Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 184 185 186 Poslední

Židovský hřbitov Letov

Židovský hřbitov se nachází zhruba 700 m jihovýchodně od centra obce. Nejlpeší je vydat se z jižního konce obce po polní cestě, po cca 300 m odbočuje vlevo na okraji lesnatého porostu téměř neznatelná úvozová cesta. Ta nás menším levým obloukem dovede ke hřbitovu. Založen byl někdy v první polovině 18. století. Na ploše 1.378 m2 se nachází zhruba 100 náhrobků z období od druhé poloviny 18. století z nichž většina je z místního červeného pískovce. Hřbitov obklopuje už jen základy bývalé kamenné ohradní zdi a je tak bez obtíží přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Liběšice

Starý liběšický židovský hřbitov se nachází v polích zhruba kilometr jihovýchodním směrem. Nejlépe se k němu dá dostat polní cestou od komunálního hřbitova. Ta nás dovede k remízku mezi poli. Poté je potřeba sledovat tento remízek až malému zalesněnému návrší po levé straně. Zde se dát cestou přes remízek a po polní cestě začít obcházet toto návrší zprava, po cca 50 m se již před námi objeví zarostlý židovský hřbitov s narušenou ohradní zdí. Založen byl zřejmě v 18. století. Na ploše cca 2.949 m2 je dochováno jen několik desítek náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu. Hřbitov není příliš udržovaný a dosti silně zarostlý náletovými křovinami i menšími stromy (březen 2010). Hledání náhrobků je tak možné spíše jen v době vegetačního klidu. Hřbitov sice obklopuje masivní ohradní zeď, na několika místech je však již provalená a hřbitov je tak bez obtíží přístupný.   Nový liběšický hřbitov se pak nachází také kilometr od obce, ale více východním směrem než starý, při silnici vedoucí od křižovatky u Dubčan na Tuchořice. Tento hřbitov byl založen v roce 1897. Nový židovský hřbitov je na tom hůř než starý, na jeho ploše 1.800 m2 se dochovalo sotva 7 náhrobků z let 1900-1915. Na okraji hřbitova se pak nacházejí torza dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken. V obci se nachází zbytek bývalé synagogy postavené v 18. století. V 19. století byla přestavována a sloužila snad až do počátku 20. století. Na počátku 21. století byl modlitební sál zbořen a to co zbylo slouží jako hospodářské stavení.

Celý článek

Židovský hřbitov Libochovice

Židovský hřbitov se nachází na západním okraji města, ve svahu za zahrádkářskou kolonií, kousek od železniční stanice Libochovice-město. Byl založen v roce 1583 a roku 1846 rozšířen do dnešní velikosti. Na ploše 3.190 m2 se nachází přibližně 550 náhrobních kamenů od renesanční přes barokní až po novodobé. V roce 2002 byla zahájena jeho rekonstrukce. V současné době je již opraven, ale uzamčen. V obci na západním břehu Židovského rybníka je zčásti dochovaná původně mikve, dnes zasypaná nádrž s několika schůdky. V jejím sousedství pak stojí dům, který byl místem, kde zasedával soud. Dokládá to dochovaný kámen ve zdi s hebrejským nápisem. Barokní synagoga postavaná v roce 1761 byla roku 1985 zbořena.

Celý článek

Židovský hřbitov Liteň

MěstoLiteň

Židovský hřbitov se nachází přibližně 1 km od centra obce Liteň a to jižním směrem. Je potřeba se vydat z centra směrem na Skuhrov. Před koncem obce odbočit do Mánesovy ulice a pokračovat dál z obce ven směrem k okraji lesa. Hřbitov byl založen roku 1680 a rozšiřován byl v 18. i 19. století. V 19. století byl postaven i byt hrobníka, v roce 1927 pak obřadní síň. Na ploše 4.117 m2 je dochováno přilibžně 300 náhrobků pocházejících z let 1687-1939. V obci se též nachází synagoga postavená kolem poloviny 19. století v klasicistním slohu na místě starší synagogy. V roce 1939 byla však prodána obci a po válce adaptována na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 ještě navíc zásadně přestavěna na dům požární ochrany a zvýšena o patro. Hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a uzamčen. Na vratech je sice zpráva kde sice lze zapůjčit klíč, nicméně je staršího data a je uvedeno pouze číslo popisné. Obytné stavení vedle vchodu je nefunkční a vybydlené.

Celý článek

Židovský hřbitov Litomyšl

MěstoLitomyšl

Židovský hřbitov se nachází 2 km severozápadně od centra Litomyšle. Vede k němu asfaltová cesta od obce Kornice směřující k lokalitě zvaná Rasovna. Po zhruba cca 700 m se nachází vpravo mezi několika stromy. Hřbitov byl založen roku 1876 a dnes se v jeho areálu (z velké části zarostlém – 2010) o velikosti 1.282 m2 nachází přibližně 43 náhrobků z let 1877-1934 převážně povalených. Hřbitov ohrazuje zeď na některých místech provalená a v jeho severní části stojí opravená márnice.

Celý článek

Židovský hřbitov Lomnice u Tišnova

MěstoLomnice

Lomnický židovský hřbitov se nachází kousek od centra bývalé židovské čtvrtě na svažitém pozemku, založený patrně počátkem 18. století. Dnes se na pozemku o velikosti 3.550 m2 ohrazeném zdí z lomového kamene nachází zhruba tisícovka náhrobků. Starší tvoří pískovec či bílý mramor, novější jsou ze žuly. Některé starší jsou zdobeny barokním rostlinným motivem. Nejstarší by měl pocházet z roku 1716. Na okraji hřbitova je situována menší márnice v níž se nachází drobná expozice. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Loštice

MěstoLoštice

Loštický židovský hřbitov se rozprostírá na severovýchodním úpatí vrchu Hájek na okraji obce. Židovský loštický hřbitov byl založen v roce 1554. Ještě po druhé světové válce se na něm pohřbívalo. Kolem roku 1743 měl být v blízkosti synagogy, západně od ulice Žádlovická založen další hřbitov. O jeho využití není nic podrobně známého a na jeho místě jde dnes zahrada. Poměrně velký židovský hřbitov má plochu 6.445 m2 a nachází se zde na cca 500 náhrobků, různě roztroušené po téměř celého ploše. Většina je barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1718. Kromě toho také jedna tumba z první poloviny 19. století. Hřbitov dnes ohrazuje pouze nízká kamenná ohradní zeď, místy hodně narušená. Přístup je volný. Kolem hřbitova nevede turisticky značená cesta. Pro pěší je přístup mezi domy z ulice Vejmoly. Pro parkování je nejlepší použít menší odstavnou plochu na vrchu Hájek u místního vodojemu. Odtud se dát cestou v hájku, sejít k rozhraní pole a sadu a pak mírně klesat po tomto rozhraní až ke hřbitovu.

Celý článek

Židovský hřbitov Loučim

MěstoLoučim

Židovský hřbitov Loučim se nachází v lese 1,5 km severovýchodně od obce a vede kolem něj turistická značka. Založen byl patrně roku 1842 a na jeho ploše je dnes dochováno okolo 90 náhrobků od doby založení až do roku 1948.

Celý článek

Židovský hřbitov Luka

Židovský hřbitov se nachází při silnici mezi obcemi Luka a Záhoří, skrytý v zalesněném porostu. Hřbitov založený v 17. století byl za druhé světové války a i po ní silně devastován. Jen zeď z lomového kamene, místy narušená, připomíná že se zde nacházel hřbitov. Jeho plocha o velikosti 2.226 m2 je dnes (září 2012) silně zarostlá travou, křovinami i stromy. Jen místy lze najít drobné stopy po bývalých hrobech. Hřbitov je volně přístupný.

Celý článek

Židovský hřbitov Lukavec u Pacova

MěstoLukavec

Židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce, na vyvýšeném místě nedaleko rybníka Lázeň. Vzhledem k tomu, že jej obklopující soukromé pozemky, nejlepší přístup je k němu z polní cesty vedoucí od ulice Pražské kolem rybníka. Hřbitov byl založen někdy v první třetině 18. století. Dnes se na jeho ploše zhruba 1611 m2 nachází něco okolo 100 náhrobků různě roztroušených po ploše hřbitova. Nejstarší náhrobek se datuje do roku 1725. Hřbitov ohrazuje kamenná zeď místy narušená a nachází se zde opravená jednoduchá kamenná márnice. Na hřbitov je volný přístup.

Celý článek

Židovský hřbitov Luže

MěstoLuže

Židovský hřbitov v Luži se rozkládá kilometr na severovýchod města. Na tomto místě bylo původně popravčí místo. To že židovské hřbitovy stojí často na nedůstojných místech je důsledkem toho, že vrchnost, většinou nechtěné židovské komunitě, prodávala pozemky co nejhorší. Hřbitov byl založen v první polovině 17. století, ze té doby také pocházejí nejstarší náhrobky, v členitém terénu a byl několikrát rozšiřován až do nynější rozlohy 3,5 tis. m2. Rekonstruovaný hřbitov sloužil jako pietní místo až do 2. světové války. Nachází se na něm asi 500 náhrobků, z nichž nejcennější jsou barokní a klasicistní. Jsou charakteristické množstvím stél a bohatou symbolikou. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, hebrejsko-české, hebrejsko-německé a česko-německé. Z márnice zbyly už jen ruiny.

Celý článek

Židovský hřbitov Malešov

MěstoMalešov

Židovský hřbitov v Malešově se nachází na okraji obce kousek od silnici vedoucí na Roztěž. Založen byl snad v 18. století a sloužil až do 50. let 20. století. Na ploše 3.540 m2 je dochováno přibližně 210 náhrobků. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí, uzamčen a udržován. Přístup je potřeba dohodnout na správě židovských hřbitovů. Původně hrobnický domek jenž je součástí hřbitova je dnes využit k obytným účelům. V obci se též nacházela synagoga, která byla v roce 1910 přestavěna na obytný dům a ten roku 1987 zbořen.

Celý článek

Židovský hřbitov Mariánské Lázně

Jihozápadně od města, u železniční trati při silnici do Velké Hleďsebe se nachází mariánskolázeňský židovský hřbitov. Založen byl roku 1875 a za druhé světové války zdevastován. Zbořena obřadní síň a většina náhrobků odvezena. Po válce byl hřbitov opraven. Následně sem bylo dovezeno několik náhrobků z Tachova, dva z Lázní Kynžvart. Hřbitov o ploše 3.780 m2 je ohrazen zdí s branou a domkem přestavěným pro obytné účely. Kromě již zmíněných náhrobků se dochovalo na 80 náhrobků obyvatel zdejšího poválečného penzionu pro důchodce. Hřbitov je přístupný mimo soboty a židovské svátky.

Celý článek

Židovský hřbitov Markvarec

Židovský hřbitov se nachází kousek východně od obce Markvarec, na okraji lesa, při lesní cestě odbočující nedaleko obce vpravo ze silnice vedoucí na Dačice. Od silnice je to po lesní cestě ke hřbitovu asi cca 300 m (vpravo). Hřbitov byl založen roku 1794 a je ohrazen kamennou zídkou, jejíž součástí je i průchozí márnice. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší, je téměř zaplněn náhrobky seřazenými do několika řad. Většina z nich pochází z první poloviny 19. století. I když je hřbitov přístupný průchozí márnicí uzamčen, lze se na něj dostat.

Celý článek

Židovský hřbitov Mašťov

MěstoMašťov

Židovský hřbitov se nachází přibližně 600 m severozápadním směrem od centra obce. Asi nejkratší a nejlepší přístup je odbočit před hřbitovní kaplí téměř na konci obce vpravo do upraveného parku. Projít po cestě tžéměř napřímo skrz něj k fotbalovému hřišti a po jeho levé kratší straně dojít k polní cestě. Tou se vydat vlevo, po cca 50 m vpravo přes remízek a po okraji pole se vydat k již nalevo viditelné ohradní zdi hřbitova. Hřbitov byl údajně založen již v 15. století a zřejmě byl několikrát rozšířen. Na docela velké ploše 4.335 m2 se nachází zhruba 170 náhrobků pocházejících od 18. století. Hřbitov je z velké části zarostlý náletovými křovinami (březen 2010) a velká část náhrobků je povalena nebo se i nachází v zarostlé části. Ohradní zeď je místy pobořená, z márnice zůstaly jen zbytky obvodového zdiva a absence brány poskytuje přístup na hřbitov bez obtíží.

Celý článek

Židovský hřbitov Městec Králové

Židovský hřbitov se nachází za městským hřbitovem u ulice Míru v blízkosti sportovního hřiště. Hřbitov byl založen v roce 1899 a dnes se na jeho ploše 812 m2 dochovalo 27 náhrobků převážně novodobých z 20. století. Hřbitov má opravenou obřadní síň a obvodová zeď je v dobrém stavu. Hřbitov je uzamčen a je tak možno nahlédnout pouze přes zeď. V obci se nacházela synagoga a to nedaleko kostela. Vznikla přestavbou staršího domu v letech 1893-1894. Po druhé světové válce byla budova využívána jako modlitebna Církve československé hustiské.

Celý článek

Židovský hřbitov Město Touškov

Židovský hřbitov obce Města Touškov se nachází kousek za obcí při silnici vedoucí do Újezda nad Mží, ve svahu za zahrádkářskou kolonií. Hřbitov byl založen někdy v první polovině 16. století. Na počátku druhé světové války byl zdevastován nacistickou mládeží. Dnes již skoro prázdný hřbitov zaujímá plochu 5.247 m2 a dochovalo se jen pár náhrobků, z většiny jen fragmenty. Severní nejvyšší část hřbitova dodnes ohrazuje zbytek původní kamenné ohradní zdi. Přístup je volný, parkování je možné v blízkosti zahrádkářské kolonie.

Celý článek

Židovský hřbitov Mikulov

MěstoMikulov

Mikulovský židovský hřbitov byl založen ve druhé polovině 15. století a patří k nejrozsáhlejším moravským židovským hřbitovům. Hřbitov je rozdělen na tři části a na střední úsek navazuje nejčestnější místo pohřebiště, tzv. rabínský vršek s hroby mikulovských a moravských zemských rabínů. Na hřbitově o ploše se nachází přes 4.000 náhrobků. Ty nejkrásnější pocházejí ze 17. století a mnohé z nich se staly vzorem pro náhrobky na jiných místech.

Celý článek

Židovský hřbitov Miroslav

MěstoMiroslav

Hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města mezi ulicemi Nádražní a Rybniční. Byl založen bratrstvem Chewra-Kadischa v 16. století. V roce 1886 proběhla modernizace hřbitova a roku 1902 přistavěna nová obřadní síň. Za druhé světové války hřbitov poničili nacisté a utrpěl také při bombardování města v roce 1945. V současné době se na ploše zhruba 5832 m2 nachází okolo 600 náhrobků. Především barokního a klasicistního typu, jinak i novodobé. Hřbitov ohrazuje zeď v dobrém stavu a je uzamčen.

Celý článek

Židovský hřbitov Mirotice

MěstoMirotice

Na severním okraji Mirotic se nachází židovský hřbitov, založený v první polovině 17. století. Pak byl dvakrát rozšířen (1740 a 1805). Hřbitov velký 3.417 m2 je ohrazen zdí s márnicí z počátku 20. století. Nachází se zde na 250 náhrobků (1647-1946) různě roztroušených po hřbitově. Židovský hřbitov je uzamčen, kolem něj vede turisticky značená cesta z Mirotic do Boud.

Celý článek

První 1 2 3 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
U Závisti
Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 0,71 ha rozkládá se na území katastru Zbraslav. Masív prvohorních ordovických vrstev břidlice, drobů a letenských vrstev zde bylo odkryto při budování zářezu pro komunikaci mezi Zbraslaví a Komořany.
Zřícenina hradu Rabštejn se nachází přibližně v polovině turisticky značené cesty mezi obcemi Dukovany a Kramolín. Další turistické značení vede přímo od Jaderné elektrárny Dukovany, kde je možno využít parkoviště. Hrad stojí na vyvýšenině nad vodní nádrží Mohelno, vybudované na řece Jihlavě. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu První písemná zmínka o hradě z roku 1358 zachycuje obchodní transakci mezi Pešíkem z Janovic (prodávající), Vokem z Holštejna a Drslava ze Šelmberka (oba nakupující). Někdy po roce 1360 se majitelem stal moravský markrabě Jan Jindřich, který jej odkázal svému synovi Janovi Soběslavovi. Jan se však věnoval církevní kariéře a hradu se ujal jeho bratr Prokop. Ten jej neznámo kdy daroval svému oblíbenci Hynkovi z Kunštátu a Jevišovic řečenému Suchý Čert. Ne nadarmo se tak tomuto pánovi říkalo. Z Rabštejna totiž udělal loupežnické hnízdo a krutě sužoval okolí hradu. Po jeho smrti v roce 1408 v této nekalé činnosti pokračoval jeho kumpán Vilém Sudlice z Litovan. Během husitských válek se situace nezměnila. Proto se v roce 1440 páni z okolních panství rozhodli hrad vykoupit a rozbořit. Stalo se tak jistě nedlouho poté, roku 1476 je hrad uváděn jako rozbořený. Podoba hradu Hradní jádro zaujímá pravidelný obdélníkový půdorys. V obou čelech jádra stávaly paláce, které byly spojeny hradbou, vymezujíc nádvoří mezi nimi. Tento stavební typ je typický pro hrady z období vlády Karla IV. Obranyschopnost hradu posilovala parkánová hradba, příkop a val. Z nejohroženější strany před hradem stávala na malé plošině, oddělené od hradu příkopem, věžovitá stavba, patrně bašta. Dnes jsou zde k vidění výrazný střep hradby u východního paláce, znatelné základy paláce západního, střepy parkánové hradby a samozřejmě příkop a valy. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Babylon. Uvidíte tak třeba vodní nádrž Dalešice a vodní nádrž Mohelno. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, kde je pořádaný Festival keltské kultury Beltine. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Mohelně nebo v Náměšti nad Oslavou. M.K.
Židovský hřbitov v Brně najdeme v Nezamyslově ulici ve čtvrti Židenice. Hřbitov, který je svou rozlohou tří hektarů největší na Moravě, byl založen roku 1852. V letech 1911 a 1936 byl rozšířen, aby sem mohly být přeneseny kamenné stély ze zrušených hřbitovů v okolí Brna pocházející ze 17.-19. století. Hřbitov přečkal bez poškození druhou světovou válku a dokonce se na něm během války pohřbívalo. Bylo zde pohřbeno celkem 776 zemřelých, z toho 188 lidem nebyl vztyčen náhrobní kámen s vyrytým jménem. Dnes je na hřbitově přibližně 11 tisíc hrobů s 9 tisíci náhrobky. Mezi nejnavštěvovanější patří pomník herce Hugo Haase (1901-1968). Součástí hřbitova je památník 13.000 obětí holocaustu a také obřadní síň z roku 1900 postavená v novorománském slohu s maurskými prvky. Hřbitov je otevřen denně kromě soboty.
Obec Vlčnov je právem nazýván perlou Slovácka. Právě zde můžeme zažít ten pravý, nepředstíraný folklor. Barvité kroje, chutné víno, cimbálovku, lidovou architekturu a pohostinnost lidí. Zlatým hřebem je proslulá jízda králů se svou 200letou tradicí. Právě jeden z vlčnovských domů, konkrétně ten s číslem popisným 57, bude předmětem našeho zájmu. Stálou expozici rolnické domácnosti zde zřídilo muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Poté co dům muzeum v roce 1972 muzeum získalo, prošel rekonstrukcí a pro veřejnost byl zpřístupněn v roce 1986. Expozice dostala název Rolnický dům a hospodářství. V současné době se jedná o poslední typické stavení s patrovou komorou, černou kuchyní a doškovou střechou, jak bylo užíváno na Moravském Slovácku ještě na přelomu 19. a 20. století. Tento poslední cenný doklad slováckého stavení v původním prostředí přibližuje návštěvníkům nejen dnes již zaniklý způsob života vesnického obyvatelstva na Moravském Slovácku, ale také sváteční a běžné činnosti spjaté s hospodářským provozem zemědělské usedlosti. Expozice nabízí k vidění úplný inventář vlčnovské jizby (hlavní místnost) včetně lidových oděvů a jejich součástek, síně (vstupní část objektu), komory a černé kuchyně. V přilehlých hospodářských objektech (chlévy, kůlna, stodola) které tvoří součást stavení, jsou instalovány ukázky drobného hospodářského nářadí, zemědělských strojů, kovářských výrobků a nářadí, postroje a předměty související s chovem dobytka a orbou, v nádvorním přístřešku pak nevelká expozice vztahující se ke včelařství. Vystavované předměty jsou z velké části etnografickými sbírkami muzea, z menší části pocházejí z darů obyvatel obce Vlčnov, nepatrnou část tvoří i předměty z pozůstalosti rodiny Ryšavých, původních majitelů stavení. Autorem celého projektu expozice je etnograf PhDr. Pavel Popelka, CSc., z jehož iniciativy byla rovněž v roce 1993 nově provedena částečná rekonstrukce celého stavení a v roce 2004 bylo podle dobových fotografií dobudováno podvrátí a uskutečněna výměna doškové střešní krytiny včetně rekonstrukce krovů. Komentovaná prohlídka lidové architektury u příležitosti tradiční Jízdy králů ve Vlčnově – každoročně 27. května. Rolnický dům spravuje muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě.