Střední a jižní část Českolipska je dnes nazývána Máchovým krajem. Romantický básník si zamiloval krajinu s hlubokými lesy, výraznými vrcholy a zejména zříceninami hradů natolik, že ji využil jako inspiraci pro svá stěžejní díla (Máj, Cikáni). Krom toho oplývá Máchův kraj množstvím rybníků, skalnatých roklí a skalních bludišť a vesničkami se zachovanou lidovou architekturou. Z geografického hlediska je Máchův kraj takový hybrid. Z větší části patří k tzv. Ralské pahorkatině a z menší k Jizerské tabuli. Nejvyšší horou této oblasti je strmý vrch Ralsko (696 m) se zříceninou stejnojmenného hradu. Nejvýznamnější řekou je Ploučnice, velmi vyhledávaná vodáky, protože je na ní největší počet meandrů v České republice. Značnou část Máchova kraje tvoří Chráněná krajinná oblast Kokořínsko pokrytá smrkovými a borovými lesy, dlouhými kaňony a roklemi. Další fenoménem tohoto kraje jsou bizarní pískovcové útvary. Ráz krajiny dotvářejí zejména rybníky, z nichž největší se nacházejí mezi obcemi Jestřebí a Kravaře podél Bobřího potoka. Turisticky atraktivní jsou rybníky u města Stráž pod Ralskem – Hamerský a Horecký.Přirozeným rekreačním centrem kraje je Máchovo jezero. Je obklopeno vrchy Ralské pahorkatiny se zříceninami několika hradů, z nichž nejznámější je Bezděz. Jezero je vyhledávané zejména v letních měsících, kdy poskytuje osvěžení a rekreaci tisícům návštěvníků. Leží uprostřed lesů, jeho okolí je atraktivní pro turistiku i cykloturistiku. Nejznámějšími rekreačními středisky této oblasti jsou Doksy a Staré Splavy. V zimě láká návštěvníky běh na lyžích a bruslení na zamrzlé ploše Máchova jezera a dalších rybníků.Na své si zde přijdou i milovníci historie. Velké množství hradů a zámků vypovídá o bohatých příbězích tohoto kraje. Odnepaměti zde sídlily významné šlechtické rody a mnohá města Českolipska byla jejich sídelními městy. Na velmi malém prostoru je možnost navštívit 64 hradních zřícenin. K nejznámějším patří již zmíněný Bezděz, Kokořín, Ralsko nebo Jestřebí.  

Nedaleko železničního přejezdu v centru obce stojí románská stavba kostela sv. Petra a Pavla. Stavba ze žulových kvádrů byla postavena v románském slohu v 11. století. V této podobě až na drobné úpravy se v podstatě dochovala dodnes. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s obdélnou lodí, polokruhovou apsidou a hranolovou věží. Věž je vysoká 22 m a loď má rozměry 11 x 7,6 m. Na severní straně můžeme vidět původní dnes již zazděný portál. V interiéru se nachází většinou zařízení barokní, jsou zde obrazy „Vzkříšení Lazara“ a „Bohatec a chudý Lazar“, dále pak obraz Madonny namalovaný Josefem Hellichem podle Rafaelova originálu v roce 1835. Hlavní oltář sem byl v roce 1746 přenesen z kostela sv. Havla, poté co tam byl instalován nový, pouze oltářní obraz byl vyměněn za obraz se svatým Petrem. V apsidě jsou k vidění nástěnné malby ze 13-14. století, v lodi o něco novější z druhé poloviny 14. století. Ve věži jsou dva zvony, větší „Petr“ z roku 1507 a menší „Pavel“ z roku 1599. Zvonu Petr se pokoušeli zmocnit zloději, dokonce za tímto účelem vylomili sloupek, který pak musel být nahrazen novým. Vyrušení zloději, ale zvon ponechali na blízkém poli.

V zimě roku 2002 byl postaven nad obcí Čebín trubkový stožár vysílače společnosti Eurotel s vyhlídkovou plošinou. Celá stavba měří 38 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 30 metrů na který vede 160 schodů. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna v srpnu roku 2003. Z ní je vidět oblast Moravského krasu, Vysočiny a dohlédnout za dobrého počasí lze až na Pálavu. Na jižní straně svahu se nachází velký lom, který zásobuje místní vápenku. Přístup na vyhlídkovou plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.

Z brány, která pochází z dob Karla IV., dnes najdeme pouze část. Leží mezi Táborskou a Leopoldovou bránou. Byla součástí středověkého opevnění Vyšehradu. Okolo roku 1700 bylo zbouráno patro brány a okolo roku 1860 byla odstraněna i přízemní část. Dochovala se pouze západní část.