Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 … 184 185 186 Další Poslední
Zámek Červený Hrádek u Sedlčan
Pseudogotické sídlo Červený Hrádek stojí ve stejnojmenné obci nedaleko Sedlčan. V případě Červeného Hrádku není jednoduché rozhodnout, jestli se jedná o zámek, tvrz či dokonce hrad. Zámecký objekt působí impozantním a romantickým dojmem, který ještě umocňuje zámecký park s rybníkem. Historie zámku Ves Červený Hrádek se poprvé připomíná již v roce 1285. Za Bohuslava Břekovce z Ostromeče se roku 1508 uvádí zdejší opevněné šlechtické sídlo poprvé jako Červený Hrádek, podle krytiny nebo barvy omítky. Původní tvrz byla patrně jenom věžovitý objekt, stojící nad svahem ostrohu v místech dnešní zadní mohutné věže pětiúhelníkového půdorysu. Věž pochází asi z druhé poloviny 15. století. Pravděpodobně brzy k ní přibyla také druhá, která chránila vstup do ohrazení na jižní straně. V roce 1560 koupil Červený Hrádek Zikmund Valkoun z Adlaru, jehož vdova Magdalena z Říčan se podruhé provdala za Jana Prostiborského z Vrtby. Po ní zdědil Červený Hrádek jejich syn Sezima z Vrtby, který za své zásluhy získal v pobělohorském režimu několik zkonfiskovaných panství. Třicetiletá válka nepoznačila Červený Hrádek velkými škodami. Za Anny Zuzany Kuehnové, rozené z Meggau, která koupila Červený Hrádek roku 1670, objekt vyhořel. Zadlužený statek pak připadl zemskému fyziku Mikuláši Franchimontovi z Frankenfeldu, který nechal sídlo po požáru obnovit. Na zámku se rychle střídali majitelé, až jej roku 1788 koupili poručníci nezletilého Františka Josefa z Lobkovic. Tehdy se stal Červený Hrádek součástí nově vytvořeného dominia Kosova Hora, objekt však sloužil k ubytování úředníků. Teprve až roku 1837 za Františka Mladoty ze Solopysk se stal Hrádek sídlem vrchnosti. Za Mladotů došlo ke dvěma rozsáhlým přestavbám zámeckého sídla. První byla regotizace v roce 1844, druhou pak přestavba jižního křídla, velké věže a secesní úprava interiérů architektem Janem Kotěrou v letech 1894 – 1896. Rodu náležel zámek Červený Hrádek do roku 1948, kdy byl znárodněn a sloužil jako Vlastivědné muzeum Sedlčanska a archiv ONV v Příbrami. V roce 1992 byl v restituci navrácen opět původním majitelům Mladotům. Zámecká knihovna Červený Hrádek se dodnes dochoval v podobě, jakou získal po přestavbách v 19. století. Zámek je dnes přístupný jenom příležitostně. Za pozornost stojí určitě knihovna, čítající 3.000 svazků včetně děl např. J. J. Rousseaua a F. Voltaira. Základ knihovny položil Karel Hugo Mladota (1815 - 1902). Nedaleko odsud můžete navštívit například renesanční zámek Kosova Hora nebo židovský hřbitov také v Kosově Hoře. Ubytování naleznete v Sedlčanech.
Celý článekZámek Český Krumlov
Hrad a zámek - středoevropský unikát Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i velkolepou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V roce 1992 byl celý historický zámecký komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov, jeden z nejrozsáhlejších ve střední Evropě, stojí na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a ze severu potok Polečnice. Hrad a zámek se tyčí nad renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města a zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení postavených kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Historie hradu a zámku Skalnaté návrší, kde dnes stojí monumentální zámek, bylo osídleno již v době bronzové. Původní gotický hrad založili před rokem 1250 páni z Krumlova. Po vymření rodu v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602 a s jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu panství. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky a držitelé nejvyšších úřadů v Království českém. Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský, později jej císař Ferdinand II. věnoval knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku. Jeho potomek Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo. Po vymření rodu roku 1719 přišel na Krumlov rod Schwarzenberků. Kníže Josef Adam ze Schwarzenberku, obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění, se zasloužil o velkolepou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Po polovině 19. století však zámek Český Krumlov ztratil úlohu hlavního rodového sídla Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván. Po roce 1947 bylo panství Český Krumlov zestátněno. Podoba zámeckého komplexu Zámecký komplex nabízí návštěvníkům velkolepou a vyčerpávající prohlídku prostor. Ve dvou prohlídkových trasách navštívíme původní zámecké interiéry z doby renesance a baroka, zámeckou kapli sv. Jiří, Eggenberský sál se "zlatým" kočárem a Maškarní sál. Druhý okruh je zaměřen na život rodu Schwarzenbergů. Původní barokní divadlo Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Jedná se o jedno z nejzachovalejších barokních divadel na světě, které se chlubí svojí zachovalou originální budovou, jevištěm, kulisami, kostýmy atd. V zámeckém lapidáriu, původně sklepní prostor, jsou dnes uloženy originály soch. Václavské sklepy, zabírají celý půdorys nádvoří a obklopujících křídel Horního hradu. V současnosti jsou v tomto unikátním prostředí pravidelně pořádány výstavy současných českých i zahraničních umělců. Zámecká věž je symbolem Českého Krumlova a je výrazem jeho bohaté historie a výtvarné krásy. Podle Karla Čapka jde o "nejvěžovatější věž" ze všech věží. Barokní zahrada Nedílnou součástí zámeckého areálu je překrásná barokní zahrada založená v 17. století. Po prohlídce majestátních prostor zámku poslouží k příjemnému oddychu v prostředí mozaiky barevných květinových záhonů pod obrovskými stromy nebo vedle jezírka. Na zámku je tradicí také chov netradičních „mazlíčků“. Historie chovu medvědů sahá až do 16. století. Dnes jsou prostory pro macíky upraveny tak, aby se v nich jejich obyvatelé cítili co nejlépe. V Českém Krumlově ale můžete vidět mnohem víc, než jen zámek. Tak například velmi atraktivní je návštěva grafitového dolu. Dále zde najdete Regionální muzeum, Egona Schiele Art Centrum, naši nejdelší krytou lávku, minoritský klášter a klášter klarisek a nebo kontroverzní otočné hlediště uprostřed zámeckého parku. Ve městě se také konají mnohé kulturní akce, jako například Svátky pětilisté růže, Festival Staré hudby atd. S výběrem ubytování ve městě jistě nebudete mít problém.
Celý článekZámek Chlumín
Malý zámeček s dnes již zchátralým hospodářským dvorem byl postavený rytířem Kyšperským z Vřesovic na místě staré zpustlé tvrze. Bylo to ve druhé polovině 16. století. Historie zámku V příštích desetiletích se v jeho držení vystřídala řada majitelů, kteří zde však většinou nesídlili a objekt postupně propadal zkáze. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek barokně přestavěn Údrčskými z Údrče. Barokní přestavba ponechala objektu původní půdorys a také bylo zachováno mnoho renesančních prvků. Další úpravy zámku, kostela a kaple byly prováděny i v 18. stol. za nástupců kněžny Anny Marie Toskánské, která Chlumín koupila v r. 1726 od Karla Evžena Údrčského z Údrče. V r. 1802 zřídili tehdejší majitelé Chlumína Chotkové na zámku školu, do níž místní mládež chodila až do začátku 20. stol., kdy byla v obci postavena nová školní budova. Současně zde bylo sídlo farního úřadu. V roce 1859 zámek vyhořel, ale na rozdíl od jiných podobných vyhořelých objektů byl opraven. Po r. 1945 sloužil chlumínský zámek k obytným a hospodářským účelům státního statku. Z původního zařízení interiéru se zachovaly pouze dveře s rokokovými figurálními malbami. V současnosti je zámek využíván Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze jako depozitář a je veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek je obdélná dvoupatrová budova s valbovou střechou a rizality na jižním a východním průčelí. Zámecké fasády jsou hladké, nemají žádnou výzdobu. Po návštěvě zámku se můžete také vydat na klasicistní zámek Obříství, rokokový zámek Hořín nebo barokní zámek Liblice, které jsou v nedalekém okolí, a samozřejmě do Mělníka. V Mělníce se můžete také ubytovat.
Celý článekZámek Chodová Planá
Historie zámku V jihozápadní části obce Chodová Planá stojí v uzavřeném areálu původně anglického parku novorenesanční zámek. Zdejší zámecký park byl vybudován ještě před samotnou výstavbou sídla, a to hrabětem Hansem Ernstem von Berchem-Haimhausen. Park zahrnuje i starý židovský hřbitov, a kdysi obsahoval řadu romantických staveb, které však po válce zanikly. Zámecký objekt, zahalen vysokými stromy, je dnes veřejnosti nepřístupný. Koncem 19. století za Jana Arnošta byly zahájeny přípravy na stavbu nového sídla v Chodové Plané. Stavět se však začalo až za hraběte Hanse Ernsta von Berchem–Haimhausena v letech 1902 až 1904 podle projektu vídeňského architekta R. Feldscharka. Zámecký objekt však postavil plánský architekt Thomas Thuner. Po 2. světové válce přešel zámek do majetku státu a v 50. letech se budova i velká část zámeckého parku staly vojenskými prostory pro plánskou rotu Pohraniční stráže. Vojenský útvar zde působil až do roku 1990. V současnosti je zámek v majetku obce Chodová Planá a probíhá zde pomalá rekonstrukce. Objekt není památkově chráněn, pouze některé fresky a stropní kazety. V budoucnu se počítá s jeho přestavbou na lázeňský komplex. Tipy na výlet V Chodové Plané mohou zájemci navštívit Pivovarské muzeum, kde se vaří pivo Chodovar. Zajímavý je i barokní kamenný most v Dolním Kramolíně. Nedaleko Plané můžete navštívit rozhlednu Bohušův vrch. Vydat se můžete i na zříceninu hradu Volfštejn, zříceninu kostela sv. Jana v Kočově nebo zříceninu hradu Kokšín. Ubytování najdete v Chodové Plané.
Celý článekZámek Choltice
Barokní zámek Choltice leží ve stejnojmenném městyse, 7,5 km JV od Přelouče. Na přelomu 13. a 14. století zde vznikla tvrz, poprvé písemně doložená roku 1379. Choltice byly rozděleny mezi dva majitele. Za husitských válek se v písemných pramenech setkáváme s Jankem z Choltic. Druhou polovinu tvrze vlastnil v letech 1397-1415 Vaněk Sekyrka z Choltic. Koncem 15. století koupili celé choltické panství Jaroslav a Petr Boubínští z Újezda, kteří si Choltice rozdělili na dvě části. Jednu vlastnil Jaroslav, zakladatel nadace pro studenty Karlovy univerzity. Za jeho syna Petra Boubínského, který vlastnil panství v letech 1524-1532 začalo sídlo postupně upadat. Pak Choltice měnily často majitele. Roku 1542 jej získal slezský šlechtic Jiří Gersdorf z Gersdorfu, podkomoří Království českého, který již rok předtím získal druhou polovinu choltického panství od Diviše Boubínského z Újezda. Nový majitel začal budovat kolem Choltic postupným přikupováním okolních vesnic rozsáhlé rodové panství. Patrně v druhé polovině 16. století byla tvrz přestavěna na poměrně velký zámecký objekt. Stavba byla provedena podle architekta Rossiho de Lucca z Pisy, a vlastní stavbu a vnitřní výzdobu provedl A. Nuvolone, jehož dílem je zejména bohatá štuková výzdoba zámku a kaple. Roku 1623 byly Choltice pro aktivní účast majitele na stavovském povstání zkonfiskovány a novým vlastníkem se stal válečník třicetileté války Krištof Šimon z Thunu. V majetku této rodiny byl zámek až do roku 1945. Již roku 1946 zde obec umístila vlastivědné muzeum, později zde byla zřízena ozdravovna mateřských škol. Podoba zámku Choltický Zámek je raně barokní dvoukřídlá jednopatrová budova o půdorysu písmene L, původně však měl mít tvar čtverce. Středem celé stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple. Dnes je postavena polovina projektované stavby včetně kaple sv. Romedia, která je nejcennější součástí zámku. Na místě hradeb a příkopů byl založen rozsáhlý anglický park přecházející v zámeckou oboru. Vnější vzhled zámku vyniká členěním toskánskými pilastry, kordonovou římsou a okny rámovanými pravoúhle zalamovanými lištami. V přízemí vidíme dnes zasklené arkády, nad vchodem do kaple je balkón nesený toskánskými sloupy a na jižní straně zámku je barokní portál. Sala terrena je zdobena štukovou výzdobou a lze zde pozorovat zbytky ornamentálních a figurálních maleb. Zajímavostí je umístění postav kacířů v kapli. Zámecké expozice Na zámku jsou umístěny nejstarší nálezy z Cholticka, ukázky řemesel, hudebních nástrojů, zbraní, kuchyňského nádobí a skla. Nově je tu instalována barokní lékárna, jejíž zakladatelkou a donátorkou byla Barbora ze Salmu, manželka Romedia Konstantina Thuna. Lékárna byla zřejmě založena v roce 1672 jako lékárna pro chudé a je jednou z nejstarších lékáren v republice. Nově jsou tu také umístěny zrestaurované barokní obrazy svatých apoštolů, které pravděpodobně pocházejí z dílny Karla Škréty. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete mohutnou zříceninu věžové tvrze Svojšice, rozhlednu Barborka, kostel sv. Václava v Jezbořicích, zámek Heřmanův Městec, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo v Chrudimi.
Celý článekZámek Chotěboř
Raně barokní zámek Chotěboř s prvky italské architektury stojí ve stejnojmenném městě, 14 km od Havlíčkova Brodu. Historie zámku Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz, která byla pravděpodobně zničena požárem z roku 1692. Nový majitel Vilém Leopold Kinský se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo. Stavba proběhla převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím. Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra v neorenesančním stylu a vytvořen rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami. Zámek byl pak rekonstruován po požáru roku 1927. Dobřenští nechali také vybudovat rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámeckého sídla. Poslední majitelé, Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová, odešli v roce 1948 do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 byl účelově využíván, takže se nám dodnes mnoho nedochovalo z původního mobiliáře. Od roku 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v roce 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V rekonstrukci pak pokračovali i Dobřenští, kterým byl zámek po roce 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se sídlo opět stalo kulturním centrem města. Zámecké expozice Na zámku je umístněna historicko-vlastivědná expozice Chotěboř náš domov, která podává výklad o historickém vývoji města do roku 1945, dále expozice Osobnosti Chotěboře návštěvníky seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi města a expozice Okresní hejtmanství Chotěboř prezentuje region bývalého Okresního hejtmanství se zaměřením k historii jednotlivých obcí. K sídlu náleží také zámecká kaple Nejsvětější Trojice, která se zachovala v původním stavu s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století a překrásný anglický park v chráněné krajinné oblasti v povodí řeky Doubravy, kde je možné relaxovat po přehlídce muzea. Tipy na výlet Nedaleko Chotěboře najdete geomorfologický útvar Čertův stolek. Pokud se vydáte do Havlíčkova Brodu, je zde k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, galerie výtvarného umění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, stará radnice nebo nová radnice. Dalším cílem výletu se může kupříkladu stát kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové. Ubytování najdete v Havlíčkově Brodě.
Celý článekZámek Chotoviny
V obci Chotoviny na Táborsku stojí nádherný pohádkový klasicistní zámek, jako stvořený pro pořádání romantických svatebních obřadů, kulturních nebo rodinných akcí s možností ubytování v zámeckých prostorách. Zámek obklopuje francouzská zahrada, která přechází v chráněný anglický park. Objekt bohužel není běžně přístupný veřejnosti. Historie zámku Zámek v Chotovinách stojí na místě vlkančické tvrze doložené již ve 13. století. Tvrz spolu s panstvím ve své historii často střídala majitele. Roku 1706 koupila zdejší panství Anna Marie Nosticová. Po ní zdědil sídlo Jan Karel Soyer, který se však zadlužil, a proto se roku 1760 Chotoviny stávají majetkem jezuitů. Od nich panství získal v roce 1768 Kašpar hrabě Migazzi a na místě tvrze vybudoval v letech 1770 - 1780 klasicistní zámek. Po jeho smrti panství zdědil jeho bratr, kardinál Bartoloměj Migazzi. Roku 1806 koupil panství pražský měšťan Jan Nádherný, později povýšený do šlechtického stavu. Baron Nádherný provedl novorenesanční úpravu zámku a kolem něj založil vzácný anglický park. Pro svou dendrologickou hodnotu je chráněn jako památka I. kategorie. Podoba zámku Dnešní podoba zámku je z roku 1873. Při vojenských manévrech v letech 1903 a 1913 pobýval na zámku následník trůnu Ferdinand d´Este. Rod Nádherných vlastnil panství do roku 1945. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a byla v něm umístněna škola. Po roce 1997 jej v restituci opět získal rod Nádherných. Škola budovu opustila a poté zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu. Po návštěvě zámku můžete zavítat také na zříceninu hradu Borotín, zříceninu Kozí hrádek, rozhlédnout se z rozhledny Hýlačka u Tábora a navštívit samotný Tábor. Bohatý výběr z ubytování najdete v Táboře.
Celý článekZámek Chropyně
Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech. Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.
Celý článekZámek Chudenice
Starý Czerninský zámek Chudenice leží na okraji stejnojmenného městečka nedaleko náměstí a kostela, v tichém koutu Pošumaví. Městečko patří mezi nejstarší české osady a v roce 1996 bylo vyhlášeno jako chráněná památková zóna. Historie zámku Na místě dnešního pozdně barokního zámku stávala do poloviny 15. století gotická tvrz, z níž se dochovala část opevnění s baštami. Tvrz byla koncem 16. století přestavěna Humprechtem Czerninem z Chudenic na renesanční zámeček. Roku 1644 byl zámek ve špatném stavebním stavu a uvažovalo se o jeho opravě. Renovace nebyla provedena a později musel být z neudržované budovy snesen jeden z renesančních štítů. Majitel Heřman Jakub Czernín znovu uvažoval o přestavbě roku 1707, kdy byla opravena střecha, aby budova mohla sloužit nadále úředníkům. Zajímavým momentem je výslovný příkaz zachovat při možné přestavbě tzv. andělské pokoje. Podle rodinné tradice se zde totiž údajně zjevil Humprechtovi st. Czernínovi v roce 1601 anděl. Humprechtovi potomci také nechali na klenbě vymalovat na památku této události anděla, který nám ji má připomínat dodnes. Dnešní podoba zámku je výsledkem barokní přestavby Prokopa Vojtěcha Czernina z roku 1776 pod vedením stavitele Carla Ballinga. V zámku bydleli pouze úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly roku 1720 připojeny i jiné statky. Rodu Czernínů patřilo zdejší panství do roku 1945, kdy přešel zámek do majetku MNV a byla v něm zřízena pamětní síň národního umělce Jaroslava Kvapila, muzeum Josefa Dobrovského, kino, lidová knihovna a klubovny. V současnosti je zde umístněna expozice o rodu Černínů, muzeum Josefa Dobrovského a Jaroslava Kvapila. Dispozice zámku Chudenický zámek je jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se nám dochoval Andělský pokoj s Černou kuchyní nad branou. Exteriér zámku není pro návštěvníky obzvlášť lákavý. Velmi hodnotné jsou však interiéry a expozice. Zámek je obklopen parkem, proslavený hlavně Americkou zahradou, která je evropským unikátem. Tipy na výlet V Chudenicích lze kromě barokního zámku navštívit také místní sakrální dominantu, gotický farní kostel sv. Jana Křtitele. Milovníci rozhleden si určitě nenechají ujít výstup k vyhlídkové věži zvané Bolfánek. Zajímavostí je, že věž je pozůstatkem kostela svatého Wofganga. V okolí lze navštívit také vodní gotický hrad Švihov, zříceninu hradu Kokšín, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.
Celý článekZámek Chvalkovice
Chvalkovický zámek, postaven na místě bývalé tvrze, se vyjímá na skalnatém ostrohu nad koupalištěm v obci Chvalkovice. Historie zámku Zdejší tvrz se připomíná již ve 14. století a byla v majetku pánů z Chvalkovic, v 15. století ji převzali páni z Hustířan, pak přešla do rukou Jana staršího Dobřenského z Dobřeni, který ji koupil v roce 1600. Za vlády Dobřenských, někdy před rokem 1768, byl na místě tvrze postaven Ferdinandem Rudolfem Dobřenským zámek s vysokou střechou a věží. V roce 1825 při opravách sídla nechala Kateřina Zaháňská strhnout a odstranit poslední zbytky tvrze. Z této doby pochází též pověst o tajné chodbě, kterou bylo možno opustit zámek v případě nebezpečí. V letech 1830 – 1833 pobývala na zámku Barunka Panklová v rodině správce Hocha. Při dalších opravách byla věž, která původně stála u zámku, zbořena, a vzácný hodinový stroj byl uložen na půdě Ratibořického zámku. Od roku 1842 vlastnil zámek šlechtický rod ze Schamburg - Lippe, který v roce 1918, v důsledku pozemkové reformy, o Chvalkovice přišel. Roku 1926 koupil zámecké sídlo továrník Vilém Dlabola, který roku 1932 začal s jeho opravou. Zámek byl podle návrhu architekta Karla Karolínka rozšířen o východní křídlo a opatřen novou, jednotnou fasádou v barokním slohu. Trojkřídlý, jednopatrový zámek byl zastřešen novou mansardovou střechou s vikýři. Právě poslední výraznější úpravy objektu byly provedeny v letech 1928 – 1936, kdy vznikla romantická nádvorní arkáda. Jelikož se ve zdi nad skálou k rybníku objevily trhliny a hrozilo sesutí budovy zámku, započalo se s výstavbou mohutné opěrné zdi. Zbořená věž zámku měla být nahrazena dvěma věžemi na obou koncích opěrných zdí, k jejich dokončení však nedošlo. Roku 1945 byl zámek znárodněn a sloužil státnímu statku, poté národnímu výboru a zemědělskému družstvu. Dnes je Chvalkovický zámek v rukou soukromého majitele a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici se nachází pobočka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Zavítat můžete také do Babiččina údolí. Ubytovat se můžete v České Skalici.
Celý článekZámek Chyše
Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.
Celý článekZámek Čimelice
Barokní zámek Čimelice stojí ve stejnojmenné obci, nedaleko Mirovic. Historie zámku Z roku 1483 pochází první písemná zmínka o čimelické tvrzi. V roce 1543 získali tvrz bratří Petr a Aleš Deymové ze Stříteže. Po vymření rodu se majitelé panství rychle střídali, až jej v roce 1685 koupil Jan Jindřich z Bissingenu. Jeho syn, hrabě Karel Bissingen, dal blízko tvrze vystavět barokní zámek. Stavba byla provedena mezi lety 1728-1730 stavitelem Antoniem Canevallem. Po vybudování nového zámku byla tvrz přestavěna na sýpku. Po požáru zámku v roce 1767 byly k postranním křídlům budovy přistavěny vížky. Od roku 1782 se zámek dědictvím dostává mezi různé vlastníky, roku 1817 zde proběhly menší změny interiérů podle plánů pražského architekta J. F. Jöndla. Roku 1850 získal Čimelice Karel Schwarzenberk, kterého potomci drželi panství do roku 1948. V zámku byla po roce 1948 umístěna střední průmyslová škola filmová. Dnes je soukromým majetkem Schwarzenberků a je veřejnosti přístupný příležitostně. Dispozice zámku Zámek je trojkřídlá, dvoupatrová budova. Pod volnou lodžií s balkónem je dvouramenné schodiště vedoucí před velký sál v patře, který prostupuje dvěma patry a je vyzdoben v barokním slohu. Oba menší sály jsou upraveny v rokokovém stylu druhé třetiny 18. století. Zámecký komplex je obklopen přístupným anglickým parkem, od kterého vede stromořadí k nedalekému zámku v Rakovicích. Pokud se odsud vydáte na výlet, můžete navštívit židovský hřbitov v Mirovicích, Žďákovský most nebo zámek Orlík nad Vltavou. Opačným směrem najdete zámek Vráž a lázně Vráž. Ubytovat se můžete například v Orlíku nad Vltavou.
Celý článekZámek Dačice
Klasicistní zámek Dačice leží v stejnojmenném městě s přibližně 7950 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. V Dačicích byly postaveny zámky hned dva – Starý a Nový. Historie zámku Dějiny šlechtických sídel v Dačicích jsou spojeny se šlechtickým rodem Krajířů z Krajku, z Korutan, jenž se stal majitelem Dačic v 16. století. Ti zde nechali nejdřív postavit Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Předmětem našeho zájmu bude ovšem zámek Nový. Původně byl vystavěn také v renesančním slohu. Pro lepší pohodlí Oldřicha Krajíře ho postavil italský stavitel Francesco Garof de Bissone. K přestavbě dačického zámku přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který v roce 1728 koupil panství a zámek nechal barokně přestavět a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérech prvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Dědictvím pak přešel zámek v roce 1809 na šlechtický rod Dalbergů. Karl Anton Maximilian z Dalbergu započal empírovou úpravu průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. stol. byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je dokonalou ukázkou empírové architektury u nás. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. Po rodě Dalbergů se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 byly však Dačice zestátněny a zpřístupněny veřejnosti. Zámek je dnes ve správě Národního památkového úřadu. Podoba zámku Dnešní vzhled zámku učinila klasicistní přestavba z počátku 19. stol. Za jednoduchým průčelím je skryto čtvercové nádvoří s původními renesančními arkádami. Prostota vnějšího vzhledu budovy kontrastuje s bohatým vnitřním vybavením obou pater prohlídkové trasy. Přízemní reprezentační sály zahrnují portréty bývalých majitelů pánů z Dalbergu. Místnosti prvního patra jsou vybaveny vynikajícími ukázkami empírového zařízení v ucelenosti a míře velice ojedinělé. Jejich atmosféru dotváří rozsáhlá sbírka hodin, udržovaných v chodu. Hala se schodištěm patří k nejhodnotnějším ukázkám empírové vnitřní architektury ve střední Evropě. Dětský pokoj, malá jídelna, zrcadlový sál, napoleonský a francouzský salon jsou zařízeny nábytkem s typickými empírovými výzdobnými motivy šípy a kopími, zlacenými zvířecími hlavami a tlapami. Empírová je také menší ze dvou zámeckých knihoven, se stropem zdobeným iluzivní malbou s rodovými erby a empírovými knihovními skříněmi, kde nalezneme sedm tisíc svazků. Velká zámecká knihovna je již secesní. Je zde uloženo na 17 000 knih různých vědních oborů, beletrie a časopisů. Prohlídka zámku končí na horní arkádě, rovněž empírově upravené. Zámek tak návštěvníkům poskytuje možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Dnešní vzhled přírodně - krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy byl rozšířen a přetvořen do podoby anglického přírodního parku. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují. Původní koncepce parku je však zachována. Uprostřed parku stojí dosud kaplička. Od kapličky se otevírá pohled na dolní polovinu parku s rybníkem. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními. Pokud se vydáte na výlet, můžete navštívit starobylý kostel sv. Jakuba v Jemnicích, malebné a starobylé městečko Slavonice. Ubytování naleznete přímo v Dačicích.
Celý článekZámek Děčín
Barokně-klasicistní zámek leží v samém středu města Děčín nad soutokem řek Labe a Ploučnice. Zámek patří mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách. Historie zámku Historie Děčínského zámku sahá až do 10. stol., kdy zde stálo dřevěné opevnění, které sloužilo jako stěžejní bod správy děčínské provincie. V roce 1128 zde věznil kníže Soběslav I. Přemyslovce Břetislava. Hrad zůstal královským majetkem až do počátku 14. stol., kdy jej Václav III. předal do dědičného držení Vertemberkům. Sídlo prošlo v minulosti mnoha stavebními úpravami, za nejdůležitějšími stojí hraběcí rod Thun-Hohenstein. Tento rod realizoval v letech 1628 - 1932 dvě důležité přestavby děčínského panství, vedoucí až k jeho současné podobě. V průběhu 19. stol. se stal zámek významným střediskem kulturního i politického života. Rod Thunů byl spřízněn s následníkem rakousko-uherského trůnu s Františekem Ferdinandem d´Este. Po sarajevském atentátu a jeho smrti byly jeho děti vychovávány právě na Děčínském zámku. Rod Thunů intenzivně udržoval kontakty s předními umělci, mezi nejznámější, kteří navštívili zdejší zámek, byl Fryderik Chopin. V roce 1932 však rod prodal zámek Československému státu, který zde vytvořil kasárna. V následujících letech se zde vystřídala československá, německá a v letech 1968 - 1991 také sovětská armáda. V roce 1991 přešel Děčínský zámek do majetku města Děčína a je nepřehlédnutelnou dominantou tohoto příhraničního sídla. Podoba zámku Interiér zámku představuje ve východním křídle několik zrekonstruovaných místností, kde jsou instalovány výstavy umělců z Děčína a okolí. Zdejší zajímavostí je tzv. Dlouhá jízda, přístupová cesta do děčínského zámku dlouhá 292m, kde je po obou stranách lemována zdmi, které se směrem vzhůru snižují, opticky tak prodlužují komunikaci. Návštěvníka upoutá nádherné klenutí stropu v Kapli sv. Jiří z konce 18. stol. Dnes kaple slouží jako koncertní a přednáškový sál i oddací místnost. Zámecká konírna je patrně umělecky nejhodnotnější místností Děčínského zámku. Nechal jí zřídit Maxmilián Thun-Hohenstein, stálo zde 23 koní a v čele se nacházela fontána taky ve tvaru koně. Růžová zahrada Zdejší Růžová zahrada patří k nejcennějším uměleckým památkám ve městě. Název nosí pro zde založené rosarium, zahradě vévodí gloriet nesoucí soubor mytologických soch. Sala terrena na horní části Růžové zahrady, zdi a strop jsou vyzdobeny původními nástěnnými malbami z roku 1678, jejich námětem je příběh z řecké mytologie. Gloriet je vznosná dvoupatrová vyhlídková stavba se sochami dvou zápasníků a balustrádu zdobí sedm ženských skulptur. Mimo hlavní prohlídku je možné shlédnout expozici Oblastního muzea, barokní obrazy, veduty Děčínska, zámecká zbrojnice zahrnuje kolekci historických zbraní, je zdobena původními freskami a dřevěným stropem. Služby na zámku Děčínský zámek nám nabízí kromě zajímavé prohlídky také vynikající služby. Po náročném dni si může návštěvník odpočinout ve zdejší kavárně. Na zámku je také možnost pronájmu prostor, mnoha salónků i Růžové zahrady, a to zejména ke svatebním obřadům. Tipy na výlet V Děčíně můžete navštívit rozhlednu Pastýřská stěna, rozhlednu na Sokolím Vrchu, jednu z našich nejmenších zoo, rozhlednu Velký Chlum nebo synagogu. Ubytování si jistě vyberete přímo v Děčíně.
Celý článekZámek Defurovy Lažany
Zámek Defurovy Lažany, okres Klatovy.
Celý článekZámek Dětenice
Barokní zámek Dětenice se nachází ve stejnojmenné obci s přibližně 736 obyvateli, okres Jičín, Královohradecký kraj. O původu jména Dětenice První písemná zmínka o obci je již z roku 1052. Podle pověsti vznikla obec Dětenice za vlády knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců, který prý lovil ve zdejších lesích a našel opuštěné děti. Ujal se jich, nechal jim postavit ves a pojmenoval ji Dětenice. Barokní krása v Českém ráji Zámek v Českém ráji byl původně vystavěn jako gotická tvrz synem Jaroslava z Hruštice Benešem v roce 1295. V 15. stol. se zde vystřídali rytířské rody Okořských, Smečků, Blektů, Valkounů a Černínů. Pak v roce 1503 vlastnil Dětenice panský rod Křeneckých z Ronova. Koncem 16. stol. přestavěl Bohuslav Křinecký tvrz na renesanční zámek. Na jeho připomínku je v zámku umístěna náhrobní deska, kde je jeho erb i jeho manželky Beatrice Zilvarové z Pilníkova, podle pověsti nejkrásnější šlechtičny v Čechách. Po bitvě na Bílé Hoře byl veškerý majetek Jiřího Křineckého zkonfiskován Habsburky pro podporu Fridricha Falckého. V roce 1622 získal zámek Albrecht z Valdštejna. Slavné časy pro zámek nastaly když Dětenice koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. Nechal v letech 1762-1765 přestavět renesanční zámek na pozdně barokní sídlo, a tak se nám zachoval dodnes. Později vlastnil Dětenice baron Jakub Wimmer z Wiemmersbergu. K jeho smůle se ovšem nechal zlákat mámivou vidinou snadného a rychlého zbohatnutí na burze. Špatně investoval a o panství přišel. Následně zde sídlil Jan Filip Wessenberg, který byl ministerským předsedou Habsburské monarchie a po revolučních událostech v roce 1848 našel v Dětenicích útočiště. Po něm se stali majiteli zámku Maltézští rytíři, které v roce 1903 vystřídala rodina židovského průmyslníka Adolfa Blocha. Ovšem jakoby zdi zámku přinášeli smůlu burzovním spekulantům. Blochův syn investoval celý rodinný majetek do jakéhosi pochybného obchodu s drahými kovy a přišel úplně o vše. Když se v roce 1948 stal majitelem Dětenic stát byl v útrobách zámku zřízen internát. V roce 1998 koupili zámek manželé Ondráčkovi, kteří vlastní dětenický zámek dodnes a také ho zrekonstruovali do současné podoby podle dochovaných pramenů. Středověká krčma a hotel V současnosti žije zámek vlemi pestrým kulturním životem - konají se zde historické programy, rokokové plesy a středověké hostiny. Zámecké interiéry jsou vybaveny převážně barokním a klasicistním nábytkem a dalšími předměty uměleckého řemesla. Stěny a stropy jsou zdobeny freskami a nástěnnými malbami, některé ještě rokokovým nebo klasicistním štukem. Je zde sbírka obrazů, zbraní a děl z námořní bitvy Maltézských rytířů s Osmanskými Turky. V prvním patře shlédneme sál na pořádání oslav a taneční zábavy, kde nás jistě zaujme vycpaný tygr. V této místnosti jsou také vystavené mince a předávací listiny zámku. Byli nalezeny při rekonstrukci v zámecké věži, která je původní. Vedle zámku je park, kde můžeme vidět kašnu s kentaurem. Součástí dětenického areálu je také zámecký pivovar se staročeskou krčmou, hotel a zámecká stáj. Tipy na výlet V Dětenicích najdete také Památník rodu Foersterů. Nedaleko odsud můžete najít renesanční zámek Staré Hrady, barokně upravený zámek Rožďalovice, Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich. Ubytovat se můžete přímo v Dětenicích.
Celý článekZámek Dírná
Barokní zámek Dírná, někdejší sídlo vladyků a později Vratislavů z Mitrovic, stojí na místě středověké tvrze, která je dnes jeho součástí. Zámek nalezneme v obci na západním okraji rybníka. Historie zámku První písemné zmínky o vsi Dírná pocházejí z roku 1354, kdy ji drželi bratři Oldřich Pluh z Dírného a Jošt. V roce 1397 je majitelem Dírné Mikuláš Roth, purkrabí na Hluboké, který se svým bratrem Albrechtem připojili pečeť ke stížnému listu české šlechty proti upálení mistra Jana Husa. Po Bílé hoře se panství dostává do rukou pánů Vratislavů z Mitrovic. Kryštof Vratislav zde vystavěl, na místě vyhořelé tvrze, nový zámek, který nechal František Adam Vratislav v letech 1757–1759 přestavět v barokním slohu. Při přestavbě byl dřevěný most nahrazen kamenným a naproti zámku byl založen v letech 1759–1761 park s letohrádkem, do jehož podoby zasáhl i známý barokní architekt J. L. von Hildebrandt. Podoba zámku Dnešní zámek je dvoupatrová budova, do které se přichází po kamenném mostě do přízemí bývalé věže, která byla při barokní přestavbě zcela obezděna až po střechu. Starý vchod do věže se zachoval s gotickým ostěním v úrovni druhého poschodí. Přízemní místnosti jsou klenuté, v prvním patře se nachází sál. Od 50. let 20. století až do roku 1990 patřil zámek ČKD Dukla Praha. Dnes je sídlo opět v rukou hraběcí rodiny Vratislavů z Mitrovic, která zde nabízí hoteliérské služby. Návštěva zámku Dírná může být spojena také s nedalekým zámkem v Červené Lhotě a výlety do nádherné okolní přírody. Navštívit můžete také zámek Pluhův Žďár, tvrz Dráchov nebo Blatské muzeum v Soběslavi. Výběr z ubytování najdete v Soběslavi.
Celý článekZámek Dobřichovice
V kouzelném prostředí přírody, na obou březích řeky Berounky nedaleko Prahy směrem na Karlštejn, leží obec Dobřichovice. V minulosti městečko náleželo rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s krátkými přestávkami doby husitské a let bělohorského povstání. Historie zámku První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z roku 1253, kdy je král Václav I. daroval řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Zdejší tvrz je pak poprvé zmiňována až v roku 1420. V časech husitských válek však o Dobřichovice řád Křižovníků přišel, v roce 1505 se sem však rytíři opět vrátili. O návrat zpátky se zasloužil především velmistr řádu Hynek Berka z Dubé, který zde nechal, na místě bývalé tvrze, postavit renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo velmistrů. V roce 1639 byl zámek vypálen Švédy. V roce 1679 za velmistra řádu Jiřího Ignáce Pospíchala bylo sídlo znovu vystavěno a byla přistavena kaple sv. Judy Tadeáše. O sto let později zámek opět vyhořel, v zápětí byl však znovu vystavěn. Na původním renesančním základu byl objekt přestavěn do dnešní, pozdně barokní podoby, kdy byla také přistavěna zámecká věž. Křižovníci s červenou hvězdou se na zámku udrželi až do roku 1948, kdy připadl státu. Po roce 1950 byl zámek ve správě státního statku, později JZD Dobřichovice a v roce 1976 připadl Československé vědeckotechnické společnosti. Od roku 1980 patřil Památníku národního písemnictví v Praze. Dnes je zámek Dobřichovice opět majetkem Křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují. Z interiérů zámku je přístupná restaurace Zámecký had, kde se také konají svatební hostiny. V zámku je možné vidět dva zrekonstruované sály určené pro malé i velkolepé svatby. Dispozice zámku Zámek Dobřichovice je trojkřídlá budova s hranolovitou věží, hlavní trakt a východní křídlo jsou jednopatrové. Západní křídlo tvoří kaple sv. Judy Tadeáše. Před zámkem stojí socha sv. Jana Nepomuckého, v parčíku mezi zámkem a řekou socha sv. Václava. V okolí najdeme památky v blízkém Českém krasu, Karlštejn, Koněpruské jeskyně, Svatý Jan pod Skalou a vůbec celou krásnou oblast údolí řeky Berounky mezi Berounem a Prahou. Pokud hledáte ubytování, můžete zavítat například do Řevnic a najdete ho i v Dobřichovicích.
Celý článekZámek Dobříš
Dobříš, rozsáhlý rokokový zámek s náročně upravenou francouzskou zahradou a anglickým parkem, se nachází v severovýchodní části stejnojmenného města, které leží v okrese Příbram. Historie zámku První písemná zmínka o Dobříši je z roku 1252, jedná se o královský statek. Tehdy tu pobýval i Václav I., od roku 1262 je ve vlastnictví Rožmberků, později od roku 1321 patří Štěpánovi z Tetína. Kvůli výhodné poloze získal Dobříš zpět Jan Lucemburský a rozhodl se zde vystavět hrad. Ten se stal sídlem úřadu královského lovčího. Z vesnice v podhradí se stalo městečko, které často trpělo za husitských válek. V držbě hradu se vystřídali různí majitelé, sídlili zde Kolovratové, Švamberkové, Lobkovicové i král Ferdinand I. Po něm se stal doživotním majitelem Dobříše Vilém z Rýzmburka. Na počátku 17. století dal císař Rudolf II. postavit místo zpustlého hradu vedle hospodářského dvora provizorní sídlo hejtmana. Pak, pro nevýnosnost statku, se císař rozhodl, že jej prodá. Roku 1630 bylo panství prodáno hraběti Brunovi Mansfeldovi. V roce 1789 připojil František Gundakar, kníže Colloredo-Mansfeld Dobříš ke své opočenské rodové državě. Roku 1942 zámek vyvlastnili nacisté, stal se sídlem říšského protektora. Ke konci války byl konfiskován státem a věnován Syndikátu českých spisovatelů. Až v roku 1998 byl v restituci navrácen rodu Colloredo-Mansfeldů, současným majitelem je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld. Dispozice zámku V majetku mocného rodu Mansfeldů se panství rozrostlo již v minulosti. Jeho střediskem se stal rozsáhlý park, vybudovaný v polovině 17. století na místě dosavadních hradních hospodářských budov. Z někdejšího hradu se nám dnes dochovaly zbytky původních sklepů, tesaných do skály. Definitivní podobu získal zámek za Jindřicha Františka, který dal v letech 1745-1765 sídlo přestavět. Zámek je trojkřídlá patrová stavba s mansardovými střechami, na kterou navazuje francouzská zahrada s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. Interiéry zámku nám nabízejí expozici 11 pokojů s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Vyniká Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. Exteriéry a zahrady V areálu sídla je přístupná ukázka rokokové zahradní architektury, která svými květinovými ornamenty a stříhanými ploty připomíná atmosféru vídeňského Schönbrunu. Půdorysně je park rozvržen do pěti partií výškově odstupňovaných terasami a rampami. U zámku se rozkládá parter, pokrytý ornamentálním květinovým kobercem s fontánou a plastikami Hérakla. V anglickém parku se také nachází tzv. Čertův most. Pozornosti jistě neunikne stavba na opačném konci zahrady naproti zámku. Působí jako průčelí další rozlehlé budovy s několika sochami podél venkovní zdi, jde ale pouze o krásně vyzdobenou stěnu, za kterou je pouhá oranžérie. Do areálu patří také bývalé divadlo a dům zahradníka, tzv. vodárna. Zámek Dobříš je otevřen celoročně, nabízí prohlídku expozice, francouzské zahrady a anglického parku. Je zde také možnost pořádání svatebních obřadů, gala večerů, koncertů, seminářů, tiskových konferencí a různých recepcí. V přímo naproti vstupu do zámku můžete také navštívit Kostel Nejsvětější Trojice. O něco dál ve městě Dobříš stojí za vidění radnice nebo třeba židovský hřbitov. Výlet si můžete naplánovat i na rozhlednu na Studeném vrchu u Hostomic. Ubytování naleznete přímo na Dobříši.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 … 184 185 186 Další Poslední
