Štáflova chalupa je ojedinělá ukázka stavení venkovského typu, tzv. středověký typ dřevěného domu. Můžeme ji navštívit v Havlíčkově Brodě, v domě č.p. 2015. Dům, jehož nejstarší části jsou datovány do 16. století, prošel roku 1999 rekonstrukcí. V roubeném jádru stavby byla objevena starobylá dymná jizba s horním větracím otvorem pro odchod kouře, která dům zařadila do skupiny našich nejstarších dochovaných staveb. Jméno dostala chalupa podle rodu, který ji zdědil. Tento rod se ve zdejším kraji dostal do podvědomí zejména díky uměleckým dílům malíře Arnošta Štáfla a grafika Otakara Štáfla. Ve Štáflově chalupě jsou i další pozoruhodnosti. K vidění je například povalový strop nebo černá kuchyně. Na kulturní tradici rodu Štáflů je navázáno od roku 2001. Tehdy zde začal být provozován antikvariát a s pravidelnou otevírací dobou. Objekt je tedy běžně přístupný veřejnosti. Provozovatelé antikvariátu nakupují a prodávají staré knihy, obrazy, grafiku či pohledy. Každý měsíc, v již zmíněné dymné jizbě, pořádají výstavy. Během nich jsou vystavována díla fotografů a výtvarníků, kteří mají vztah ke zdejšímu regionu. v antikvariátu jsou také kromě knih prodávány výrobky, které vytvořili místní lidé a jež se vztahují k folkloru. Zakoupit je tak možné proutěné košíky, píšťalky z bezu, výrobky z kůry a dřeva nebo látkové panenky.

Již v pravěku se nacházelo na území dnešního města Kadaně sídliště. Byla to důležitá stanice v Čechách na staré obchodní solné cestě spojující Prahu s Míšeňskem a městy Halle nad Sálou a Lipskem. Historie hradu Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem na rulové skále nad Ohří gotický hrad. První písemná zmínka pochází z roku 1261. Kadaňský hrad se stal sídlem královského purkrabího. Královští purkrabí a správci Žateckého kraje se v historii sídla střídali, až nakonec tento úřad ztratil svůj význam, protože Karel IV. roku 1366 udělil městu právo samosprávy. V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb, obnova však začala záhy. V roce 1421 dobyli hrad husité. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Další požár postihl hrad v roce 1498, kdy se zřítila jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a zcela opuštěný až do roku 1504. Pak nastala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava učinila z hradu dokonalou pevnost, ale ztratil tak svůj někdejší starobylý ráz. Roku 1534 byla na hradě uzavřena známá Kadaňská úmluva mezi králem Ferdinandem I., saskými knížaty Janem Bedřichem a Janem Jiřím a mohučským kurfiřtem Albrechtem. Podle ní se Ferdinand I. vzdal Württemberska ve prospěch vévody Oldřicha a byl za to uznán protestantskými knížaty za krále římského. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal upadat. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárny. V roce 1811 město opět vyhořelo, nevydržel ani hrad. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818. Dispozice hradu Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný objekt s věžemi v rozích, který byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si objekt zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Je patrné, že již z 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu sklepy. Hrad dnes Kadaňský hrad v nedávné minulosti přešel rekonstrukcí, dnes zde sídlí ve východním křídle městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu i galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dům s pečovatelskou službou. Tipy na výlet V Kadani najdete Městské muzeum a galerii, rozhlednu Svatý Kopeček, františkánský klášter, městské opevnění, Katovu uličku, Mikulovickou bránu a mnohé další. Zavítat můžete třeba na zříceninu hradu Šumburk, pseudogotický zámek Klášterec nad Ohří, nebo zříceninu hradu Egerberk. Ubytování najdete přímo v Kadani.

Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě, první písemné zmínky o ní pocházejí ze 16. století. Propast vznikla tím, že část toku Bečvy se zanořuje asi o pět kilometrů výše přes štěrkové dno a puklinami ve vápenci do hloubek okolo 700-1000 m. Zde naráží na tvrdé dno a z rozpukaných hornin vystupuje CO2 (oxid uhličitý). Teplý oxid uhličitý proplyňuje přicházející vodua vytváří z ní slabou kyselinu uhličitou (kyselka). Ta hlodá a rozpouští vápenec mnohem více než běžná dešťová voda. Teplé proplyněné kyselky vystupovaly podle puklin a vytvořily tak propast. Její největší naměřená, ale neověřená hloubka je 329,5 m. Sonda zatím dosáhla hloubky 274,5 m. Odborníky je její hloubka odhadovaná až zhruba okolo 700 m. Na skalách okolo roste vzácný jelení jazyk celolistý, hnízdí tu kavky, poštolky a krkavci. Pohled do propasti je pouze od zábradlí vedoucí okolo její hrany. Kousek do nitra vede sice betonové schodiště, sem je ale vstup zakázán. K propasti vede turisticky značená cesta buď z města Hranice na Moravě a nebo od železniční stanice Teplice nad Bečvou. Zde u nádraží se také nachází parkoviště sloužící pro návštěvníky blízké Zbrašovské aragonitové jeskyně (placené) a nebo lze parkovat ve městě.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Je hluboká 41 m. Má dva vestibuly. Jeden vyúsťuje na náměstí republiky a druhy u Masarykova nádraží. Vestibul na náměstí Republiky byl vyzdoben šesti skleněnými stěnami od V. Ciglera a vestibul u Masarykova nádraží skleněnou mozaikou od J. Grima. Stanice navazuje na tramvajovou a železniční dopravu. Projektanty byli E. Kyllar a A. Hübschmannová.Název stanice je odvozen od její polohy.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je situována pod blokem domů mezi ulicemi V Celnici – Hybernská a mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím v prvním městském obvodu. Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Hloubka nástupiště je 40 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce je trojlodní s 18 páry prostupů na nástupiště. Ke stanici patří technologický tunel o délce 92 m. Obklad stěn za kolejištěm tvoří vypuklé čočky, tvořící dojem obrazovky. Na nástupišti je to pak tabulové sklo se zalisovanou hnědou fólií. Výstup ze stanice je dvěma eskalátorovými tunely. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Jeden je stiuován do prostoru pod náměstím Republiky, druhý pak do blízkosti Masarykova nádraží. Oba mají dvoupodlažní monolitickou, železobetonovou konstrukci, zčásti zastropenou prefabrikovanými předpjatými nosníky. Počet provozně-služebních místností: 158Obestavěný prostor: 98.000 m3Stavební náklady: 618 mil. korun.