Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 … 184 185 186 Další Poslední
Vrch svatého kříže
Vyhledávanou zelenou oázou Žižkova je vyhlídkový vrch sv. Kříže s udržovaným parkem Parukářka podle starší usedlosti. Zcela neobvyklým prvkem na temeni vrchu je moderní objekt ze sliveneckého mramoru tzv. litopunkturní stéla o rozměrech zhruba 30x30x150 cm podle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika. Tento „léčivý kamenný menhir“ údajně má napomáhat obnově harmonizace civilizací zasažené krajiny a získávání rovnováhy oslabených lokalit. Stély prý přináší energii, již podvědomě vnímáme, ale s níž pracují jen psychotronici. Podle místní tradice bývalo na vrchu sv. Kříže i popraviště, a proto se mu dodnes říká „Šibeničák“.
Celý článekVrch Svinec
Protáhlý vrch Svinec (546 m.n.m.) se nachází 3,5 km jihozápadně od Nového Jičína. Masiv vrcholu je tvořen Křetínskými slepenci a pískovci s prostoupením žilami vyvřelých hornin těšínské asociace. Vrch poskytuje nádherné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Moravskou bránu i vrcholy Hrubého Jeseníku. Rostou zde poloteplomilná trávo-bylinná rostlinná společenstva i se vzácnými a ohroženými druhy. Na vrcholu se nachází Boží muka, na severním svahu o něco málo níže sjezdovka dlouhá 470 m a při turistické cestě vedoucí ke Starému Jičínu rovněž na úpatí poutní kaple sv sochou Panny Marie Lurdské u Oční studánky. K názvu vrchu se váže legenda o vzpurném pasáčku ovcí, kterému když jednou přinesla sestra oběd, tak na ni zvolal, že než aby toto jídlo snědl, to radši ať zkamení a sežerou svině. Jakmile to dořekl, vyběhly z lesa dvě svině, pasáčka ubily a snědly. Chléb, který mu byl přinesen zkameněl a ze džbánku vytryskla voda. Od té doby se vrchu nad studánkou říká Svinec.
Celý článekVrch Vysoký Kámen (Slepice)
Vrch Vysoký kámen neboli lidově také Slepice se nachází asi 3 km severozápadně od Benešova nad Černou. Je druhým nejvyšším vrcholem „Slepičích hor“ což je část Soběnovské vrchoviny. Na rozdíl od nejvyššího vrchu Kohout má Slepice trochu rozsáhlejší vrcholovou plošinu. Nachází se zde skalní hradba tvořená z několika skalisek, kterým se říká „Kuřata“. Samotná skalka s vrcholem se nachází na jižní části vrcholové plošiny. Kdysi byl vrchol oblíbeným výletním místem pro svůj krásný rozhled. To se však postupem času změnilo. Dnes je však opět z některých míst díky částečnému odlesnění opět výhled. Vrchol je přístupný turisticky značenou cestou. Na skalisku při cestě od Kohouta je výhled téměř půlkruhový severním směrem, například na již zmíněný vrchol. Pod hlavní skalkou s vrcholovým bodem je zase výhled víceméně jižním směrem.
Celý článekVrchlický Jaroslav
Pamětní deska českého literáta Jaroslava Vrchlického je zhotovena z bronzu. V roce 1929 ji vytvořil L. Šaloun.
Celý článekVrškámen
Přírodní památka Vrškámen se nachází zhruba kilometr od centra obce Petrovice na Sedlčansku. Dlouhodobou erozí zdejšího podloží, zvláště při tání ledovce, došlo ke zvětrávání a narušení horniny. Výsledkem těchto pochodů jsou mimo jiné velké žulové balvany, pevná jádra původně rozsáhlejších bloků. Stejně tak vznikl i tento kámen nacházející se kousek od obce Petrovice na Sedlčansku. Vyznačuje se rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm. Je to zároveň největší viklan kraje. V tomto případě by ale bylo potřeba vyvinout značnou sílu, protože dosedá na podloží velikou plochou.
Celý článekVršovice
Jméno vsi je odvozeno od slova vrše, nástroje na chytání ryb, neboť podle historických pramenů oplýval rybami potok Botič, který zde nedaleko teče. Nejstarším doloženým vlastníkem je vyšehradská kapitula, té patřily Vršovice až do začátku 13. století. K roku 1328 se zde uvádí dvůr s vinicí, který koupil řád německých rytířů. Vršovickému údolí se také říkalo Viniční údolí a to podle velkého množství vinic, které zde byly založeny za Karla IV. Od hustistkých bouří se majitelé Vršovic docela střídali, byli mezi nimi Granovští z Granova, Trčkové z Lípy, Šternberkové, Párové, Jakub Wimmer a další. V roce 1902 byly Vršovice povýšeny na město. Vzhledem k poměrně velké vzdálenosti od Nového Města si obec dlouho podržela vesnický ráz. Nejstarší továrna byla postavena až roku 1889, vyráběla prádlo. V roce 1902 pak následovala Waldesova továrna dodnes slavná svými patentními knoflíky. V roce 1922 se staly Vršovice součástí Velké Prahy. V druhé polovině 40. let a v 50. letech 20. století probíhala intenzivní výstavba především ve východní části Vršovic, kde vzniklo sídliště. V roce 1953 byl otevřen nový stadion Slavie, který v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a v roce 2008 byl otevřen nový velký reprezentativní stadion. V letech 1972-1977 bylo na pozemcích někdejších vozatajských kasáren naproti Waldesově továrně postaveno nové sídliště Vlasta. Mezi nejvýznamnější památky Vršovic patří kostel sv. Mikuláše, jehož historie sahá až do doby románské, moderní kostel sv. Václava na náměstí Svatopluka Čecha a tzv. Rangherka, častěji zvaná spíše jako vršovický zámeček.
Celý článekVršovický zámek (Rangherka)
Historie Vršovického zámku. Na kopečku nad Vršovickým náměstím stojí budova, které starousedlíci říkávali Rangherka. Před ní je kašna s fontánkou, v dlažbě z kamenných kostek znak Vršovic. V pravé polovině svisle děleného štítu je půl pražského znaku, brány s cimbuřím a ruka ozbrojená mečem, v levé půli český lev a vrš – proutěný košík na chytání ryb, po němž dostali Vršovice své jméno.Vršovický zámek stojí na místě bývalé Štočkovské vinice při usedlosti Špendlikářka. V roce 1776 se ve Vršovicích usadil Josef Rangheri, italský obchodník s hedvábím, který se zasadil o pěstování morušovníku v Praze. Jeho syn Jiří Rangheri tu po roce 1842 nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s hranolovými věžemi, která sloužila pro výrobu hedvábí. V sousedství budovyvznikl morušový sad. Rodu Rangherů stavba patřila do roku 1882, kdy ho koupila obec Vršovice.Bývalá malá vesnice Vršovice se rozkládala při údolí potoka Botiče pod svahem vinohradské pláně. Vršovická kotlina jednou z částí dnešní Prahy, které jsou nepřetržitě osídleny od pravěku do současnosti. Přestože vršovický katastr není příliš rozlehlý, je protkán řadou historických cest, z nichž některé spojovaly jen sousední obce, jiné hrály roli důležitých tepen. Nejstarší známou stavbou Vršovic byla tvrz stojící mezi rameny Botiče. Ta se bohužel nedochovala, zbourali ji ve 20. století s tím, že ji budou v budoucnosti rekonstruovat. Zlaté oči! Dnes zajímá tak nanejvýš archeology.Pro starý vršovický kostel sv. Mikuláše, který naštěstí stojí, bylo zvoleno vyvýšené místo nad tvrzí i nad vlastní vsí. Měl vždycky dominantní polohu při cestě do Prahy. Původní kostel je v polovině 14. století připomínán jako farní, ale už v roce 1088 je na jeho místě zmiňována románská kaple sv. Máří Magdalény. Až do roku 1868 byl filiálním chrámem michelského kostela. V letech 1894-96 ho přestavěli, prodloužili a dostal nové průčelí. Současnost Vršovického zámku. Zámek je využíván městským úřadem Prahy 10.
Celý článekVstupní portál do chrámu sv.Jiří
Vstupní portál do chrámu sv.Jiří z Jiřské ulice pochází z počátku 16.století. Byl zhotoven hutí B.Rieda z Pístova. Reliéf Boje sv.Jiří s drakem je kopií původní gotické plastiky od sochaře Kulhánka z roku 1934. Originál je uložen v Národní galerii.
Celý článek
Východočeské muzeum v Pardubicích
Východočeské muzeum v Pardubicích sídlí na pardubickém zámku. Počátky panského sídla v místech zámku sahají do konce 13. století. Hrad byl přestavěn na zámek za Pernštejnů ve 14. a 15. století. Pozoruhodný fortifikační systém s hliněným valem a hradbou na úpatí se dochoval dodnes. V rytířských sálech 1. patra zámku se dochovaly cenné raně renesanční nástěnné malby. V ostatní prostorách jsou stálé expozice muzea.Počátek muzejnictví sahá v Pardubicích do roku 1880 a u jeho zrodu byl Musejní spolek. Sbírky se rychle rozrůstaly a tak vyvstal problém s jejich umístění. Ten se vyřešil v roce 1920. Musejní spolek tehdy koupil s přispěním města a dalších příznivců pardubický zámek a o rok později dokonce i hrad na Kunětické hoře. Byl to dobrý krok. Zámek pod správou muzea vzkvétal a stal se chloubou města. Doba po válce a období totality přineslo chátrání zámku, ale bohužel k celkové rekonstrukci došlo až v 90.letech 20. století. V době kdy zámek přešel pod správu Východočeského muzea a prošel postupnou rekonstrukcí. Od konce roku 1997 je zámek postupně znovu uváděn do provozu. Vedle rytířských sálů s nástěnnými malbami tu je několik stálých expozic nejhodnotnějších sbírek. K dispozici jsou dva výstavní sály pro krátkodobé výstavy, přednáškový sál a muzejní knihovna se studovnou. V prostorách zámku se koná během roku několik desítek kulturních a společenských akcí. Ve svých sbírkách má Východočeské muzeum kolem 800 tisíc kusů sbírkových předmětů. Stálá expozice EXPOZICE ČESKÉ SKLÁŘSKÉ TVORBY (především je zde prezentována česká ateliérová sklářská tvorba 20. a 21. stol.). EXPOZICE SBÍRKY POHLEDNIC ORBIS PICTUS (vývoj pohlednic na území dnešní ČR) EXPOZICE SBÍRKY ZBRANÍ (těžiště expozice je v ukázce palných zbraní) PENÍZE V ČECHÁCH 1520 – 1620 (expozice je v prostorách, kde se dochoval cenný dřevěný raně renesanční malovaný strop) PŘÍRODA VÝCHODNÍHO POLABÍ (expozice oceněna v r. 2004 národní cenou Gloria Musealis) EXPOZICE SBÍRKY HRAČEK „BYLO, NEBYLO...“ (hračky od 19. stol. instalované tak, že připomínají svět tradičních pohádek)
Celý článekVyhlídka Belárie
Vyhlídka na skalnatém výběžku se nachází asi 3,5 km jihozápadně od Hradce nad Moravicí, odkud sem vede značená cesta. Vyhlídka byla zřízena na skalnatém výběžku, odkud v 19. století, ještě když nebyla zarostlá stromy, poskytovala nádherný rozhled po údolí. Svůj název dostala zejména od italských hostů, kteří v obdivu nad krásou řeky vzdychali Bella ria, což znamenalo „nádherná řeka“. V roce 1994 byla rozpadlá kamenná zídka vyhlídky opravena.
Celý článekVyhlídka Karla IV. v Karlových Varech
Karlovy Vary nabízejí svým hostům pro zpestření jejich lázeňského pobytu hned čtyři rozhledny. Všechno jsou to originální stavby a těší se velké oblibě. Nejstarší z nich je Karlova vyhlídka (nebo také vyhlídka Karla IV.). Pochází z roku 1877 a nachází se na Hamerském vrchu v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Za Rakouska – Uherska se místo nazývalo Výšina Františka Josefa. Projekt vyhlídky nebyl originálem, ale napodobeninou rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Je to pseudogotická zděná věž, se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuří. Městskou pokladnu přišla na tehdy závratnou umu 6492 zlatých. Ovšem ve zlatém věku lázeňství si to Karlovy Vary mohly s klidným svědomím dovolit. Hosté si vyhlídku velmi oblíbili, nabízela nádherný výhled na město, ale její stavitelé přesto neušli kritice. Návštěvníci širších rozměrů si stěžovali, že na úzkém schodišti vedoucím na dva vyhlídkové ochozy mají problémy. Název Karlova vyhlídka je novodobý. Po první světové válce se rozhledna jmenovala Josefova výšina a nynější název dostala až po roce 1945. Za socialismu byla rozhledna dvakrát rekonstruována. Bohužel ne příliš kvalitně. Proto v roce 2001 přistoupilo město Karlovy Vary, které je vlastníkem vyhlídky, k její celkové opravě. Rozhledna je volně přístupná. K vyhlídkovému ochozu vystoupáte po 79 schodech. Výhledu na Karlovy Vatry a Krušné hory částečně brání stromy.
Celý článekVyhlídka Ptačí kámen
Dva kilometry západně od Vysoké Lípy se nachází vyhlídka na skalní terase, nad kaňonem říčky Kamenice s krásným půlkruhovým výhledem převážně západním směrem (zejména Růžový vrch, Pastavení vrch a další). Vyhlídka je přístupná po značené odbočce.
Celý článekVyhlídka Skalky
Na mapě neoznačená vyhlídka se nachází na vrchu Skalky (454 m.n.m.) na levém břehu Labe. Je odsud dobrý výhled východním směrem, hlavně do údolí řeky Labe a na jeho vrcholky na pravém břehu. Vyhlídka není označena, ale od turisticky značené cesty sem vede pěšina.
Celý článekVyhlídka z hradní rampy na Hradčanském náměstí
Hradní rampa nejen, že umožňuje příjezd na Pražský hrad od křižovatky ulic Úvoz, Nerudova a Radnické schody, ale muožňuje také návštěvníkům Pražského hradu jedinečný výhled na Prahu. Ne náhodou je plná turisů, kteří se kochají úžasným výhledem na krásu Prahy.Od západu je vidět Strahov a zahrady pod ním i s kostelem sv. Karla Boromejského, Petřín s Petřínskou rozhlednou, Malá Strana, Staré Město, Karlův most, Vltava a její nábřeží, Národní divadlo a celá řada dalších staveb a částí Prahy. Je to nezapomenutelná pohled.
Celý článekVyhlídka z Petřínské rozhledny
Petřínská rozhledna, přesně tak, jak se od rozhledny očekává, poskytuje těm, kteří zdolali její schody na vrchol, jedinečný pohled. Nejen na téměř celou Prahu, ale i České středohoří, Milešovku, Říp... Za dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše. Vystoupit na vrchol Petřínské rozhledny a pokochat se nabízenými pohledy stojí opravu za to.
Celý článek
Vyhlídka z terasy Křížovnického náměstí
Terasa Křížovnického náměstí je orientována na západ a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na panorama Pražského hradu.
Celý článekVyhlídka z Vítkova
Vítkov díky své vyvýšené poloze nad Prahou poskytuje svým návštěvníkům krásnou vyhlídku na město. Na jižní stranu směrem na Žižkov a Karlín, na jižní straně směrem na Nové Město, Staré Město a Hradčany a na severní od Dejvic až po Prosek.
Celý článekVyklestilka
Jedno ze žulových skalisek nacházejících se na pravém břehu Vltavy nedaleko Vyššího Brodu.Vysoký skalní útes je z weinsberské žuly a jeho vrchol je ve výšce 887 m.n.m. Ke svému jménu přišla patrně omylem. Kdysi se tu tajně scházeli vyznavači Husova a Wicklefova učení. Díky tomu se tomuto místu začalo říkat Wicklefskirche a z toho dnešní zkomolenina Vyklestilka. Na vysoký skalní útes lze vylézt (jsou zde sice želené úchyty, stupátka a očka, přesto však při výstupu dbejte opatrnosti, zejména po dešti) a je zde dobrý výhled směrem na Vyšší Brod.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 … 184 185 186 Další Poslední
