Židovský hřbitov se nachází kousek za obcí při silnici vedoucí směrem na Heřmaneč, vpravo od silnice v malém lesíku u pole (louky). Hřbitov založený v polovině 18. století dnes ohrazuje nízká kamenná zeď místy narušená. V areálu se nachází okolo 150 náhrobků, seřazených v několika řadách. Poměrně malý hřbitov je tak téměř zaplněný. Nejstarší náhrobek pochází z konce 18. století. Z márnice se zachovaly jen nízké obvodové zdi. Ve druhé polovině 90. let 20. století a počátkem 21. století byl neudržovaný a zarostlý hřbitov vykácen a vztyčeny povalené náhrobky, kterých byla drtivá většina. Židovský hřbitov je volně přístupný.

Kostel sv. Václava se nachází na kopci ve východní části obce Mikulovice a tvoří tak její výraznou dominantu. Původní kostel sv. Václava zde stál již před rokem 1384, kdy máme první doklad o zdejší obci. Na konci třicetileté války byl však tento kostel vypálen švédskými vojsky. Stavba značně utrpěla a musela být několikrát rekonstruována. Ovšem její stav byl v 18. století natolik nevyhovující, že bylo rozhodnuto o vystavění nového kostela na místě starší stavby. Základní kámen byl položen 25.8.1768 a stavba byla dokončena v roce 1769. V presbytáři se nachází cenná fresková výmalba od Josefa a Václava Kramolínů z roku 1790. Nejstarší památkou interiéru je cínová křtitelnice z roku 1487, která byla součástí výbavy původního kostelíka.  Ke kostelu patřila též dřevěná fara a dům zvaný „Poušť“či „Prosík“, kde bývala před rokem 1760 první mikulovická jednotřídka. V kostelní věži se nachází pět zvonů, z nichž nejstarší jsou zvon „Poledník“ z roku 1519 a „Velký zvon“ pocházející z roku 1558. Kolem kostela se rozprostírá „starý“ hřbitov, v jehož rozích jsou postaveny menší zvoničky.  Na zdejším hřbitově je v rodinné hrobce pochována rodina vnuka Boženy Němcové, Karla Němce. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v neděli od 10:30hod.

Altamira je dětský pravěký skanzen v Kosmonosech. Své jméno dostal podle jeskyně v severním Španělsku, kde byly v roce 1879 objeveny nástěnné malby lovců zvěře z doby kamenné. Budování skanzenu začalo v roce 1992 celkem nevinně. Tehdy si oddíl ochránců přírody zvolil za téma svého letního tábora pravěk a vše vyústilo do dnešní podoby skanzenu nad kterým má záštitu řada odborných poradců z akademického světa. Nejvíce se o podobu Altamira zasloužil ing. arch. Jiří Štěrba, který jako předlohu použil prehistorickou usedlost z anglického Butser Hilus. Dětem se zde předestírá tajuplný svět pradávné historie, starých hliněných pecí a dobrodružství pravěkých lovců.Největší stavbou je tzv. malá klubovna, s ohništěm uprostřed. Vedle stojící velká klubovna je vyzdobena artefakty z doby kamenné, které vyrobili děti. Skanzen dále tvoří devět pravěkých objektů, které jsou doplněny ukázkami středověkých řemeslnických dílen. Lze tak vidět pekařskou a tkalcovskou dílnu, metalurgické a keramické pracoviště, keltskou polozemnici, prehistorické obětiště a středověkou sklářskou huť. Děti zde nahlédnou do života našich předků a dostanou odpovědi na otázky co lidé jedli, jak se oblékali nebo jaké používali nástroje? Otvírací doba pro veřejnost je v od dubna do října, v sobotu od 9 do 12 hodin. Kosmonosy sousedí s Mladou Boleslaví, skanzen je kousek od zámku.

Židovský hřbitov v obci Rabí se rozkládá na severozápadním úpatí vrchu na němž stojí hrad Rabí. Založen byl patrně před rokem 1724 a užíván do počátku 20. století. Hřbitov o ploše 728 m2 ohrazuje zeď z lomového kamene a vstupní brána s kamenným portálkem. Dochováno je zhruba 120 náhrobků místy hustě osázené, většinou z bílého vápence. Pocházejí z období od 18. století do počátku 20. století. V horní části u zdi se nachází náhrobek Benjamina, syna Jicchaka Segala z roku 1732. Podle legendy kdo položí na tento náhrobek kamínek tomu se splní jeho tajné přání, musí být však nezištné a nesmí přát nikomu nic zlého. Hřbitov je volně přístupný. Blízký obytný dům čp. 102 býval původně synagogou. Kdy byla založena není známo, sloužila až do 90. let 19. století. V roce 1897 byla přestavěna na obytné účely, čímž byl její interiér definitivně zničen.