Tip na výlet

Historie hradu Hrad založil v první polovině 14. století patrně Jindřich z Lipé. V polovině 60. let přešel z rukou pánů z Lipé na pány z Pirkenštejna. Roku 1447 hrad vyhořel a o 16 let později roku 1463 ho vyženil Viktorin z Poděbrad. Ten ho spolu s Ratajemi prodal v roce 1487 pánům ze Švamberka. Následně se zde majitelé střídali. Za majitelů Malešických z Černožic byl horní ratajský hrad přestavěn na zámek a Pirkenštejn přestal být obýván. Při selském povstání roku 1627 byl těžce poškozen. V letech 1713-1724 upravil Oktavián Kinský pustý hrad na faru se zvonicí. Dispozice hradu Čelo hradu tvoří za šíjovým příkopem rovná hrada s kulisovou branou před volně stojícím bergriftem. Původní palác hradu se zaoblenými nárožími stojí v zádní části dispozice a byl přestavěn na faru. Uchoval si však své členění do tří místností v každé úrovni. Při bočních stranách stávala provizorní zástavba. Na opyši pod palácem probíhá další parkánová hradba se střílnami. Přímo vstup do hradu není běžně možný, okolí je však volně přístupné. V nedalekém okolí můžete navštívit také hrad Český Šternberk. Ubytování naleznete například v Ratajích nad Sázavou nebo v Českém Šternberku.

V historii židovského osídlení v Lounech byly zaznamenány hřbitovy tři. Do současnosti se dochoval jediný, který je součástí městského hřbitova v Rakovnické ulici. Byl založen roku 1874 na nevelké ploše 1700 metrů čtverečních. Najdeme zde kolem 250 náhrobků, které jsou uspořádány v třech celcích v několika řadách. Nápisy na náhrobcích nám prozradí, že zde nalezneme hroby zemřelých v letech 1874 až 1995. V průčelí hřbitova je obřadní síň s maurskými okny. Pro úplnost dodejme, že jeden ze starších hřbitovů, byl založen během moru v roce 1680 a pohřbívalo se na něm do roku 1866. Ležel v místě pod Mělci. Druhý zaniklý židovský hřbitov ležel pod Malým vrchem u Vršovic.

Královská zahrada je jednou z nejkrásnějších pražských zahrad. Rozprostírá se na ploše 3,6 ha a je ohraničena od západu ulicí U Prašného mostu, ze severu ulicí Mariánské hradby, na východě Chotkovými sady a na jihu Jelením příkopem.Královskou zahradu založil Ferdinand I. na místě královských vinic. Ve druhé polovině 16. století byla postavena dřevěná míčovna, lví dvůr a oranžérie. Za Maxmiliána II. v roce 1567 byla vybudována Malá Míčovna s domem míčovníka, v letech 1567 – 1569 Velká Míčovna a v roce 1572 dům královského zahradníka. Za Rudolfa II. byl vybudován Lví dvůr a Fíkovník. Po roce 1670 byla zahrada upravena do ranně barokního stylu. Byla sem umístěna fontána se sochou Herkula. V roce 1757 byla zdevastována Prusy. Obnovena byla až u příležitosti korunovace Leopolda II. v letech 1771 – 1782. V letech 1805 – 1820 byla přeměněna na anglický park. Na stavbě, úpravách a výzdobě Královské zahrady se podílela řada významných architektů a umělců.

Renesanční zámek Moravský Krumlov se nachází v jižní části stejnojmenného moravského města. Historie zámku Na nejužším místě meandru vytvářeného řekou Rokytnou od jihu kolem Moravského Krumlova stával již v roce 1289 hrad, který náležel rodu pánů z Obřan. Zakládací listina z roku 1279 hovoří o Heraltu a Vojslavu z Obřan, purkrabím krumlovského hradu. Záhy po vymření rodu roku 1312 přešlo zboží na pány z Lipé, kteří jej však v roce 1369 prodali pánům z Kravař. Ti nechali krumlovské panství přebudovat na honosné středověké sídlo. Byla vystavěna velká hranolová věž a rozšířen hradní palác. Hrad byl zpevněn nejen předhradím, ale i vodními příkopy na západní a východní straně. Po vymření krumlovské větve rodu a následné krátké vládě pánů z Cimburka, se Moravský Krumlov stává roku 1447 majetkem Perolda z Lipé. Dokladem o prodeji panství je i významný zápis v zemských deskách. Počátkem 16. století se započalo s přestavbou hradu na renesanční zámek. Autorem návrhů je pravděpodobně arch. Leonardo Garda da Bisono. Během těchto úprav dostal zámek prakticky dnešní podobu. Podoba zámku Byla vybudována čtyřboká renesanční stavba s dvorem uprostřed, jíž byl vlastně obestavěn někdejší hrad. Jeho hlavní jádro tvoří dnes jižní křídlo zámku. Na jižní straně vjezdu se vypíná hranolová hlavní zámecká věž. Vlastní dvůr je zdoben na třech stranách a ve třech podlažích charakteristickými arkádami. Reliéfní výzdoba na pilířích a kartuších zaznamenává střídání toskánského, jónského a korintského slohu podle jednotlivých podlaží. Druhé poschodí je ozdobeno erby pánů z Lipé a rodů s nimi spřízněných. Ojedinělou zajímavostí je nástup do prvního patra zvláštním schodišťovým arkádovým dvorem. Tato architektonická zvláštnost pochází z Janova, které majitel osobně navštívil. S rytířským sálem sousedí zámecká kaple. Mnohé ze zámeckých sálů prozrazují dodnes své specifické určení. V 90. letech 16. století byla na severní straně postavena jednoposchoďová budova se slunečními hodinami.     Slavní lékaři na zámku V roce 1536 byl do Moravského Krumlova povolán basilejský univerzitní profesor lékařství Paracelsus. Jeho úkolem bylo léčení Jana z Lipé. Lékař, vlastním jménem Philippus Areolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, proslul v dějinách lékařství především jako jeden ze zakladatelů lékařské chemie. V Moravském Krumlově pobyl téměř dva roky, po nevydařeném pokusu o vyléčení svého klienta, obávaje se trestu, potají zmizel. Jeho pobyt připomíná tzv. Paracelsova síň na zámku. V roce 1571 zavítal do Krumlova jiný proslulý lékař Johannes Crato z Kraftheimu. Crato léčil Čeňka z Lipé, byl také osobním lékařem císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a později ještě Rudolfa II. V majetku pánů z Lipé zůstalo pak krumlovské panství až do pobělohorské konfiskace. Po bitvě na Bílé hoře postoupil císař panství valtické větvi rodu Lichtenštejnů. V 18. století byly na zámku provedeny poslední rozsáhlejší úpravy, které se týkaly zámeckého areálu i jeho okolí. Za úpravami stála kněžna Marie Eleonora Lichtenštejnové. Současně byl zasypán zámecký příkop, překlenuta cesta k pivovaru a západně od zámku založen anglický park, podstatně zvětšený až v roce 1910. Z kněžniny iniciativy byla také vybudována při krumlovském farním kostele rodinná hrobka krumlovské větve Lichtenštejnů. Po Lichtenštejnech se zámku těsně před 1. světovou válkou ujal rod Kinských, po roce 1945 se stal majetkem státu. Dnes je zámek v rukou Incheba Bratislava/Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově.    Zámek dnes   Zámek je obklopen rozsáhlým parkem. Zámek je známý i pro svůj spor o dvacet pláten monumentálního obrazového cyklu Alfonse Muchy Slovanská epopej - výjevy z dějin slovanských národů, který na zámku byl dlouhou dobu vystavován. Dnes byl bohužel přesunut do Prahy. Na zámku dnes najdete pamětní síň lékaře středověku Paracelsa. Expozici doplňuje výstava poštovních známek Klubu filatelistů A. Muchy v Brně, síň dr. Odstrčila, nábytek, plakáty A. Muchy. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zámek Ivančice, renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Oslavany, zříceninu hradu Levnov, zříceninu hradu Rabštejn u Dukovan, zříceninu Sedleckého hradu, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu hradu Kraví Hora, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit můžete také na rozhlednu Babylon nebo na rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete hned v Moravském Krumlově.