámkem vypáleno a vydrancováno Švédy. Zámek byl opraven v roce 1648 za Bořity z Martinic. Hořovice pak připadly v dědictví hrabatům z Vrbna a ti se rozhodli postavit si nový pohodlnější zámek. Hořovický Nový zámek je barokní stavba ze začátku 18. stol. Vzhled zámku se změnil po roce 1852, kdy se stal jeho novým majitelem hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm I., který vtiskl interiérům druhorokokovou a klasicistní podobu. Hlavním autorem proměn byl kasselský dvorní architekt Gottlob Engelhardt. Potomci knížete z Hanau sídlili v Hořovicích až do roku 1945 a uskutečňovali jeho další úpravy až do dvacátých let 20. stol. Hořovický zámek byl rodu po 2. světové válce vyvlastněn. Poté byl zámek načas zabrán i oddílem sovětské armády, z čeho se ještě dlouho vzpamatovával. Zámek se návštěvníkům prvně představil v roce 1954. Od roku 1974 byl uzavřen kvůli generální rekonstrukci, která trvá prakticky dodnes. Znovu hořovický zámek otevřel své brány veřejnosti v roce 1985. V roce 2002 byl areál státního zámku Hořovice vyhlášen Národní kulturní památkou. Zámek dnes spravuje Národní památkový ústav. Starý zámek není veřejnosti přístupný. Dispozice zámku Hořovický Nový zámek je dvoupatrová budova s půdorysem písmene H. Za vstupním vestibulem se nachází oválná hala se schodištěm, nad kterým je na klenbě živě barevná rokoková freska s námětem Oslava věd a umění od Jana Ferdinanda Schora. Hlavní sál se nachází uprostřed prvního patra. Prostorný, bohatě zdobený sál vznikl v polovině 19. stol. úpravou původní kaple, má novoklasicistní podobu ze 20. let 20. stol. Jeho dominantou jsou nástěnné malby Karla Würbse z let 1856 – 1876. Dále spatříme červený salonek, zelený salon a také velkou jídelnu s úpravu ve stylu druhého rokoka. Zaujme i oválná knihovna s přibližně 4.000 svazky. Pro milovníky lovu a honu je zde lovecký salon vyzdobený tapetami s loveckými výjevy, pak zlatý salonek se štukovou výzdobou a galerií miniaturních portrétů. Dalšími pozoruhodnými prostorami zámku jsou pracovna Rudolfa z Vrbna, hudební salon a salon přijímací, kde je deponována cenná ručně malovaná katastrální mapa zdejšího panství z roku 1756. Ve východním křídle je situován soukromý byt posledních majitelů. Zámek obklopuje anglický park, založen v 18. stol., kde roste řada cenných stromů. Expozice V původních bytech služebnictva je dnes umístěna Galerie umělecké komárovské litiny. Výstava prezentuje širokou škálu tehdejších výrobků od mříží, reliéfních portrétů až po dokonale a precizně zpracované šperky. Původní pokoje pro hosty jsou dnes zaplněny spoustou hraček, se kterými si hrály děti v průběhu nejméně 3 století. Uvidíme část chlapeckou se společenskými hrami a stavebnicemi, a část pro dívky s panenkami a pokojíčky. Zajímavostí je rozměrný funkční model železnice z počátku 20. stol. V bývalé zámecké kuchyni si dnes lze prohlédnout ojedinělou expozici hracích strojků a hudebních automatů z 18. - 20. stol. Některé exponáty jsou dodnes funkční. Jako doplňkovou výstavu ke stálé expozici „Hudba bez hudebníků“ je pro návštěvníky přichystána výstavu historických gramofonů ze soukromých sbírek. Ale zcela nová výjimečná expozice je „Nadpřirozené bytosti“, která zaujme nejen ty nejmenší. Budeme se proplétat lesem plným bludiček, lesních skřítků, údolí elfů a víl. Zahlédneme čertovu kazatelnu, kde kázal sám ďábel obklopen rarachy… V okolí můžete navštívit celou řadu známých památek, jako například hrad Točník nebo Žebrák. Ubytování najdete přímo v Hořovicích nebo v o něco vzdálenějším Berouně.
Celý článekZámek Hradec nad Moravicí
Nedaleko slezského města Opavy stojí bílý a červený empírový zámek Hradec nad Moravicí. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 5225 obyvateli, Moravskoslezský kraj. V polovině 11. stol. bylo na místě dnešního hradeckého zámku vystřídáno slovanské hradiště, které zde stávalo již v 9. stol., knížecím, a o dvě stě let později královským, přemyslovským hradem. V letech 1279 - 1281 zde měla svůj dvůr Kunhuta, ovdovělá manželka Přemysla Otakara II. Zřejmě zde ji okouzloval Záviš z Falkenštejna. Panství si zachovalo svůj středověký vzhled až do konce 16. stol., kdy, po nástupu rodu Pruskovských, se započalo s rozsáhlou přestavbou. Kašpar Pruskovský zahájil celkovou přestavbu hradu na pohodlnější renesanční sídlo. V té době také vzniklo východní a severní křídlo zámku, kde jsou nám dodnes dochovány pozdně renesanční klenby a štuková výzdoba. V roce 1778 koupili panství knížata Lichnovští z Voštic, kteří po požáru v roku 1795 nechali zámek přestavět v empírovém slohu. K úpravám zámku došlo také v 2. pol. 19. stol., tentokrát do novogotické podoby, která se nejvíce projevila v interiérech hradeckého zámku. Podle projektu Alexise Langera z Vratislavi byl přistavěn tzv. Červený zámek, kopírující středověký hrad, ve kterém se nacházely konírny a jiné hospodářské provozy. Jako poslední byla u jižního zámeckého křídla postavena tzv. Bílá věž. Státní zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou. Podoba zámku Prohlídka radeckého zámku zahrnuje tzv. Bílý zámek, ve kterém můžeme obdivovat nádherně zařízené pokoje, luxusní reprezentační salóny i pokoje hostinských apartmá, a přístavbu novogotické části tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží z 19. stol. Červený zámek je dnes využíván jako hotel, restaurace a koncertní sál. Interiéry prohlídkové trasy nám dodnes připomínají i pobyty Ludwiga van Beethovena, Ference Liszta a N. Paganiniho. Na zámku si přijdou na své také milovníci obrazů. Zdejší galerie nabízí návštěvníkům skvosty výtvarného umění, zámecká obrazárna prezentuje sbírky původní knížecí galerie. Za hradeckým zámkem se rozprostírá rozsáhlý anglický park se vzácnými stromy, romantickým zákoutím a nádhernými vyhlídkami na řeku Moravici a na okolní přírodu. Tipy na výlet Kromě empírového zámku si zde může návštěvník prohlídnout kostel svatého Petra a Pavla, kapličku v Pivovarské ulici, Weisshuhnovu papírnu a kanál, Bezručovu vyhlídku, městské muzeum, vyhlídku Belárie a městské opevnění. V Opavě najdete celou řadu sakrálních památek, jako je minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Hedviky nebo františkánský klášter a kostel sv. Barbory. Ale najdete zde i světské zajímavosti, jako je například Památník Petra Bezruče, Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea, Slezský ústav Slezského zemského muzea, starobylý dům Boží koutek nebo hlásku. Dále můžete navštívit větrný mlýn v Cholticích. Ubytování najdete v Opavě nebo v Hradci nad Moravicí.
Celý článekZámek Hrádek u Nechanic
Zámek Hrádek u Nechanic je neogotický objekt ležící na mírné vyvýšenině nedaleko vsi Hrádek a je skryt v lesoparku, který u zámku přechází v park (dnes golfové hřiště). Zámek je nejmladší novogotickou stavbou tohoto typu na území České republiky a svojí architekturou je ojedinělou a výjimečnou památkou ve střední Evropě. Historie zámku Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839–1854 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako hlavní, reprezentativní sídlo rodu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky, byl vypracován podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od G. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a přepracoval významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré zámecké interiéry, na kterých se podíleli i kameník Josef Kranner a sochař Josef Max. Kromě vybavení, zhotovovaného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení místností. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. Významné osobnosti na zámku Z majitelů zámku je nejvýznamnější Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, staročeský politik, přítel Jana Ladislava Riegra a dlouholetý prezident Společnosti muzea Království českého. V minulosti navštívila nechanický zámek řada význačných osobností, v roce 1866, v době střetu pruských a rakouských vojsk u Hradce Králové (Sadová), zde pobýval korunní princ Albert Saský nebo také v 19. století se zde po lovu zastavil arcivévoda František Ferdinand d´Este. Z osobností kulturního života zde žili například Alois Jirásek, Vojta Náprstek, Jan Erazim Vocel, Josef Štolba, malíři Rudolf v. Alt a Antonín Lewy i architekt Koula. Šlechtický rod Harrachů vlastnil Hrádek u Nechanic až do roku 1945, kdy byl zámek znárodněn a od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou. Zámecké interiéry Do zámku se vstupuje z čestného nádvoří do vstupní haly, vyzdobené sbírkou zbraní. Následuje Rytířský sál, který je centrálním prostorem zámku. Na stěnách jsou portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů. Na tento sál navazuje největší a nejkrásnější zámecká místnost - Zlatý sál. Pojmenován od zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. Dominantou místnosti je krb ze sliveneckého mramoru, zhotovený Krännerovou dílnou v Praze podle vzoru ze zámku Crewe Hall. Průchodem vpravo se přes Hernu vchází do knihovny. Obsahuje celkem 5500 knih, kde je více jak polovina v češtině a slovenštině. Raritou je zdejší unikátní soubor obrazů. Jedná se o anatomické anomálie namalované neznámým malířem v 18. století. V prvním patře jsou obývací apartmány, obrazárna a hostinské pokoje. Prohlídka je ukončena v zámecké kapli sv. Anny. Dispozice zámku Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno V. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. V levé části zámku siluetu doplňuje věž. Jeho půvab oslovil také řadu filmařů, kteří si jej vybrali k natáčení svých filmů. Odehrává se zde např. známá pohádka Princ a Večernice. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je Hrádek nejvýznamnější stavbou romantické architektury s prvky anglické gotiky. Tipy na výlet Prohlédnout si můžete ve Všestarech pravěkou vesnici, barokní zámek Neděliště nebo vystoupit na rozhlednu Chlum. Památník Václava Hanky je možné navštívit v Hoříněvsi. V nedalekém Hradci Králové najdete Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky, Muzeum východních Čech, ale také synygogu, bývalý pivovar nebo se můžete projít přes secesní můstek a po Gočárově schodišti. Ubytovat se můžete v Nechanicích.
Celý článekZámek Hradiště
Rozsáhlý pseudogotický zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na okraji obce Blovice asi 25 km od Plzně. Historie zámku V místech dnešního zámku Hradiště stávala tvrz prvně zmiňována v roce 1545. Patřila rodu Hradišťských z Hořovic. Koncem 17. století se stal držitelem panství Jan Josef z Újezda, který dal v roce 1704 zdejší tvrz barokně přestavět. Roku 1775 za Josefa hraběte Krakovského z Kolovrat byl zámek upraven v pozdně barokním stylu. Od roku 1824 se stává majitelem hradišťského, březnického a merklínského panství hrabě Hanuš z Kolovrat. Ten dal zřídit roku 1853 ve východní části zámeckého sídla kapli sv. Ondřeje. V roce 1873 byl celý hradišťský zámek přestavěn Eduardem Pállfym z Erdödu dle starších návrhů J. F. Jöndla ve stylu anglické gotiky. Roku 1918 koupil hradišťské panství hronovský továrník Adolf Klikar, který zde sídlil až do roku 1945. Poté byl objekt přizpůsoben potřebám zemědělského školství. V roce 2000 byl zámek předán do majetku okresního muzea. Počátky muzejní činnosti v Blovicích spadají do roku 1913, kdy z iniciativy ředitele blovických škol Františka Raušara byl při místním okrašlovacím spolku založen muzejní odbor. Roku 2002 se poprvé restaurovaný zámek otevřel veřejnosti. Muzeum Dnes sídlí na zámku Hradiště Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění. Zámecká expozice nabízí dvě prohlídkové trasy, kde zachycuje muzejní sbírky Františka Raušara, expozice věnované rodu Kolovratů a Pálffyů, i výstavu z tvorby Milana Knížáka a jiných umělců. Zámecká kaple sv. Ondřeje, zdobená obrazy svatých od akad. malíře J.V. Hellicha, slouží i jako obřadní a výstavní síň. Zámecký park Nedílnou součástí zámku Hradiště je zámecký park. Je zčásti lemován řekou Úslavou, do níž se vlévá voda z mlýnského náhonu a voda z potoka, který tvoří v parku meandry. Park byl pravděpodobně založen kolem roku 1800. Velké změny parku nastaly za hraběte Hanuše Kolovrata a především v letech 1872 - 1873 za hraběte Eduarda Pállfyho, který jej dal upravit v anglickém slohu. Park dnes zdobí mnoho různých stromů a křovin s vysokou historicko-přírodovědnou hodnotu. Tipy na výlet Původně renesanční, později také pseudogoticky upravený zámek najdete ve Spáleném Poříčí. U obce Řenče můžete vystoupit na rozhlednu na vrchu Kožich a rozhlédnout se po okolí. Za návštěvu stojí i barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Ubytování najdete přímo v Blovicích.
Celý článekZámek Hranice
Na pravém břehu řeky Bečvy ve městě Hranice se rozprostírá renesanční zámek. Opravený zámek je dnes ukázkou památky, využité pro moderní účely. V prvním patře zámeckého objektu je umístěna galerie. Ostatní místnosti zámku slouží Městskému úřadu, ale ve dvoraně a severním křídle se konají výstavy a jiné kulturní akce. Historie zámku Město Hranice bylo založeno roku 1276 opatem Budišem z kláštera Hradisko u Olomouce. Roku 1398 se zde připomíná tvrz. V letech 1427 – 1470 náležely Hranice Tovačovským z Cimburka, kteří si v místě starobylé tvrze postavili městský hrad, poprvé zmiňován roku 1464. Roku 1475 koupil hranické panství Vilém z Pernštejna. Perštejnové se zasloužili o zásadní přestavbu hradu i opevnění města. Po roce 1547 Hranice prodali a majitelé se pak na zdejším panství rychle střídali. K novým úpravám sídla došlo za Jana Kropáče z Nevědomí (1554 – 1562), který hrad přestavěl renesančně. Další úpravy byly provedeny Janem ml. ze Žerotína, Janem Jetřichem z Kunovic a Zdeňkem Žampachem z Potštejna. Potštejni nechali po roce 1581 starý hrad zbourat a nahradili jej roku 1609 zámeckou novostavbou. O pár let později koupil panství Václav Mol z Pohořelic, který nechal nádherně vyzdobit zámecké interiéry. Po stavovském povstání roku 1622 mu byly Hranice zkonfiskovány a císař Ferdinand II. je daroval olomouckému biskupu kardinálu Františku Ditrichštejnovi. Roku 1643 vydrancovali Hranice Švédové. Po smrti Josefa z Ditrichštejna roku 1858 převzala sídlo rodu Gabriela z Ditrichštejna, manželka hraběte Hatzfelda–Weissweilera. Po její smrti roku 1909 zdědili Hranice Althanové, kterým panství náleželo až do roku 1945. Od té doby sloužil hranický zámek potřebám města. Podoba zámku Zámek v Hranicích je renesanční dvoupatrový objekt se středním dvorem a zbytky předzámčí u severního výjezdu ze středověkého městského jádra. Stojí na místě gotického hradu, který byl pro výstavbu zámku stržen. Tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy uzavírají úzký dvůr. Přízemí a patro zámku má arkádu nesenou bosovanými pilíři, ve 2. patře jsou toskánské sloupky. Tipy na výlet V Hranicích najdete také synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, zříceninu hradu Svrčov, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Neměli byste minout ani Hranickou propast, která je nejhlubší ve střední Evropě. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.
Celý článekZámek Hrubá Skála
Romantický zámek Hrubá Skála stojí na pískovcové skále nad údolím říčky Libuňky, ve stejnojmenné obci, asi 6 km jihovýchodně od města Turnov. Zámek vznikl přestavbou gotického hradu Skála. Historie zámku Ten postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna. Hrad byl pro svou vynikající polohu a obtížnou přístupnost důležitým správním i vojenským střediskem. Počátkem 15. stol. se stal majitelem panství rod pánů z Jenštejna. Za Jana Zajíce z Hazmburku, předního člena Strakonické jednoty, oblehlo a dobylo Skálu vojsko krále Jiřího. Za vlády Smiřických ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po rodu Smiřických jej jako konfiskát po Bílé hoře získal Albrecht z Valdštejna. Po požáru v roce 1710 byly na zámku prováděny barokní úpravy. V polovině 19. stol. získali Hrubou Skálu Aehrenthalové, za jejichž držení zámek romanticky přestavěl arch. B. Gruber. Rod byl vlastníkem panství až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Dnes zámecký hotel Zámek byl po roce 1945 upraven pro účely odborové rekreace, čím značně utrpěla značná část původních interiérů. Dnes je tu hotelové zařízení CK OREA. Zámek je znám především možností uspořádání romantických svatebních obřadů uprostřed nádherných interiérů. Dispozice zámku Na plošině před zámkem s parkovištěm a rozcestím turistických cest stojí bývalý hotel a empírový kostel sv. Josefa z roku 1812. Kamenným mostem se dvěma barokními plastikami z roku 1730, který se klene přes hluboký příkop, se vstupuje do pseudogotického předzámčí na pískovcovém bloku. Zde byly byty a konírny. Dalším kamenným mostem se vchází do vlastního dvoupatrového zámku s pseudogotickým průčelím, který stojí na druhém pískovcovém skalním bloku. Zámecké budovy obklopují nádvoří s lichoběžníkovým půdorysem. Jeho severní strana je z větší části uzavřena jen nízkou zídkou terasy a výběžkem západního zámeckého křídla při hranolové věži s ochozem. Na nádvorní stěně jižního křídla se nám zčásti dochovala sgrafita s figurální a heraldickou tematikou. Západní křídlo vedle válcové věže má dnes zasklené arkády ve dvou podlažích. Pseudogotický ráz nádvoří kromě věže určuje především východní zámecké křídlo s gotickým portálem. V západním křídle zámku se zachovaly štukové stropy, obklady stěn, dveří a oken. Počátkem 19. stol. byl na místě bývalého hradního vězení vysázen anglický park. Krásné výhledy Pro návštěvníky je dnes přístupné nádvoří a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na hruboskalské skalní město, Trosky a Kozákovsko-hamštejnský hřeben. Pod parkovištěm prochází značená turistická cesta úzkou skalní soutěskou Myší díra do středu Dračích skal. Naproti zámku je skalní blok Prachovna, kdysi předsunuté strážní místo gotického hradu, se zbytky vytesaných schodů a zářezy pro dřevěnou stavbu. Zámek si s oblibou vybírali filmaři na natáčení pohádek jako Princ Bajaja, ale i dalších filmů např. česko-francouzský film Tělo Diany. Tipy na výlet Poblíž Hrubé Skály najdeme přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Vydat se můžeme také na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. U Turnova se nachází také zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.
Celý článekZámek Hrubý Rohozec
Renesanční zámek Hrubý Rohozec, se nachází na severním okraji Daliměřic, dnes části Turnova, v Libereckém kraji. Na místě dnešního zámku, na pravém břehu řeky Jizery, stál kdysi hrad Rohozec. Z východní strany byl chráněn strmým srázem, na ostatních stranách měl hluboké příkopy, které dodnes naznačuje terén kolem současného zámeckého parku. Z původního hradu se nám dochovala do skály tesaná sklepení s gotickým ukončením portálů a okének pod dnešním zámkem. Od hradu k zámku Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Ti o něj díky sporů z králem Václavem IV. přišli a hrad se stal královským majetkem. Hrad patřil Královské komoře do roku 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Když Jindřich, poslední mužský člen rodu padl ve službách Jiřího z Poděbrad, dostal se Rohozec do držení jeho sestry Magdaleny a jejího manžela Jana Tovačovského z Cimburka. Roku 1506 byla zahájena přestavba na pohodlnější šlechtické sídlo lichoběžníkového půdorysu. Bašty byly zrušeny, příkopy proměněny v zahradu. Tyto stavební úpravy probíhaly v duchu vladislavské gotiky. Od roku 1534 ho vlastnili opět Vartemberkové, kteří jej přestavěli na renesanční zámek. Stěny byly vyzdobeny sgrafity a v nádvoří byly vybudovány arkády. Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna, který ho daroval svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původem valonský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý. Také se zapsali do architektonické podoby, kdy nejdříve provedli drobné barokní úpravy a roku 1822 poslední v pseudogotickém slohu s klasicistními fasádami. Zámek dnes Ze zámeckých místností se nám dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galerii najdeme podobizny členů rodu Desfoursů. Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Zdejší místnosti nám poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, baroka, rokoka, klasicismu a dalších stylů 19. století až po secesi. Díky svým častým přestavbám je Hrubý Rohozec unikátní ukázkou vývoje stavebních slohů. Tipy na výlet Na výlet se můžeme vydat na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Za návštěvu stojí i romantický zámek Hrubá Skála nebo skalní hrad Drábovna. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 … 184 185 186 Další Poslední
