Severně od města Šumperk se nachází zalesněný vrchol s názvem Městské skály (689 m.n.m.). Zejména jeho menší jižní vrcholek je částečně skalnatý. Zde se nachází vyhlídkový altán, který poskytuje výhled na okolí Šumperka, východně na Rapotínsko, Jeseníky a vrcholem Praděd a částečně i západním směrem. Kousek od altánu se nachází skalní útvar nabízející mnoho různých horolezeckých výstupů. Ze Šumperka sem vede turisticky značená cesta, na jejíž trase najdeme další rulové skalisko zvané Kokeš. Ta poskytuje výhled spíše jižním směrem na oblast města Šumperka. Na západním úbočí vrchu při další turisticky značené cestě můžeme najít Voštinovou skálu, která díky pokácenému lesu poskytuje výhled západním směrem a horolezecký výstup.

Stanice metra Hlavní nádraží je umístěna pod tehdy nově vybudovanou odbavovací halou nádraží. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 6,5 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v otevřené stavební jámě, zajištěné zčásti záporovým pažením, zčásti podzemní stěnou. Konstrukce je jednopodlažní, železobetonový rám se středními sloupy mezi kolejemi. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Nástupiště jsou zde opět jako u stanice Vyšehrad po stranách, ale jejich přímé propojení jako u stanice Vyšehrad zde není. Stanice nemá klasický vestibul, supluje ho odbavovací hala nádraží.Počet provozně-služebních místností: 96Obestavěný prostor: 47.695 m3.Stavební náklady: 61,8 mil. korun.

Katastr Bubeneč je součástí městské části Praha 6.Osada Bubeneč, se původně nazývala Přední Ovenec. Část Troji nesla podobný název, Zadní Ovenec. První dochované zmínky o Bubenči pocházejí z roku 1197. Název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch), českého Vovenec nebo od názvu blízké obce Bubny. Bývalá obec Bubny je dnes součást katastru Holešovice. Nacházela se na předmostí dnešního Hlávkova mostu a zahrnovala i dnešní Letenské sady. Součástí dnešního Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Právě Výstaviště je mnoha Pražany pokládáno za území Holešovic.Status města Bubeneč získal 26.10.1904. Současně byl Bubenči přidělen i městský znak. Privilegium k jeho používání ale Bubeneč obdržel až 17.2.1905. Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské části Praha 6 (větší část) a Praha 7.Bubeneč je také místem, kde lze najít mnoho zajímavých objektů. Vedle již zmíněného Císařského ostrova, Stromovky a Výstaviště, jsou to sochy, památníky, pamětní desky. Součástí Bubenče je i Malá Říčka. Navštívit Bubeneč rozhodně stojí za to. Výhodou v současné době je, že je zde i železniční stanice Bubeneč. Z centra, z Masarykova nádraží je to do Bubenče pár minut.

Rozsáhlé a archeologicky probádané zříceniny hradu Lukova lze nalézti přibližně 7 km severovýchodně od bývalého okresního města Zlín. Nedaleko hradu se nachází stejnojmenná obec, z níž k němu vede turistické značení. Hrad je přístupný v otevíracích hodinách. Historie hradu Ač jsou písemné prameny skoupé, je zcela jisté, že hrad založil český král v první polovině 13. století. Někteří badatelé považují za první zmínku o hradě tu z roku 1235, kdy na listině královny Konstancie je jako svědek uveden kněz Lambert z Lukova, který patrně působil přímo na hradní kapli (její pozůstatky archeologové na hradě nalezli). Zcela jistě o Lukově, který se snažil získat ze zástavy zpět, píše Karel IV. ve svém životopise. Hrad v té době drželi páni ze Šternberka, na čas jej tedy pozbyli, ale v polovině 14. století byl opět v jejich držení. Bojovnost a loupeživé výpady do Uher majitele hradu Matouše ze Šternberka zapříčinily dobytí a poničení Lukova vojskem Matyáše Korvína někdy okolo roku 1469. Hrad byl opraven, jeho obranné prvky posíleny. Od počátku 16. století do roku 1547 Lukov vlastnili páni z Kunštátu, po nich Nekšové z Landeka, kteří přistoupili k jeho renesančním úpravám. V roce 1614 hrad po své manželce Lukrecii Nekšové z Landeka zdědil známý válečník Albrecht z Valdštejna. Následovalo období neklidu, nejprve Lukov v roce 1619 zabavila direktorská vláda, v letech 1620/1621 a 1626 jej pro změnu obsadili vzbouření Valaši a roku 1643 švédské vojsko. Hrad, který Albrecht raději už v roce 1625 postoupil císaři, byl velmi poničen. Novým majitelem císař učinil Štěpána Šmída z Frejhofenu. Po nutným opravách hrad sloužil už jen jako centrum hospodářské správy panství. Ke konci 18. století byl definitivně opuštěn. Podoba hradu Z nejstarší románské stavební fáze hradu se nám toho dodnes dochovalo málo – část štíhlé okrouhlé věžice s břitem, drobný kus románské hradby a parkánové zdi a základy hranolové věžice. Vrcholná a pozdní gotika byla obdobím, kdy na hradě byly vystavěny dva paláce, branská věž, hradba (na severní straně zpevněná pilíři) a parkánová hradba. Před vlastním hradem vzniklo velké čtyřúhlé předhradí, na jehož nejvyšším místě dodnes stojí pětiboká věž zvaná Svatojánka a v severním nároží půlválcová bašta. Do hradu se vstupovalo po mostě, podpíraném pěti pilíři, předbraním a již výše zmíněnou branskou věží. V 16. století byla obestavěna románská věžice s břitem dalšími obytnými a provozními budovami a v parkánové hradbě vznikly dvě pětiboké nárožní bašty. Rozlehlý areál hradu byl v průběhu staletí doplněn dalšími fortifikačními prvky – příkopy a valy. Lukov byl v 80. a 90. letech archeologicky zkoumán týmem archeologů pod vedením Jiřího Kohoutka a Jany Langové. Impozantní zřícenina je zakonzervovaná, branská věž od roku 1998 zrekonstruovaná. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně. M.K.