Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 … 184 185 186 Další Poslední
Zámek Bor
Původně raně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka, nyní pseudogotický zámek, stojí v údolí Lužního potoka nedaleko Tachova. Borský zámek se nachází v blízkosti centra města Boru. Historie zámku V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica. První zmínky o Boru pocházejí z roku 1263. Ratmírovi potomci, páni z Boru, a později významný panský rod, Švamberkové, vlastnili Bor až do roku 1650. V 60. letech 14. století vybudoval Bohuslav ze Švamberka hradní kapli sv. Vavřince, stojící dnes ve východním křídle. Rod držel panství plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali zámek Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Löwensteinové nechali sídlo v druhé čtvrtině 18. století barokně upravit. Úpravy se týkaly převážně interiérů. Z této doby pocházejí barokní klenby v několika místnostech západního i východního křídla, zbytky pokojových maleb a několik barokních kachlových kamen. Zámek po roce 1945 přešel pod správu MNV v Boru a byl využit účelově. Zámek dnes Dnes je Borský zámek v rukou města a je veřejnosti přístupný. Prohlídková trasa pro návštěvníky zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do interiéru věže a na její ochoz, který slouží jako rozhledna. Na ochoz věže vede 117 schodů. Zámek Bor, kromě zajímavé prohlídky prostor, nabízí také možnost pronájmu místností k pořádání společenských akcí. Podoba zámku Borský zámek je dnes stavebním unikátem svého druhu, neboť se u něj zachovala podstatná část středověkých prvků v poměrně nedotčeném stavu. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová období, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Rozsáhlý zámecký objekt vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. Zámek si přes pseudogotickou historizující podobu zachoval v podstatě středověký půdorys i zdivo. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu v podstatě současnou podobu pseudogotického zámku. Tipy na výlet V Boru najdete také krásnou barokní loretu. Za návštěvu jistě stojí zřícenina hradu Přimda. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Boru nebo v Tachově.
Celý článekZámek Brandýs nad Labem
Na břehu řeky Labe, na okraji stejnojmenného města, stojí renesanční zámek Brandýs nad Labem. Historie zámku Na počátku 14. století nechal Jan z Michalovic postavit tvrz na levém břehu Labe u Staré Boleslavi. Tu marně dobýval i Jan Lucemburský roku 1317. V majetku Michaloviců zůstalo panství až do začátku husitství, kdy o něj načas jako tvrdí katolíci přišli. Panství však znovu získali po roce 1437. Po vymření posledního mužského člena rodu přešlo sídlo na Jana Tovačovského z Cimburka. V 15. století za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. Dodnes se dochovalo velké trojdílné okno s aliančním cimbursko-krajířským a krajířsko-šelmberským znakem v prvním patře nejstarší části objektu. Za údajný odboj zkonfiskoval císař Ferdinand I. Krajířům celé panství. Po roce 1547 se Brandýs stal panstvím České komory a důležitým článkem v řetězu královských statků v Polabí. Habsburkové postupně při dalších přestavbách přeměnili pozdně gotický hrad v reprezentační renesanční zámek s oborou a parkem, v němž byly umístěny různé stavby. Fasády zámku byly vyzdobeny bohatými sgrafity. Přestavby byly dokončeny koncem 16. století. Za Rudolfa II. vznikly pod dohledem Hektora de Vaccani letohrádek a míčovna a tzv. dlouhá pavlač, umožňující přímý přístup do zahrad přes původní příkop v místech starého vstupu do areálu hradu, kde je dodnes také dochována pozdně gotická kulisová brána. Za třicetileté války Brandýs značně utrpěl a byla zničena většina zahradních i hospodářských staveb. V 1. polovině 18. století bylo upraveno předhradí, poté Františkem M. Kaňkou i jádro. Zámek tehdy sloužil jako lovecké sídlo a druhé patro bylo přestavěno na důstojnické byty. Za majetku velkovévodů toskánských v 19. století došlo k částečné regotizaci objektu. Za napoleonských válek roku 1813 se zde sešel císař František s carem Alexandrem I., pruským králem Vilémem III. a vrchním velitelem koaličních armád knížetem Karlem Schwarzenberkem. V roce 1873 byla v romantizujícím slohu přestavěna věž a brána zámku. Po roce 1910 se majitelem Brandýsa stává stát. Od roku 1921 na zámku sídlila Správa státních lesů. Dnes je zámek v rukou města Brandýse nad Labem – Stará Boleslavi a jeho část slouží muzejním účelům. Renesanční zámek Renesanční Brandýský zámek je čtyřkřídlá budova s hranolovou věží a s arkádami v západním křídle nádvoří. Na všech stěnách jsou zlomky několika vrstev figurálních a ornamentálních sgrafit. Expozice zámku dnes představuje výstavu výtvarného umění ze sbírek Okresního muzea Praha-východ. Díky tomu jsou přístupné některé interiéry (zámecká kaple, rytířský sál, vojenské sály, lovecká chodba). V obnovených renesančních sálech jsou pořádány krátkodobé výstavy. Interiér Brandýského zámku dokladuje i období pobytů císaře Karla Habsburského. Za vidění v blízkosti zámku stojí i mnohé městské památky souměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, jako například židovský hřbitov a synagoga, Kaple blahoslaveného Podivena, radnice ve Staré Boleslavi a mnohé další.
Celý článekZámek Branná - Kolštejn
Renesanční zámek Kolštejn můžeme vidět přímo nad vlakovou zastávkou v obci Branná (dříve Kolštejn), 23 km od okresního města Šumperk, Olomoucký kraj. Historie zámku Původní gotický hrad byl postaven počátkem 14. století rodem Wustehubů za účelem střežení zemské stezky z Moravy do Slezska. Ve 14. století získali Kolštejn páni z Lipé, pak přešel do majetku Valdštejnů. V 15. století za pánů ze Zvole bylo sídlo přestavěno na těžko dobyvatelný středověký hrad. Hrad byl však opuštěn koncem 16. století, kdy zde Žerotínové vybudovali renesanční zámek. Nový zámek bezprostředně navazoval na gotický hrad, měl třípatrovou vstupní věž a sály byly vyzdobeny štukovými klenbami. V roce 1581 se Kolštejn dostal do vlastnictví významného slezského rodu pánů z Vrbna, kteří pokračovali ve stavbě zámku. V roce 1614 byla dokončena i stavba kostela, který spolu s fojtstvím stavebně navazuje na zámek a vytváří celkovou dominantu obce Branné. Stavba zámku byla provizorně dokončena v pobělohorské době. Z původního hradu se nám dodnes dochovala obvodová zeď a zbytky paláce na západní straně. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. V čase třicetileté války měl Kolštejn ještě poměrně důležitou úlohu jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Byly sem také odvezeny cenné věci z jiných lichtenštejnských zámků kvůli obraně před Švédy. Na druhé straně však vojenská posádka způsobila na zámku hodně škod. Po třicetileté válce se stal kolštejnský zámek jenom hospodářským sídlem správy panství, kdy klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V 19. století byl zde umístěn knížecí pivovar a zámek byl pronajímán k různým účelům. Od roku 1850, kdy byl zrušen purkrabský úřad umístněný na Kolštejně, věnoval kníže Lichtenštejn část zámku obci, která tu umístila školu. Další části sídla byly provizorně upraveny na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku. Roku 1926 celý zámek vyhořel a postupně jej získala obec. V 60. letech 20. století převzal objekt n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava, který ihned zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1998 je zámek Kolštejn opět v rekonstrukci. Prohlídka zámku Prohlídka kolštejnského zámku a hradu zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu. Ve zpřístupněné části si návštěvník prohlídne Černou věž s vyhlídkou, zámecké nádvoří s renesančními arkádami, zámeckou kapli se zbytky nástěnných maleb, místnosti se štukovou výzdobou a také zřícenina původního hradu s nádherným výhledem do okolí. Dále je zde instalována malá expozice o historii Kolštejna. V průběhu sezóny jsou pořádány také výstavy soudobého umění a další kulturní akce. Tipy na výlet Z Branné se můžete vydat na vrch Šerák, skalní útvary Obří skály nebo na horskou chatu Paprsek. Nedaleko Bělé pod Pradědem najdete Vřesovou studánku, dále přírodní útvar Venušiny misky, můžete vystoupit na vrch Točník nebo si prohlédnout skalní útvar Vozka. Za návštěvu jiste stojí i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ubatování najdete přímo v Branné.
Celý článekZámek Břeclav
Přímo v centru města Břeclavi stojí zámek, původní břeclavský hrad, který byl založen knížetem Břetislavem I. v letech 1041 – 1050 na ochranu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. Původně dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního zámku. Historie zámku První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v 1. polovině 13. století za Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I., a Oldřicha Korutanského. Dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný. V roce 1384 se majiteli břeclavského panství stávají Liechtensteinové. Za jejich vlády byl roku 1414 na Břeclavi sepsán urbář panství, zmiňující vedle hradu již také pivovar a mlýn. Přestavba hradu na zámek V roce 1534 přechází Břeclav pod rod Žerotínů. Žerotínové vytvořili skupováním okolních statků velké panství a zahájili také přestavbu gotického hradu v renesanční zámek. Jan mladší ze Žerotína přestavěl roku 1570 hrad na dvojpatrový zámek s arkádovým toskánským sloupovím a sály s jednoduchou architektonickou výzdobou. U zámku vznikl přírodní park. Protože zámecký objekt stál na ostrově tvořeném rameny Dyje, stal se i důležitou pevností. Ladislav Velen ze Žerotína pak kolem roku 1600 přistavěl jižní křídlo. Po porážce stavovského povstání bylo břeclavské panství Ladislavu Velenovi ze Žerotína, vůdci stavovských vojsk, zkonfiskováno. Roku 1638 se panství dostává opět do rukou Liechtensteinů. Ve 2. polovině 18. století přestává plnit břeclavský zámek funkci sídla feudálů a jsou zde umístnění úředníci. V zámeckých prostorách sídlil okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice. Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly ještě v 1. polovině 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Za druhé světové války památka utrpěla četné škody při bombardování. Od roku 1945 byl zámek majetkem Československého státu, a byly zde umístěny základní odborná škola a úřadovna SNB. V roce 1970 byly započaty stavební úpravy torza obytné gotické věže, vystavěné v 1. polovině 13. století, na restaurační zařízení – dnes vinárna Rotunda. V 70. letech sloužil zámecký objekt jako sídlo řady společenských organizací (například České státní pojišťovny, Domu politické výchovy OV KSČ, Socialistické akademie aj.). V roce 1973 byla stržena hlavní část novogotické západní brány. V současné době je zámek v rukou města Břeclavi a je zcela vyklizen. Památku si je možné prohlédnout ve dnech otevřených dveří. Tipy na výlet Ve městě najdete také Městské muzeum a galerii, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagogu a židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také Lednicko-Valtický areál s mnoho zajímavými stavbami, jako jsou rozhledna Minaret, zámek Valtice, zámek Lednice, zámeček Belveder nebo Janův hrad. Podívat se můžete také na zámek Pohansko. Ubytovat se můžete v Břeclavi.
Celý článek
Zámek Březnice
Počátky malebného zámku Březnice, který je dominantou stejnojmenného města ležícího v okrese Příbram, jsou spojeny se šlechtickým rodem Buziců. Od tvrze k renesanční kráse Členové rodu Buziců zde počátkem 13.století vystavěli tvrz, která byla ještě v průběhu téhož století přestavěna na raně gotický hrad. Hrad a okolní krajinu drželi Buzicové až do r. 1406. Novým majitelem se stal nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Mistra Jana Husa. Pro jeho náklonnost k husitskému hnutí se Březnice stala obětí Husových odpůrců, byla vypálena a často střídala majitele. Roku 1531 se majitelem díky své náklonnosti k císaři Ferdinandovi I. stal Jiří Lokšanský z Lokšan, císařův rádce a tajemník. Ten nechal přestavět hrad na renesanční zámek s baštami. Po pánech z Lokšan se zde vystřídalo několik majitelů. Za Přibíka Jeníška z Újezdu, nejen že proběhly barokní úpravy, ale byly také do města v rámci rekatolizace přivedeni jezuité. V 18. a 19. století vlastnili Březnici Kolovratové, vlastenci a mecenášové národního obrození. Posledními majiteli byl uherský rod Pálffyů z Erdödu, za nichž byly významně přestavěny interiéry a zbořena část obvodového opevnění, přesto si Březnice zachovala svůj renesanční vzhled. Lokšanská knihovna - nejstarší u nás Zámek Březnice si částečně uchoval gotické opevnění. Zámecké fasády zdobí renesanční sgrafita, na nádvoří je arkádová chodba. U zámku, který je obklopen renesanční zahradou, anglickým parkem a bylinnou zahradou, stojí také barokní pivovar. K nejzajímavějším zámeckým interiérům patří velká renesanční jídelna s kachlovými kamny, zámecká kaple, zbrojnice, rytířský sál s kazetovým stropem a zejména Lokšanská knihovna, založená v roce 1558, která je nejstarší knihovnou klasického typu u nás. Na zámku je i galerie malíře Ludvíka Kuby. Pojeďte na Březnici a projeďte se v kočáře po parku, prohlédněte si pušky ze sbírky Hanuše z Kolovrat nebo nahlédněte do starobylé Lokšanské knihovny. Koná se zde řada kulturních akcí včetně koncertů. Ubytování najdete nedaleko Březnice nebo v Rožmitále pod Třemšínem.
Celý článekZámek Brtnice
Hrad jako předchůdce Obec Brtnice bývala od nepaměti křižovatkou obchodních cest z Vídně do Prahy, proto zde vznikl na strategickém místě ve 13. století hrad, který počátkem 15. století náležel Valdštejnům. Jindřich z Valdštejna nechal za husitských válek hrad přebudovat na bezpečné sídlo s rozsáhlým opevněním a hlubokým vodním příkopem. Valdštejnové vlastnili hrad až do 16. století, kdy k Brtnici náležely také okolní vesnice i městečka. V roce 1573 se na brtnickém hradě konala svatba Hynka Brtnického z Valdštejna s Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu. Vznik zámku V 80. letech 16. století byl pozdně gotický hrad přestavěn v renesanční zámek s třemi nádvořími. Autorem rozsáhlé zámecké úpravy byl italský architekt Baltazar Maio da Ronio. U zámku na třetím nádvoří stojí renesanční kostel z roku 1588, přestavěný a rozšířený staviteli Piciem a Pieronim v letech 1627 - 1629 a nově upraven v polovině 18. století. Po smrti Kateřiny Zajímačky zdědil zdejší panství Zdeněk z Valdštejna, který se horlivě účastnil na stavovském povstání v letech 1618 – 1620. Po bělohorské bitvě byl však v Jihlavě zatčen a uvězněn doživotně na Špilberku, kde roku 1623 zemřel. O konfiskovanou Brtnici měl záhy zájem generál Rombald Collalto, který pocházel ze starého benátského rodu, avšak z politických důvodů musel Benátky opustit a vstoupil do vojenských služeb císaře Rudolfa II. Jako diplomat se pak účastnil vojenských tažení ve střední Evropě. Jeho nejslavnějším činem bylo dobytí Mantovy, rodného města Collaltů, kdy klíče od bran města byly dlouho uchovány na Brtnici. Pravděpodobně ve druhé čtvrtině 17. století došlo také k barokním úpravám zámku, které také provedl císařský architekt Giovanni Battista Pieroni, přesto však zůstal renesanční charakter sídla uchován. V 19. století byly zhotoveny pseudogotické fasády budov ve druhém nádvoří a upraveny interiéry objektu. Kolem zámeckého areálu vznikl park se vzácnými dřevinami. Collaltové zůstali na Brtnici až do konce druhé světové války. Zámek dnes Zámek Brtnice tvoří rozsáhlý areál souladu zámeckých budov a opevnění gotického hradu, který zámku vývojově předcházel. Dnes je však toto unikátní stavitelské dílo veřejnosti nepřístupné, ale i značně zdevastované z důvodu dnes ještě nevyjasněných majetkových poměrů. I tak by se však každý návštěvník okolí měl zastavit u zámku v Brtnicích, jedná se totiž o pozoruhodnou památku. Tipy na výlet V Brtnici najdeme také rodný dům Josefa Hoffmanna, jednoho z nejvýznamnějších architektů a designérů 1. pol. 20. století. Dále v obci je k vidění zřícenina hradu Rokštejn nebo židovské hřbitovy. Vydat se můžete také do Jihlavy, kde můžete navštívit místní zoo, Oblastní galerii Vysočiny, městské podzemí a městské opevnění či jedinou dochovanou bránu jihlavského městského opevnění, bránu Matky Boží. Ubytovat se můžete třeba v Jihlavě.
Celý článekZámek Bruntál
Areál národní kulturní památky zámku Bruntál představuje zámek a přírodně krajinářský zámecký park se sallou terenou, městským opevněním a kamennými plastikami. Původně gotický hrad u městských hradeb z 2. poloviny 15. století byl kolem roku 1580 přestavěn pány z Vrbna v renesanční zámek originálního půdorysu tvaru kruhové výseče. Do dnešní barokní podoby byl zámek upraven v letech 1766-1771, kdy již patřil Řádu německých rytířů. Interiéry zdobené štukami a nástěnnými malbami jsou zařízeny původním převážně barokním mobiliářem. Je zde umístěna zámecká obrazárna a knihovna i knihovna hradu Sovince. Zámek je v majetku Moravskoslezského kraje, spravuje jej Muzeum v Bruntále a je současně sídlem muzea se stálými expozicemi a krátkodobými výstavami a kulturně společenskými akcemi. Otevírací doba: X. - IV. úterý – neděle 9:00 – 16:00 V. - IX. pondělí – neděle 9:00 – 17:00
Celý článekZámek Buchlovice
Barokní zámek v Buchlovicích byl postaven v 90. letech 17. století poté, co nedaleký hrad Buchlov přestal vyhovovat majiteli panství Janu Dětřichovi z Petřvaldu. Nechal je vystavět pro svou italskou manželku Eleonoru, která byla zvyklá na komfort a teplo jihu a studený hrad Buchlov jí nevyhovoval. Italská vila na východě Moravy Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Krása baroka Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.
Celý článekZámek Bučovice
Renesanční zámek Bučovice s unikátními interiéry najdeme v mírné kotlině, přibližně uprostřed stejnojmenného městečka, asi 32 km od Brna. Za zámkem se rozléhá renesanční zahrada. Bučovický zámek je unikátem mezi našimi renesančními zámky, protože se nejedná o přestavbu původního hradu či tvrze, ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby palazzo in forteca, asi stylově nejčistější severně od Alp. Historie zámku Zámek je klasickou ukázkou architektury pozdní renesance (manýrismu). Postaven byl v letech 1575 – 1583 podle jednotného projektu jako celý komplex včetně zámecké zahrady a předzámčí, to vše obehnané hradbou a vodním příkopem. Zámek nechal postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, majitel bučovického panství, bohatý a učený šlechtic, který se rozhodl pro reprezentační sídlo místo staré tvrze. Stavba zámku započala v roce 1567 a dokončil ji roku 1582. Vybral si k tomu v té době bažinatou část městečka na jižní straně náměstí (na opačné straně původní tvrze). Autorem projektu byl Jacopo Strada, architekt a správce uměleckých sbírek na Habsburském císařském dvoře. Zámecký komplex byl projektován na půdorysu velkého obdélníku, chráněného zdí, nárožními věžemi a vodním příkopem. Tím získal bučovický zámek částečně charakter pevnosti. Stavbu zámku prováděl brněnský kameník Petr Gabri. Konec rozkvětu zámku Po smrti Jana Šembera se jeho dvě dcery, Anna a Kateřina, provdaly za bratry Lichtenštejny, a tím se staly Bučovice součástí lichtenštejnského majetku. Dne 22. června 1645 se zámek bráněný jen panskými úředníky, vrchnostenskými myslivci a hrstkou měšťanů ubránil velké přesile Švédských žoldnéřů, městečko však bylo vyplundrováno. Lichtrenštejni přestali na zámku sídlit již v roce 1685, od té doby zde sídlila jen panská správa a od roku 1720 ústřední účtárna všech Liechtenštejnských statků. Bohaté vybavení bylo odvezeno do Valtic a Lednic, vodní příkop zasypán, děla z bastionů odvezena do slévárny, odstraněna nádrž kašny a zámecká zahrada rozparcelována na zahrádky a sady pro panské úředníky. Tomuto účelu sloužilo bučovické sídlo až do roku 1924. Po roce 1945 se stal zámek majetkem státu a sloužil jako depozitář zemědělsko - lesnického archívu až do roku 1958. Vzhledem k jeho vynikající renesanční architektuře bylo rozhodnuto zařadit jej mezi objekty s kulturním posláním. Po restauraci reprezentativních místností v přízemí západního křídla byly Bučovice zpřístupněny veřejnosti. V letech 1960 - 65 byla rekonstruována i zahrada do původní renesanční podoby. Její plochu člení pravoúhlé trávníky s ornamentálně zastřiženými zimostrázy, tvarovanými habry a symetricky vysázenými zeravy. Zámecké expozice Zámecká expozice ukazuje klenot renesanční architektury u nás - štukovou výzdobu od Hanse Monta a freskovou výzdobu od neznámého autora. Autorem štukové výzdoby kaple, dokončené roku 1637 je Bernardo Bianci. Na nádvoří stojí manýristická kašna navržená G. G. Tencallou, která je považována za jednu z nejkrásnějších ve střední Evropě. Za návštěvu určitě stojí interiéry nejkrásnějších zámeckých sálů v přízemí (Císařský, Venušin a Zaječí sál, sál Pěti smyslů) s unikátní štukovou a malířskou výzdobou. Unikátní fresky Zaječího sálu zachycující převrácený svět, v němž zajíci vyhráli nad lidmi a psi. Sály jsou dnes náznakově vybaveny dobovým mobiliářem. Zpřístupněna je také kaple v 1. patře objektu. V zámku je instalována i výstava dýmek a sídlí zde také pobočka Vyškovského muzea se zaměřením na dějiny Bučovicka. Tipy na výlet V Bučovicích najdete také židovský hřbitov nebo Muzeum Bučovice. Vydat se můžete třeba na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, Vlastivědné muzeum Kyjov, renesanční zámek Nové Zámky, barokní zámek Milotice, rozhlednu Johanka u Hýsel nebo pseudogotický zámek Bzenec. Zámek Slavkov u Brna, kde sídlí i Austerlitz muzeum, najdeme stejně jako synagogu u města Slavkov u Brna. Ubytovat se můžete ve Slavkově u Brna.
Celý článekZámek Budišov
Renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, nalezneme ve stejnojmenné obci přibližně s 1187 obyvateli, jež leží na rozvodí řek Oslavy a Jihlavky, okres Třebíč, kraj Vysočina. Historie zámku První zmínky o Budišově pochází z roku 1194. Na místě dnešního zámku stávala od 13. století vodní tvrz, jejímiž majiteli byli páni z Lomnice. V 70. letech 16. stol. nechal tvrz přestavět Václav Berka z Dubé na renesanční zámek. Vznikla tak stavba uzavřeného půdorysu s pravoúhlým nádvořím vyzdobeným arkádami. Dnešní podobu dala zámku honosná přestavba v barokním stylu za hrabat Paarů ve 20. letech 18. století. Podoba zámku Charakterizuje ji podstřešní patro, portál a kamenný most s barokní výzdobou doplněnou velkými okrasnými vázami s klasicistním dekorem. V předzámčí byly postaveny hospodářské budovy. Interiér zámku, podobně jako sallu terrenu, zdobily ornamentální malby čínských vzorů s pozlacenými výplněmi a štukami. Výzdobu zámecké kaple provedli Fr. H. Füger, J. P. Brandl a V. V. Reiner, malby ve dvou freskových místnostech H. M. Quell. Hlavní postavy triptychu s mytologickým námětem Neptunových námluv od A. J. Prennera představují členové rodiny Paarů. V téže době vznikl kolem zámku francouzský park se 4 rybníky. Z jeho původně bohaté výzdoby zbylo dnes jen torzo sfing a socha Atlase. Koncem 18. stol. proběhly v zámku další interiérové úpravy. Posledním majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, jenž na zámku sídlil do roku 1945. Krátký čas zde sídlila škola, později byly zámecké prostory využívány jako byty a sklad textilu. V roce 1972 objekt převzalo do správy Moravské zemské muzeum, které zde zřídilo depozitáře přírodovědných oddělení. Kromě sbírek botanických a antropologických je tu uložena i velká část sbírkového fondu zoologického oddělení. Od roku 1991 je zpřístupněna část depozitáře zoologických sbírek. Zámek Budišov spravuje Moravské zemské muzeum. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete tvrz Pyšel nebo zatopený Kojatínský lom. Vydat se můžete také na renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, zříceninu hradu Holoubek, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu hradu Lamberk nebo navštívit zříceninu Sedleckého hradu. Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.
Celý článekZámek Buštěhrad
Barokní zámek, se kterým si zle pohrál zub času, se nachází na východním konci obce Buštěhrad na Kladensku ve Středočeském kraji. Nedaleko zámku je unikátní zřícenina hradu Buštěhrad. Barokní buštěhradský zámek s půdorysem ve tvaru U či podkovy nechala v l. 1699–1705 postavit velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská. Pro jeho výstavbu bylo zvoleno místo v těsném sousedství zničeného buštěhradského hradu. Patrovou stavbu zaštítil pražský stavitel Jindřich Klingenleitner. Ten vystavěl podélnou budovu s věží, k níž od jihu a východu přiléhaly hospodářské budovy. Tato podoba však příliš nevyhovovala dalšímu majiteli, bavorskému vévodovi Klementu Františkovi, který tak v letech 1747 – 1754 nechal provést stavební úpravy ve slohu vrcholného baroka. Zámecká kaple Věž s kaplí byla snesena a k zámku byla z obou bočních stran přistavěna křídla ve výši dvou pater, čímž se jeho fronta prodloužila, upraveny byly střední rizality a hlavní zámecký sál. Stavební práce prováděl pražský stavitel František Keymel, který se řídil návrhy K.I. Dienzenhofera a Anselama Luragha. Interiér zámku byl vyzdoben freskami pražského malíře Ant. Schmidta a štuky Karla Antonína Ballioriho. Klement František byl zetěm toskánské vévodkyně. Dnešní vzhled zámek získal v letech 1814 – 1816, kdy byla připojena dvě boční křídla a zámecká kaple, která od roku 1897 slouží jako farní kostel. S jeho vzhledem se střídaly i jeho majitelé. V r. 1805 postoupil bavorský kurfiřt Maxmilián Josef buštěhradské panství arciknížeti Ferdinandovi Habsburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému. Zajímaví hosté v historii zámku V r. 1847 přešlo buštěhradské panství do rukou císaře Ferdinanda V. V l. 1832–1836 tu několikrát pobýval také bývalý francouzský král Karel X., jemuž byl Buštěhrad vykázán za letní sídlo. V jeho doprovodu byl též proslulý geolog Joachim Barrande, po kterém je mimojiné pojmenovaný Barrandovský most v Praze. Barrande na Buštěhradě působil jako vychovatel prince Jindřicha z Chambordu. Zámek postupně přestával plnit svou sídelní úlohu a v jeho zdech se postupem času usídlili úředníci. Všechen původní mobiliář byl odtud odvezen. Po vzniku ČSR v r. 1918 byl zámek zestátněn a dnes je majitelem město Buštěhrad. Zámek není veřejnosti přístupný a je ve velmi špatném technickém stavu. V okolí můžete navštívit například Muzeum památníku Lidice. Ubytovat se můžete hned na Kladně.
Celý článekZámek Byšice
Barokní zámek Byšice z přelomu 17. a 18. stol. najdeme ve stejnojmenné obci 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka. Renesanční tvrz Ves Byšice se poprvé připomíná r. 1321 jako majetek rytířského rodu Byšických z Byšic. První panské sídlo je však spojeno s Albrechtem Pětipeským z Chyš a Egerberka, který zde kolem roku 1577 vybudoval renesanční tvrz. Majitelé kvetoucího městečka se poté velmi rychle střídali, až celé panství získali roku 1719 Černínové, kteří jej připojili ke svému mělnickému panství. Spojení Byšic s Černíny vydrželo až do 20. století. Barokní zámek V té době měly Byšice již nové panské sídlo. Byl jím čtyřkřídlý patrový barokní zámek vystavěný na sklonku 17. století. V průběhu 18. a 19. stol. byl zámek dále upravován, především jeho interiér. V rokokovém stylu byl zařízen zámecký park se zahradou. Obdélníkový půdorys zámku však zůstal nadále beze změny. O fortifikačním účelu objektu, který býval obklopen příkopem, svědčí i mohutné opěráky v rozích čtyř zámeckých křídel. Ta uzavírají prostorné nádvoří, z něhož vedl průchod do parku se salla terrenou s umělými krápníky a bohatou štukovou výzdobou. Uvnitř zámku byla kaple Panny Marie. Poté, co panství koupili Černínové, přestal být sídlem vrchnosti. Od 2. pol. 19. stol. nebyl zámek trvale obýván, sloužil jako letovisko a budova byla stále více přizpůsobována potřebám zemědělského podnikání mělnického velkostatku. Po roce 1945 je jeho stav každým rokem horší a horší. Stav se nezlepšil ani po roce 1972, kdy zámek převzala ČSAV, ani v době nedávno minulé, kdy se novým majetkem stal soukromý podnikatel. Současný vlastník zkázu zámku spíše urychluje. Vykácel stromy v zámecké zahradě a demoluje hospodářská stavení. Park a přilehlá pole jsou na prodej jako stavební parcely a budova zámku chátrá. Nedaleko od zámku můžete navštívit i židovský hřbitov nebo krásný barokní zámek Liblice. Ubytovat se můžete v Mělníce.
Celý článekZámek Bystřice nad Úhlavou
První archivní zmínka je z roku 1339 , kdy Sezema, syn Protivův z Dolan kupuje toto panství. Zřejmě již tehdy stála v místě dnešního zámku rozsáhlá tvrz. Její ochranná funkce na důležité obchodní stezce z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu do Klatov doplňovala spolu s blízskými hrady Pajrekem , Klenovou a tvrzí v Janovicích nad Úhlavou v této části přechodu přes hory středověký obranný systém. V druhé polovině 14.století byla původní tvrz rozšířena do podoby hradu. Koncem 15.století se stala Bystřice v tehdejší podobě mohutného hradu na dlouhou dobu majetkem Kočů z Dobrše, jednoho z nejvýznačnějších šlechtických rodů tehdejšího českého království. Zejména toto období přineslo hospodářský rozkvět celého okolí. Kolem poloviny 16.století provedli Kočové z Dobrše přestavbu hradu na renesanční zámek. Tehdy zřejmě vznikly výrazné atributy pevnostní obranné funkce hradu jako příkopy a padací most. Bystřice v podobě nově přebudovaného renesančního zámku se stává významným kulturním střediskem humanitních osobností. Odtud vyjeli roku 1598 Kryštof Harrant z Polžic a Heřman Černín z Chudenic na pouť do Svaté země Palestiny a vydali po svém návratu roku 1608 světoznámý humanistický cestopis, jednu z nejvýznamnějších památek evropského renesančního písemnictví. Rukopis byl vybaven vlastními ilustracemi z tehdy neznámých exotických zemí. Stále zadlužení majitelé bystřického panství neudrželi náklady rozsáhlého panství a tak získal majetek v soudní dražbě roku 1839 kníže Karel ze starého německého knížecího a panovnického rodu Hohenzollernů - Sigmaringen, která začala budovat svou pozemkovou državu v Čechách. Podle odhadu z roku 1863 měl hohenzollernský majetek rozlohu 14.579 ha. Za Hohenzollernů došlo v letech 1848-1852 k nákladné přestavbě v pseudogotickém slohu, která výrazně poznamenala především severní průčelí zámku a vstupní věž. Po roce 1945 byl zámek využíván jako vojenský lazaret, policejní stanice a později jako ústav pro mentálně postižené děti. Objekt se po dlouhých letech naprosté absence údržby dostal do havarijního stavu opuštěného brownfieldu. Na mnohých místech došlo k destrukci nosných konstrukčních prvků a hrozila nenávratná likvidace umělecko-historických prvků, pro jejichž památkovou hodnotu byl objekt vyhlášen kulturní památkou. V tomto stavu odkoupila zdevastovaný objekt spokromá společnost od československého státu s cílem zajistit jeho záchranu a obnovu. Systematická stavební záchrana byla započata v roce 2009 za pomoci a finanční spoluúčasti ze zdrojů EÚ ROP NUTS II Jihozápad. V průběhu dvou let byly zajištěny nejvíce ohrožené stavební konstrukce, které byly ve stavu bezprostřední havárie. Formou protézování byla zachráněna krovová konstrukce severního a východního křídla zámku , byl proveden nový střešní plášť, staticky zajištěn narušený stav nosných konstrukcí, byla zajištěna záchrana objektu vstupní brány a bylo připravena část přízemí severního a východního křídla pro zpřístupnění veřejnosti.. V roce 2010 byla provedena rekonstrukce hlavního severního průčelí. Jako druhou část je nutno dokončit stavební záchranu západního a jižního traktu. Od roku 2011 je objekt částečně zpřístupněn formou expozice dobového mobiliáře a na objektu probíhají kulturně-společenské akce.
Celý článekZámek Častolovice
Dějiny renesančního zámku Častolovice sahají až do 13. století, kdy na soutoku řeky Bělé a Kněžny nechal pan Častolov z rodu Hronovců vystavit vodní tvrz. Zámek je obydlen i otevřen pro veřejnost Majitelé tvrze se postupně střídali. Nejvýznamnější z nich byl však Jiří z Poděbrad. Ten také udělil městu znak, zlatou probodenou rybu na modrém poli, který si obec udržela dodnes. V letech 1588-1615 postavil Jan Bedřich z Oppersdorfu a jeho žena Magdaléna na místě vodní tvrze renesanční zámek. V roce 1694 zámek zakoupili Šternberkové, kteří zde v průběhu více než 300 let shromáždili rozsáhlou sbírku obrazů, která je dnes stálou expozici zámku. V polovině 19. století byla část zámku přestavěna v novogotickém slohu a byl založen anglický park. Tento rod však musel zámek v minulosti dvakrát opustit. Poprvé za německé okupace, a podruhé v roce 1948, kdy jim byl veškerý majetek zkonfiskován. Byla zde umístněna internátní škola, čímž zámek značně utrpěl. Majitelé, Leopold Sternberg s rodinou, odjeli do Spojených států. V květnu 1992 byl zámek znovu navrácen paní Diane Phipps Sternbergové, která zde trvale pobývá. Její zásluhou začal zámek opět ožívat, proběhla zde řada úprav. Dnes jsou prakticky všechny jeho prostory znovu zprovozněny. Bývalý internát se proměnil v luxusní penzion. Díky majitelce a bytové architektce paní Sternbergové získal zámek novou dimenzi a řadu stálých návštěvníků, kteří využívají různé sály, salónky a svatební síň. Renesanční skvost Místnosti zámku jsou zařízeny v různých stylech, dávají nám představu o dřívějším zdejším životě. Rytířský sál, jeden z největších v české republice, zdobí malovaný renesanční strop se scénami ze Starého zákona. Stěny jsou pokryty i portréty představitelů šternberského rodu. Součástí sálu je také kaple Božího těla. Její vyřezávaný oltář i fresky byli vyhotoveny už roku 1601. V interiérech lze dále vidět dámský obývací pokoj s luxusním zařízením, reprezentační ložnici, zlatou ložnici, dětský pokoj, kde jsou umístěny hračky z konce 19. a první poloviny 20. století, empírový, biedermeierový, tapetový a kuřácký pokoj. Součástí expozice jsou malby rodů Škrétových, Teniersových, Schonfeldových i portréty českých králů. K zámku patří i anglický park s rybníkem a alejí. Tipy na výlet Navštívit můžete i pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí, zámek Potštejn, zříceninu hradu Potštejn nebo Muzeum krajky ve Vamberku. Zavítat můžete třeba na hrad Litice nad Orlicí nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku také najdete dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v Kostelci nad Orlicí.
Celý článekZámek Čechtice
V dolní části náměstí v Čechticích stojí dominanta obce barokní zámek ze 17. století. Historie zámku Původně zde stávalo sídlo, které vyhořelo roku 1642. Na stejném místě si nechal v letech 1656 - 1658 čechtický pán hrabě z Holleweilu vystavět nový zámek, který nebyl nikdy zcela dokončen. Ke konci 17. nebo začátkem 18. století byla budova prodloužena o západní křídlo. Na zámku sídlila většina pozdějších majitelů, od roku 1702 např. Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna. V roce 1766 je uváděn jako majitel panství Karel Josef von Palm-Gundenfingen a po roce 1841 zde sídlili Auerspergové. Právě od nich obec zámek odkoupila v roce 1926, aby jej přeměnila v místní školu, která zde působila do roku 1996. V současné době má zámek svého majitele a slouží jako školicí a relaxační centrum. Zámek nabízí ubytování, stravování i sportovní vyžití pro firemní setkání nebo semináře. Objekt prošel rozsáhlou, ale jednoznačně účelovou rekonstrukcí, která zachovala historický ráz zámku, avšak vnitřní prostory přizpůsobila potřebám seminárního centra. Zajímavá a historicky hodnotná jsou původní vrata průjezdu nebo citlivě restaurované původní dveře, které slouží svému účelu dodnes. Dispozice zámku Čechtický zámek je barokní trojkřídlá, jednopatrová budova s průjezdem a balkónem uprostřed středního křídla. Střední křídlo, východní křídlo a část západního křídla vznikly v první etapě výstavby zámku. Zbývající část západního křídla je raně barokní a byla postavena později. Nádvorní strany křídel jsou zdobeny arkádami. Střechu středního křídla doplňuje v ose věžička s hodinami. Tajemství zámku Jako každý zámek i Čechtice mají své tajemství. Zde je drží zejména zámecká sklepení. Kdysi prý odtud vedla tajná chodba, podle pověsti až k Velkému kameni. Skutečně tu ze sklepení chodba vede, vchod do ní je bohužel dnes již zazděný, a proto se zde nabízí prostor tajemným pověstem zámku. V regionu můžete také navštívit rozhlednu na hoře Blaník a na Malém Blaníku zříceninu kaple sv. Máří Magdaleny. Ubytovat se můžete například v Louňovicích pod Blaníkem.
Celý článekZámek Čechy pod Kosířem
Klasicistní zámek Čechy pod Kosířem se nachází na okraji stejnojmenného města, v romanticky laděném parku, přibližně 10 km od Prostějova. První historicky doložená zmínka o zdejším sídle pochází ze 14. století, kdy zde stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Čtvercová tvrz stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Posledními majiteli tvrze byli Skrbenští z Hříště. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. Zámek za rodu Silva - Taroucca V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Ervín Silva Taroucca nechal přestavět zámek do dnešní empírové podoby za pomoci architekta M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana. V letech 1846 - 1870 přijal pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy významný český malíř Josef Mánes, který na zámku tvořil a pobýval. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Některá z nich jsou jeho stěžejní díla jako Líbanky na Hané, Ukolébavka a cyklus Život na panském sídle. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta byly Čechy pod Kosířem po roce 1949 dědicům z rodu Silva -Taroucců vyvlastněny státem. Do roku 2007 bylo na zámku sídlo dětského domova a speciální školy. Dnes je zámek v rukou Muzea Prostějovska v Prostějově a je přístupný veřejnosti. Expozice zámku představuje interiéry se zbytky štukové výzdoby, dále je na zámku instalována expozice věnovaná pobytu J. Mánesa a jeho tvorbě. Zámecký park K nádhernému zámku patří také zámecký park, který má svou samostatnou historii. Byl založen ještě u starého zámku v 70. letech 18. století jako plocha obsahující prvky alejí, vodních kanálů i květinová zákoutí. Ve 30. letech 19. stol. byl park rozšířen a velkoryse přebudován přírodně krajinářsky se dvěma rybníky a sítí vodních cest. Po skončení přestavby zámku byly zde umístněny drobné architektury v duchu romantismu. Byla také vystavěna gotizující vyhlídková věž u hřbitůvku Silva-Taroucců a Stolbergů, neogotický skleník, jehož vzhled ovlivňoval i J. Mánes. Je autorem trojlistého erbu ve štítu průčelí. 21 ha velký přírodně krajinářský park má kromě architektonické i značnou hodnotu botanickou a řadí se mezi nejvýznamnější objekty na Moravě. Tipy na výlet Můžete se vydat na rozhlednu Čechy pod Kosířem, prohlédnout si Obecní hasičské muzeum nebo navštívit lázně Slatinice, kde se léčí primárně onemocnění pohybového aparátu. V Ústíně se můžete projít po kamenném mostě, navštívit v Příkazech expozici lidové architektury nebo pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané. Samostatný výlet si můžete udělat do Olomouce, kde je k vidění celá řada zajímavých památek. Ubytování najdete v Prostějově nebo v Olomouci.
Celý článekZámek Červená Řečice
Renesanční areál zámku v Červené Řečici stojí na jižním okraji obce, nedaleko města Pelhřimova. Historie zámku V roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky, kde náleží i Řečice, která se tak stala centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů. Kdy přesně vznikla tvrz, která stávala na místě dnešního zámku, není známo. Za biskupa Tobiáše z Bechyně však byla koncem 13. století spolu s kostelem opevněna proti nájezdům Oty Braniborského, později proti Vítkovcům. V letech 1343 - 1364 byla tvrz již označována jako hrad, který byl sídlem purkrabího. Do světských rukou přešlo řečické panství v roce 1415, kdy se jeho majitelem stal Jan z Chotěmic, následovali Trčkové z Lípy, páni z Ústí a páni ze Stráže. Tím se Řečice dostala do dědičného držení Jindřicha ze Stráže, nejvyššího hofmistra Českého království a dočasného správce země. Po roce 1535 se ujal hradu Šebestián Leskovec, za něhož došlo k největšímu rozmachu řečického panství. Šebestián nechal přestavět hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře získal Červenou Řečici pražský arcibiskup Arnošt Harrach. Jeho nástupci vlastnili zdejší panství až do roku 1948. Arcibiskupové sídlo však příliš nenavštěvovali, proto začal objekt chátrat. V roce 1948 byl velkostatek Červená Řečice se zámkem zkonfiskován a využíván účelově. Celý objekt, kde dnes už jen nádvoří zdobí sgrafitová, zpola opadaná fasáda, tak bezútěšně chátrá. Zámek je v soukromých rukou a ve velmi špatném stavu. Přístupný je jen několik dní do roka, v čase letního řečického Slámování. Podoba hradu Zámek Červená Řečice je přestavěný původní gotický hrad. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě, valy, příkopy a rybníky, které chránily původní hrad. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří a mezi renesanční budovy je vklíněna asi 12 metrů vysoká hláska z konce 13. století. Přízemí a první patro, dále místnosti západního a severozápadního křídla mají valenou klenbu, spojovací se sgrafitovou výzdobou klenbu hřebínkovo - hvězdicovou. Uprostřed prvního nádvoří stojí studna. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat například do nedalekého Pelhřimova, kde najdete Muzeum strašidel, Muzeum Vysočiny, Muzeum rekordů a kuriozit, zámek Proseč, kubistickou Drechselovu vilu, Solní branku, Dolní bránu, městské opevnění nebo třeba kapli Panny Marie Sedmibolestné. Nedaleko od zámku Červená Řečice můžete navštívit také klášter Želiv. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Ubytovat se můžete v Pelhřimově nebo v Humpolci.
Celý článekZámek Červený Dvůr
Rokokový zámek Červený Dvůr leží ve stejnojmenné obci v blízkosti silnice z Chvalšin do Českého Krumlova. Historie zámku Zámek byl původně letohrádek Viléma z Rožmberka, který byl roku 1598 dobudován jeho mladším bratrem Petr Vokem o rozlehlou zahradu a oboru. První rozšíření objektu provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu roku 1672, kdy vzniklo křídlo s kaplí. V letech 1748 - 1749 doplnil zámecké úpravy Josef Adam Schwarzenberg, při kterých byl areál rozšířen o sala terrenu. Výstavba pokračovala po roce 1756 budováním jižního křídla, jehož utváření navrhl knížecí stavitel Josef Fortin, který také sjednotil vnější fasády objektu. Poslední úpravy proběhly po polovině 19. století, kdy byl zámek určen jako letní sídlo Schwarzenbergů a k tomuto novému účelu také adaptován. Interiérům zámků vévodí především Čínský sál s malbami Františka Jakuba Prokyše z roku 1756. V současné době je však zámek Červený Dvůr veřejnosti nepřístupný, nachází se v něm léčebna pro drogově závislé a pro alkoholiky. Volně přístupný je jen rozsáhlý zámecký park, kterým vede naučná stezka Červený Dvůr. Zámeckému parku předcházela v minulosti původní obora založená Petrem Vokem z Rožmberka v roce 1598. Postupně pak byla přebudována v barokní, hvězdicovitě komponovanou zahradu, kde byl roku 1769 postaven čínský a holandský pavilón, různé romantické jeskyně, besídky, ostrůvek s můstky, obelisk i vodotrysky a chována exotická zvířata. Celá tato barokní úprava byla však v 1. polovině 19. století změněna v anglický park s krásnými scenériemi, loukami, vodními plochami i alejemi starých stromů a rozmanitými pohledy na zámek. V nedalekých Chvalšinách můžete navštívit Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu nebo se vydat na nejstarší kamennou rozhlednu Kleť. Navštívit zde můžete i hvězdárnu Kleť. Daleko odsud není ani krásné město Český Krumlov, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pestrou nabídku ubytování najdete v Českém Krumlově.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 … 184 185 186 Další Poslední
