Historie tvrze Ves Pomezná se připomíná v roce 1225. Pravděpodobně někdy ve 13. století tu byl postaven hrad, střežící cestu ze západu do Čech. První dochovaná zmínka o něm je až z roku 1309. V roce 1348 koupil hrad Rüdinger ze Sparnecku, který se stal v roce 1349 lesníkem Koruny české. V roce 1417 byla Pomezná napadena vojsky norimberského purkrabího. Za dalších majitelů Paulsdorferů byl v roce 1462 zničen českým a chebským vojskem. Zůstala jen čtverhranná věž, která se stala základem tvrze, postavené během 16. století. Ta pak střídala své majitele a roku 1629 byla přestavěna na mlýn. Při budování ochranného pásma hranic po roce 1950 byla stavba až na věžovitý objekt čtvrcového půdorysu odstraněna. Věž bývalé tvrze s valeně klenutým prostorem se dochovala dodnes. Tipy na výlet Nedaleko odsud se můžete podívat na sopku Komorní hůrka, hrad Hazlov, hrad Ostroh nebo na Goethovu skalku. Za návštěvu stojí i hrad Libá nebo hrad Vildštejn.  Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Název tohoto návrší na levém břehu Vltavy je doložen písemnými prameny od 15. století. Archeologické nálezy potvrdily osídlení této lokality již v mladší době kamenné. Na vrcholu skály se tyčí půvabná zřícenina budovy, která bývá pokládána za zbytek viničního lisu. Tamnější vinice byla založena roku 1622 novoměstským měšťanem Jindřichem Žežulem, avšak vlastní lis spolu s letohrádkem dal v místě postavit po roce 1650 tehdejší majitel vinice Servác Engel z Engelflussu. Za válek o rakouské dědictví byl ve 40. letech 18. století bavorskými a zejména francouzskými vojáky letohrádek vypálen a pobořen. V roce 1784 koupila pozemky paní Lohnerová, která je připojila ke svému šáreckému hospodářskému dvorci. Až v roce 1858 byl pozůstatek budovy letohrádku při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upraven v romantickém duchu v půvabnou dnešní dominantu na ostrohu nad řekou Vltavou.

Původně hřbitovní kostel sv. Michala nacházející se v Michalské ulici severně od centra města byl vystavěn v letech 1667-1670. Hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1966. Stavba je to jednolodní s půlkruhovým kněžištěm, k němuž se přikládají dva pětiboké prostory, z nichž jedna funguje jako sakristie.

Mohutný od brdských hřebenů oddělený vrch (654 m.n.m.), který spisovatel Karel Sezima nazval jako „Olymp podbrdského kraje“ se nachází 6,5 km jihovýchodně od Hořovic. Vrch je směsicí různorodých nerostných vrstev, tvoří jej tvrdé žíly křemenců, železem prosycené diabasy, jinecké břidlice a jiné. Podle vnímajících lidí je to místo vyzařující silnou energii. Zajímavostí je, že je vrch pozorovatelný ze všech okolních kultovních hradišť jako Závist, Stradonice, Damil, Otmičská hora a také z příbramské Svaté Hory. Podle archeologických průzkumů se zdejší pravěké osídlení datuje do kultury knovízské nebo mladší doby bronzové. Pozůstatkem hradiště je dodnes patrný mohutný val o délce 3 km, který ohrazoval plochu o velikosti 56 ha. V severozápadním cípu pak menší val ohrazoval menší místo, zřejmě akropoli, která byla vyhrazena vládcům a bohům. Zde také kořenářky nacházely ty nejmocnější bylinky a dnes se tomuto místu říká Fabiánova zahrádka. Hradiště však bylo prý podle archeologů brzo opuštěno a jako důvod se uvádí nedostatek vody, přitom však hora je téměř jako houba a nachází se tu vcelku dost pramenů, většina z nich byla porušena až mnohem později při lámání kamene. Přesto však hradiště nemělo zřejmě příliš obytnou funkci, ale sloužilo jako místo strážní, pro zpracovatele bronzu a také jako poutní svatyně, něco jako dnešní příbramská Svatá Hora. Z tohoto důvodu se tu zejména v 19. století nacházelo mnoho rozličných bronzových předmětů. Bohužel většina jich skončila špatně, lidé je dávali na hraní svým dětem a nebo je kováři použili ke zušlechťování svých výrobků. V okolních muzejích se dochoval jen patrně zlomek toho co se zde našlo. Při lámání kamene bylo také objeveno v různých puklinách na devět tzv. „bronzových pokladů“. Poslední objev byl učiněn na jaře roku 1923, šlo o džbán s českými denáry. Dle legend je Plešivec nejen místem silné energie, ale také místem kde schází mnoho různých legendárních bytostí, ať již brdský Fabián, Hadí královna z Krkavčích hor, nebo za Svatojánské noci se tu rozhoří vatra a slétají čarodějnice k jedinému brdskému sabatu v roce. Na vrch vede turistická značka ze dvou úbočí vrchu, téměř vrcholová plošina nad bývalým lomem kde se lámal kámen, poskytuje dobrý výhled západním směrem na brdské vrcholy zatím stále vojenské újezdu, Hořovicko, částečně Příbramsko a další místa.